Brod (Heřmanice)
Pojmenování této obce, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, vychází od toho, že se v těchto místech nacházel středověký brod, přes který se všichni pěší pocestní i jezdci dostávali na druhou stranu řeky Labe, což potvrzuje rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":
"2. Brod, Prode, ves na obou březích řeky Labe 3 1/2 km sev. od Jaroměře: 1520 ves Brod k Heřmanicům celá, DZ. 2 K 22; 1615 ves Brod, krčma ve vsi Brodie, DZ. 137 J 15 a K 13; 1636 Dorf Prade, DZ. 466 B 3; 1654 Brode, BR. 12/549; 1713 Hft Gradlitz.. des Dorfs.. Proden, Herzmanitz, Ter. F., 180; 1790 a 1836 Brode, Prode, Schaller XV, 88 a Sommer IV, 120; úř. 1854 Brod, Prode.
Německý tvar Prode vznikl z českého výrazu ʻv Broděʼ se začátkem podle hornoněmecké výslovnosti."
Většina dějin Brodu je totožná s Heřmanicemi, protože tato ves od dávných dob náležela k heřmanickému zboží, čímž se dostala k heřmanickému panství, pod nímž zůstala až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V lokalitě "Na Tamberku" měla prý dříve stávat tvrz, na níž ve 14. století seděli rytířové z Tamberka. jinak z Heřmanic. Dokud Brod náležel pod město Jaroměř, tak se odtud odvádělo do městských důchodů: 8 kop, 9 grošů a 6 denárů úroku a 6 kop a 2 groše za roboty; tehdy zde bylo zmíněno 22 osedlých. 21. března 1775 byli místní muži vyzváni k tomu, aby se zásobili na 3 dny chlebem a připravili se na pochod do Choustníkova Hradiště, až je zavolá rychtář nebo zazvoní zvony. V roce 1778 tábořili u Brodu rakouští dragouni a po nich pruští vojáci, které tu zasáhl mor a cholera. Kosti jejich zemřelých byly objeveny roku 1854 při opravě tamního mostu. V roce 1841 došlo k výstavbě nové silnice a úpravě vodního koryta kanálu. Roku 1843 měla ves, tehdy nazývaná ještě i jako Brodec (něm. Prodl), 47 domů a 256 obyvatel.
V roce 1849 se Brod stal samostatnou politickou obcí, jejíž tehdejší vzhled přináší indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA362018400). Roku 1854 došlo k obnově mostu přes Labe, který byl mnohokrát v dějinách zničen velkou povodní a clo na něm bylo pravidelně vybíráno od roku 1844. 13. února 1865 došlo k hádce mezi dvojicí povozníků, jejímž výsledkem byl 1 mrtvý. V roce 1880 měl Brod 49 domů, 246 německých a 9 českých obyvatel. O 3 roky později byl založen SDH (něm. Freiwillige Feuerwehr in Prode). Roku 1896 obdržel diplom čestného členství SDH zasloužilý heřmanický řídící učitel Jan Jeřábek, který zde začal učit v roce 1846. Roku 1908 se jednalo o regulaci Labe, ale vedení obce s těmito pracemi nejprve nesouhlasilo, aby se v pozdějších letech začalo s jejich realizacemi, a to ruku v ruce s melioracemi přilehlých pozemků. V roce 1910 bylo v obci 45 domů a 218 obyvatel, z nichž 190 se hlásilo k Němcům. Před 1. světovou válkou bychom tu našli tyto živnostníky: vazače Franze Filippa, koláře a soustružníka dřeva Josefa Mühla, obchodnice Aloisii Gabrielovou a Katharinu Pawelovou, sedláře Vinzenze Koppa, kováře Franze Wihana, obuvníka Josefa Schuberta, truhláře Johanna Simlu a sedláky Vinzenze Koppa a Franzisku Rückerovou. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (Franz Friebel, Josef Rudisch, Albert Siml, František Simla, Josef Weist).
