Beaune – bazilika Panny Marie (Basilique Notre-Dame)

Za nejvýznamnější a nejkrásnější památku dvacetitisícového historického burgundského vinařského města Beaune bývá všeobecně považován bývalý chudinský špitál s hospicem, pocházející z poloviny 15. století. Najdou se však jednotlici – autora tohoto článku nevyjímaje – kteří jsou přesvědčeni o tom, že zdejší hlavní svatostánek se uvedenému komplexu minimálně vyrovná nebo jej dokonce i předčí. Délkou historie je to navíc naprosto jednoznačný a neoddiskutovatelný fakt, protože před sebou máme jeden z posledních velkých románských kostelů v Burgundsku. Dějiny místního mariánského chrámu se totiž začínají psát o nějaká tři století dříve. A nic na tom nezmění ani skutečnost, že jeho současná podoba je výsledkem náročné a nákladné rekonstrukce, která proběhla v 19. století. Část kostela je tak vlastně možná starší než samotné město. Tedy keltské hradiště nebo římský tábor zde stávaly podstatně dříve, ale klasická městská práva získal Beaune až v roce 1203. Poté je Notre-Dame definitivně dokončen a začíná stavba městských hradeb.

Kapitulní chrám Panny Marie v Beaune je hlavním městským kostelem. Jedná se o poměrně velkou trojlodní stavbu s věží nad transeptem a s věncem chórových kaplí. Beaunská bazilika byla postavena v přechodném románsko-gotickém stylu přibližně v období let 1150 až 1230 (většinou však bývá zdůrazňována jistá dominance románského slohu). Ve stejné době vznikl také částečně dochovaný kanovnický dům se zbytkem krásné – a jistě pozoruhodné - křížové chodby. První úpravy potkaly kostel po velkém požáru v roce 1272, kdy musel být tento katolický chrám částečně přestavěn. Poté dochází ještě k dalším úpravám, přibyla např. pozdně gotická západní předsíň nebo několik kaplí. Chráněnou francouzskou památkou se bazilika Panny Marie stala v roce 1840 a roku 1926 byl tento statut ještě rozšířen.

Mnoho zajímavého nabízí také interiér tohoto orientovaného chrámu. Minimálně pozoruhodné fresky, vyřezávané gotické dveře, sochu Piety a – v chóru umístěné – pozdně gotické tapiserie s výjevy ze života Panny Marie, které byly utkány okolo roku 1500 v Tournai. Kostel má jednu hlavní a dvě postranní lodě, transept a apsidový chór s plaménkovými kaplemi. Hlavní loď, transept a chór mají klenbu valenou, ambit, apsida, kaple a klášterní část s kapitulní síní žebrovou. Za pozornost určitě stojí také zachovalá část konventu, zejména stará sakristie, kaple sv. Michaela, která byla zdejší první soukromou oratoří, nebo portál jižní příčné lodi. Středověká kanonická budova je v současnosti využívána jako fara.

Co se týče stavebního vývoje tohoto svatostánku, tak hned po požáru v roce 1272 byla přestavěna horní část apsidy, malá románská okna byla nahrazena velkými okny s gotickými kružbami a strohou románskou podobu oživily – nové nebo výrazně upravené - opěrné oblouky, ambitová okna a věž v transeptu. V celém období od 13. do 16. století se v kostele objevují také nové kaple, z nichž mezi nejpozoruhodnější určitě patří kaple Saint-Léger s krásnými nástěnnými malbami a kaple Bouton (Knoflík), pocházející z roku 1530. Gotická věž kostela byla v horní části přestavěna v letech 1580 až 1588 podle plánů Huguese Sambina.

V roce 1844 pak přichází na řadu rekonstrukce baziliky, kterou navrhl slavný architekt Viollet-le-Duc. Obnova chrámu je dokončena pod vedením místního stavitele Maurice Ouradou v roce 1860. A v tomto případě opravdu platí, že dobrá věc se podařila …