Šumperk jako Krajina starých sídel i Kainova zahrada
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Návštěvu severomoravského Šumperka jde pojmout několika různými způsoby. Nejčastěji návštěvníci města „použijí“ středobod někdejšího největšího okresu Československa jako vstupní bránu Jeseníků, někteří se podívají, jestli je Šumperk skutečně malou Vídní a někdo zatouží po zdejších pamětihodnostech nebo Expozici čarodějnických procesů. Známý je festival Blues Alive i ryzí pivo z hor, resp. z nedalekých Hanušovic, a relativně nedávno se sem zajíždělo také za poměrně kvalitním hokejem (koneckonců se v Šumperku narodili např. Jirka Dopita, Kuba Kindl nebo Daniel Kunce).
Poslední roky tady ale hokej upadá a dá se říct, že jej již v „žebříčku popularity“ vystřídalo jiné odvětví. Šumperk se totiž – pomalu ale jistě – stává městem grafiky. A to grafiky skutečně nejvyšší světové úrovně. Právě na tento fenomén bude zaměřen náš tip na výlet … a přitom se zcela vyhneme jménům zdejších nejslavnějších rodáků (nebo alespoň skororodáků) z řad grafiků, tedy např. Günterovi Hujberovi, Josefu Dudkovi, Adolfu Kašparovi, Jaroslavu Minářovi nebo Zdeňku Sklenářovi.
Za čím jedeme?
V závěru září letošního roku byly v Šumperku zahájeny dvě grafické výstavy, které by rozhodně bylo škoda nevidět. Vše začalo ve středu 25.9.2024 a zdejším vlastivědném muzeu vernisáží výstavy Krajina starých sídel. Ta představuje výběr vedut významných míst Moravy a Slezska z dílny slavného německo-rakouského litografa Friedricha Adolfa Kunikeho (+1838). Všech přibližně 70 vystavených litografií pochází z cyklu Mahlerische Darstellung aller vorzüglicher Schloesser und Ruinen der oesterreichischen Monarchie, a tedy z let 1833 až 1835.
Je přitom zajímavé, že i když tento soubor zachycuje asi dvě stovky známých míst Moravy a Slezska, zcela zde chybí slavné žerotínské zámky ve Velkých Losinách a v Loučné nad Desnou. A nikdo – dokonce ani badatelé z Vědecké knihovny v Olomouci – nedokáže vysvětlit proč. Vidět zde naopak můžeme např. hrad Bouzov před romantickou přestavbou, „soupravu“ hradů jihomoravských (Bítov, Vranov nad Dyjí, Cornštějn, Pernštejn) nebo města jako Mikulov Opavu, Kroměříž nebo Krnov. Přátele Jeseníků jistě potěší Zlaté Hory, Kaltenštejn nebo Lázně Jeseník a chybět nemohou ani Boskovice.
V každém případě se jedná o jeden z prvních ucelených souborů vyobrazení z českých zemí vydávaných tiskem. V Šumperku však návštěvníci muzea uvidí „pouze“ faksimile vybraných vedut (i když alespoň ve skutečné velikosti), protože originály z Kunikeho cyklu nám „hanácky lakotná“ Vědecká knihovna v Olomouci prostě nezapůjčila. Na druhou stranu to podstatné uvidíme i z oněch kopií.
O den později byla v Eagle Gallery vernisáží odstartována výstava Dušan Kállay: Kainova zahrada. A start to byl tradičně velkolepý (přítomni byli mj. autor s manželkou, výtvarnicí Kamilou Štanclovou, senátorský kandidát, který je současně politologem i historikem, a hudební těleso Old Time Jazz Band), ale „světová star“ jako Dušan Kállay si to jistě zaslouží. Geniální bratislavský grafik (*1948) je jednou z nejvýraznějších a nejoriginálnějších osobností současné evropské výtvarné scény. Tento přední slovenský umělec tvoří již více než pět desetiletí a jeho díla spojují světy reality a fantazie, vědy a poezie, minulosti a současnosti i technické dokonalosti a složitých kompozic s hlubokou symbolikou a pohádkovými příběhy.
Profesor bratislavské Vysoké školy výtvarných umění Dušan Kállay je známý svým vlastním uměleckým stylem, kterým propojuje jemnou detailní kresbu s téměř vědeckým zkoumáním, díky čemuž vzniká fascinující fiktivní realita. Toto spojení můžeme vidět i na šumperské výstavě, kde se jako světla na semaforu střídají realistické tvary strojů s magickým fantaskním světem. Stejně tak zde najdeme práce černobílé i vysloveně pestrobarevné.
Celá výstava grafik Dušana Kállaye je skvělým retrospektivním pohledem na dílo jednoho významného tvůrce současného umění. Za mnohé hovoří i názvy jednotlivých grafik – zmínit můžeme např. Maškary Karla Kryla, Podivuhodný pokus Dona Quiota de la Mancha o létání na větrném mlýně, Velkou mizérii, Barokní rovnováhu, Muzeum, Cestování básníka, Úlovek Jozefa Perneckého / Studie vážky dvojkřídlé, Zpověď herečky / Král je nahý, nahý je král nebo Sen hodináře Jana / Podobnost mezi kostrou ryby a systémem hodinového stroje. Vtipně vyzní název grafiky Herecké rekvizity herce Dušana Hanáka, které vévodí skupinka nahých žen.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
I když jsou v současnosti známé podniky jako Dacan nebo Opera „mimo provoz", zůstává šumperská nabídka poměrně pestrá.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Pro nás, kteří máme rádi umění, šumperské Vlastivědné muzeum i „grafický ráj“ v Eagle Gallery, se nějaké „Nelíbilo“ v tomto případě hledá dost špatně. Navíc Dušan Kállay je (ne)skutečná „bomba“ a to své si v jeho díle najdou i příznivci Hieronyma Bosche ...
Nelíbilo: Katalog k výstavě Kunikeho vedut nám sice na vernisáž ukázat přivezli, ale je vyprodaný a dotisk se neplánuje. Bohužel, protože nejen autor článku by si ho rád pořídil.
Ostatní informace
Výstava Krajina starých sídel bude v Rytířském sále šumperského VM k vidění do 10. listopadu 2024 a za vstupné zde zaplatíte 30 Kč (snížené 20 Kč). Výstava Dušan Kállay: Kainova zahrada ve výstavní síni Eagle Gallery potrvá do 5. prosince 2024 a vstup je volný.
A na závěr ještě poznámka k fotogalerii. Za starých sídel jsem se snažil vybrat hlavně nejpůvabnější veduty z našeho regionu (a můžete zde – stejně jako my na vernisáži – hledat umělce v plenéru). U pana Kállaye jsem si pak sice nafotil mnohé detaily jednotlivých grafik, ale sem jsem nakonec zařadil pouze „celkové pohledy“.