Vánoční putování za Řezbářskými betlémy do Galerie Šumperska (VM Šumperk)

Kam a jak jedeme?

Vzhledem k rychle se blížícímu času adventnímu připravilo vedení šumperského vlastivědného muzea a jeho zaměstnanci stylovou výstavu nazvanou „Řezbářské betlémy“. Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží ve čtvrtek 21. listopadu, a my jsme zde nemohli chybět. Vždyť součástí expozice jsou i betlémy, které v době zcela nedávné vytvořili pravidelní účastníci různých regionálních dřevosochání. Například Romana Krestýnová zde byla zastoupena krásně a hojně. Je sice pravdou, že většinu expozice – ze dřeva vyřezávaných – betlémů tvoří práce současných regionálních umělců neprofesionálů, ale své oko můžete potěšit také betlémy starými více než sto let. Tyto betlémy – pochopitelně - pocházejí ze sbírek Vlastivědného muzea.

Za čím jedeme?

Rekordmanem je velký Axmanův betlém, pocházející zřejmě z přelomu 18. a 19. století. Ve sbírkách šumperského muzea je od roku 1909, takže patří do starého muzejního sbírkového fondu. prvních 26 figurek z Axmanova betlému bylo do muzejních sbírek získáno z klášterního kostela v Šumperku. Skutečný „dar z nebe“ na sebe nenechal dlouho čekat a ještě stále v roce 1909 si muzeum připisuje "pozdrav" od Marie Knitsche. Jednalo se celkem o 232 kusů staveb, domů, pozadí a figurek lidí i zvířat. V roce 1935 se pak betlém rozrůstá o dalších deset figurek, které muzeu věnoval Franz Girsig. A minimálně postavy tří králů jsou řezbářskou prací velmi kvalitní.

Přesto, že výstavu sjednocuje jednotný námět, každý z řezbářů, jejichž díla na výstavě uvidíme, k tomuto tématu přistupuje po svém. Proto je součástí výstavy jak betlém v životní velikosti od Romany Krestýnové, tak skříňkový betlém Jaroslava Lakomého ze Štítů. A nepřehlédnutelná je krásná betlémská vesnička Břetislava Vávry z Klopiny. Opomenout určitě nelze ani zábřežskou konkurenci Axmanova betlému, tedy betlém Švédův. Pochází z počátku 20. století a tento zábřežský občan betlém – pravděpodobně vyjma budov – sám nevytvářel, ale postupně skupoval a kompletoval. Ovečky a rostliny jsou ručně malované na papíře a předpokládá se, že jejich autorem by mohl být Cyril Čeloud, syn nejvýznamnějšího třebíčského betlémáře.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jako domorodci jsme se spokojili se stravou domácí, i když jsme malinko ochutnali také z - muzejníky nabízených - dobrot. Já osobně přiznávám kousek sýra a malou skleničku červeného. V nejbližším okolí muzea se však restaurací nabízí více než dost. A po návštěvě muzea je krátká tiskovka v pohostinství vždy milou povinností.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výstavy šumperského vlastivědného muzea se nám líbí téměř vždy. Jsou většinou zajímavé, vkusné a laskavé. Tato není výjimkou a je určitě milou připomínkou blížících se svátků, v tomto případě opravdu klidu. Vánočně přeplácané výlohy obchodů jsou ihned zapomenuty. Navíc vernisáž výstavy s vánoční tématikou přitáhla až nezvykle vysoký počet zájemců a nezbývá mi, než šumperskému muzeu popřát, aby návštěvníků (nejen) této výstavy chodilo hodně i nadále. Předpokládám, že i my si to ještě - v čase těsně předvánočním – raději pro jistotu zopakujeme

Ostatní informace

Na závěr tradičně důležitá data a ceníky služeb. Výstava probíhá v Galerii Šumperska (za informačním centrem) a potrvá do 19. ledna 2014. Cena vstupného do Galerie Šumperska je 30 Kč (žáci, studenti, důchodci a ZTP včetně doprovodu to mají za 15 Kč). A zmíněný betlém v životní velikosti byste ve výstavních prostorách hledali marně. Nachází se totiž ve vstupním "skleníku" do hlavní části muzea.