V letech 1919 a 1923 se zdejší česká menšina dohodla s německou většinou na tom, že nevznikne samostatná česká kandidátka, takže v zastupitelstvu díky tomu stanul 1 Čech, přičemž Němců bylo 11. Stejně tak dopadly i volby v roce 1927, kdy již byla samostatná česká kandidátka. V letech 1938-1945 byl Brod součástí Třetí říše a nesl pojmenování Prode. Roku 1939 měla ves 51 domů a 206 obyvatel. V roce 1941 vstoupilo zdejší elektrárenské družstvo do likvidace, jíž byli pověřeni: Franz Blümel z čp. 7 a Josef Rudisch z čp. 35. Po osvobození došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva, přesně se tak stalo 10.-12. srpna 1945. Roku 1946 byla znovuzřízena obecní knihovna. V roce 1950 místní JZD rozoralo meze a začalo připravovat adaptaci společných kravínů. Roku 1961 byl Brod připojen k Heřmanicím. Tehdy také došlo ke sloučení místního JZD s tím heřmanickým, takže 27. ledna 1961 vzniklo JZD Družba Heřmanice, jež se skládalo z bývalých JZD Heřmanice, Brod, Slotov a Hořenice. V roce 1967 začala výstavba prodejny smíšeného zboží. Roku 1972 došlo k přeložce silnice a kvůli tomu byl vybudován nový most. V téže době se každoročně konaly na katastru obce tzv. Dukelské závody branné zdatnosti, jež byly pod patronátem ZO Svazarmu z Jaroměře a Heřmanic-Brodu. V roce 1977 bylo v prodějně zřízeno ústřední topení a roku 1994 došlo k výměně kotle. V roce 2003 došlo k zavedení plynu a o 3 roky později byla provedena rekonstrukce topení v prodejně. Roku 2012 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení a v roce 2015 byla provedena částečná plynofikace obce. 15. května 2013 byla slavnostně otevřena nová cyklostezka. V červnu 2013 zasáhla obec přívalová povodeň. Roku 2020 byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy.
Z místních pamětihodností musíme zmínit: litinový kříž na mostě přes Labe, zřízený v roce 1871 Franzem a Klarou Blümelovými; železný kříž na pískovcovém soklu u zemědělského areálu společnosti AGRO CS z 19. století; kamenný kříž u čp. 49, jenž byl vybudován Josephem Borschkem roku 1857; kamenný kříž u čp. 44, zřízený Franzem a Elisabeth Rudischovými v roce 1920; pomník padlým v 1. světové válce od sochaře Antona Staudeho, který byl zřízen místním SDH a zachována je řada zděných a hrázděných domů z přelomu 19. a 20. století, což je vzpomínka na to, že zde původně žili němečtí spoluobčané. Z přírodovědeckého hlediska stojí za jmenování tzv. Ještěrčí ráj, což je slunná stráň nad levým břehem Labe, jež je od roku 2003 v péči jaroměřských ochránců přírody. Nejvýznamnějšími brodskými rodáky byli: malíř, rytec a kreslíř František Lorenz (též psán jako Lorenc, 20. května 1825 Brod - 30. března 1901 Jaroměř); choustníkovohradišťský učitel Adolf Friedrich Borschke (psán i jako Bořke, * 19. května 1889 Brod) a tanvaldský lékař MUDr. Rudolf Posner (* 17. dubna 1900 Brod), ale odsud pocházel rovněž talentovaný fotograf Alfred Blüml, jenž zemřel v roce 1943 v pouhých 18 letech. Výraznou zdejší osobností byl rovněž statkář a český hraničář Josef Merkl (1869-1941), který býval předsedou odboru Národní jednoty severočeské v Kuksu a za svoji dlouholetou činnost byl v roce 1931 oceněn diplomem s uznáním a díky ústředního výboru NJS. Výrazná byla i účast zdejších obyvatel v rakouském vojsku, v letech 1813-1814 se zúčastnili napoleonských válek tito obyvatelé Brodu: Franz Dittrich, Johann Dittrich a Johann Kudernatsch. V letech 1848-1849 bojovali v Itálii pod maršálkem Radeckým: Josef Dittrich, Franz Filip, Josef Leiske a Wenzel Rudisch (zraněn), v roce 1859 tamtéž Franz Schwarz a Johann Schwarz a prusko-rakouské války roku 1866 se zúčastnili: Franz Hollezschke, Josef Holletschke (držitel malé stříbrné medaile za statečnost), Anton Kudernatsch (zraněn) Johann Schubert (zemřel) a Vinzenz Tasler. Více informací lze získat též zde: https://www.obec-hermanice.cz/obec-hermanice/osady/brod/.
