Korunovační klenoty v Olomouci

Kam a jak jedeme?

Českou republiku mají v nejbližší době zaplavit výstavy, zaměřené na Otce vlasti Václava, řečeného Karel IV. Jen Pražský hrad jich má hostit asi šest, a tak se nelze divit, že si svou porci polívčičky – ovšem jako první u nás - ohřívá i hanácká krajská metropole, stotisícová Olomouc. Zdejší vlastivědné muzeum nabízí svým návštěvníkům výstavu „České korunovační klenoty … na dosah“ s podtitulem „Doba Karla IV. na Olomoucku“. Výstava byla zahájena 4. prosince, takže je možno spojit pohled na korunu, žezlo a jakýsi druh ovoce s návštěvou vánočních trhů na olomouckém Horním i Dolním náměstí, kde jiné druhy ovoce dochucují nejrůznější punče. Tuto variantu jsme zvolili také my … a z této věty je zřejmé, že jsme necestovali automobilem, ale železným – po kolejích se řítícím – ořem. Olomouc je tak pro nás dosažitelná do hodiny, což je časový úsek celkem zanedbatelný.

K olomouckému vlastivědnému muzeu, které se nachází na náměstí Republiky (č. 1), se od hlavního vlakového nádraží dostaneme za pomoci tramvajových linek, ale není problémem ani využití „pěškobusu“. Celková vzdálenost mezi kolejemi a kopií Karlovy koruny jsou přibližně dva kilometry. V Olomouci jsou totiž – celkem nepřekvapivě – skutečně vystaveny pouze kopie korunovačních klenotů, ale jedná se o kopie skutečně prvotřídní. Autorem mistrovské kopie Svatováclavské koruny je totiž proslulý zlatník a výtvarník Jiří Urban (vytvořil mj. kříž pro papeže Jana Pavla II., šperky pro anglickou královnu Alžbětu II. nebo kopii koruny Svaté říše římské, nacházející se na Karlštejně). Spoluautory kopií jsou pak manželé Blanka a Matúš Cepkovi z Bratislavy.

Za čím jedeme?

Součástí výstavy jsou rovněž kopie dvou asi nejslavnějších soch, které v Olomouci najdeme, tedy Šternberské Madony a Křivákovy Piety, ale hlavní myšlenkou expozice, která v bývalém kostele zabírá plochu větší než 400 m2, je přiblížit život a dílo jednoho z nejvýznamnějších panovníků středověké Evropy i epochu jeho vlády na Olomoucku. Přesněji řečeno toto období zahrnuje éru od nástupu Jana Lucemburského na český trůn do počátku husitských válek. A přesto, že jsou všude prezentovány jen ty korunovační klenoty, najdeme zde celkem více než 200 exponátů z období vrcholného středověku, které pocházejí především z území Olomouckého kraje a sbírek olomouckého VM. Samotný výstavní sál sv. Kláry je rozčleněn do šesti oddílů, věnovaných samostatným tématům, zaměřeným např. na nástup Lucemburků na český trůn, vládu Jana Lucemburského na Moravě, život na Olomoucku v období 14. až 15. století (zde jsou prezentovány např. dobové zbraně, šperky, mince, nádoby, kachle atd., přičemž mnohé z nich prý nebyly ještě v Olomouci nikdy veřejně prezentovány) a hlavně osobnost českého krále a římského císaře Karla IV. (a jeho manželky i významné stavby a listiny). Závěr výstavy je věnován vládě nejstaršího Karlova syna Václava IV., ústupu Lucemburků z čelních pozic mezi evropskou rodovou elitou i markraběcím bojům na Moravě. Prohlédnout si zde můžeme rovněž model hradu Karlštejn.

Ten skutečný vrchol výstavní pyramidy však tvoří právě ony mistrovské kopie českých korunovačních klenotů ze sbírky Svatovítského pokladu, který dohromady nezahrnuje jen Svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko, ale také korunovační plášť a pouzdra na zmíněné předměty. Koneckonců se jedná o největší poklady naší země a tady si je můžeme prohlédnout bez nekonečných front. Není to tak dávno, co se jeden olomoucký znalec umění vyjádřil v tom smyslu, že návrat těchto klenotů Čechům byl jednou z největších chyb Marie Terezie. Bylo to myšleno tak, že korunovační klenoty Svaté říše římské si v Rakousku prohlédneme – stejně jako např. korunovační klenoty britské – kdykoliv se nám zachce. Jenom u nás se z toho dělá vzácná a patřičně „otravná“ atrakce.

Na závěr se sluší přidat alespoň pár slov o originálech jednotlivých hlavních exponátů výstavy. Svatováclavská Koruna je z nich nejen nejstarší, ale i nejvzácnější. Byla zhotovena v letech 1345 až 1346 a při její výrobě bylo použito téměř 2,5 kg 22-karátového zlata a několik desítek drahých kamenů v čele s čelním (čeština je prostě krásná) červeným rubelitem. Přitom je prý jisté, že poloha žádného kamene na Koruně není náhodná, ale naopak má jasně daný symbolický význam, vycházející zřejmě z vize tzv. nebeského Jeruzaléma. Tato Koruna skončila nakonec na hlavě celkem 22 českých panovníků. Královské žezlo pak bylo vyrobeno mnohem později. Stalo se tak za vlády císaře Ferdinanda I., kdy jej v roce 1533 vytvořil augsburský zlatník Hans Haller, tentokrát „jen“ ze zlata 18-karátového, perel, safírů a spinelů. Ze stejného období pochází rovněž královské jablko.

Poměrně velká část výstavy je zaměřena na nejmladší návštěvníky (interaktivní prvky pro děti, trůnní sál nebo mluvící meč) a nedokončený záměr Karla IV. postavit hrad Tepenec, který by prý – přes svou jednoduchost – měl být „hanáckým Karlštejnem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Hanácká metropole nabízí dostatek podniků, kde se dá dobře najíst a napít. Některé z nich se dokonce nalézají v těsné blízkosti vlastivědného muzea - včetně legendární Ponorky - ale my jsme tentokrát využili nabídky stánkařů na olomouckých vánočních trzích. Přes velký výběr jsme se spokojili s bramboráky a punčem a byli jsme naprosto spokojeni.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výstava je bezesporu pěkně udělaná a na informace bohatá. Lehce diskutabilní je stokorunové vstupné a celorepubliková snaha vytěžit z Otěcka vlasti co možná nejvíce. Překvapivá až nepochopitelná mi přijde antipropagace ze strany samotného vM. I na stránkách muzea byl k výstavě dlouho jen leták a první text se objevil až po jejím zahájení. Přesto je i dnes výstava popisována jako možnost vidět zblízka a bez front naše korunovační klenoty a o dalších nabízených exponátech se víceméně tajuplně mlčí.

Ostatní informace

Výstava je konána u příležitosti 700. výročí narození Karla IV. a hostí ji sál sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci, kde byla 4. prosince slavnostně zahájena. Navštívit ji můžeme do 26. února 2016 a cena vstupenky je 100,- Kč (senioři 80,- Kč, žáci a studenti 40,- Kč). V této ceně je zahrnuta i možnost vyrazit si vlastní minci, kterou s neobyčejnou radostí využívají malí i velcí návštěvníci, včetně autora tohoto článku. A pro mnohé bude jistě potěšitelná informace, že i když muzeum otevírá své expozice v 10,00 hod., korunovační klenoty si můžeme prohlédnout již o hodinu dříve. Zavírá se v 17,00 hod. a na celé pondělky.