Chaty a chalupy
Mapa Šumperk
Toulky městem Šumperk a okolím
Město Šumperk jsme navštívili během dovolené v Jeseníkách. Nebyli jsme zde poprvé, ale až letos jsme město důkladně poznali. Částečně s průvodcem, částečně sami. Prošli jsme si historický střed města, zavítali do muzea, navštívili velmi zajímavou expozici o čarodějnictví či z radniční věže shlédli celé město jako na dlani. A co jsme zde viděli ?
1.zastavení
Radnice v Šumperku byla postavena v letech 1909 - 1911 ve stylu saské neorenesance se secesionizujícími detaily. Stojí uprostřed historického náměstí, na původním místě gotické a renesančně upravované radnice, připomínané již v 15. století. Radnici, stejně jako další památky ve městě, jsme navštívili během dovolené v Jeseníkách.
Právě od radnice jsme šli na prohlídku historického jádra města s průvodcem. Na výběr je ze tří okruhů, které detailně najdete popsány u mých turistických cílů. První zmínka o šumperské radnici je až z roku 1475. Byla postavena ve stylu gotiky, ale přesná podoba není známa. V roce 1562 získala renesanční podobu, v roce 1650 došlo k dalším stavebním úpravám. Po požáru v roce 1669 a následné opravě došlo k další rekonstrukci až v roce 1865, kdy bylo odstraněno pěkné venkovní schodiště. V roce 1905 přestala budova radním vyhovovat a po mnoha peripetiích byla v roce 1911 radnice přestavěna do dnešní podoby a slavnostně otevřena.
Radnice slouží také jako rozhledna - skleněným výtahem jsme vyjeli částí budovy a pak nás čekalo jen něco přes 70 schodů na Ochoz věže. Z radniční věže se naskýtá jedinečný pohled na Město Šumperk z ptačí perspektivy a také výhled na panorama pohoří Hrubého Jeseníku, kterému dominuje nejvyšší hora Moravy – Praděd. Ochoz radnice se nachází ve výšce 27 m, celková výška radnice s věží je 56 m.
Vedle radnice jsme si prohlédli morový sloup postavený na památku obětem velké morové rány, která řádila v českých zemích v roce 1714. Sloup byl zhotoven v dílně sochaře Kurmesa v roce 1719.
U radnice je instalována Lavička vzkazů|. Tato bronzová lavička se stala místem piety za oběti teroristických útoků na New York a Washington. Je dílem šumperské rodačky Lea Vivot, dnes již světově uznávané kanadské sochařky českého původu. U této lavičky jsme se od průvodkyně dozvěděli vše o historii města a poté vyrazili na prohlídku dalších památek.
2.zastavení
S průvodkyní v čele jsme od radnice prošli kolem několika měšťanských domů a u některých jsme se zastavili. V těchto domech žili lidé, kteří se nějakým způsobem zapsali do dějin města – většinou ovšem se smutným koncem. Každopádně nám průvodkyně o nich podala vyčerpávající informace. Zahlédli jsme také zbytek středověkých hradeb, které již byly většinou dávno odstraněny. Opevnění města bylo poničeno hlavně za třicetileté války švédskými vojsky.
Došli jsme ke kostelu Zvěstování Panny Marie, který byl dostavěn ve 14. století při dominikánském klášteře jako druhý chrám ve městě. Po velkém požáru města roku 1513 byl opraven a stal se pohřebním kostelem šumperských Žerotínů. V 16.století byl protestantskou svatyní a v 17. století opět klášterním kostelem.
Požár města v roce 1669 kostel silně poničil, stavba byla opravena v barokním stylu, byla vybudována krypta a postupně připojeny dvě velké boční kaple. Po zrušení kláštera Josefem II. roku 1784, připadl kostel městu. To provádělo drobné dostavby a průběžně pečovalo jeho údržbu i modernizaci provozu. Ve druhé polovině 20. století byla péče města jen sporadická, kostel chátral a v 70. letech byl již pro nepříjemný pobyt ve vlhkých interiérech pro církevní obřady neúnosný a byl uzavřen.
Rekonstrukce celého chrámu probíhala od roku 1990. Jednalo se jak o stavební obnovu, tak o restaurování mobiliáře. V roce 2005 byl kostel kompletně opraven. Během exkurze jsme se zde zastavili a průvodkyně nám sdělila historii kláštera, nicméně jsme jej shlédli pouze zvenku. Vnitřní nádherné prostory jsme si prohlédli sami až po skončení exkurze. Otevírací dobu a vstupné najdete opět v mých turistických cílech.
U kostela stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Vznikla asi v roce 1728 a jejím autorem je zřejmě uničovský sochař Heinz.
