Dům čp. 8 na nám. Československé armády v Jaroměři
Turistické cíle • Měšťanský dům
Když se podíváme na tento řadový jednopatrový dům, který byl vystavěn kolem roku 1600, tak již od pohledu dojdeme k závěru, že současná, v renesančním období vzniklá dispozice se zrodila spojením 2 gotických parcel, i když pro tuto teorii není žádný prokazatelný důkaz v podobě gotického sklepa či jiných zbytků ve zdivu objektu. Avšak podle řady objevů různých zbytků po osídlení můžeme říci, že na jeho místě žili lidé již v době hradištní a snad dokonce již v době kamenné. V dobových zmínkách vyjmenované věci však během staletí zmizely beze stopy, buďto jsou kdesi ve sbírkách nějakého muzea, aniž by se vědělo, odkud pocházejí, nebo byly prostě prodány, vyhozeny nebo jinak ztraceny.
Prvním vlastníkem objektu musel být měšťan Václav Burda nebo někdo z jeho předků, protože již v prvních zmínkách o jeho existenci je zván jako dům Burdovský. Později ho vlastnil primátor Origenes Kloboučník, a to před rokem 1570. Z jeho jména víme, jakému řemeslu se tehdy věnoval. V roce 1583 ho od Petra Origenese koupil Laurin Zástěra, u něhož se uvažuje, že původní nemovitost zbořil a na jejím místě nechal vybudovat nový renesanční objekt, který byl již tehdy pravovárečný a roku 1602 měl jeho majitel nařízeno vařit pivo v pivovaře Víta Valše. Avšak za třicetileté války došlo k tomu, že jak císařská, tak švédská vojska několikrát zpustošila a vyplundrovala všechny objekty na náměstí, takže díky tomu ještě řadu let po ukončení tohoto konfliktu ležela polovina domů v sutinách nebo byla tak poškozena, že na jejich obnovu neměli vlastníci kolikrát peníze. Vedení města pak přenechávalo úplně zničené domy novým zájemcům zdarma, aby na jejich místě byla obnovena zástavba a náměstí opět vypadalo reprezentativně jako v předchozích údobích.
Roku 1669 získal tedy pusté místo po Zástěrově domě Vít Jiří Viktora, který se pustil do obnovy domu, ale již v roce 1671 ho prodal Janu Červenkovi. Nedlouho poté, tj. roku 1680 se stal poštmistrem a zemřel v roce 1707. Někde se občas objevuje, že tento dům vyhořel při velkém požáru města 8. srpna 1670, ale není tomu tak, protože v té době ještě nestál. Roku 1708 koupil dům Rafael Kehler a jeho syn Jan Kehler ho dlouho nepodržel, protože již v roce 1746 ho prodal soukeníkovi Františku Jelínkovi, jenž za něj dal 1 100 zlatých. 16. dubna 1780 dům vyhořel, když vypukl v čp. 11 požár, který zachvátil 20 domů (čp. 3-15 a 59-65), děkanství, školu, střechu kostela sv. Mikuláše s věžičkou, městský špitál a řadu stavení na Jakubském Předměstí. Koncem 18. století žila v domě bývalá jeptiška Antonie Jelínková, která se sem k příbuzným nastěhovala poté, co došlo ke zrušení kláštera v Pohledu (něm. Fraunthal). Aby se i zde cítila potřebnou, tak vyučovala na zdejší škole ženským pracím, za což byla roku 1791 oceněna pochvalným listem od královéhradecké konsistoře a v roce 1792 pochvalou od zemského gubernia. Roku 1808 držel budovu kostelník Daniel Mejtský, jemuž v té době patřily v Jaroměři ještě další domy. Na rozdíl od jiných domů neměl tento velkou síň (mázhaus) v přízemí, nýbrž v 1. patře, kde sloužil dlouhou dobu buď k výčepu piva, nebo k provozování různých řemesel. K jeho zániku došlo až ve 30. letech 20. století, kdy prošel dům opravou a přestavbou. Klasicistní úpravu však získal již koncem předchozího století.
