Z Litovle přes Mladeč do Litovle

Vlakem jedeme do Přerova, zde přestup do druhého na Zábřeh. Oddělení vlaku je poloprázdné a dominuje mu "turistka" s dcerou, kamarádkou a hlavně jejich pes, který jejich hlasitý hovor a hulákání doplňuje svým hlasitým štěkotem a vytím ! Vůbec jim nedochází, že necestují samy a že nedejbože mohou rušit ostatní cestující. Průvodčí nevšímavě projde kolem a ostatní pasažéři ustrašeně mlčí a nikdo se neodváží rušitele okřiknout. Když už je ten virvál neúnosný, vybídnu Janu, berem si saky paky a jdeme si sednout do druhého oddělení. Když procházíme kolem psiska, ten na nás se zuřivým štěkotem vystartuje a já už se neudržím a zařvu naň : "Sklapni !!!" "Jak sklapni, jak sklapni..?!" reaguje majitelka uštěkané "věci" a já už opravdu naštvaný a vytočený jí zvýšeným hlasem navrhnu, ať si pro sebe a psa - příště až někam pojede -zakoupí rovnou celý vagon a ať neotravuje ostatní slušné cestující - a jdeme raději pryč...

Z Červenky do Litovle jedeme lokálkou, která je až po strop narvána turisty a průvodčí se raduje, že tolik lidí tento vlak ještě nikdy nevezl ! Z nádraží přicházíme k rozcestníku a zvolíme si cestu po červené značce z Litovle do Mladče přes část CHKO Litovelské Pomoraví, kde jsme ještě nikdy nebyli. Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu 96 km čtverečních a je to úzký pás lužních lesů a louk, mokřadů a slepých ramen Moravy, táhnoucí se kolem řeky od Olomouce po Mohelnici. Město Litovel se nachází v jejím středu. Přes periferii města se dostáváme k neširokému toku řeky a pěšinou po břehu proti proudu mezi poli a loukami až po velký jez, z něhož odbočuje jeden z kanálů. Řeka není tak úplně bez života - ačkoliv je teprve konec března - už po ní rejdí vodáci a přenášejí si přes jez své kajaky, nasedají do nich a než řekneš "švec" mizí nám z očí za 1. zátočinou směrem k městu...

Fotíme si nádherné odrazy stromů na vodní hladině a po 2 km vstupujeme do lužního lesa, v této roční době je ještě bez vegetace a hlavně bez komárů. Značka nás vyvádí na silnici s odbočkou k Novým Zámkům. Jana se mnou jde po most přes Moravu a zůstává tam něco fotit, já mířím celý zvědavý dál a když se dostanu až téměř k nepřístupnému objektu zámku, vychází od jednoho zchátralého domku před ním skupinka jakýchsi vagabundů, rozkročí se a s rukami v kapsách čekají až k nim dojdu. "Asi se mne chtějí zeptat, jestli nemám aspoň jednu nadbytečnou peněženku nebo mobil," říkám si v duchu a urychleně provádím čelem vzad a vracím se k manželce. Tím pádem žádné romantické stavby z doby Lichtenštejnů v okolí zámku neuvidíme. Bohužel dneska neuvidíme ani kopec Třesín s podobnými atrakcemi, protože slunce, které až doteď statečně blikalo, zalezlo za černé mraky a začíná mírně mžít...

Přes most nad dálnicí vcházíme do Mladče se známými jeskyněmi, ale ty jsou dneska mimo plán. Místní krčma je bohužel otevřená až odpoledne a tak jen foto mlýna a vrby nad potokem a míříme podél něj do blízké vesnice Sobáčov. Mají tu rybník a před ním bufet a u potoka opět hezké odrazy a pak se dostáváme k hlavní silnici a k Motorestu. Autobus do Litovle nám jede až za 1,5 hod a tak si tu dáváme dražší oběd a pak přes cestu k zastávce busu a tu se nám otevře výhled na blízkou dědinu a Jana jen vyhekne: " Jééé !!!" Taky překvapením zaklapu umělými zuby, udivený výkřik si ale odpustím - mohly by vyletět ven z pusy - a pak se zamyslím: to co vidíme na obzoru, tak to pohádkové stavení s barevnými věžičkami a kupolemi asi nebude chrám V.Blaženého v Moskvě, ta leží opravdu " maličko" jinde a hlavně o kus dál ... A pak mi hlavou bleskne vzpomínka ne jednu knihu, kterou jsem kdysi četl : ta vesnička se jmenuje Chudobín a je to rarita, protože tady se sešli lidé 3. náboženských vyznání a každá komunita si tu postavila svůj kostel. Po betonovém chodníčku asi o půl km blíž k obci a skutečně už vidíme i křesťanský a ten třetí svatostánek...

Pak odjíždíme autobusem do Litovle. Město má v současnosti přes 10 tisíc obyvatel. Bylo založeno v pol. 13. století králem "železným a zlatým", Na náměstí vidíme historické měšťanské domy a hlavně radnici s více jak 70 m Vysokou věží, která je vystavěna přímo nad ramenem Moravy !! Ostatně - těch ramen a kanálů protéká Litovlí daleko víc a nad dalším z nich se vypíná i nejstarší most na Moravě - z r.1592. Oba kostely ve městě byly přestavěny v období baroka, stejně jako radnice. Střed náměstí zdobí morový sloup. Starobylými uličkami se jdeme podívat ke krásné budově Gymnazia, která se zrcadlí na polorozmrzlé hladině velikého rybníka. Kachnám zima nevadí ani trochu, dokonce tu poprvé v životě vidíme 3 kačeny akvabely !! Vracíme se k radnici a za ní uličkou kolem kanálu a fakt to tady vypadá jak miniatura proslaveného italského města na vodě a pak se mrkneme na hodinky a vidíme, že je zle : poslední vlak nám jede ani ne za 5 minut !! Utíkáme přes hlavní silnici a přes celé busové nádraží, já běžím napřed a vidím, že vlak už je připraven k odjezdu. Dobíhám na poslední chvilku k němu a prosím strojvůdce, ať ještě chviličku počkají na moji ženu. Pak přikluše Jana a průvodce jí vyčítavě, ale ze srandy říká : "... a pak že nemají mít ty vlaky zpoždění !!"

V Přerově před nádražím se potácíí skupinka podnapilých a zfetovaných mladistvých a otravují a loudí po lidech peníze na další " šňůru", pár metrů odtud je služebna Městské policie, ale ti asi mají zrovna přestávku na večeři..! Domů přijíždíme poměrně brzy...