"2. Brod, Prode, ves na obou březích řeky Labe 3 1/2 km sev. od Jaroměře: 1520 ves Brod k Heřmanicům celá, DZ. 2 K 22; 1615 ves Brod, krčma ve vsi Brodie, DZ. 137 J 15 a K 13; 1636 Dorf Prade, DZ. 466 B 3; 1654 Brode, BR. 12/549; 1713 Hft Gradlitz.. des Dorfs.. Proden, Herzmanitz, Ter. F., 180; 1790 a 1836 Brode, Prode, Schaller XV, 88 a Sommer IV, 120; úř. 1854 Brod, Prode.
Německý tvar Prode vznikl z českého výrazu ʻv Broděʼ se začátkem podle hornoněmecké výslovnosti."
Většina dějin Brodu je totožná s Heřmanicemi, protože tato ves od dávných dob náležela k heřmanickému zboží, čímž se dostala k heřmanickému panství, pod nímž zůstala až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V lokalitě "Na Tamberku" měla prý dříve stávat tvrz, na níž ve 14. století seděli rytířové z Tamberka. jinak z Heřmanic. Dokud Brod náležel pod město Jaroměř, tak se odtud odvádělo do městských důchodů: 8 kop, 9 grošů a 6 denárů úroku a 6 kop a 2 groše za roboty; tehdy zde bylo zmíněno 22 osedlých. 21. března 1775 byli místní muži vyzváni k tomu, aby se zásobili na 3 dny chlebem a připravili se na pochod do Choustníkova Hradiště, až je zavolá rychtář nebo zazvoní zvony. V roce 1778 tábořili u Brodu rakouští dragouni a po nich pruští vojáci, které tu zasáhl mor a cholera. Kosti jejich zemřelých byly objeveny roku 1854 při opravě tamního mostu. V roce 1841 došlo k výstavbě nové silnice a úpravě vodního koryta kanálu. Roku 1843 měla ves, tehdy nazývaná ještě i jako Brodec (něm. Prodl), 47 domů a 256 obyvatel.
V roce 1849 se Brod stal samostatnou politickou obcí, jejíž tehdejší vzhled přináší indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA362018400). Roku 1854 došlo k obnově mostu přes Labe, který byl mnohokrát v dějinách zničen velkou povodní a clo na něm bylo pravidelně vybíráno od roku 1844. 13. února 1865 došlo k hádce mezi dvojicí povozníků, jejímž výsledkem byl 1 mrtvý. V roce 1880 měl Brod 49 domů, 246 německých a 9 českých obyvatel. O 3 roky později byl založen SDH (něm. Freiwillige Feuerwehr in Prode). Roku 1896 obdržel diplom čestného členství SDH zasloužilý heřmanický řídící učitel Jan Jeřábek, který zde začal učit v roce 1846. Roku 1908 se jednalo o regulaci Labe, ale vedení obce s těmito pracemi nejprve nesouhlasilo, aby se v pozdějších letech začalo s jejich realizacemi, a to ruku v ruce s melioracemi přilehlých pozemků. V roce 1910 bylo v obci 45 domů a 218 obyvatel, z nichž 190 se hlásilo k Němcům. Před 1. světovou válkou bychom tu našli tyto živnostníky: vazače Franze Filippa, koláře a soustružníka dřeva Josefa Mühla, obchodnice Aloisii Gabrielovou a Katharinu Pawelovou, sedláře Vinzenze Koppa, kováře Franze Wihana, obuvníka Josefa Schuberta, truhláře Johanna Simlu a sedláky Vinzenze Koppa a Franzisku Rückerovou. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (Franz Friebel, Josef Rudisch, Albert Siml, František Simla, Josef Weist).
