Loading...
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Zvonice
Historická vinařská obec Beaune leží ve francouzském Burgundsku a „opravdovým“ městem se stala v roce 1203. Jen o něco málo mladší historii píše jedna ze zdejších nejvýraznějších památek, kterou je městská Hodinová věž. Ta totiž byla postavena v průběhu 13. a 14. století, kdy vznikla jako městská hláska a zvonice. V majetku města Beaune je tato věž, nacházející se na hranici ulice Rue Marey a náměstíčka Place Monge, i v současnosti, a navíc se od roku 1885 může honosit označením historická památka.
Zvonice byla definitivně dostavěna v roce 1397, kdy burgundský vévoda zaplatil z části peněz, které vybral v rámci daně za sůl, zřízení věžních hodin. Nejstarší zvon je pak datován rokem 1407. Další drobné úpravy proběhly v horní části věže roku 1575. V II. polovině 17. století byla zvonice charakterizovaná jako mírně chátrající šestipodlažní věž s obytným I. patrem. V té době ještě byly součástí věže původní hodiny, zobrazující také pohyb Země a fáze Měsíce. Tyto hodiny byly nahrazeny až roku 1880, a to hodinami vyrobenými v Paříži roku 1860.
Již před tím však byla Hodinová věž několikrát rekonstruována, např. v roce 1749. Je proto s podivem, že o rok později se městská rada rozhodla věž zbourat a na jejím místě postavit městskou šatlavu. Tento plán naštěstí nebyl realizován. Zvonice pak bývala využívána jako muzeum; nejprve (od roku 1853) přírodovědné, později (od roku 1938) jako muzeum vína. Současná podoba věže je výsledkem dalších úprav z roku 1893.
Součástí věže je rovněž klenutý sklep se studnou a kamenné točité schodiště, které pokračuje schodištěm dřevěným. Všechna patra jsou prolomena okny, většinou sdruženými. Zajímavá atrakce zde vznikla v roce 2009, kdy se na fasádu věže po setmění promítá animované video, představující mj. původní hodinový stroj. Za zmínku stojí jistě také nevelké, ale rozhodně ne nezajímavé, lapidarium, nacházející se za beaunskou Hodinovou věží.
Vzhledem k tomu, že beaunská Hodinová věž silně připomíná obdobné stavby v Belgii, např. v Gentu, předpokládá se, že by mohla být dílem některého vlámského stavitele nebo alespoň stavitele vlámskou architekturou silně ovlivněného.