Rajská strouha
Tento vodní tok, který byl na přelomu 18. a 19. století pojmenován zeměměřiči jako Rajský potok, pramení východním směrem od Libišan, a to v loukách směrem k osadě Liščí. Původně však Rajská strouha pramenila až ve známé studánce v Praskačce, ale to se změnilo s regulací jejího toku a melioracemi zdejších pozemků, kdy došlo k radikálním změnám v celé síti zdejších struh a potoků. Přímo u této obce teče kolem Vrškovského rybníka, s nímž je propojen kvůli jeho napouštění a vypouštění. Odtud míří jižním směrem k lesnímu masivu Kulhánova, kde je napojen na Opatovický kanál, pod lokalitou "Na ohradách" se jeho tok láme jihozápadním směrem k Podůlšanům a částečně kopíruje tok Opatovického kanálu.
U Ždánického dvora se mění jeho tok východním směrem, aby poté zamířil na jih kolem čtveřice zdejších písníků (Oplatil I, Oplatil II, Jezero, Hrádek), kolem nichž přibírá vody několika sezónních drobných toků. V lokalitě "Pod borem", která se nachází západně od Stéblové, ústí do Rajské strouhy bezejmenný tok, jenž pramení severním směrem od téže obce. Od "Stéblovské stráně" míří jihozápadním směrem k Lázním Bohdaneč, kde se dříve nacházel velký rybník Rozkoš. Z jeho bývalého umístění pak teče lázeňským parkem (od počátku býval využit k propagaci lázní, když se ve většině inzerátů psalo: "Romantiku parku zvyšuje potok "Rajský", jím protékající.") do městské části zvané V Ráji (dříve rovněž pojmenované jako Ráj) a západně od městského hřbitova u sv. Jiří ústí do Černské (Černé) strouhy a ta pod Černou u Bohdanče vtéká do Labe.
Současná plocha povodí je 39,9 km2, délka toku 15,2 km a průměrný průtok u ústí činí 0,09 m3.s-1. Již z názvu tohoto toku si můžeme udělat názor, z jakého důvodu vznikla, protože spolu s Opatovickým kanálem se měla starat o dotaci zdejších pernštejnských rybníků vodou a je tak obdobného stáří jako již jmenovaný Opatovický kanál. Zejména však sloužila jako odpadní strouha rybníků Rozkoš a Oplatil a řada autorů soudí, že jde vlastně o pozůstatek původního koryta kanálu z doby před jeho rozšířením na západ roku 1513. Přestože většina rybníků v širém okolí zanikla a zdejší pole a louky prošly melioracemi, tak je Rajská strouha vodohospodářsky významná i dnes. Je řazena mezi pstruhové vody a její tok je nad Lázněmi Bohdaneč chráněn, neboť se nachází v ochranném pásmu vodárenských zdrojů a přírodních léčivých zdrojů.
Rajská strouha de facto stojí též za vznikem lázní v Lázních Bohdaneč, protože když vzniklo v roce 1888 Společenstvo vodní pro úpravu potoka Rajského a Černského s přítoky v Bohdanči a okolí, bylo zkoumáno i libišanské rašeliniště, které spadalo do povodí tohoto toku. Právě Ing. Richard Šantrůček, autor projektu "Úprava potoka Černského a Rájského s meliorací sousedních rozloh" upozornil na ladem ležící ložiska rašeliny, jež by se daly použít ke slatinným koupelím pro revmatiky a tohoto nápadu se chytil právě předseda výše zmíněného vodního družstva Jan Veselý. Po vzniku ČSR vzal navíc správu Rajské strouhy do svých rukou stát, resp. ministerstvo zemědělství. Ten také rozhodl v roce 1934, aby byl pořízen projekt na její komplexní regulaci.
