V okolí Senové (nebo Háje)
Trasy • Běžky • Střední náročnost
Start u Prievidzské ulice | Šotolina | 0,0 km | ||
Liščí hájovna | Šotolina | 1,4 km | ||
Okraj lesa | ||||
Zatáčka u lomu | Šotolina | 2,3 km | ||
Lovecká chata nad roklinkou | Šotolina | 2,7 km | ||
Sedlo Červený kříž | Šotolina | 3,2 km | ||
Kostelíček Božího Těla | Šotolina | 4,4 km | ||
Rozcestí Zlatník | Asfalt | 6,0 km | ||
Vlčí důl | Asfalt | 8,1 km | ||
Bludov horní konec bus | Asfalt | 9,3 km | ||
Zámeček rozcestí | Šotolina | 10,9 km | ||
Bludoveček třešňová alej | Asfalt | 11,1 km | ||
Lom s jezírkem | Šotolina | 12,2 km | ||
Odbočka k Liščí hájovně | 13,0 km | |||
Prievidzká cíl | Šotolina | 14,6 km |
Návštěvníci Hrubého Jeseníku celkem logicky nevyhledávají ke svým zimním výpravám podhůří hor, ale celkem logicky míří najisto do vyšších poloh. Pokud je ovšem slušná zima, tedy s dostatkem sněhu, ponecháme my místní hory přespolním a využíváme terény v okolí, které jsou pro běžkování celkem příhodné. Jednou z takovou tras je vyjížďka do lesa mezi Šumperkem, Rudou a Bludovem, tedy oblasti tvořené vrcholy hor, lépe řečeno kopců Chocholík (548m) a Háj (631m). Tomu druhému ovšem říkáme Senová, což je takový poměrně násilný překlad německého jména Heukoppe.
Trasu obvykle začínáme přejezdem pole od ulice Prievidzská k úpatí Háje. Výchozí místo je nedaleko křižovatky ulic Temenická a Bludovská (neboli u hospody Koruna). V zimě je pole za sídlištěm s oblibou užíváno místními běžkaři, kteří si zde vykrouží řadu koleček, ale víceméně někde uprostřed najdeme hlavní stopu, která téměř rovně směřuje k Liščí Hájovně na okraji lesa.
U hájovny bývá povinná zastávka pro malé občerstvení a i k obhlídce panoramatu města na pozadí hor. Za hájovnou vstupujeme do lesa, vystoupáme do ostré zatáčky a směrem Doprava pokračujeme východním úbočí Háje. V dobrých sezónách bývá leckdy stopa upravena i strojem, díky místním nadšencům, nebo lyžařům z nedalekého Hrabenova, kteří upravují stopy sněžným skútrem se stopovačem. Mírné stoupání končí u opuštěného lomu, kde se trasa prudce otáčí a poměrně prudce začne stoupat k lovecké chatě pod Senovou. To už máme nastoupanou celkem slušnou výšku a mírně pokračujeme do sedélka Červený kříž. Sedlo odděluje od sebe hlavní vrcholy Chocholíku a Háje a jakožto významný komunikační bod jím prochází řada turistických tras. My jsme zatím žádnou značkou nešli, dál nás ovšem bude zajímat žlutá značka. Trasa ke kostelíčku Božího těla bývá často upravená stopovačem a je to taková malá magistrála, na kterou kromě šumperáků vyráží i řada běžkařů od Bludova nebo Hrabenova (nebo Rudy).
Kostelíček je posazen v údolíčku pod Hájem a vrchem Baba (výšina nad Hrabenovem), zima tu bývá kouzelná. Za kostelíčkem nás provází zelená značka k Rozcestí Zlatník. Tady občas nemusí být projetá stopa ale míříme z kopce, tak se leckdy hodí hluboký sníh jako brzda. Modrá značka nás provede ke kraji lesa a dál až do Vlčího dolu, hospoda u zdejšího koupaliště bývá leckdy hlavním cílem této trasy. Na koupališti je nový nájemce a slibuje, že by hospoda mohla být v zimě otevřená.
Po louce u koupaliště stoupáme dál nad horní konec Bludova a traverzem po louce až ke konečné autobusu. Zde mineme červenou TZ (na Kostelíček) a stále modrou značkou po úbočí Hradiska (tam stával bludovský hrad, ale nic tam není) mírně vystoupáme k Bludovečku. Bývalý penzion Zámeček zřejmě zůstane zavřený, ale to už máme Šumperk skoro na dohled. Mohli bychom využít přímou trasu po asfaltce na Bludovskou ulici, ale je-li čas, odbočíme u statku do lesa třešňovou alejí a pod Chocholíkem pokračujeme hlavní lesní cestou, která směřuje zpět nad Liščí hájovnu. K návratu můžeme využít stejnou stopu, kterou jsme dojeli, ale po poli se dá dojet celkem kamkoliv, kam se lyžařům zamane.