V letech 1919 a 1923 se zdejší česká menšina dohodla s německou většinou na tom, že nevznikne samostatná česká kandidátka, takže v zastupitelstvu díky tomu stanul 1 Čech, přičemž Němců bylo 11. Stejně tak dopadly i volby v roce 1927, kdy již byla samostatná česká kandidátka. V letech 1938-1945 byl Brod součástí Třetí říše a nesl pojmenování Prode. Roku 1939 měla ves 51 domů a 206 obyvatel. V roce 1941 vstoupilo zdejší elektrárenské družstvo do likvidace, jíž byli pověřeni: Franz Blümel z čp. 7 a Josef Rudisch z čp. 35. Po osvobození došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva, přesně se tak stalo 10.-12. srpna 1945. Roku 1946 byla znovuzřízena obecní knihovna. V roce 1950 místní JZD rozoralo meze a začalo připravovat adaptaci společných kravínů. Roku 1961 byl Brod připojen k Heřmanicím. Tehdy také došlo ke sloučení místního JZD s tím heřmanickým, takže 27. ledna 1961 vzniklo JZD Družba Heřmanice, jež se skládalo z bývalých JZD Heřmanice, Brod, Slotov a Hořenice. V roce 1967 začala výstavba prodejny smíšeného zboží. Roku 1972 došlo k přeložce silnice a kvůli tomu byl vybudován nový most. V téže době se každoročně konaly na katastru obce tzv. Dukelské závody branné zdatnosti, jež byly pod patronátem ZO Svazarmu z Jaroměře a Heřmanic-Brodu. V roce 1977 bylo v prodějně zřízeno ústřední topení a roku 1994 došlo k výměně kotle. V roce 2003 došlo k zavedení plynu a o 3 roky později byla provedena rekonstrukce topení v prodejně. Roku 2012 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení a v roce 2015 byla provedena částečná plynofikace obce. 15. května 2013 byla slavnostně otevřena nová cyklostezka. V červnu 2013 zasáhla obec přívalová povodeň. Roku 2020 byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy.
Z místních pamětihodností musíme zmínit: litinový kříž na mostě přes Labe, zřízený v roce 1871 Franzem a Klarou Blümelovými; železný kříž na pískovcovém soklu u zemědělského areálu společnosti AGRO CS z 19. století; kamenný kříž u čp. 49, jenž byl vybudován Josephem Borschkem roku 1857; kamenný kříž u čp. 44, zřízený Franzem a Elisabeth Rudischovými v roce 1920; pomník padlým v 1. světové válce od sochaře Antona Staudeho, který byl zřízen místním SDH a zachována je řada zděných a hrázděných domů z přelomu 19. a 20. století, což je vzpomínka na to, že zde původně žili němečtí spoluobčané. Z přírodovědeckého hlediska stojí za jmenování tzv. Ještěrčí ráj, což je slunná stráň nad levým břehem Labe, jež je od roku 2003 v péči jaroměřských ochránců přírody. Nejvýznamnějšími brodskými rodáky byli: malíř, rytec a kreslíř František Lorenz (též psán jako Lorenc, 20. května 1825 Brod - 30. března 1901 Jaroměř); choustníkovohradišťský učitel Adolf Friedrich Borschke (psán i jako Bořke, * 19. května 1889 Brod) a tanvaldský lékař MUDr. Rudolf Posner (* 17. dubna 1900 Brod), ale odsud pocházel rovněž talentovaný fotograf Alfred Blüml, jenž zemřel v roce 1943 v pouhých 18 letech. Výraznou zdejší osobností byl rovněž statkář a český hraničář Josef Merkl (1869-1941), který býval předsedou odboru Národní jednoty severočeské v Kuksu a za svoji dlouholetou činnost byl v roce 1931 oceněn diplomem s uznáním a díky ústředního výboru NJS. Výrazná