Když již byla zmíněna regulace tohoto toku, tak ta proběhla etapovitě během 20. století, i když myšlenka částečně odvodnit louky a pole v povodí Rajské strouhy prohloubením a úpravou jejího toku je mnohem staršího data, neboť již od dávných dob byla zanášena nánosy bahna z rybníku i Labe, které v době povodní mnohdy teklo jejím korytem až pod Lázně Bohdaneč. Měření mezi rybníkem Oplatilem a řekou Labe v délce 9,4 km bylo provedeno technickou kanceláří zemědělské rady roku 1885. K regulaci Rajské strouhy bylo přikročeno v roce 1949 a její třetí a poslední etapa byla dokončena až roku 1966. Díky ní však klesla hladina spodní vody, zejména v Lázních Bohdaneč. Šlo především o lázeňskou studnu s užitkovou vodou, která měla hloubku 6 m. Z tohoto důvodu byly téhož roku vyhloubeny Inženýrsko-geologickým a hydrologickým průzkumem v Praze 2 nové studny o hloubce 12 m. Její úpravy však probíhají až do dnešní doby. Zejména se tak stalo v souvislosti s budováním bohdanečské kanalizace a zřízení tamní ČOV v roce 1981, ale musíme rovněž zmínit revitalizaci jejího toku z let 2010 a 2016 v bohdanečské městské části "V Ráji".
Tento vodní tok se též dostal několikrát do černých kronik, např. když lázeňským parkem přes něj 1. srpna 1927 prchal před četnictvem známý podvodník Antonín Chalupník z Rohozné u Poličky. Přestože se v něm nechtěně vykoupal, podařilo se mu nakonec utéct.
Stejně jako Opatovický kanál byla Rajská strouha vždy místem, kde se dařilo řadě různých vzácnějších rostlin a živočichů. Ve 30. letech 20. století se kolem ní dokonce rozšířily želvy, o čemž vypovídá zmínka Ladislava Maršíčka v "Národním osvobození" z 15. října 1933: "Než se nadáš, jsi v tichém městě Bohdanči. Jedeš na podzim. Veliká škoda. Neuvidíš čápy, stálé hosty proslulých lázní. A když už mluvím o čápech, jistě rád uslyšíš, že za Bohdančem byly v poslední době nalezeny želvy. Žijí volně u vesnice Hrádku v rašelinném bahně kolem Rajského potoka. Dříve tam býval obrovský rybník."
U Ždánického dvora se mění jeho tok východním směrem, aby poté zamířil na jih kolem čtveřice zdejších písníků (Oplatil I, Oplatil II, Jezero, Hrádek), kolem nichž přibírá vody několika sezónních drobných toků. V lokalitě "Pod borem", která se nachází západně od Stéblové, ústí do Rajské strouhy bezejmenný tok, jenž pramení severním směrem od téže obce. Od "Stéblovské stráně" míří jihozápadním směrem k Lázním Bohdaneč, kde se dříve nacházel velký rybník Rozkoš. Z jeho bývalého umístění pak teče lázeňským parkem (od počátku býval využit k propagaci lázní, když se ve většině inzerátů psalo: "Romantiku parku zvyšuje potok "Rajský", jím protékající.") do městské části zvané V Ráji (dříve rovněž pojmenované jako Ráj) a západně od městského hřbitova u sv. Jiří ústí do Černské (Černé) strouhy a ta pod Černou u Bohdanče vtéká do Labe.
Současná plocha povodí je 39,9 km2, délka toku 15,2 km a průměrný průtok u ústí činí 0,09 m3.s-1. Již z názvu tohoto toku si můžeme udělat názor, z jakého důvodu vznikla, protože spolu s Opatovickým kanálem se měla starat o dotaci zdejších pernštejnských rybníků vodou a je tak obdobného stáří jako již jmenovaný Opatovický kanál. Zejména však sloužila jako odpadní strouha rybníků Rozkoš a Oplatil a řada autorů soudí, že jde vlastně o pozůstatek původního koryta kanálu z doby před jeho rozšířením na západ roku 1513. Přestože většina rybníků v širém okolí zanikla a zdejší pole a louky prošly melioracemi, tak je Rajská strouha vodohospodářsky významná i dnes. Je řazena mezi pstruhové vody a její tok je nad Lázněmi Bohdaneč chráněn, neboť se nachází v ochranném pásmu vodárenských zdrojů a přírodních léčivých zdrojů.
