Arouca - rafty na řece Paiva a druhý nejdelší visutý most v Evropě

Tipy na výlet

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Na sever Portugalska letíme z pražského letiště přímým spojem společnosti EasyJet do Porta. Ve vzduchu strávíme zhruba tři hodiny a následně jedeme asi hodinu autem do oblasti pojmenované podle města Arouca. Cesta vede převážně po úzkých silničkách plných zatáček v kopcovitém terénu. O hezké výhledy není nouze. Ale řidič moc času na kochání nemá.

Za čím jedeme?

Rafting na řece Paiva zajišťuje agentura Just Come. Patříte mezi nadšené vodáky nebo se chcete „jen“ pokochat pohledem na překrásnou divokou přírodu a zvednout si trochu hladinu adrenalinu? Při plavbě Arouca Geoparkem, zařazeným pod ochranou UNESCO si přijdete na své, ať patříte do té či oné skupiny. Pochopitelně míra zážitku závisí na množství vody a částečně počasí. My jsme v polovině dubna měli vynikající podmínky. Teplota kolem 25°C, slunečno a vody v řece dostatek. Sezóna na rafty trvá od října do května.

Celá akce zabere zhruba 4 hodiny, ale její větší část tvoří přípravy. V cílovém bodě si nejprve nafasujete neoprenové kalhoty, vestu i ponožky, plovací vestu a přilbu. Pokud nemáte vhodnou obuv do vody (v jednom úseku je třeba rafty z bezpečnostních důvodů přetáhnout a s neoprenovými ponožkami v žabkách po mokrých kamenech skákat nechcete), půjčí vám z velkého pytle i ty. Už oblečené vás terénním automobilem průvodci dovezou na místo startu vodáckého dobrodružství. Dopraví rafty k vodě a začne bezpečnostní příprava. Pokud už jste někdy na raftech byli, nebudou pro vás tyto informace nové. Zejména dámy a děvčata ocení, že průvodci jsou vysportovaní fešáci. My ostatní, že jsou certifikovaní průvodci, řeku znají a dobře vědí, co na vodě dělají.

Nasedáme do raftu a čeká nás 7 km plavby po úchvatně čisté řece. Souběžně s řekou vedou na strmém břehu dřevěné turistické chodníky. Pokud z nějakého důvodu na rafty nechcete nebo tu budete v létě, kdy je vody málo, je pěší výlet po vybudované stezce jistě vítanou náhradou. Tento úsek řeky je hodnocen 4. stupněm náročnosti ze 6. Klidné úseky střídají náročnější, ale nic, co by s instrukcemi průvodce (které hlasitě vydává ze své pozice na zádi raftu) nezvládl ani úplný nováček. U jedné z peřejí vystupujeme z raftu. Pedro (náš průvodce) si pro nás připravil žertovnou kratochvíli, kterou nám popsal slovy: „Sjedete si část řeky bez raftu. Tady skočíš do vody, ale pozor – na plocho, abys nazajel pod hladinu. Necháš se proudem unášet doprostřed, před válcem se otočíš na záda, nohy dopředu. Až tě to vyplivne, doplaveš na břeh. OK? Good Luck!“ Jeho kolega celou proceduru ihned názorně předvedl. Hmmm, je mi padesát, vážně se chci zrakvit právě při téhle taškařici? Jako první skáče do vody asi třináctileté děvče. Mužská ješitnost pochopitelně zafunguje. Za chvilku hážu elegantního placáka, dle instrukcí se otáčím na záda, nohy před sebe, válec mi proplachuje dutiny důkladněji než na ORL, vyplivne mě to, doplavu na břeh. Vlastně na tom nic nebylo, stačilo se pouze držet pokynů. Dále už pokračujeme opět na raftu. Je to stabilní plavidlo, které lze převrátit za normální situace jen obtížně. Tedy pokud Pedro nechce. A to on asi chce? Zaplatili jste si za zážitek, tak ho dostanete…

Plni zážitků odjíždíme do města Arouca. Protože u vody vyhládne, stavíme u místní restaurace a dáváme si skvělý oběd. Výborný flank steak doplní asi trojnásobně energii, vydanou pádlováním.

Po obědě to máme k druhému cíli dnešního dne už jen 10 minut. Ponte 516 je druhý nejdelší visutý most v Evropě (po tom v Dolní Moravě s délkou 721 metrů). Co tomu zdejšímu „chybí“ na délku, to dohání výškou nad terénem, která dosahuje úctyhodných 175 metrů. To je tak vysoko, že když po mostě složeném z pochozích průhledných kovových roštů jdete, ani vám nepřijde, že máte mít závrať z výšky. V údolí pod vámi protéká řeka Paiva a vy máte nádherný výhled na vodopád na straně jedné a peřeje se stupněm obtížnosti 5 na straně druhé. Lépe majestátnost mostu a nádheru okolní přírody poznáte na fotkách nebo videu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Restaurace v Arouce byla vážně skvělá, tu jednoznačně doporučuji. I když jsme tam dorazili až po 14. hodině, byla restaurace stále plná. A to je vždy dobré znamení.