Zelená brána v Pardubicích
Jednou z památek na pardubické hradby je Zelená brána, dříve nazývaná jako Pražská, neboť se pod ní procházelo z rynku cestou na Prahu. Vystavět ji dal Vilém z Pernštejna po velkém požáru roku 1507, a opět jeho syn Jan z Pernštejna v roce 1533 po druhém požáru, po kterém celé město až na 5 domů lehlo popelem. Stavitelem první brány byl mistr Pavel, té druhé, jež vznikla v letech 1534-1538 na zbylém spodku své předchůdkyně, mistr Jiřík z Olomouce, který skutečně pocházel odněkud z Moravy. Původní brána se nejspíše nelišila od Bílé brány, jež se nacházela na severovýchodní straně města nedaleko předhradí a podle níž bylo pojmenováno Bělobranské čili Bílé Předměstí. Postavena byla rovněž za Viléma z Pernštejna, naposledy opravena roku 1807 a kvůli tomu, že překážela volnému průjezdu těžkých povozů, byla zbourána v srpnu 1840, neboť rozšíření jejího průchodu nebylo možné. Podobně málem dopadla rovněž Zelená brána. Ta však měla hlouběji položenou dlažbu a po otesání pískovcového obložení byl její průchod značně rozšířen.
Roku 1556 byl vchod k Zelené bráně upraven po zastřešených schodech. Tato brána však byla ještě mnohokrát poškozena a následně opravována, např. v letech 1552, 1563 a 1570. Větší rekonstrukce proběhla v roce 1574, kdy byly sejmuty, opraveny a opět vráceny na své místo věžní makovice, došlo k pobití střechy novým plechem a výrobě nového hrotu. Již roku 1583 začala radnice uvažovat o další opravě věže. Ke zhodnocení jejího stavu a nastínění případné opravy byli pozváni pražští pokrývači, kteří tehdy pracovali v nedalekém Hradci Králové. Za svoji radu obdrželi 4 kopy a 57 grošů. Oprava však započala až v následujícím roce. Krov opravil Adam Patok, střechu pokryl Václav Černohorský a pozlacení 9 makovic obstaral místní malíř. Během třicetileté války převzala její správu vojenská posádka, která si při jižním boku věže vystavěla roku 1646 hlavní stráž. Na pokrytí tohoto tzv. „Haubtwachu“ musela obec zakoupit za 24 kopy grošů šindele. Mistr Jakub Hrubý předtím vybil 15 kop starého šindele. V té době se do brány již vstupovalo po náspu, jenž byl při bráně zřízen. Když v roce 1653 dřevěná zvonice u děkanského kostela shořela a zvony byly ohněm rozlity, byly nově pořízené zvony od zvonaře Martina Schröttera z Hostinného zavěšeny na Zelené bráně, jejíž dolní zdivo až k 1. patru bylo zesíleno cihlovým přístavkem. Ale nebyly zde dlouho. Roku 1660 byla vichřicí poškozena střecha věže, kterou opravil zdejší kotlář Jiřík Išer, a 17. května 1661 udeřil do věže blesk a poničil makovici, střechu a jižní hlavní zeď, proto byla na původním místě vystavěna opět dřevěná zvonice a zvony byly přeneseny do ní. K opravě brány bylo přikročeno v roce 1662, přičemž tuto stavbu provedl mistr zednický Štefan Vokníř a místní zedník Václav Reysyk (někde uváděn jako Rejsek či Rejsík) vymaloval na věž erby. Na městské straně se tak objevil zelený věnec a nad ním v kruhu spočívající císařský orel a k předměstí byl zhotoven městský znak.
