Luhačovice – Trasa ptačích krmítek a budek

Jednou z poměrně nových a také méně známých atrakcí největších a nejkrásnějších moravských lázní „zasvětili“ místní ptactvu nebeskému. Jedná se o Trasu ptačích krmítek a budek, kterou „stvořil“ luhačovický Okrašlovací spolek Calma. Slavnostně otevřena byla trasa v sobotu 4. května 2013 a od té doby se tato originální galerie pod širým nebem neustále rozrůstá. Původně zde bylo k vidění 46 unikátních ptačích budek a krmítek a dnes je již jejich počet přibližně dvojnásobný. V roce 2015 zde například přibyla také díla z keramiky. A zejména v některých případech je opravdu na co se dívat. Vždyť jednotlivé ptačí domovy vytvořili nejen různí amatérští nadšenci a žáci zdejších škol, ale „vyřádili se tu také někteří architekti a výtvarníci, včetně studentů Západočeské univerzity v Plzni, soustředění vateliéru keramiky.

Celá okružní trasa začíná na tzv. Ptačím náměstí u altánu pramene Aloiska (bývalý Lesní pramen), odkud vede k prameni Dr. Šťastného a dál - přes Lázeňské náměstí – k lázeňskému domu Jestřabí. Zde následuje otočka o téměř 180 stupňů a cesta k altánu pramene Ottovka. Odsud trasa pokračuje lesoparkem na Bezručovu ulici a poté Kolem komplexu Miramare až ke kostelu sv. Rodiny. Na závěr nás čeká stoupání ulicí Bílá čtvrt´ zpět k výchozímu bodu u pramene Aloiska.

Na trase jsou umístěny informační tabule a po celém jejím okruhu jsou na chodníku vyznačena místa, kde jsou budky zavěšeny nebo umístěny. Pro lepší orientaci je k dispozici také tištěná podoba mapy z informačních tabulí, na kterých si můžeme prohlédnout i podobu nejzajímavějších „exponátů“. Všeobecně zde platí, že trasa uměleckých ptačích budek – coby další luhačovické turistické lákadlo - opravdu zkrášlila celý lázeňský areál i jeho okolí.

Celá netradiční trasa je dlouhá přibližně 3,5 kilometru a jedná se v podstatě o „živý organismus“, jehož život začal vlastně již někdy v polovině roku 2012. Některé budky je občas potřeba vyměnit, protože přirozeně zchátraly, některé poškodili vandalové a pár jich – celkem nepřekvapivě – nutně někdo potřeboval do osobního vlastnictví. Některé z nich tak mohli návštěvníci i obyvatelé Luhačovic obdivovat pouze jediný rok. Jako „stavební“ materiál bylo použito nejen obvyklé dřevo nebo již zmíněná keramika, ale také železo, textil, sklo a papír.

Současná podoba ptačí stezky rozhodně není definitivní. Autor celé myšlenky, František Petrák, profesor střední umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti, by rád stezku postupně rozšířil do horní části Luhačovic. Do centra dění vstupují také plovoucí budky pro vodní ptáky (kachna divoká), umístěné na jezírku Marion, nebo ptačí pítka. Hlavním úkolem celé „ornitologické trasy“ je prý snaha, aby si zde kultura, krása a umění podaly ruce s křídly prozpěvujících si opeřenců.