byla i účast zdejších obyvatel v rakouském vojsku, v letech 1813-1814 se zúčastnili napoleonských válek tito obyvatelé Brodu: Franz Dittrich, Johann Dittrich a Johann Kudernatsch. V letech 1848-1849 bojovali v Itálii pod maršálkem Radeckým: Josef Dittrich, Franz Filip, Josef Leiske a Wenzel Rudisch (zraněn), v roce 1859 tamtéž Franz Schwarz a Johann Schwarz a prusko-rakouské války roku 1866 se zúčastnili: Franz Hollezschke, Josef Holletschke (držitel malé stříbrné medaile za statečnost), Anton Kudernatsch (zraněn) Johann Schubert (zemřel) a Vinzenz Tasler. Více informací lze získat též zde: https://www.obec-hermanice.cz/obec-hermanice/osady/brod/.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.387, 15.911)
Poslední aktualizace: 15.1.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Heřmanice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Brod (Heřmanice)
Slotov (Heřmanice)
Místní část
Co se týká původu názvu osady, někdy přezdívané jako Šlotov nebo Slota, jejíž katastr byl osídlen již v době kamenné, tak je stejně jako u jiných obcí nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v …
1.3km
více »
Kostel sv. Máří Magdalény v Heřmanicích
Kostel
V roce 1352 bylo odváděno z Heřmanic 6 grošů papežského desátku. První zmínka o kostele však pochází až z roku 1358, kdy si kněz Jan z Mladých Buků směnil místo s plebánem Linhartem. Jako farní byl kostel připomín…
1.4km
více »
Heřmanice - rodiště Albrechta z Valdštejna
Kostel
Heřmanice - obec písemně doložená v zemských deskách roku 1352 jako samostatné zemanské zboží, které držel hradecký purkrabí Rupert. Počátkem 16. století se Heřmanice staly vlastnictvím rodu Valdštejnů. V r. 1548 nechali Valdštejnové tvrz opravit. Na heřmanické tvrzi se dne 14.9.1583 narodil Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Když bylo budoucímu stratégovi třicetileté…
1.4km
více »
Památné lípy nad Zaloňovem
Památný strom
Nad obcí Zaloňov, při cestě k Žírči se nachází památné lípy s pomníkem ukřižování. Nejen, že zde vytváří významný krajinotvorný prvek, ale z místa se nabízí i výhledy na Trutnovsko, Náchodsko a Orlické hory. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4116.
1.6km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kuks - Hospital
Muzeum
Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětě…
1.7km
více »
Hospitál Kuks a Braunovy sochy Ctností a Neřestí
Lapidárium
Hospitál Kuks a Braunovy sochy Ctností a Neřestí
9.9. 2022 Kuks 81, 544 43 Kuks Barokní hospitál, nyní v majetku státu, dal vybudovat hrabě F. A. Špork pro vojenské veterány. Před ním na…
1.7km
více »
Kuks
Tipy na výlet
Naším cílem je poznání barokního skvostu, který vypadá jako zámek a zámkem není - tedy hospital Kuks. Historie hospitalu spadá do počátku osmnáctého století, kdy nechal hrabě František Antonín Sporck na svém panst…
1.7km
více »
Bylinková záhrada u Hospitalu Kuks
Zahrada
Špitálna bylinková záhrada, ktorá sa rozprestiera na ploche za hospitalom je spojením flóry a sochárského umenia. Táto zahrada sa tu nachádza už od doby vzniku hospitalu, zo začiatku 18. storočia. Pestovalo sa tu ovocie a zelenina pre hospitalskú kuchyňu a rôzne bylinky a kvetiny pre tunajšiu lekáreň U granatového jablka.