Kolem roku 1666 byla brána znovu opravována, přičemž měděná střecha byla natřena zelenou barvou. Zde se prameny rozcházejí, jedny tvrdí, že střecha byla zeleně natřena, druhé hovoří o působení měděnky. Ač tak, nebo jinak, právě odtud pochází její současné pojmenování. Podle Josefa Sakaře byl tento název poprvé doložen k roku 1547. V roce 1691 byl vyměněn železný stožár hrotu. Roku 1712 došlo k usazení nové báně. Další škody utrpěla v letech 1741-1742 a 1744, kdy tu za válek o rakouské dědictví leželi Prusové. Ti snesli měděnou střechu a poškodili trámoví. V roce 1760 byly na věž instalovány hodiny z radnice, která stála na rohu náměstí a Pernštýnské ulice. Roku 1801 byl opraven měděný kryt věže. Tohoto úkolu se zhostil pražský pokrývač Antonín Smutný. O 4 roky později byly znovu pozlaceny hvězdy a makovice. 5. března 1828 udeřil blesk do věže a poškodil hodinový cimbál a zdivo pod západním ciferníkem. V roce 1843 došlo ke snesení dřevěné pavlače pod střechou a hlavní zdivo až po střechu bylo omítnuto. Od roku 1870 bylo uvažováno o jejím zboření, ale na zásah vídeňské Ústřední památkové komise o 5 let později došlo k odvolání tohoto plánu. V roce 1886 opravil věž pražský architekt Josef Mocker. Náklad na ni byl uhrazen zdejší Občanskou záložnou. Během ní došlo k mnoha vnějším i vnitřním změnám. Okna byla obložena kamenným ostěním a vyplněna barevnými skly. Raysikovy malby zmizely pod omítkou. Pod vrchní římsu usadil pražský hodinář Heinz navíc nové hodiny, cimbály však zůstaly původní. Na průčelí předbraní dali pardubičtí radní roku 1903 umístit reliéf od B. Vlčka vzniklý podle návrhu Mikoláše Alše, který býval v letech 1900-1903 v Pardubicích častým hostem architekta Bóži Dvořáka. Má zpodobňovat erbovní pověst pánů z Pardubic. V témže roce došlo znovu na opravu krovu i krytiny.
K zrestaurování věže došlo až roku 1912, kdy byl pod střechou obnoven dřevěný ochoz a zdivo trupu věže bylo obnaženo. Tyto práce provedl K. Kašpar. Vedle toho byly hodiny opatřeny světelnými ciferníky, jež se poprvé rozsvítily 31. prosince 1912 za doprovodu slavnostních fanfár. Na jižní straně věže a předbraní byl při stavbě Městské spořitelny v letech 1914-1917 zřízen průchod. Obdobně na severní straně byl roku 1925 při stavbě Anglo-československé banky zřízen průchod, který však je na straně k Pernštýnskému náměstí zaslepen. 4. července 1929 byla během vichřice věž nahnuta a některé její věžičky zuráženy. Věžní hodiny byly vyraženy, ciferník zutrhán, takže věž vypadala jak po požáru. O 10 let později byl vyměněn hodinový stroj. 12. března 1964 se stala z brány nemovitá kulturní památka. V roce 1980 byl zcela vyměněn měděný kryt věže, roku 2011 hromosvod a v roce 2013 proběhla I. a II. etapa kompletní rekonstrukce věže. Od 13. ledna do 25. dubna 2014 došlo k rekonstrukci předbraní a zpřístupnění třetího nadzemního podlaží. V rámci této akce byl kompletně vyměněn strop nad 1. patrem a dřevěné schodiště do 2. patra. 3. června 2014 byly ve věži otevřeny nov prostory, jež dosud nikdo z návštěvníků nemohl vidět. 29. října 2017 byla brána poškozena silným větrem, hodiny přišly o ciferníky, jež byly poškozeny již v červnu 2002 a březnu 2006, a střecha o téměř všechny architektonické dekorativní prvky. Plášť věže stále chátrá, a tak musí být opraven. V roce 2019 tak město spustilo anketu, jež měla zjistit reakce obyvatel na odborníky doporučovanou variantu opravy – opětovné omítnutí věže, jež by se mělo stát III. etapou rekonstrukce věže. Dnes se uvnitř nachází výstavka o historii věže a některých dalších objektů Městské památkové rezervace. Kromě map, plánů města a různých historických fotografií tu najdeme též sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje a expozici o vzniku městského znaku od výtvarnice Vítězslavy Klimtové. Více o Zelené bráně zde: http://www.zelenabrana.eu/cs/.