3.zastavení
Přímo vedle klášterního komplexu stojí Geschaderův dům, o kterém nám průvodkyně opět sdělila všechny informace. Uvnitř domu se nachází expozice o čarodějnických procesech. Expozice je nádherná, velmi poutavě udělaná a určitě sem zajděte. S průvodkyní se dovnitř nechodí, takže musíte sami. A průvodce expozicemi Vám bude dělat samotný inkvizitor Boblig z Edelstadtu. Naštěstí není živý, ale i jeho hlas v přístroji, který nám visel na krku, budí hrůzu i dnes. Však uvidíte….
Klasicistní Geschaderův dům v centru Šumperka patřil k Dominikánskému klášteru, později bohatým měšťanům včetně Heinricha Peschkeho, umučeného v čarodějnických procesech. V 16.století se dostal do soukromého vlastnictví a od té doby v něm žila řada významných měšťanů. Prodělal celou řadu přestaveb, dnešní klasicistní podobu získal po roce 1780. Historicky cenné jsou především sklepní prostory a mansardové podkroví.
Nejvýznamnějším majitelem tohoto domu byl Heinrich Peschke, jenž díky tajemství výroby tripu (polosamet), která byla snad jediná svého druhu na evropském kontinentu, získal značné bohatství. To byl asi hlavní důvod, proč byl obviněn z čarodějnictví a vystaven nelidskému 11 let trvajícímu mučení. Peschke a jeho žena byly nejstatečnější oběti inkvizičních procesů.
Roku 1921 byl dům předán městskému muzeu, které zde sídlilo až do roku 1959, kdy byly sbírky přesunuty a dům převzal okresní archív. Rozsáhlé renovační práce proběhly v letech 1994-95.
Podrobné informace o otevírací době a vstupném opět najdete v mých turistických cílech.
4.zastavení
Pár kroků od Geschaderovu domu jsme se na malou chvilku zastavili u bývalého zámku. Jelikož dnes je v něm učiliště a zámek připomíná jen vzdáleně, dlouho jsme se zde nezdrželi.
Renesanční zámek byl patrně postaven v letech 1496 – 1504 a do klasicistské podoby byl přestavěn v 19.století. Dříve než zámek zde stával hrad, který zde vznikl již při zakládání Šumperka. Od města byl oddělen příkopem, který se nacházel před dodnes patrnou průjezdní bránou. Na hradě sídlili většinou pouze purkrabí pověřeni správou majetku. Zástavní držitelé města se v něm začali trvaleji usazovat až v 15. století. Tunklové z Brníčka přebudovali starý hrad na zámek a jeho prostory nabídli ke konání sjezdu moravských pánů, kteří se zde 4. června 1490 sešli také se zástupci slezských stavů, aby dohodli společnou volbu Vladislava Jagellonského na český trůn. Na pamět této události se od roku 1998 pořádají slavnosti šumperského sněmu. Tunklové později Šumperk prodali Žerotínům. Ti drželi zámek až do roku 1569 kdy si ho koupili měšťané. Objekt se pak stále více používal k hospodářským zájmům - byl zde například pivovar a solnice, takže postupně pustl. Od poloviny 19. století až dodnes slouží zámek ke školním účelům.
U zámku vypukl 7. května 1669 velký požár. Tehdy zde stál dům purkmistra Krembse, jehož ženě Justině se při pečení vznítilo v pánvi máslo. Nešťastnice vyhodila nádobu z okna přímo na šindelovou střechu sousedního domu, který stál blíž k zámku. Silný vítr záhy požár rozfoukal po celém městě a také na předměstí. Justina Krembsová zemřela na silné popáleniny.
5.zastavení
Od zámku jsme prošli starobylou úzkou uličkou, kde jsme se zastavili u Děkanského kostela sv.Jana Křtitele, který vznikl spolu se založením města. Mohutná věž patřila původně městu, které si do ní ukládalo cennosti a důležité listiny. Věž je nejlépe dochovanou gotickou památkou v Šumperku. Kostel vyhořel v roce 1513. Před požárem 1669 měl věž zakončenou třinácti malými věžičkami. V samotném kostele již gotické prvky skoro nenajdete. Dnešní barokní podobu a půdorysný tvar kříže získal kostel po požáru v roce 1669. Rekonstrukce byla ukončena kolem roku 1688 a od té doby se podoba chrámu výrazněji nezměnila. Cibulové zakončení věže je z roku 1766, v roce 1804 byla přistavena dnešní sakristie, roku 1843 vzniklo dvouramenné zastřešené schodiště. V kostele jsou uloženy ostatky patrona města sv. Theodora, které si měšťané přivezli z Říma v roce 1760.
