Procházka Luhačovicemi

Kam a jak jedeme?

Jsou Luhačovice opravdu nejkrásnějšími moravskými lázněmi ? Odpověď na tuto otázku můžeme nalézt pouze na jednom jediném místě - a to přímo v lázeňském městečku !

Pro přesun volíme autobusovou linku, která jede přes Ludkovice. Tady mají nad obcí velice hezkou přehradní nádrž ( rezervoár pitné vody ), která díky okolním zalesněným vrškům nejvíce ze všeho připomíná kanadské jezero. Těsně před Luhačovicemi předjíždíme rychlík, který přiváží až z daleké Prahy nové lázeňské hosty.

Protože jsme si tentokrát před výletem dali doma časný oběd, stavujeme se jen v bufetu vedle nádraží na kávičku a pak už se vydáváme na prohlídku města...

Za čím jedeme?

Z velmi hezké hlavní ulice, lemované po obou stranách nejen vilami, ale i množstvím obchůdků, kaváren a restaurací stoupáme ulicí do kopce k hotelu Zálesí. Má tak trochu futuristickou fasádu, stejně jako zadní trakt známé Alexandrie. Ulice dál vede do Bílé čtvrti po vrstevnici a nabízí nám neotřelý pohled na centrum města.

Má velmi dobrou polohu - ze tří stran je chráněno zalesněnými pásmy okolních kopců a údolí Olšavy, ve kterém je vystavěno, je otevřeno teploučkým jižním vánkům. Však se také zdejší údolíčko stalo domovem lovcům už v době kamenné !

Jako lázně jsou Luhačovice v podvědomí veřejnosti teprve od konce 18.století. Zdejší obyvatelé si až do vzniku železniční trati z U.Brodu do Luhačovic vydělávali na "chléb náš vezdejší" dost zajímavým způsobem: místní formani rozváželi minerální vodu po celém tehdejším Rakousku - Uhersku. Pomalý růst lázní se zrychlil až v momentě, kdy zde koncem 19.století vznikla pod vedením dr.Veselého společnost, která lázně odkoupila od pana hraběte.

O charakteristický ráz nejznámějších lázeňských budov se poté zasloužil jeden náš dobrý "známý", jehož díla můžeme obdivovat třeba na Pustevnách, na sv.Hostýně anebo v zámku v Novém městě n.Metují. Nebyl to nikdo jiný než geniální slovenský architekt Dušan Jurkovič. Ten se zhlédl ve zdejších lidových stavbách a s použitím prvků valašského a slováckého folklóru napřed realizoval přestavbu Janova domu ( dnes Jurkovičův), budovu Jestřabí ( dům L.Janáčka ) a dnes už neexistující Slovácké búdy. Ambiciózní Jurkovič měl v zásobě spoustu dalších projektů, ale k jejich realizaci už bohužel nedošlo. I tak ale jeho stavby vtiskly lázním velice osobitý a nezaměnitelný ráz ...

V samotném středu lázní se pak zbouraly staré domky, tok říčky Olšavy byl přemostěn mnoha ozdobnými lávkami a můstky a vzniklo zde prostorné lázeňské náměstí. Z jedné strany mu dominuje rozložitá stavba Společenského domu, kolonáda na straně druhé vznikla až v 50.letech min.století. Najdeme v ní haly, kde vyvěrá známá Vincentka a Amandka a také spoustu obchůdků, galerii a výstavní sály a taktéž restauraci.

Lázeňských pramenů je v Luhačovicích celkem 11 a kromě jednoho sirného jsou to všechno alkalické kyselky a obsahují sodík, hořčík, vápník, chlór, kyselinu uhličitou a volný kysličník uhličitý. Téměř všechny prameny se nachází v lázeňském centru - odloučeny jsou jen Aloiska a Elektra. K ochutnání návštěvníkům jsou trvale přístupné Ottovka, Gejzír a Aloiska. Nejen v lázeňském středu se nachází několik nádherných fontán, z nichž ta největší pod Společenským domem je dílem arch.Kavana a byla sem přenesena z výstavy Expo 58 z Bruselu.

Protože Luhačovice leží na hranici tří národopisných oblastí - Valašska, Slovácka a Hané, vznikla zde velmi specifická oblast zvaná Luhačovické Zálesí. S ukázkami zdejšího folklóru, lidových krojů a předmětů denní potřeby se můžeme setkat v muzeu umístěném ve vile Lipová. Kromě bohatého kulturního programu si mohou lázeňští hosté a návštěvníci pobyt v lázních zpříjemnit vycházkami a tůrami po okolních lesoparcích a zalesněných vršcích anebo navštívit nedalekou rekreační vodní nádrž.

Od hotelu Zálesí si s manželkou po obvodu obcházíme Bílou čtvrt s náměstím ve svahu s mnoha vilami a léčebnými budovami. Chceme se jít podívat i k prameni Aloiska v lese nad námi, ale zrovna tam míří dav svatebčanů a tak pokračujeme do samého centra lázní. Okolní krásu obdivujeme za lízání osvěžující zmrzliny a po prohlídce kolonády a náměstí míříme proti toku Olšavy až pod další, Jurkovičem upravený lázeňský dům při rozcestí na Pozlovice a odpočíváme v krásné japonské zahradě.

Okolo moc zajímavé fontány - ( málo radosti by zde asi zažil major Terazky z Černých baronů, pro kterého byly "kašni" noční můrou ) - a další nedaleko Společenského domu si procházíme nádherný lesopark po pravé straně údolí až k vile Lipová a prameni Ottovka...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pak už přecházíme po hlavní lázeňské třídě zpět do města. Ulice je lemována spoustou restaurací, cukráren a kavárniček, nechybí množství butiků a obchůdků se suvenýry v dobře utajených pasážích a samozřejmě nabídka vynikajících lázeňských oplatků.

Náš problém s hladem razantně vyřešíme návštěvou restaurace hotelu Vltava. Poté pokračujeme k funkcionalistické budově pošty, která má ze spodní strany - od tržnice - velmi interesantní fasádu. Nad poštou je uprostřed kruhového objektu další nápaditá, tak trochu scifi fontána. Po hlavní třídě se pomalu vracíme zpět na nádraží k busu a cestou obdivujeme množství krásných vilek a jiných staveb - dvojice vilek připomíná Perníkové chaloupky, fasádu jednoho z domů podpírají Atlanti, naproti přes ulici jsou malebně na plotě vystavěny hrnky a malované talířky na prodej. A samozřejmě další obchody a ochůdky, kavárničky a pensiony - je to všechno jedna veliká paráda a my si s manželkou slibujeme, že odteď budeme Luhačovice navštěvovat pravidelně v každém ročním období ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

A jak tedy zní odpověď na otázku, zda jsou Luhačovice nejkrásnějšími moravskými lázněmi ?

ANO - JE TOMU TAK !!!!!!!!!!

Ostatní informace

Restaurace hotelu Vltava nám i v pozdní sobotní odpoledne nabídla výběr ze 2 meníček : první do 70 kč, to druhé do 80 kč. Překvapivě nízká cena na to, že jsme v lázních, nemyslíte ?!? A je třeba podotknout, že jídlo bylo vynikající a bylo ho dost ! Cestou k nádraží jsme se jen tak orientačně sem tam mrkli na jídelní lístky za výlohami jiných restaurací a ono se tady dá i jinde dobře najíst za rozumnou cenu - tak to je tedy oproti předraženému krajskému městu velmi milé překvapení ...