Roku 1556 byl vchod k Zelené bráně upraven po zastřešených schodech. Tato brána však byla ještě mnohokrát poškozena a následně opravována, např. v letech 1552, 1563 a 1570. Větší rekonstrukce proběhla v roce 1574, kdy byly sejmuty, opraveny a opět vráceny na své místo věžní makovice, došlo k pobití střechy novým plechem a výrobě nového hrotu. Již roku 1583 začala radnice uvažovat o další opravě věže. Ke zhodnocení jejího stavu a nastínění případné opravy byli pozváni pražští pokrývači, kteří tehdy pracovali v nedalekém Hradci Králové. Za svoji radu obdrželi 4 kopy a 57 grošů. Oprava však započala až v následujícím roce. Krov opravil Adam Patok, střechu pokryl Václav Černohorský a pozlacení 9 makovic obstaral místní malíř. Během třicetileté války převzala její správu vojenská posádka, která si při jižním boku věže vystavěla roku 1646 hlavní stráž. Na pokrytí tohoto tzv. „Haubtwachu“ musela obec zakoupit za 24 kopy grošů šindele. Mistr Jakub Hrubý předtím vybil 15 kop starého šindele. V té době se do brány již vstupovalo po náspu, jenž byl při bráně zřízen. Když v roce 1653 dřevěná zvonice u děkanského kostela shořela a zvony byly ohněm rozlity, byly nově pořízené zvony od zvonaře Martina Schröttera z Hostinného zavěšeny na Zelené bráně, jejíž dolní zdivo až k 1. patru bylo zesíleno cihlovým přístavkem. Ale nebyly zde dlouho. Roku 1660 byla vichřicí poškozena střecha věže, kterou opravil zdejší kotlář Jiřík Išer, a 17. května 1661 udeřil do věže blesk a poničil makovici, střechu a jižní hlavní zeď, proto byla na původním místě vystavěna opět dřevěná zvonice a zvony byly přeneseny do ní. K opravě brány bylo přikročeno v roce 1662, přičemž tuto stavbu provedl mistr zednický Štefan Vokníř a místní zedník Václav Reysyk (někde uváděn jako Rejsek či Rejsík) vymaloval na věž erby. Na městské straně se tak objevil zelený věnec a nad ním v kruhu spočívající císařský orel a k předměstí byl zhotoven městský znak.
Kolem roku 1666 byla brána znovu opravována, přičemž měděná střecha byla natřena zelenou barvou. Zde se prameny rozcházejí, jedny tvrdí, že střecha byla zeleně natřena, druhé hovoří o působení měděnky. Ač tak, nebo jinak, právě odtud pochází její současné pojmenování. Podle Josefa Sakaře byl tento název poprvé doložen k roku 1547. V roce 1691 byl vyměněn železný stožár hrotu. Roku 1712 došlo k usazení nové báně. Další škody utrpěla v letech 1741-1742 a 1744, kdy tu za válek o rakouské dědictví leželi Prusové. Ti snesli měděnou střechu a poškodili trámoví. V roce 1760 byly na věž instalovány hodiny z radnice, která stála na rohu náměstí a Pernštýnské ulice. Roku 1801 byl opraven měděný kryt věže. Tohoto úkolu se zhostil pražský pokrývač Antonín Smutný. O 4 roky později byly znovu pozlaceny hvězdy a makovice. 5. března 1828 udeřil blesk do věže a poškodil hodinový cimbál a zdivo pod západním ciferníkem. V roce 1843 došlo ke snesení dřevěné pavlače pod střechou a hlavní zdivo až po střechu bylo omítnuto. Od roku 1870 bylo uvažováno o jejím zboření, ale na zásah vídeňské Ústřední památkové komise o 5 let později došlo k odvolání tohoto plánu. V roce 1886 opravil věž pražský architekt Josef Mocker. Náklad na ni byl uhrazen zdejší Občanskou záložnou. Během ní došlo k mnoha vnějším i vnitřním změnám. Okna byla obložena kamenným ostěním a vyplněna barevnými skly. Raysikovy malby zmizely pod omítkou. Pod vrchní římsu usadil pražský hodinář Heinz navíc nové hodiny, cimbály však zůstaly původní. Na průčelí předbraní dali pardubičtí radní roku 1903 umístit reliéf od B. Vlčka vzniklý podle návrhu Mikoláše Alše, který býval v letech 1900-1903 v Pardubicích častým hostem architekta Bóži Dvořáka. Má zpodobňovat erbovní pověst pánů z Pardubic. V témže roce došlo znovu na opravu krovu i krytiny.
