Arles – pohřebiště Alyscamps (Elyssi Campi)
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Historické město Arles, spojované zejména s „jednouchým bláznem“ Vincentem Van Goghem, který zde namaloval i své slavné Slunečnice a Most, bylo vybudováno mezi vyprahlou planinou Crau, pohořím Alpilles a divokou močálovitou krajinou Camargue. A ani jedna z těchto informací nic nemění na faktu, že život ve městě ovlivňuje zejména Gottův oblíbený mistralem, slunce a řeka Rhôna. Však také město leží v departmentu Bouches-du-Rhone (a v regionu Provence-Alpes-Cote d´Azur). Jednou z nejcennějších historických památek tohoto jihofrancouzského města je bezesporu pohřebiště Alyscamps neboli Elyssi Campi (Champs Elyséés).
Tomu, abych mohl napsat, že se jedná i o jedno z míst nejvyhledávanějších, brání fakt, že člověk je tvor líný a Alyscamps se nachází mimo historické centrum města (i když jen asi o kilometr - na Avenue des Alyscamps - a na stejném břehu řeky). A je to tak asi dobře, protože zde má návštěvník jistý pocit klidu a piety. Jedná se totiž o dvoukilometrovou nekropoli, lemovanou hrobkami křesťanů, pohřbených už více než 15. století ve stínu zdejších cypřišů. Nekropole vede k ruinám románského kostela Saint-Honorat. Původ tohoto místa sahá až do římských dob a původně se jednalo o pohanské a křesťanské pohřebiště u jihovýchodního vstupu do města, na Via Aurelia. Mimo jiné zde dodnes najdeme velké množství Kamenných sarkofágů.
Hřbitov Alyscamps vděčí za svou slávu konci 4. století, kdy zde začalo být velkou módou být pohřben vedle křesťanského mučedníka sv. Genesta, sťatého roku 303 (jiné prameny ovšem uvádí, že tento římský herec a komik byl popraven v roce 286 nebo dokonce 250). V průběhu 11. až 13. století se hřbitov stává známým po celém křesťanském světě a je také obohacen o nškolik kostelů. Alyscamps se rovněž stává výchozím místem provensálských poutníků na cestě do španělské Compostely a byly zde také uloženy ostatky sv. Trophima.
Ty jsou však později přemístěny do katedrály v centru města. Nejkrásnější vyřezávané sarkofágy mizí – v období renesance – v soukromých sbírkách a sláva a prestiž Alyscamps tak v 16. století rychle uvadá. Navíc některé nágrobky jsou použity při stavbě Klášterů a část Alyscamps je vyrabována v 18. století. Nový zájem o toto místo vypukne až koncem 19. století, čemuž napomohou i díla Vincenta Van Gogha a Paula Gauguina. Koneckonců i dnes je zde stále viditelný odlesk někdejší krásy tohoto místa.
Součástí pohřebiště je i kostel sv. Honoráta (L'église Saint-Honorat), který zakončuje celou cestu, lemovanou sarkofágy. Jedná se o románskou stavbu z 11. stoletíí, o století později kompletně přestavěnou. Její pozůstatky však dnes již vidíme i po gotické přestavbě ze 14. století a barokních úpravách ze 17. století. Klenotem chrámu je - celkem tradičně - profilovaný románský portál.