Velkou proměnou pak procházeli též majitelé domu. Roku 1868 náležel objekt soukeníku Antonínu Kupkovi, jenž byl dědečkem spisovatele Jiřího Svetozara Kupky a jako městský radní se zasloužil o vybudování nového hřbitova, na němž byl ironií osudu pohřben jako první, když ho ranila mrtvice († 24. července 1888). V roce 1879 byl vlastníkem domu obchodník Jan Kupka, který na sebe upozornil zejména tím, že v letech 1872-1873 byl prvním předsedou jednoty "Jarboj" a sbíral starožitnosti na Výstavu starožitností v Jaroměři, jež proběhla 13.-18. července téhož roku. Koncem 19. století došlo k řadě přestaveb, ale ke změně půdorysu stavby nedošlo, což lze zjistit pouhým srovnáním indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA169018400) a jeho reambulace z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2486_6). V roce 1903 patřilo čp. 8 obchodnici se sukny Marii Kupkové. V té době byl objekt známý zejména díky vyhlášenému kloboučnictví Marie Křivohlávkové, která měla také dobře zásobený sklad pro národní, umělé a moderní vyšívání. V druhém obchodě se tehdy prodávala panská sukna a podšívky. Roku 1921 byla majitelkou domu stále Marie Kupková. V té době v něm byla čtveřice bytových jednotek - vdovy a obchodnice suknem Marie Kupkové, modistky Marie Křivohlávkové, soukromnic Anny a Emilie Kupkových a učitele zdejší obecné školy chlapecké Františka Růžičky.
V roce 1936 již naopak náležel řezníku Josefu Prokešovi, jehož řeznictví a uzenářství tu nějakou dobu fungovalo. Za tohoto majitele byl v přízemí Kupkův obchod se sukny a ve druhém obchodě působil kupec Josef Marek, který se posléze přestěhoval do Prahy, kde si zřídil velkoobchod. V "Ročence knihovny a muzea v Jaroměři" z roku 2001 je o domě napsáno toto: "Čp. 8 - Zděný dům s poschodím dosti dřevěným koupil asi v roce 1921 Josef Prokeš. V jednom krámě měl řeznictví a uzenářství, ve druhém měli Bílkovi prodej zeleniny a ovoce." Počátkem 50. let 20. století byly oba obchody zabrány státem stejně jako řada jiných živnostenských provozoven a dílen.
V roce 1961 bylo čp. 8 již v majetku města a bylo obhospodařováno místní Domovní správou. V té době sloužilo přízemí "provozovnám socialistického sektoru", zejm. tu sídlilo holičství a kadeřnictví a v patře byly naopak byty. 28. února 1964 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-16304311). Od té doby se v přízemí vystřídala řada provozoven. V letech 1992-1996 bylo v domě řeznictví a uzenářství Jindřicha Uhlíře, od roku 2001 zlatnictví Aleny Sejtkové, v letech 2014-2017 bychom tu našli hodinářství Josefa Novotného a nesmíme opomenout ani prodejnu pánské a dámské módy KLASIK móda. Počátkem 90. let 20. století byl dům obnoven. Roku 2020 byla do objektu umístěna klubovna Hledá se Smolíček, o. s. V současné době je vlastníkem domu René Hejna.
Prvním vlastníkem objektu musel být měšťan Václav Burda nebo někdo z jeho předků, protože již v prvních zmínkách o jeho existenci je zván jako dům Burdovský. Později ho vlastnil primátor Origenes Kloboučník, a to před rokem 1570. Z jeho jména víme, jakému řemeslu se tehdy věnoval. V roce 1583 ho od Petra Origenese koupil Laurin Zástěra, u něhož se uvažuje, že původní nemovitost zbořil a na jejím místě nechal vybudovat nový renesanční objekt, který byl již tehdy pravovárečný a roku 1602 měl jeho majitel nařízeno vařit pivo v pivovaře Víta Valše. Avšak za třicetileté války došlo k tomu, že jak císařská, tak švédská vojska několikrát zpustošila a vyplundrovala všechny objekty na náměstí, takže díky tomu ještě řadu let po ukončení tohoto konfliktu ležela polovina domů v sutinách nebo byla tak poškozena, že na jejich obnovu neměli vlastníci kolikrát peníze. Vedení města pak přenechávalo úplně zničené domy novým zájemcům zdarma, aby na jejich místě byla obnovena zástavba a náměstí opět vypadalo reprezentativně jako v předchozích údobích.