K zrestaurování věže došlo až roku 1912, kdy byl pod střechou obnoven dřevěný ochoz a zdivo trupu věže bylo obnaženo. Tyto práce provedl K. Kašpar. Vedle toho byly hodiny opatřeny světelnými ciferníky, jež se poprvé rozsvítily 31. prosince 1912 za doprovodu slavnostních fanfár. Na jižní straně věže a předbraní byl při stavbě Městské spořitelny v letech 1914-1917 zřízen průchod. Obdobně na severní straně byl roku 1925 při stavbě Anglo-československé banky zřízen průchod, který však je na straně k Pernštýnskému náměstí zaslepen. 4. července 1929 byla během vichřice věž nahnuta a některé její věžičky zuráženy. Věžní hodiny byly vyraženy, ciferník zutrhán, takže věž vypadala jak po požáru. O 10 let později byl vyměněn hodinový stroj. 12. března 1964 se stala z brány nemovitá kulturní památka. V roce 1980 byl zcela vyměněn měděný kryt věže, roku 2011 hromosvod a v roce 2013 proběhla I. a II. etapa kompletní rekonstrukce věže. Od 13. ledna do 25. dubna 2014 došlo k rekonstrukci předbraní a zpřístupnění třetího nadzemního podlaží. V rámci této akce byl kompletně vyměněn strop nad 1. patrem a dřevěné schodiště do 2. patra. 3. června 2014 byly ve věži otevřeny nov prostory, jež dosud nikdo z návštěvníků nemohl vidět. 29. října 2017 byla brána poškozena silným větrem, hodiny přišly o ciferníky, jež byly poškozeny již v červnu 2002 a březnu 2006, a střecha o téměř všechny architektonické dekorativní prvky. Plášť věže stále chátrá, a tak musí být opraven. V roce 2019 tak město spustilo anketu, jež měla zjistit reakce obyvatel na odborníky doporučovanou variantu opravy – opětovné omítnutí věže, jež by se mělo stát III. etapou rekonstrukce věže. Dnes se uvnitř nachází výstavka o historii věže a některých dalších objektů Městské památkové rezervace. Kromě map, plánů města a různých historických fotografií tu najdeme též sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje a expozici o vzniku městského znaku od výtvarnice Vítězslavy Klimtové. Více o Zelené bráně zde: http://www.zelenabrana.eu/cs/.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.038, 15.778)
Poslední aktualizace: 9.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Pardubice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zelená brána v Pardubicích
Pardubice – Svatý Václav i Mázhaus, historický dům i galerie moderního umění
Měšťanský dům
Dvoupatrový řadový dům „U sv. Václava“ patří k nejkrásnějším objektům na pardubickém Pernštýnském náměstí (č.p. 3) a kromě svého vzhledu se může pyšnit bohatou historií i zajímavou současností. Dům byl zřejmě postaven v průběhu 15. století a v jeho dnešní podobě se spojuje gotika, renesance i baroko. Našel by se i neoklasicismus, ale tím nejnápadnějším je štuková výzdoba…
0.1km
více »
Pardubice
Tipy na výlet
Jedno z našich krajských měst jsme navštívili v čase předvánočním, kdy ale kvůli epidemiologickým opatřením bylo město skoro liduprázdné. Snad jen vánoční strom na náměstí a výzdoba na sloupech veřejného osvětlení…
0.1km
více »
Pardubice - Dům u sv. Václava
Dům, budova
Původně gotický dům, který byl po roce 1538 renesančně přestavěn, se nachází na Perštýnském náměstí vedle Radnice. Dům zdobí renesanční terakotová ostění a pozdně barokní štít z 18.století. Plastiku sv. Václava nad vchodem do domu vytvořil v roce 1799 Jakub Teplý.
0.1km
více »
Pardubice - Stará lékárna
Dům, budova
Budovu Staré lékárny, která pochází z renesanční pernštejnské přestavby města, najdete na Perštýnském náměstí vedle Domu u Jonáše. V domě se dochoval pozdně gotický Mázhaus.Fasáda domu je pro změnu klasicistní. D…
0.1km
více »
Cesta do Pardubic aneb kterak rozsvícení vánočního stromu zhaslo několik zajímavých výstav
Cestopisy
Po devíti letech jsme se letos opět v čase předvánočním vypravili do východočeských Pardubic. Chtěli jsme se nejen podívat, jak vypadají adventní trhy u našich „západních“ sousedů, ale také zkontrolovat kulturní ž…
0.1km
více »
Pardubice - pamětní deska J.V.Jahna
Drobné památky
Pamětní deska básníka a spisovatele Jiljího Vratislava Jahna (1838-1902) se nachází na jeho rodném domě na Příhrádku. Deska z roku 1924 nese tento text: "Zde se narodil 22.ledna 1838 ředitel zdejší reálky Jíljí Vratislav Jahn básník a spisovatel z družiny Nerudovy."
