Arles – kostel Panny Marie (Église Notre-Dame-de-la-Major)

Jednou částí velkého souboru antických a románských památek půvabného francouzského města Arles, které jsou od roku 1981 zařazeny na seznam památek UNESCO, je i zdejší hlavní farní kostel, zasvěcený Panně Marii a spadající pod arcidiecézi Aix-en-Provence. Jeho stavba byla zahájena ve 12. století – a románský styl na jeho podobě stále dominuje - ale k úpravám chrámu již ve stylu gotickém došlo zejména ve století patnáctém. Zajímavou a monumentální románsko-gotickou stavbu najdeme na severní straně kopce Hauture, takže se od ní můžeme pokochat výhledy na Boulevard Emile Combes nebo na zdejší antickou arénu. A tím bychom měli úvodní základní informaci komplet.

Farní kostel Panny Marie Větší v Arles patří k nejstarším sakrálním stavbám ve městě, protože původní budova byla vysvěcena již v roce 452 arcibiskupem Ravenniem. I ta však byla postavena na místě starověkého římského chrámu. Velká přestavba chrámu v provensálském románském stylu se třemi apsidami byla zahájena roku 1152. Tím vývoj chrámu zdaleka nekončí a v polovině 16. století dochází k úpravě chrámové lodi, je zcela přestavěna apsida a vznikají severní boční kaple. V 17. století ještě dochází k rekonstrukci průčelí, přičemž portál byl přestavěn roku 1654 Louisem Ferrarim. V průběhu 17. a 18. století je v chrámu uložena cenná relikvie, a to dolní čelist sv. Marka (tehdejší kaple sv. Marka je dnes již zasvěcena Panně Marii). Kostel byl poškozen při bombardování v roce 1944 (teprve o rok později se chrám stává francouzskou památkou), a zřejmě i proto došlo v letech 1980-1988 k úpravám statiky.

Jednolodní románský chrám je v interiéru zaklenut valenou klenbou na masivních pilířích, apsida – dnes již gotická – má klenbu Křížovou žebrovou. Zvonice není původní, ale byla přestavěna v roce 1579. Lassallova socha Panny Marie s Ježíškem na jejím vrcholu pochází z roku 1867, současné zvony z let 1834 a 1941. V roce 1869 byla věž vybavena hodinami se zvukem zvonku na královském dvoře, pocházejícím z roku 1534. Původní barokní varhany pocházely z roku 1698. Ty byly v roce 1730 nahrazeny nástrojem D.C. Boisselina. Ani ten se však nedochoval a v roce 1930 jsou do chrámu instalovány pseudohistorické varhany bratrů Vignolů z Marseille. Nástroj nese erb kanovníků Panny Marie a nachází se zde postavy andílků, hrajících na kytary.

V interéru chrámu můžeme vidět například tepaný železný kříž, křtitelnici ze zeleného mramoru nebo cenné obrazy ze 17. století, zobrazující zjevení Panny Marie sv. Juliánovi a zázraky sv. Antonína Paduánského (pocházejí ze starého františkánského kláštera). Upoutá i výrazná polychromovaná dřevěná socha sv. Jana Křtitele z I. poloviny 19. století. Dále se v interiéru farního kostela nachází kaple sv. Verana (mramorová socha sv. Rocha), kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (mramorové sochy a obrazy ze 17. století), kaple Očistce (s velkým křížem a obrazem Panny Marie od Carpenela, 1742), mramorový hlavní oltář Panny Marie z roku 1781 s relikviářem Karla Boromejského ze 17. století, oltář Panny Marie Milosrdné z roku 1677 (obraz Oplakávání Krista od Roquemartina), polychromovaná mramorová Kazatelna z 18. století, Kaple Panny Marie (původně sv. Marka, dnes je zde kamenný lev sv. Marka z 19. století a klasicistní polychromovaný mramorový oltář se sochou Panny Marie s dítětem od Raffaella Montiho z 19. století), kaple sv. Josefa (sochy sv. Josefa a Johanky z Arku), dřevěný oltář ze 17. století nebo dřevěné sochy od Cournauda.