Roku 1669 získal tedy pusté místo po Zástěrově domě Vít Jiří Viktora, který se pustil do obnovy domu, ale již v roce 1671 ho prodal Janu Červenkovi. Nedlouho poté, tj. roku 1680 se stal poštmistrem a zemřel v roce 1707. Někde se občas objevuje, že tento dům vyhořel při velkém požáru města 8. srpna 1670, ale není tomu tak, protože v té době ještě nestál. Roku 1708 koupil dům Rafael Kehler a jeho syn Jan Kehler ho dlouho nepodržel, protože již v roce 1746 ho prodal soukeníkovi Františku Jelínkovi, jenž za něj dal 1 100 zlatých. 16. dubna 1780 dům vyhořel, když vypukl v čp. 11 požár, který zachvátil 20 domů (čp. 3-15 a 59-65), děkanství, školu, střechu kostela sv. Mikuláše s věžičkou, městský špitál a řadu stavení na Jakubském Předměstí. Koncem 18. století žila v domě bývalá jeptiška Antonie Jelínková, která se sem k příbuzným nastěhovala poté, co došlo ke zrušení kláštera v Pohledu (něm. Fraunthal). Aby se i zde cítila potřebnou, tak vyučovala na zdejší škole ženským pracím, za což byla roku 1791 oceněna pochvalným listem od královéhradecké konsistoře a v roce 1792 pochvalou od zemského gubernia. Roku 1808 držel budovu kostelník Daniel Mejtský, jemuž v té době patřily v Jaroměři ještě další domy. Na rozdíl od jiných domů neměl tento velkou síň (mázhaus) v přízemí, nýbrž v 1. patře, kde sloužil dlouhou dobu buď k výčepu piva, nebo k provozování různých řemesel. K jeho zániku došlo až ve 30. letech 20. století, kdy prošel dům opravou a přestavbou. Klasicistní úpravu však získal již koncem předchozího století.
Velkou proměnou pak procházeli též majitelé domu. Roku 1868 náležel objekt soukeníku Antonínu Kupkovi, jenž byl dědečkem spisovatele Jiřího Svetozara Kupky a jako městský radní se zasloužil o vybudování nového hřbitova, na němž byl ironií osudu pohřben jako první, když ho ranila mrtvice († 24. července 1888). V roce 1879 byl vlastníkem domu obchodník Jan Kupka, který na sebe upozornil zejména tím, že v letech 1872-1873 byl prvním předsedou jednoty "Jarboj" a sbíral starožitnosti na Výstavu starožitností v Jaroměři, jež proběhla 13.-18. července téhož roku. Koncem 19. století došlo k řadě přestaveb, ale ke změně půdorysu stavby nedošlo, což lze zjistit pouhým srovnáním indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA169018400) a jeho reambulace z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2486_6). V roce 1903 patřilo čp. 8 obchodnici se sukny Marii Kupkové. V té době byl objekt známý zejména díky vyhlášenému kloboučnictví Marie Křivohlávkové, která měla také dobře zásobený sklad pro národní, umělé a moderní vyšívání. V druhém obchodě se tehdy prodávala panská sukna a podšívky. Roku 1921 byla majitelkou domu stále Marie Kupková. V té době v něm byla čtveřice bytových jednotek - vdovy a obchodnice suknem Marie Kupkové, modistky Marie Křivohlávkové, soukromnic Anny a Emilie Kupkových a učitele zdejší obecné školy chlapecké Františka Růžičky.
V roce 1936 již naopak náležel řezníku Josefu Prokešovi, jehož řeznictví a uzenářství tu nějakou dobu fungovalo. Za tohoto majitele byl v přízemí Kupkův obchod se sukny a ve druhém obchodě působil kupec Josef Marek, který se posléze přestěhoval do Prahy, kde si zřídil velkoobchod. V "Ročence knihovny a muzea v Jaroměři" z roku 2001 je o domě napsáno toto: "Čp. 8 - Zděný dům s poschodím dosti dřevěným koupil asi v roce 1921 Josef Prokeš. V jednom krámě měl řeznictví a uzenářství, ve druhém měli Bílkovi prodej zeleniny a ovoce." Počátkem 50. let 20. století byly oba obchody zabrány státem stejně jako řada jiných živnostenských provozoven a dílen.