0.1km
více »
Pardubice - rodný dům spisovatelky Boženy Vikové- Kunětické
Dům, budova
Rodný dům spisovatelky, publicistky a političky Boženy Vikové - Kunětické (1862-1934), která se stala první českou poslankyní - v roce 1912 byla zvolená do zemského sněmu za stranu mladočechů, najdete v Zámecké ulici č.p. 22. Božena Viková je také autorkou povídek, románů a divadelních her.
0.1km
více »
Pardubice - hotel U Zlatého Anděla - budova z 15.storočia
Dům, budova
Mesto Pardubice sme navštívili prvýkrát a veľmi sa nám tam páčilo. Zo železničnej stanice sme sa HMD dostali na Námestie Republiky a odtiaľ po cca 300 m sme prišli do Zámecké ulice, kde sme v hoteli U Zlatého Anděla boli ubytované. Už táto ulica nás prekvapila, cítili sme sa v nej ako v stredoveku. Budova v ktorej sme mali ubytovanie pochádza z 15. storočia, aj sme sa v nej cít…
0.1km
více »
Městská strúha na Wernerově nábřeží
Zajímavost
Pernštejnská, Císařská či Městská strúha. Různá pojmenování měl během své existence tento náhon středem města. K jeho vybudování došlo po roce 1500. Zda se jednalo o zcela nové dílo nebo bylo upraveno jedno ze starých ramena řeky Chrudimky, se asi již nedozvíme.
Voda do strúhy tekla z Chrudimky přibližně od místa, kde je dnes Bělobranské náměstí. Původní záměr byl dodávat vodu …
0.1km
více »
Pardubice - radnice
Radnice
Nachází se v historickém jádru města a je dominantou Pernštýnského náměstí. Svým novorenesančním slohem sice trochu ruší poklid náměstí, ale svoji dekorativností působí velice majestátně. Byla postavena v letech 1892-94 na místě tří starších městských domů a je velmi dobrou ukázkou architektury tzv. pseudoslohů z konce 19. století. V průčelí jí dominuje mohutný volutový štít, lemovaný po ob…
0.1km
více »
Pardubice - Dům U Jonáše
Měšťanský dům
Nachází se v historickém jádru města na Pernštýnském náměstí. Dům je nejpopulárnějším a nejcennějším měšťanským objektem v Pardubicích. Velmi cenný je interiér domu. V přízemí se nachází dvoulodní gotický mázhaus se sklípkovou klenbou. Průčelí zdobí štukový reliéf z roku 1797. Znázorňuje biblický výjev, jak proroka Jonáše polyká velryba. Autorem je pardubický sochař, řezbář a štukatér Jaku…
0.1km
více »
Pardubice - Kostelní ulice
Ulice
Jedna z nejkrásnějších historických uliček východočeských pardubic tvoří páteřní část spojnice centra zdejšího Starého Města s areálem pernštejnského zámku. Kostelní ulice, jejíž název poukazuje na sousedství chrámu …
0.1km
více »
Pardubice – Dům U Jonáše, sídlo Východočeské galerie
Muzeum
Pardubický dům „U Jonáše“ patří bezesporu k nejzajímavějším pamětihodnostem tohoto východočeského krajského města. Jeho atraktivitu ještě navyšuje fakt, že v budově sídlí Východočeská galerie. Na adrese Pernštýnské…
0.1km
více »
Dům čp. 21 v Zámecké ulici v Pardubicích
Dům, budova
Tento pozdně gotický dům se sedlovou střechou, k jehož úpravám došlo jak v renesančním, tak klasicistním slohu, zaujme na první pohled výklenky někdejší atiky s pozdně gotickou malovanou figurální výzdobou, která má pocházet nejspíše z období před rokem 1515. Patří rovněž mezi nejstarší objekty ve městě, neboť byl spolu s těmi sousedními zmíněn již k roku 1506. Památkou na půvo…
0.1km
více »
Pardubice-Příhradek
Náměstí
Příhradek v Pardubicích je opevněné předmostí původního dřevěného mostu, vedoucího přes vodní příkop a spojující město se zámkem. Z Pernštýnského náměstí se zde dostaneme z jeho východní části severním směrem Pern…
0.1km
více »
Pardubice - dům č.11
Dům, budova
Dům č.p. 11, který stojí v Zámecké ulici, je typickým příkladem přestavby měšťanských domů za Perštejnů v 16.století a charakteristickou ukázkou hlavních stavebních období ve vývoji města. První patro a malované výklenky štítu jsou z let 1507 až 1515. Druhé patro vzniklo po požáru v roce 1538.
