Loading...
V současnosti začíná platit pořekadlo, že je voda nad zlato. Před měsícem jsem se v jednom obzvlášť parném dni vydal zchladit do našich nejbližších „hor“ - Hostýnských vrchů v oblasti Tesáku. Při potulce po přírodních zajímavostech jsem nezapomněl zkontrolovat údolí Rosošného potoka, tekoucího z masívu Čerňavy dolů do Rajnochovic. Sucho zaútočilo i tady ve vysokých kopcích a hladina potůčku se v těsném skalnatém údolíčku pod svým prameništěm pod kameny úplně ztrácela. O něco líp na tom byla vodoteč níž v dolině, kde byly nedávno zbudovány nové jezy, ale i tak byl její průtok terénem na historickém minimu. K mé velké radosti se ale pod splavy mezi stromy radostně blyštila hladina staré přehrádky klauzy, až po okraj naplněné vodou. Klauza sloužila ke splavování vytěženého dřeva až na dno do údolí, kde končila trať rajnochovické lesní železnice. Ta už je dnes minulostí, ale malá přehrada se nám zachovala až do dnešních časů. Nezměnil se upravený pramen Fons Theodori (postavený na oslavu jednoho biskupa), který – sucho nesucho – dál ze sebe chrlí litry vody jak z nějaké krasové vyvěračky...