Rajská strouha de facto stojí též za vznikem lázní v Lázních Bohdaneč, protože když vzniklo v roce 1888 Společenstvo vodní pro úpravu potoka Rajského a Černského s přítoky v Bohdanči a okolí, bylo zkoumáno i libišanské rašeliniště, které spadalo do povodí tohoto toku. Právě Ing. Richard Šantrůček, autor projektu "Úprava potoka Černského a Rájského s meliorací sousedních rozloh" upozornil na ladem ležící ložiska rašeliny, jež by se daly použít ke slatinným koupelím pro revmatiky a tohoto nápadu se chytil právě předseda výše zmíněného vodního družstva Jan Veselý. Po vzniku ČSR vzal navíc správu Rajské strouhy do svých rukou stát, resp. ministerstvo zemědělství. Ten také rozhodl v roce 1934, aby byl pořízen projekt na její komplexní regulaci.
Když již byla zmíněna regulace tohoto toku, tak ta proběhla etapovitě během 20. století, i když myšlenka částečně odvodnit louky a pole v povodí Rajské strouhy prohloubením a úpravou jejího toku je mnohem staršího data, neboť již od dávných dob byla zanášena nánosy bahna z rybníku i Labe, které v době povodní mnohdy teklo jejím korytem až pod Lázně Bohdaneč. Měření mezi rybníkem Oplatilem a řekou Labe v délce 9,4 km bylo provedeno technickou kanceláří zemědělské rady roku 1885. K regulaci Rajské strouhy bylo přikročeno v roce 1949 a její třetí a poslední etapa byla dokončena až roku 1966. Díky ní však klesla hladina spodní vody, zejména v Lázních Bohdaneč. Šlo především o lázeňskou studnu s užitkovou vodou, která měla hloubku 6 m. Z tohoto důvodu byly téhož roku vyhloubeny Inženýrsko-geologickým a hydrologickým průzkumem v Praze 2 nové studny o hloubce 12 m. Její úpravy však probíhají až do dnešní doby. Zejména se tak stalo v souvislosti s budováním bohdanečské kanalizace a zřízení tamní ČOV v roce 1981, ale musíme rovněž zmínit revitalizaci jejího toku z let 2010 a 2016 v bohdanečské městské části "V Ráji".
Tento vodní tok se též dostal několikrát do černých kronik, např. když lázeňským parkem přes něj 1. srpna 1927 prchal před četnictvem známý podvodník Antonín Chalupník z Rohozné u Poličky. Přestože se v něm nechtěně vykoupal, podařilo se mu nakonec utéct.
Stejně jako Opatovický kanál byla Rajská strouha vždy místem, kde se dařilo řadě různých vzácnějších rostlin a živočichů. Ve 30. letech 20. století se kolem ní dokonce rozšířily želvy, o čemž vypovídá zmínka Ladislava Maršíčka v "Národním osvobození" z 15. října 1933: "Než se nadáš, jsi v tichém městě Bohdanči. Jedeš na podzim. Veliká škoda. Neuvidíš čápy, stálé hosty proslulých lázní. A když už mluvím o čápech, jistě rád uslyšíš, že za Bohdančem byly v poslední době nalezeny želvy. Žijí volně u vesnice Hrádku v rašelinném bahně kolem Rajského potoka. Dříve tam býval obrovský rybník."
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.161, 15.769)
Poslední aktualizace: 17.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Opatovice nad Labem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rajská strouha
Pohřebačka (Opatovice nad Labem)
Místní část
Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal…
0.9km
více »
Libišany - památky
Drobné památky
Libišany, obec ležiaca na rozmedzí kralovohradeckého a pardubického kraja leží 8 kilometrov juhozápadne od mesta Hradec Králové. Podľa archeologických nálezov bolo toto územie osídlené už v pravekých dobách. Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1436, kedy kráľ Zigmund zastavil Libišany istému Zdeňkovi Švábovi z Chvalovic. V obci je niekoľko drobných pamiatok, tri z nich sú neďaleko od seba v centrálnej návsi obce. "Dvojičkou" je zvonička a kamenný kríž. Zvonička je stále funkčná, je stavbou s kruhový…
1.1km
více »
Libišany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěkých dobách, což dosvědčuje řada archeologických nálezů z různých období, např. v roce 1913 objevil učitel František Půlpán 1 kolovou stavbu a 2 sídelní jámy, o rok později bylo na poli nalezeno 7 sídelních jam z doby hradištní a roku 1936 byly v rašeliništi „Na Bahnách“ nalezeny kamenné nože. Podle všech nalezených nástrojů a dalších arte…
1.3km
více »
Vrškovský rybník
Rybník
Původně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. sto…
1.4km
více »
Železniční stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka
Žel. stanice
Díky svému položení byly obce Opatovice nad Labem a Pohřebačka zařazeny mezi ty, jimiž povede plánovaná Pardubicko-liberecká dráha, s níž přišli Jan Liebig, Vojtěch Lanna a bratři Kleinové. Tyto osobnosti založily…
1.5km
více »
Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
Zajímavost
2. polovina 19. století byla ve znamení industrializace, a to nejen měst, ale rovněž i venkova. Ve velkém se začal v kraji rozvíjet rovněž cukrovarnický průmysl. V roce 1869 byl ustaven prozatímní zřizující komité…
1.7km
více »
Socha Panny Marie s Jezulátkem u Březhradu
Socha
Tato plastika se nachází na konci Březhradské ulice při rozcestí cest k Plačicím a Libišanům a k Pohřebačce, kde se od nepaměti říkalo "Bahna". Tyto původně podmočené pozemky byly později proměněné v louku a již od dávných dob náležely obci Plačicím, což dokazuje např. indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrast…
1.7km
více »
Park v Karlíně v Opatovicích nad Labem
Fotogalerie
Původně se v těchto místech nacházela pole a pastviny, která nahradila v pozdním středověku vymýcené lesy. Těmi protékal v roce 1513 zřízený Opatovický kanál a několik pozůstatků labských ramen a potoků, pramenících u Pohřebačky a Libišan. Pozůstatky toho můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/…
1.9km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Opatovicích nad Labem
Pomník
O vzniku pomníku padlým v 1. světové válce bylo uvažováno již krátce po vzniku ČSR, protože takováto akce byla tehdy skoro samozřejmostí, ale k uskutečnění tohoto plánu došlo jen částečně. Nejprve byla v roce 1923…
1.9km
více »
Opatovice nad Labem - Pomník obetiam 1. a 2. svetovej vojny
Památník
Obec Opatovice nad Labem v Polabskej nížine je starobylou obcou, na jej území bolo osídlenie už v dobe bronzovej. Počas storočí sa v Opatovicích udiali významné…
1.9km
více »
Opatovice nad Labem - Rodní dům Emanuely Nohejlové - Prátové
Dům, budova
Opatovice nad Labem sú východočeskou obcou južne od mesta Hradec Králové. V obci žili v minulosti aj významné osobnosti, jednou z nich bola Nohejlová - Prátová.…
2km
více »
Opatovice nad Labem - Zvonice a památný strom
Zvonice
Opatovice nad Labem patria do Svazku obcí pod Kunětickou horou, obcí na území okresu Pardubice v severozápadnej časti Pardubického kraja. Hlavnou pamiatkou obc…
2km
více »
Stará škola v Opatovicích nad Labem
Dům, budova
První škola se v obci nacházela v souvislosti se zřízením zdejšího benediktinského kláštera, po jehož vyplenění a vypálení husity v dubnu 1421 zanikla. Jejím absolventem byl např. opat Martin Neplach z Ostrova, je…
2.1km
více »
Opatovice nad Labem - Kostel sv. Vavřince
Kostel
Dominantou obce Opatovice nad Labem je chránená kultúrna pamiatka Českej republiky - rímskokatolícky románsko - gotický kostol zasvätený sv. Vavřincovi, diakono…
2.1km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Jána Nepomuckého
Socha
Opatovice nad Labem, druhá najväčšia obec v Pardubickom kraji, je obcou s bohatou históriou. V najstaršej písomnej zmienke sa Opatovice n.Labem spájajú s bývalým, dnes už neexistujúcim opatovickým kláštorom. Hlavnou dominantnou pamiatkou obce je kostol zasvätený sv.Vavřincovi. Jednou z ďalších zaujímavých pamiatok je baroková kamenosochárka plastika - socha sv. Jána Nepomuckého, jedného z najobľúbenejších svätcov v Českej republike. Socha svätca "stojí" na zdobenom hranolovitom podstavci. V jeho čelnej…
2.1km
více »
Rybníček pod Vlčkovicemi
Rybník
V těchto místech, tj. mezi lokalitami „Na ohradě“ a „Za příkopem k Vlčkovicům“ (známými již z josefinského katastru), se vždy nacházela obecní luka, která bývala zaplavována potokem „Pašátem“ a sloužila maximálně …
2.1km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Václava
Socha
Opatovice nad Labem sú spájané okrem elektrárne aj s dnes už neexistujúcim opatovckým kláštorom. Píše sa o ňom v Povesti o kláštornom poklade nazvanom Opatovický poklad v Starých povestiach českých od Aloise Jiráska. Pri prechádzke obcou Opatovice nad Labem som kláštorný poklad nenašiel, pozrel som si iné poklady obce, dve sochy dôležitých osobnosti minulosti Českej zeme. Okrem sochy sv. Jana Nepomuského ďalšou je socha sv. Václava, českého kniežaťa a svätca považovaného za hlavného patróna českého nár…
2.2km
více »
Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce
Kostel
Od 2. poloviny 11. století byla Praskačka přifařena ke kostelu sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem a tento stav se změnil jen od pobělohorského období do roku 1769, kdy opatovický kostel spadal jako filiálka pod …
2.3km
více »
Praskačka
Vesnice
Tato obec leží nedaleko železniční trati Hradec Králové-Praha pod nevysokým návrším "U větrníku", kde stával v letech 1803-1926 větrný mlýn, který vyhořel. Oblast byla osídlena nejméně v době bronzové, což dokláda…
2.4km
více »
Plačický potok před Březhradem
Fotogalerie
Plačický potok nad bývalým Březhradským rybníkem byl zregulován ve 30. letech 20. století a v lukách, kde se říká "Hluboká", je od té doby jeho koryto jakýmsi skanzenem, protože od té doby nebylo upravováno jak on…
2.5km
více »
Malý Labský náhon mezi Temešvárem a Březhradem
Fotogalerie
Několik snímků, které ukazují současný stav tohoto uměle vytvořeného vodního toku, jenž však těmito místy teče až od 18. století, neboť do té doby vedl příměji na Březhradský rybník a mlýn a tady se objevil až kvů…
2.7km
více »
Vysoká nad Labem - železný most
Most
Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
2.8km
více »
jez u Vysoké nad Labem
Jez
Romantické a odpočinkové místo se nalézá, u jezu na Labi, u Vysoké nad Labem. Jez je v těchto místech doložen již v roce 1513 v souvislosti se stavbou Opatovického kanálu, který dal vybudovat Vilém z Pernštejna.
…
2.8km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
4.6km
více »
rozhledna Milíř nad Vysokou nad Labem
Tipy na výlet
Míříme za výhledy, míříme na vrch Milíř, který se nalézá nad obcí Vysoká nad Labem, cca 7 km jižně od centra Hradce Králové. Od října 2013 míříme nejen ne vrch Milíř, ale i k rozhledně stejného jména, tedy k rozhledně Milíř. Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné…
4.6km
více »
Obří akvárium v Hradci Králové
ZOO
Obří akvárium naleznete nedaleko centra Hradce Králové, v Baarově ulici v Envi domu. Cílem této expozice bylo představit nejen vodní faunu, ale i část jihoamerického tropického pralesa. K dispozici je i tunel, kte…
6.1km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
7.1km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
9.4km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
10.1km
více »