Záhradu v pôdoryse tvorí 16 štvorcov, 4 stredné sú zatrávnené, tie po obvode tvorí dohromady 144 záhon…
1.7km
více »
Hospital a Zámek Kuks
Tipy na výlet
Obec Kuks se nachází v Podkrkonoší, na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Krkonoš. Je dobře dostupná vlakem i autobusem. Původně si toto honosné sídlo na levém břehu Labe nechal postavit F.A.Špork jako svů…
1.7km
více »
Hospital Kuks.
Dům, budova
Na prohlídku Kuksu jsme vyjeli ze Dvora Králové na kolech. Cesta vede po 2. Labské cyklostezce přes Žireč do Stanovic. Tady sjedeme k Labi a po krásné…
1.7km
více »
Kuks
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na konci dálnice D11 Hradec Králové odkud směřujeme na Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem. Po průjezdu Jaroměří asi 6 kilometpů nás čeká malebná vesnička K…
1.7km
více »
Barokní Hospital Kuks a Braunův betlém
Tipy na výlet
Hospital Kuks:https://www.hospital-kuks.cz/cshttps://www.ceska-apatyka.cz/Hospoda Na Sýpce a ubytování: https://www.hospodanasypce.cz/ Naučná stezka Půjdem spolu do Betléma:Naučná stezka Půjdem spolu do BetlémaH…
1.7km
více »
Kuks – barokní lékárna
Muzeum
Při návštěvě unikátního barokního areálu Kuks, který se nachází jihovýchodně od města Dvůr Králové, nás mimo jiné zaujala zdejší barokní lékárna. V zajímavých prostorách tohoto hospitálu jsme navštívili expozici Č…
1.7km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hospitál Kuks - České farmaceutické muzeum
Muzeum
České farmaceutické muzeum sa nachádza vo vychodných Čechách v areáli Hospitálu Kuks.
Hospitál Kuks, Národná kultúrna pamiatka, je bývalý kláštor so špitálom a kostolom Najsvätejšej trojice a hrobkou rodiny Sporc…
1.7km
více »
Barokní Kuks hraběte Šporka
Vesnice
Kuks je malá obec jihovýchodně od města Dvůr Králové na horním toku řeky Labe v malebném Podkrkonoší. Dnes je u nás i v zahraničí Kuks s nedalekou přírodní galerií Betlém proslulý množstvím uměleckých památek z do…
1.7km
více »
Kuks - Turistické informační centrum Kuks
Infocentrum
Turistické informační centum v Kuksu se nalézá bývalé v Jeschkeho vile nedaleko kaskádového schodiště v čp 72.
Otevírací doba: v turistické sezóně (červenec, srpen) denně od 9 do 17 hodin.
květen, červen, září: út…
1.8km
více »
Hospital Kuks
Tipy na výlet
Navštívíte-li oblast na sever od Hradce Králové, určitě by Vám neměla uniknout návštěva Hospitalu Kuks. Zvenku objekt připomíná klasický zámek, tento pocit navíc umocňuje i nádherná zahrada, která k němu přiléhá. …
1.8km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Kuks
Tipy na výlet
Tak i my jsme se dostali k tomu, vyzkoušet novou cyklostezku podél Labe, s cílem na Kuksu. Začínáme v Hradci u muzea a jedeme po pravém břehu Labe. Až do mostu v Pláckách je stezka dost úzká. Ráno ale není žádný …
1.9km
více »
trasa - Naučná stezka Kuks - Betlém
Trasa
Začátek NS je umístěn v Kuksu k mostu přes Labe, od kterého se vydáme k monumentální budově hospitalu jehož vznik sahá do počátku 18. století. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí Kostel Nejsvětější …
1.9km
více »
Kuks - Nábrežná kolonáda a kaskádovité schodisko
Ulice
Kuks je malá obec s približne 260 obyvateľmi v Královohradeckom kraji a v okrese Trutnov približne 6 kilometrov severne od Jaroměře. Pre verejnoť a turistov je to pamiaková rezervácia so…