V roce 1961 bylo čp. 8 již v majetku města a bylo obhospodařováno místní Domovní správou. V té době sloužilo přízemí "provozovnám socialistického sektoru", zejm. tu sídlilo holičství a kadeřnictví a v patře byly naopak byty. 28. února 1964 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-16304311). Od té doby se v přízemí vystřídala řada provozoven. V letech 1992-1996 bylo v domě řeznictví a uzenářství Jindřicha Uhlíře, od roku 2001 zlatnictví Aleny Sejtkové, v letech 2014-2017 bychom tu našli hodinářství Josefa Novotného a nesmíme opomenout ani prodejnu pánské a dámské módy KLASIK móda. Počátkem 90. let 20. století byl dům obnoven. Roku 2020 byla do objektu umístěna klubovna Hledá se Smolíček, o. s. V současné době je vlastníkem domu René Hejna.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.356, 15.921)
Poslední aktualizace: 18.6.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Dům čp. 8 na nám. Československé armády v Jaroměři
Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
0.3km
více »
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
0.3km
více »
Jaroměř - sv. Jan Nepomucký
Socha
Cca 50 metrů východně od chrámu sv. Mikuláše se nalézá zajímavá Socha sv. Jana Nepomuckého. Nejedná se však o původní dílo, které pocházelo zřejmě z dílny Jiřího Pacáka z období kolem roku 1740. Současná replika je prací Antonína Wagner ze Dvora Králové. Slavnostní vysvěcení obnovené sochy se uskutečnilo dne 17. června 2011. Originální dílo je uloženo v lapidáriu v bastionu č.…
0.4km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.4km
více »
Dům čp. 65 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme z náměstí k městské bráně se zvonicí, za níž již začíná Havlíčkova ulice, tak po levém boku uvidíme jednopatrový řadový objekt s podloubím, který navazuje na budovu děkanství. Vzhledem k tomu, kde …
0.4km
více »
Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pohledově jde zdánlivě o dvoupatrový dům s valbovou střechou, jenž vznikl na širší parcele na tzv. Velké vartě jako jednopatrový dům výstavbou v 16. století, ale několikrát byl přestavěn, a to po požáru v roce 1670 a na přelomu 18. a 19. století, kdy získal klasicistní vzhled, přičemž roku 1905 byl snížen val tzv. Varty, o níž Jan Stanislav Polický napsal v publikaci "Kniha o J…
0.4km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.4km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.5km
více »
Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale p…
0.5km
více »
Dům čp. 21 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům, budova
Tento objekt je řazen do jaroměřského rynku, ale po svém vybudování náležel nějakou dobu do Komenského ulice, která vznikla na místě domů čp. 18, 19 a 20, jež byly vykoupeny městem roku 1884 a následně zbořeny. Pů…
0.5km
více »
Jaroměř - most s kapličkou
Most
Zajímavá jaroměřská památka, kterou je nenápadný most s kapličkou, se nalézá v Havlíčkově ulici, cca 200 metrů od Chrámu Sv. Mikuláše. Historie mostu sahá do 14, století, kdy zde byl postaven most kamenný. V původ…
0.5km
více »
Dům čp. 5 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše…
0.5km
více »
Dům čp. 11 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jednopatrový měšťanský dům s mansardovou střechou čp. 11 v jihovýchodní části nám. Československé armády, později nazývaný jako "U Modré hvězdy" či prostě "Modrá hvězda", je gotického původu, který vznikl na dvoji…
0.5km
více »
Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Most
Tato místa, přes která vede dnešní most s kapličkou Panny Marie (podle jedné z pověstí byla zřízena na místě, kde se sličná dcera pána hořenického hradu vrhla dolů do vodních hlubin, aby tak unikla příkoří, která …
0.5km
více »
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
0.5km
více »
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Dům, budova
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek…
0.5km
více »
Dům čp. 40 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Na první pohled by málokdo v tomto nárožním domě se sedlovou střechou hledal památkově chráněný objekt, ale skutečně je tomu tak. Původně šlo o 2 spojené gotické objekty (některé prameny usuzují, že mohlo jít již …
0.5km
více »
Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme Havlíčkovou ulicí, potkáme řadu starých budov, z nichž některé si zachovaly svůj původní vzhled. Jednou z takových je rovněž dům čp. 17, což je řadový patrový objekt s tříosým průčelím a se sedlovou střechou, který byl vystavěn po požáru v roce 1670 (během tohoto požáru vyhořelo v celém městě 124 stavení), koncem 17. století byl přestavěn z původní renesanční po…
0.5km
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.5km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.5km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.5km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel svatého Jakuba
Kostel
Kostel svatého Jakuba byl vystavěn před rokem 1347 a pozdně goticky přestavěn v první polovině 16. století. Výrazně přestavěn po požáru v roce 1670, kdy byla zbarokizována věž. Ve 2. polovině 19. století zrušen okolní hřbitov a nechybělo mnoho, byl by zbořen i kostel.
0.6km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.6km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.6km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.6km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »