Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Tento pomník se nachází za bývalým panským dvorem při silnici do Máslojed a má být připomínkou toho, že v těchto místech krváceli a umírali příslušníci rakouského 2. praporu polních myslivců pod velením majora Adolpha Langa, rytíře z Waldthurmů, kteří se nejprve nacházeli v Hoříněvské bažantnici a odtud byli přemístěni na luka mezi Benátkami a Hořiněvsí. Právě příslušníci tohoto vojenského útvaru, tj. důstojnický sbor, se rozhodli zřídit jako vzpomínku na toto krvavé střetnutí a jeho oběti pomník, a to u příležitosti čtvrtstoletého výročí bitvy u Hradce Králové. V té době byl navíc tento vojenský útvar umístěn v Hradci Králové a doplňován v teritoriu 9. armádního sboru, čímž měli jeho příslušníci k bojišti na Chlumu blížeji než ze svého původního umístění.
Z tohoto důvodu byl osloven sochař-vojín Jakub Wagner ze Dvora Králové nad Labem, který byl synovcem slavného vídeňského profesora a akademického sochaře Antonína Wagnera, jenž se zviditelnil při soutěži o plastickou výzdobu Národního divadla (byla mu přiřčena 1. cena a svěřeno provedení soch Lumírovy a Zábojovy na hlavním průčelí, dále skupin Opera a Drama i alegorických postav Hudby, Tance, Historie a Poezie na rizalitu v průčelí k Vltavě), a své dílo podle návrhu setníka 2. praporu polních myslivců vytvořil v kasematech bývalé vojenské zbrojnice v Hradci Králové, kde mu byli k ruce myslivci Alois Pašek, Jan Kejzlar a Václav Sůva.
Vznikl tak pomník z bílého tvrdého hořického pískovce v podobě dvoustupňového podkladu, na němž byl zřízen čtverhranný podstavec a na jeho vrcholu umístěn štíhlý jehlanec, přičemž jeho celková výška dosáhla 3,85 m. Na podstavci byly zepředu i zezadu vsazeny černé mramorové desky, z nichž přední nesla německý nápis: „Das Offiziers Corps des k. u. k. Feld. Jäger Bataillons. No. 2. einen am 3. Juli 1866 in der Schlacht bei Königgrätz heldenmüfhig gefallenen Kameraden u. z. Hauptleute Anton MUDROCH Leopold ALKER Oberlieutenant Rud. KAHL Johann SCHNEIDER Lieutenant Eduard RESSEL 41. Unteroffizire, 81 Jäger.“ Zadní byla opatřena českým textem: „Důstojnický sbor c. a k. praporu polních myslivců č. 2. svým dne 3. července r. 1866 v bitvě u Hradce Král. hrdinsky padlým soudruhům a sice: setníkům Ant. MUDROCHOVI a Leopoldu ALKEROVI, nadporučíkům: Rud. KAHLOVI a Janu SCHNEIDEROVI, poručíku Eduardu RESSLOVI a 41. poddůstojníkům a myslivcům.“ (ta zde však dnes chybí a verzi jejího textu jsem našel pouze v dobovém tisku). Temeno jehlance bylo v čelní straně ozdobeno zlacenou rakouskou orlicí, pod níž se vypíná emblém v podobě křížem přeložené důstojnické šavle s mysliveckou puškou a s trčícím bodákem ve věnci z vavřínových a dubových ratolestí, v jehož středu stojí slova: „3. Juli 1866.“ Nad emblémem byl navíc situován chocholatý myslivecký klobouk a nad ním polní trubka s číslovkou 2, jež má značit 2. prapor polních myslivců. Zadní strana s výše zmíněnou a dnes neexistující mramorovou deskou byla vyvedena prostěji, protože na jehlanci byl umístěn pouze text: „3. července 1866.“ a nad ním již zmíněný emblém polní trubky s číslovkou 2.
Slavnost jeho odhalení se uskutečnila přímo v památný den výše zmíněné neblahé bitvy. Nebyla tak pompézní jako hlavní oslava u mauzolea na Lípě a neúčastnilo se jí takové množství významných osobností jako tomu bylo u druhé oslavy, ale o to více byla opravdovější a bez falše i přetvářky. Důkazem může být rovněž to, že mnoho zmínek v tehdejším tisku o ní nenalezneme.
Na místo se tehdy dostavil celý 2. prapor polních myslivců, vedený c. k. majorem Wilhelmem Schlemüllerem, dále velitel divize podmaršálek Josef von Wattek a velitel praporu z roku 1866 plukovník ve výslužbě Adolph Lang, rytíř z Waldthurmů. Důstojnický sbor položil na pomník 2 velké věnce, k nimž byl přidán další jménem hospodářského úřednictva hořiněveského panství. Poté oslovil přítomné major Schlemüller a po něm stařičký plukovník Lang. Po odhalení pomníku odsloužil c. k. vojenský kaplan ThDr. Jan Hromádka, smuteční polní mši, jejíž význačné okamžiky byly doprovázeny výstřely mysliveckého praporu. Před 11.00 hod. sem přibyl též velitel brigády Alfred Brósch rytíř z Fohraheimů a místní velitel setník Hans Eschler z Hradce Králové, kteří se předtím účastnili oslavy u Lípy.
Po ukončené slavnosti bivakovalo mužstvo pod širým nebem, kde mu byl také uvařen oběd. Důstojnický sbor věnoval mužstvu 8 hl piva na vyčastování a teprve o 17.00 hod. nastoupili vojáci zpáteční cestu do Hradce Králové. Od té chvíle stojí pomník na svém místě, i když se stal v minulosti několikrát terčem vandalů či přírodních živlů a musel být opraven, např. roku 1912. Na závěr ještě dodejme, že tento pomník byl 22. ledna 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek a naposledy byl zrestaurován v roce 2004 Denisem Folbrechtem a roku 2011 získal nové litinové oplocení. Více o něm lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-padlym-z-valky-1866-12298281.
Z tohoto důvodu byl osloven sochař-vojín Jakub Wagner ze Dvora Králové nad Labem, který byl synovcem slavného vídeňského profesora a akademického sochaře Antonína Wagnera, jenž se zviditelnil při soutěži o plastickou výzdobu Národního divadla (byla mu přiřčena 1. cena a svěřeno provedení soch Lumírovy a Zábojovy na hlavním průčelí, dále skupin Opera a Drama i alegorických postav Hudby, Tance, Historie a Poezie na rizalitu v průčelí k Vltavě), a své dílo podle návrhu setníka 2. praporu polních myslivců vytvořil v kasematech bývalé vojenské zbrojnice v Hradci Králové, kde mu byli k ruce myslivci Alois Pašek, Jan Kejzlar a Václav Sůva.
Vznikl tak pomník z bílého tvrdého hořického pískovce v podobě dvoustupňového podkladu, na němž byl zřízen čtverhranný podstavec a na jeho vrcholu umístěn štíhlý jehlanec, přičemž jeho celková výška dosáhla 3,85 m. Na podstavci byly zepředu i zezadu vsazeny černé mramorové desky, z nichž přední nesla německý nápis: „Das Offiziers Corps des k. u. k. Feld. Jäger Bataillons. No. 2. einen am 3. Juli 1866 in der Schlacht bei Königgrätz heldenmüfhig gefallenen Kameraden u. z. Hauptleute Anton MUDROCH Leopold ALKER Oberlieutenant Rud. KAHL Johann SCHNEIDER Lieutenant Eduard RESSEL 41. Unteroffizire, 81 Jäger.“ Zadní byla opatřena českým textem: „Důstojnický sbor c. a k. praporu polních myslivců č. 2. svým dne 3. července r. 1866 v bitvě u Hradce Král. hrdinsky padlým soudruhům a sice: setníkům Ant. MUDROCHOVI a Leopoldu ALKEROVI, nadporučíkům: Rud. KAHLOVI a Janu SCHNEIDEROVI, poručíku Eduardu RESSLOVI a 41. poddůstojníkům a myslivcům.“ (ta zde však dnes chybí a verzi jejího textu jsem našel pouze v dobovém tisku). Temeno jehlance bylo v čelní straně ozdobeno zlacenou rakouskou orlicí, pod níž se vypíná emblém v podobě křížem přeložené důstojnické šavle s mysliveckou puškou a s trčícím bodákem ve věnci z vavřínových a dubových ratolestí, v jehož středu stojí slova: „3. Juli 1866.“ Nad emblémem byl navíc situován chocholatý myslivecký klobouk a nad ním polní trubka s číslovkou 2, jež má značit 2. prapor polních myslivců. Zadní strana s výše zmíněnou a dnes neexistující mramorovou deskou byla vyvedena prostěji, protože na jehlanci byl umístěn pouze text: „3. července 1866.“ a nad ním již zmíněný emblém polní trubky s číslovkou 2.
Slavnost jeho odhalení se uskutečnila přímo v památný den výše zmíněné neblahé bitvy. Nebyla tak pompézní jako hlavní oslava u mauzolea na Lípě a neúčastnilo se jí takové množství významných osobností jako tomu bylo u druhé oslavy, ale o to více byla opravdovější a bez falše i přetvářky. Důkazem může být rovněž to, že mnoho zmínek v tehdejším tisku o ní nenalezneme.
Na místo se tehdy dostavil celý 2. prapor polních myslivců, vedený c. k. majorem Wilhelmem Schlemüllerem, dále velitel divize podmaršálek Josef von Wattek a velitel praporu z roku 1866 plukovník ve výslužbě Adolph Lang, rytíř z Waldthurmů. Důstojnický sbor položil na pomník 2 velké věnce, k nimž byl přidán další jménem hospodářského úřednictva hořiněveského panství. Poté oslovil přítomné major Schlemüller a po něm stařičký plukovník Lang. Po odhalení pomníku odsloužil c. k. vojenský kaplan ThDr. Jan Hromádka, smuteční polní mši, jejíž význačné okamžiky byly doprovázeny výstřely mysliveckého praporu. Před 11.00 hod. sem přibyl též velitel brigády Alfred Brósch rytíř z Fohraheimů a místní velitel setník Hans Eschler z Hradce Králové, kteří se předtím účastnili oslavy u Lípy.
Po ukončené slavnosti bivakovalo mužstvo pod širým nebem, kde mu byl také uvařen oběd. Důstojnický sbor věnoval mužstvu 8 hl piva na vyčastování a teprve o 17.00 hod. nastoupili vojáci zpáteční cestu do Hradce Králové. Od té chvíle stojí pomník na svém místě, i když se stal v minulosti několikrát terčem vandalů či přírodních živlů a musel být opraven, např. roku 1912. Na závěr ještě dodejme, že tento pomník byl 22. ledna 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek a naposledy byl zrestaurován v roce 2004 Denisem Folbrechtem a roku 2011 získal nové litinové oplocení. Více o něm lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-padlym-z-valky-1866-12298281.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.311, 15.759)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hořiněves
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".
0.2km
více »
Hořiněves
Zámek
Barokní zámek se nachází ve vsi Hořiněves v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s rizalitem a dvěma dvoupatrovými nárožními věžemi při jižní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.
Historie…
0.2km
více »
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov
První hřbitovy byly původně zřízeny daleko za obcí, a to mezi ně můžeme rovněž zařadit pravěké nekropole na Rejdišti a jinde v okolí. Nejstarší z hořiněvských pohřebišť se nacházel při levé straně cesty do Račic nad Trotinou, a to v místech, kde se nachází litinový kříž na pískovcovém soklu, který byl vztyčen místními obyvateli v roce 1833. To místo zůstalo i po zrušení hřbitov…
0.3km
více »
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Dům, budova
Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista, básník a velký vlastenec, Václav Hanka, „objevitel“ Rukopisu královédvorského. Rodný dům Václava Hanky je v Hořiněvsi dochován, jedná se o ro…
0.4km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…
0.4km
více »
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší. Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
0.4km
více »
Zámek v Hořiněvsi
Zámek
Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby před rokem 1410, jejíž zbytky jsou patrné zejm. ve sklepeních. Některé prameny kladou její počátky do 13. století a spojují ji se dvorcem Mut…
0.4km
více »
Škola v Hořiněvsi
Dům, budova
První zmínka o zdejší škole, i když pouze nepřímá, pochází z roku 1717. Jedná se o zápis ve zdejší farní křestní matrice ze 17. září 1717, kde je místní učitel Jan Horák uveden jako svědek. Otázkou však je, zda by…
0.4km
více »
Rybník Barbora
Rybník
Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; o…
0.4km
více »
Hořiněves
Vesnice
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Důkazem toho může být např. objev rozsáhlého pohřebiště a 2 žárovišť na vrchu Rejdišti z období slezskoplatěnické a lužické kultury v letech 1881-1882. V jednom hrobě b…
0.5km
více »
Hankovy sady v Hořiněvsi
Park
Dějiny Tumplacu (roku 1713 zaznamenán jako „Na tom place“, z čehož později vzniklo německé označení „Tumelplatz“) jsem již popsal ve stati o Hořiněveských lipách, proto se zmíním pouze o místě pod nimi.Celý kopec …
1.1km
více »
Les Havranec
Přírodní park
Téměř každý zná z prusko-rakouské války roku 1866 krvavé události z bojů o les Svíb, nacházející se severně od Čistěvsi. Právě nad tímto rozsáhlým lesním masivem se nachází malá lesní stráň, zbytek původně rozsáhl…
1.3km
více »
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
1.3km
více »
Rybník Na Mlakách
Rybník
Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_…
1.3km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
1.4km
více »
Les Svíb - Říman
Pomník
Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u cesty z Máslojed do Benátek. Pod pomníkem umírajícího římana leží 7 důstojníků pluku a v okolí 294 vojínů. Pomník byl odhalen rok po krvav…
1.5km
více »
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Máslojedech
Zajímavost
Tento vzhledově až zvláštní pomník, který se nachází ve stráni skoro na půli cesty mezi bývalou školou čp. 57 a stavením čp. 27, připomíná selského chlapce, někomu dokonce Jana Sladkého Kozinu, ale bez jeho typické pokrývky hlavy. Svým pojetím je opravdu originálním, protože se vymyká od těch ostatních po širém okolí.Jeho počátky můžeme sledovat již na konci 1. světové války, a…
1.5km
více »
Máslojedy - Špriňarův statek
Statek
Svědkem jedné z nejděsnějších částí bitvy prusko-rakouské války dne 3.7.1866 byl Špriňarův statek na západním okraji Máslojed. „Památkou“ na bitvu jsou stopy po dělových střelách v obou štítech budovy.
V poli mez…
1.6km
více »
Máslojedy
Vesnice
Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má…
1.6km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce Králové, se můžeme potěšit i pěknými výhledy. Z cesty směřující od Máslojed k lesu Svíb se nabízí rozhledy jak na bojiště, tak na Hořiněvesk…
1.7km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou…
To jak …
1.8km
více »
Les Svíb - východní vstup do lesa
Pomník
U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.
1.8km
více »
Benátky - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…
1.8km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
2.1km
více »
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…
2.1km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. Než však…
2.2km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.7km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.8km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.8km
více »