U kostela jsme si také prohlédli zajímavé sochy evangelistů a přístavek z roku 1860. V něm jsme shlédli nástěnné malby, které vytvořili šumperští malíři Ringelhahn a Wurian. Na obrazech je Poslední večeře Páně a Kristus na Olivetské hoře. Sochy jsou barokní z roku 1766 od J. Scherhauffa. Znázorňují sochy evangelistů Jana, Matouše, Lukáše a Marka.
6.zastavení
Přímo u kostela sv.Jana Křtitele se nachází dům, ve kterém žil v dobách čarodějnických procesů děkan Krištof Lautner. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov obklopený obvodovou zdí. Pohřbívání zde bylo z hygienických důvodů zakázáno roce 1784 a 1805 byla odstraněna hřbitovní zeď. Do tohoto uzavřeného areálu patřila fara, která byla patrně již od svého vzniku spojena s děkanským úřadem, a také škola. Zde žil děkan Kryštof Lautner, jedna z nejstatečnějších postav období čarodějnických procesů. Lautner byl zatčen, krutě mučen a několik let vězněn na Mírově. Upálen byl 18. září 1685 v Mohelnici. Pamětní deska mu na tomto domě byla odhalena v roce 2000 v souvislosti se snahou o Lautnerovu rehabilitaci. Dodnes však k očištění jeho jména nedošlo a stále se v církvi věří, že byl opravdu spjat s čarodějnicemi.
7.zastavení
Opustili jsme dům Krištofa Lautnera a s průvodkyní se vrátili zpět k radnici. Zde jsme se rozloučili a pokračovali v prohlídce města sami. Jak jsem již psal, ještě jsme vystoupali na radniční věž, která slouží jako rozhledna. Potom jsme zašli na oběd a po jídle do muzea, které se nachází na druhé straně pěší zóny, nedaleko infocentra. Zašli jsme tedy dovnitř této červené budovy a z nabídky si vybrali sezónní výstavu Pravěk. Na stálou expozici jsme nešli. Podrobné informace o vstupném a otevírací době najdete opět u mého turistického cíle.
Vlastivědné Muzeum v Šumperku je nejstarší v okrese a sídlí ve výstavné novorenesanční budově, která bývala v minulosti zemědělským velkostatkem patřícím rodu Chiari. Obrovský rozmach veškeré činnosti muzea započal v roce 1963. Dům je empírového stylu z poloviny 19. století s pozdějšími úpravami.
8.zastavení
Z muzea jsme se vydali zpět k autu a opustili město. Jeli jsme směrem na Hanušovice, poté Hrabenov a nakonec zastavili na rozcestí u hájenky Vápenice. Odtud jsme šli k 1 km vzdálené rozhledně Na Háji. Cesta nejdříve vedla po pohodlné široké lesní cestě, ale druhá polovina byla náročnější. Nicméně jsme zvládli převýšení 130 metrů na půl kilometru a dorazili k rozhledně. Otevírací dobu a vstupné najdete v mém jiném příspěvku o této rozhledně.
Výstavba rozhledny začala v roce 1933 a slavnostně otevřena byla 17. června 1934. Po Mnichovu padla rozhledna do rukou Němců, kteří ji využívali jen pro sebe. Ke konci války byla používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 byla zasažena bleskem a celá vyhořela. Po listopadu 1989 se opět začalo uvažovat o výstavbě rozhledny na vrcholu Háje. KČT neměl dostatek prostředků k realizaci tohoto díla, bylo rozhodnuto, že náklady ponesou obce, na jejichž katastru se Háj nalézá. Největším dílem přispěl Šumperk, další příspěvky obstaraly obce Bludov a Ruda nad Moravou. Otevřena byla v září 1996.
Rozhledna je realizována jako obdoba původní Štefánikovy rozhledny, s dřevěnou nosnou konstrukcí, je obložena dřevěnými deskami, vstupní část rozhledny je kamenná, vyhlídková plošina je ve výšce 24 m a je zasklená. Oproti původní rozhledně je nová rozhledna o 7 m vyšší, špička je ve výši 29 m.
Výhled jsme měli slušný – Haná , Hrubý Jeseník , Zábřežská rovina i část Orlických Hor – to bylo vše dobře vidět. Jen Praděd se nám schovával v mracích. Město Šumperk bylo vidět nádherně….
Poté jsme se vrátili k autu a tím skončilo naše putování po Šumperku a jedné, vlastně dvou rozhlednách…
Na závěr chci říci, že město rozhodně stojí za návštěvu a má co nabídnout. Samozřejmě jsme nebyli úplně u všech památek, historických domů a jiných zajímavostí.
A co jsme neviděli ?
Pravoslavný kostel sv. Barbory
Starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty
Židovský hřbitov s obřadní síní
a další a další měšťanské domy......
Fotogalerie
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Šumperk
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Toulky městem Šumperk a okolím