1.9km
více »
Kuks – příběh sochy Goliáše
Socha
V roce 1720 Matyáš Bernard Braun (*1684, +1738), jeden z nejvýznamnějších představitelů českého vrcholně barokního sochařství, vytesal a v Kuksu umístil sochu s názvem Herkomannus. M. B. Braun chtěl formou satiry upozornit na nekalé praktiky prodejních právníků tím, že soše dal do levé ruky jablko s nápisem „IURE ERUI“ (v překladu „právem jsem dobyl“). Tím, že se nápis čte…
1.9km
více »
Rozmach a zánik lázní v Kuksu
Zajímavost
V letech 1692 až 1696 dal majitel panství hrabě František Antonín Špork (* 1662, + 1738) svést do kamenné nádrže tři prameny vyvěrající ve stráni nad levým břehem Labe. Tím odstartoval novodobé dějiny Kuksu. Již v roce 1704 nad prameny stál zámek a pod ním lázně. Zámek s lázněmi spojovalo kamenné schodiště tři metry široké mající 52 schodů. Zábradlí na obou stranách schodiště…
1.9km
více »
Kuks
Městečko
Kuks leží ve Východních Čechách, jihovýchodním směrem od Dvora Králové. Kuks se rozkládá v pěkné krajině Podkrkonoší. Městečkem protéká řeka Labe. Nedaleko jihozápadního okraje města je les. V severním okraji to…
2km
více »
Jedeme do našich severních hor - 31. den - 2. část: Kuks - okruh cca 11 km po NS Půjdem spolu do Betléma a NS Kuks přes pískovcový lom sv. Klimenta, Hospitál Kuks, okolo dalších soch M. B. Brauna (Braunův Betlém) a přes křížovou cestu 21. století
Cestopisy
Pátek 10. 9. 2021 - 2. část
Zaparkovali jsme na neplaceném parkovišti Braunův betlém. Je to poměrně malé parkoviště - dnes je však prázdné. Tady sice naučná stezka Půjdem spolu do Betléma nezačíná, ale myslíme, že to nevadí, kde se na ni připojíme. Nechceme platit parkovné v centru Kuksu. Krátké informace o historii Kuksu jsou v 1. části dnešního cestopisu. Tady jsou hlavně vla…
2km
více »
Kuks, Braunův Betlém a zámek
Tipy na výlet
Zámek Kuks a ojedinělou galerii soch Matyáše Bernarda Brauna v přírodě, zvanou Braunův betlém, najdeme jen kousek od Dvora Králové. Vy, kdož jste stejně šikovní jako naše výprava, si předtím než vyrazíte namažte l…
2km
více »
Naučná stezka Kuks - Betlém
Tipy na výlet
Dle názvu naučné stezky je vcelku jasné kam naše putování směřuje. Naším cílem je putování po cca 7 km dlouhém okruhu NS, která nám přináší poznání „barokního KRAJINY hraběte F. A. Sporcka“, zejména hospitalu Kuks…
2.8km
více »
Stanovice - most přes Labe
Most
Mezi Kuksem a Braunovým betlémem se nalézá zajímavý silniční dvouobloukový most. Most, jehož stáří je odhadováno na 100 let, je ocelovou nýtovanou konstrukcí o šíři pouze 4 metry. Vzhledem k tomu, že v blízkosti m…
3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Braunův betlém
Socha
Braunův betlém, unikátní přírodní galerie, kterou vytvořil mistr Matyáš Bernard Braun, z podnětu hraběte Františka Antonína Šporka, v letech 1718 - 1732.
O výz…
4.3km
více »
Braunův betlém
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje do nejvýchodnější části Zvičinského hřbetu, do lesního porostu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Jdeme za poznáním úžasné práce mistra Matyáše Bernarda Brauna, který zde v letech 1718 - 1732, na pop…
4.3km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
4.5km
více »