Z Makyty na Velký Javorník aneb Javornická hřebenovka I.

Délka a náročnost: Tahle trasa má kolem 31 km a protože většinou vede po hřebeni, není až tak náročná. Můžete ji začít v obci Valašská Senice. Já jsem byla ubytovaná nad obcí na Horské chatě Antarik, a odtud je to na hřeben asi 4 km, což je skvělé. Navíc nemusíte překonávat žádné enormní převýšení.

Hurá na Makytu: První část trasy nás zavede na nejvyšší horu západních Javorníků, Makytu. Z obce Valašská Senice se nějak napojte na modrou turistickou značku (možná je snažší vyjít z Francovy Lhoty, kde je značka přímo v obci). Buď můžete vyjít od Chladivé studánky na konci obce nahoru podél lyžařského vleku k chatě Antarik, kde je rozcestí, nebo zvolte silničku, která vás asi po 4 km na značku napojí. To si už nějak dejte dohromady podle mapy. Pokud spíte na Antariku, je to snažší, rozcestí máte pod nosem:). Modrá vás dovede na Makytu. Pokud už jste tam byli, můžete také horu obejít, těsně za rozcestím "Makyta, rozc." zvolte neznačenou cestu napravo, ta vás napojí na červenou hřebenovou značku ve směru Papajské sedlo.

Z Makyty na Kohútku a Portáš: Z Makyty se pusťte po červené turistické značce, směr Papajské sedlo. Můžete se také vydat po hraniční stezce, která není značená, ale vede podél hraničních sloupků, a po nějaké době, ještě před Papajským sedlem se na červenou značku napojí. Mě se hraniční stezka moc líbí. Je dost kamenitá a taková divoká. Ale díky hraničním sloupkům a přehlednému terénu se určitě neztratíte. Také zde můžete vidět staré hraniční sloupky, což je tak trochu rarita. Po cestě na Papajské sedlo je jedna odbočka ke studánce. Těsně před sedlem je dost strmý sestup. Z Papajského sedla pokračujte opět po červené, přes vrchol Krkostěna na hřeben. Tam už se pomalu otvírají výhledy směrem k Beskydům, i když velká část cesty jde stále ještě lesem. Po cestě minete pomníček padlým. Značka vás dovede na chatu Kohútku a dále pak na Portáš. Tahle oblast je asi nejlidnatější z celé té túry. Jsou zde další roztroušené horské chaty a chalupy. Na Kohútce, Portáši i jinde využijte příležitosti k občerstvení a nečerpání sil.

Na Malý a Velký Javorník: No a od Portáše je to na Malý Javorník co by kamenem dohodil (asi 4 km) opět po červené hřebenové značce. Budou vás provázet různé pokroucené stromy, např. buky a vůbec porost původního pralesovitého typu, což je moc pěkné. Občas to vypadá jako v nějaké pohádce. Malý Javorník má vrchol téměř zalesněný, je tu jen malá lavka a rozcestník. Rostou tu jalovce a to pravděpodobně dokládá, že se tu dříve pásl dobytek nebo jiná havěť:). Na Velký Javorník je to odtud kolem 6 km po červené značce. Cesta vede přes Bukovinu - to je takový bukový les - a přes Stratenec, kde je rozhledna. Na Stratenci jsou krásné výhledy do KRAJINY. Můžete odtud vidět Lysou horu, Smrk, Smrček, Radhošť, Tanečnici i Pustevny. Doporučuji se podívat na panoramatickou tabuli ještě na Portáši, protože podle ní jednotlivé hory alespoň rozeznáte, na rozdíl od cedule na Stratenci. Na Stratenci je také několik kamenných křížů, opět pomník zdejším obětem II. světové války. Ono se tu na hřebenech tehdy dělo ledacos. Pod Velkým Javorníkem ještě minete sedlo Gežov. Na Velkém Javorníku je dvojitý kříž, a to je asi to jediné podle čeho tuto horu poznáte. Rozcestí ani tabuli s informacemi tu tedy rozhodně nečekejte. Po celou cestu na Velký Javorník se krajina otevírá opravdu krásnými výhledy, hřeben není už tak zalesněný a občas se i cítíte jako vysoko v horách. Vítr vám šlehá do tváří a vy máte pocit, že jste daleko od civilizace.

Z Velkého Javorníku na autobus: Až se nabažíte příjemné atmosféry na Velkém Javorníku, pusťte se opět po červené značce, tentokrát jen na rozcestí Bůtorky. Odtud po zelené na Kasárne, kde jsou lyžařské vleky a několik turistických chat.Tam se můžete občerstvit. Odtud vás ale ještě čeká 3.5 km po modré do Světlé-Podťatého, což je část Velkých Karlovic. Odtud se autobusem dá dostat buď do Karlovic nebo i do Vsetína.

Shrnutí: Na téhle túře jsem kromě oblasti kolem Kohútky nepotkala ani nohu. Tŕa vede opravdu překrásným lesem, je to I. zóna chráněné oblasti Beskyd. Pokud chcete, nemusíte hřebenovku končit na rozcestí Bůtorky, ale můžete pokračovat až na Bumbálku (to je už asi jen 4 hodiny). Já jsem ale nešla na puťák. Byla jsem ubytovaná ve Valašské Senici a do tmy jsem chtěla z hřebene sejít do civilizace. Takže příště si dáme pokračování této hřebenovky, a to z Bůtorek na Soláň.