0.1km
více »
Pardubické prampouchy
Dům, budova
Prampouch je vysoce estetický a fotogenický architektonický prvek, který dodává historickým jádrům (nejen) našich měst jistý dojem tajemné autentičnosti a skutečné původní starobylosti. Encyklopedicky se jedná o zděný rozpěrný oblouk mezi dvěma budovami, který zajišťuje jejich stabilitu podobně, jako katedrální opěrné oblouky. Je typický pro úzké středověké uličky, nachá…
0.1km
více »
Dům Šmidlovský čili Cernšteinův v Pardubicích
Měšťanský dům
Původní dům, o jehož podobě a původu toho mnoho neznáme, ale můžeme soudit, že vzhledem ke své poloze náležel mezi nejstarší objekty v Pardubicích, vyhořel při požáru města v roce 1507, kdy byl následně přebudován. Přesto patří k těm málo objektům, u nichž lze tvrdit, že některé jeho části vznikly ještě před rokem 1340, kdy byly Pardubice prohlášeny za město. Zejména jde o bočn…
0.1km
více »
Zaniklý Císařský mlýn v Pardubicích
Mlýn
Mlýn byl v těchto místech při hlavní cestě z tehdejšího rynku (dnes Pernštýnské náměstí) na zámek založen někdy po roce 1501, kdy došlo k úpravě Městské strúhy, později zvané i jako Císařský náhon nebo Náhon "císa…
0.1km
více »
Pardubice - Brány vnímání pod Svítáním v sadu (zámecké výstavní prostory VČG)
Zámek
Východočeská galerie v Pardubicích připravila pro návštěvníky Pardubického zámku na závěr letošního roku dvojici zajímavých expozic, jejichž názvy jsem si vypůjčil pro pojmenování tohoto článku. Do něj jsem…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích
Kostel
Kostel svatého Bartoloměje se nachází v historickém jádru města a patří mezi nejcennější stavby města. Již od roku 1958 je zapsán jako nemovitá kulturní památka.
První zmínky o kostelu jsou již z roku 1295, kdy sl…
0.2km
více »
Pardubice - morový sloup
Socha
Nachází se uprostřed Pernštýnského náměstí. Nechal jej postavit roku 1695 pardubický děkan Valentin Kelčák jako poděkování za záchranu města před morem. Vrchol sloupu zdobí pozlacená socha Panny Marie. Kolem něho …
0.2km
více »
(Nejen) vánoční Pardubice
Tipy na výlet
Když jsme doma opakovaně debatovali na téma, kam bychom letos mohli vyrazit na výlet předvánoční, navrhoval jsem dlouhodobě Hradec Králové. S revoluční myšlenkou navštívit některý pracovní den týdenní vánoční trhy …
0.2km
více »
Pardubice - Bartolomějská ulice
Ulice
Bartolomějská ulice je velmi půvabnou historickou uličkou, nacházející se v samém srdci pardubického Starého Města. Charakterizují ji zejména památkově chráněné goticko-renesanční domy, v čele s domem Wernerovým, a rozpěrné oblouky, tzv. prampouchy. Patří k vůbec nejstarším komunikacím tohoto východočeského města a spojuje severozápadní roh Pernštýnského náměstí s Wernerovým…
0.2km
více »
Pardubice - Pernštýnské náměstí
Náměstí
Měšťanské domy na malebném náměstí a v přilehlých uličkách nesou stopy honosné pozdně gotické výstavby z počátku 16. století v podobě Kamenných ostění a portálů a zvláště zbytků malovaných nik v atikových štítech …
0.2km
více »
Kunětická hora z Pardubic
Trasa
S velkým překvapením jsem zjistil, že i přes mnoho let existence Turistiky.cz se ještě nenašel nikdo, kdo by popsal tuto hezkou trasu na nejznámější kopec Pardubicka a Hradecka. Tak jsem ji prošel znovu sám,…
0.2km
více »
Pardubické automatické mlýny
Technická památka
Při procházce historickým centrem Pardubic možná i vás nožky zavedou na jeho okraj - k hladině řeky Chrudimky, v níž se z protilehlého břehu odráží několik velezajímavých budov.
Jedná se o komplex bývalých autom…
0.2km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
0.3km
více »
Pardubice - Zelená brána
Hradby
Vysoká věž Zelená brána při vstupu do historického jádra města byla postavena jako součást Městského opevnění po roce 1507. Zelená brána představuje dominantu městské památkové rezervace. Svou charakteristickou vě…
0.3km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
0.4km
více »