Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Tato místa, přes která vede dnešní most s kapličkou Panny Marie (podle jedné z pověstí byla zřízena na místě, kde se sličná dcera pána hořenického hradu vrhla dolů do vodních hlubin, aby tak unikla příkoří, která jí způsobil správce království Českého Ota Braniborský, když ji měl unést a zneuctít; ve skutečnosti se tak nemohlo stát, protože voda je od tohoto mostu daleko, takže v některých dílech došlo k záměně s kapličkou Panny Marie na Vinicích, odkud je do Labe opravdu blízko; další zdroje hovoří o tom, že nebyla v 18. století vybudována, nýbrž pouze na most přesunuta kdesi z předměstí), bývala původně součástí městského opevnění, o čemž hovoří Antonín Knapp ve své knize "Paměti královského věnného města Jaroměře nad Labem" takto: "Někdejší hrad zaujímal se všemi budovami svými prostoru nynějšího vnitřního města, maje jediný vchod se strany Náchodské. Kde se nyní rozprostírá předměstí sv. Jakubské, bývalo toho času podhradí; tam měli příbytky své řemeslníci a obchodníci; tam byl již v té době nevelký kostel sv. Jakuba se hřbitovem. Poloha místní byla k vystavění hradu nanejvýš přízniva; mírná vyvýšenina, utvořená v nížině Labské skálou opukovou, kolem níž řeka téměř pravým úhlem se otáčí a nedaleko mohutný proud Úpy do sebe přijímá, byla místem již od přírody na polo opevněným, jak si toho staří Čechové k budování hradů přáli. Ne bez přičiny praví zajisté kronika Dalimilova, že místo to se Jaromírovi líbilo."
O tomto dvoudílném pozdně románském hradu kastelového typu (podle rekonstrukce Ing. arch. Petra Uličného z roku 1994) máme zprávu z roku 1126, kdy kníže Soběslav I. kázal převézt svého vězně Břetislava, syna knížete Břetislava II., z hradu Donína do jaroměřského hradu, odkud byl v roce 1128 přemístěn do Děčína. Již v té době byl dole příkop a okolo pevné hradby. Samo přemostění bývalo původně tradičním padacím mostem, aby se dalo omezit a uhlídat každého, kdo do hradu a města směřoval a zároveň se tak dala Jaroměř dobře chránit před případnými nepřáteli, kterých bylo v každé době dostatek.
Ve 14. století pak vznikl gotický kamenný most s klenutím, protože pouhý dřevěný most již nebyl vhodným pro stále více sem zajíždějící povozy, které vozily do města vše potřebné. Později byl most barokně přestavěn a rozšířen a v roce 1740 měla být přímo na mostě postavena kaplička Panny Marie. Jak to zde od té doby vypadalo, tak to nám opět zodpoví výše jmenované dílo Antonína Knappa:
"Domky od čís. 6. až 9. a na druhé straně od mlýna podkostelního až k čís. 30. jmenovaly se »na malé neb přední vartě.« Vedle příbytku čís. 6. před r. 1550. bývaly lázně.
Mezi čís. 9. a 10. a protějším čís. 30. býval zdvihutý most přes příkop, za kterým obě řady domův až k třetímu mostu při čís. 20. nazývaly se »na velké neb hrubé neb zadní vartě.«
Pořadí domův od čís. 10., jenž byl nad příkopem, až k mostu při čís. 20. již r. 1550. bylo celé vystavené, na protější však straně prodala obec teprv r. 1561. a násl. některá místa k vystavení příbytků.
Most na konci zadní varty slul do počátku 17. stol. most kotoulovský za tou příčinou, že majetník dvora řečeného kotoulovského (nyní čís. 168. Jk. př.) měl povinnosť jej opravovati; později nazýván byl most spírovským od Samuele Spíry, držitele vedlejšího domu čís. 20., v stol. 18. pokaženě zbirovským."
O mostu kotoulovském se poprvé dozvídáme z roku 1555, kdy se v listinách hovoří: „... za druhou vartou u mostu Kotoulovského dolů ke špitálu..." Kolem obou jmenovaných vart vedla stejně jako kolem celého města kamenná hradební zeď, která byla později snesena. Stav mostu se od jeho barokní přestavby v 80. letech 18. století příliš neměnil, což můžeme vidět pouhým porovnáním I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c079) s indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA169018400) a jeho reambulací z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2486_3). K drobným změnám pak začalo docházet po roce 1866, kdy se začala likvidovat a přestavovat zadní varta. Z tohoto nám vychází, že většina z konstrukce mostu musí pocházet až z 18. nebo 19. století.
V 80. letech 19. století pak prošlo přemostění dalšími úpravami, když bylo opatřeno vysokou ochrannou zdí, přes kterou nemohl člověk vidět. Rozšíření bylo provedeno o kout před domem čp. 20, došlo ke zbourání staré ochranné zdi, kterou nahradilo následně zábradlí, silnice byla puštěna níže o schody u domů čp. 21 a 20, čímž došlo k odstranění prudkého stoupání, která bývalo v zimě velkým postrachem nejen zdejších formanů a povozníků. Na svém místě byla zachována rovněž výklenková kaplička Panny Marie, jež je tvořená konchou s představenými pilastry a segmentovým štítem. Další změna přišla v letech 1904-1906, kdy byla vydlážděna silnice od kapličky až po zeměbranecká kasárna a na levé straně cesty vznikly obecním nákladem mozaikové chodníky. O těchto změnách nalezneme ve stati "Procházky starou Jaroměří" následující: "Silniční most mezi domy Zauzalovými opatřen byl stejnou zdí jako mosty u velkého kostela, ve zdi na pravé straně, která byla asi půldruhého metru vysoká, nalézala se kaplička Panny Marie, která, když ošklivá zeď nahražena byla nynějším slušným kamenným zábradlím, byla zachována a jest nákladem pana Zauzala také udržována."
Údržba kapličky rodinou Zouzalovou a starost o most jaroměřskou městskou obcí probíhaly až skoro pravidelně do poloviny 20. století, pak starost o oba objekty znenáhla téměř ustala, pokud nepočítáme náhradu původní štětované silnice kamennou dlažbou a posléze asfaltovým povrchem. Roku 1959 byla u mostu instalována busta knížete Jaromíra od Rudolfa Šraibra. Tehdejší MNV však považoval takovou oslavu feudálního pána za zpátečnickou, takže busta byla následně přemístěna do muzea a na podstavec byla usazena pěticípá hvězda. 28. února 1964 byl most s kapličkou zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/silnicni-most-s-kapli-panny-marie-2157710), aby byl v roce 1988 opraven stříkaným betonem neboli torkretem. Různých oprav však zažilo toto přemostění mnohem více, protože nebylo děláno na dnešní dopravu, i když v současnosti je zdejší ulice pouze jednosměrná, ale ani to nestačí. Roku 1996 byl těmito místy prováděn výkop pro telefonní kabely a před domem čp. 20 se našly zbytky základového zdiva o šířce 70 cm a v délce 3,5 m, u něhož se uvažuje, že buďto šlo o severní bok původní městské brány (Zadní varty), nebo o část Kotoulovského mostu, o němž se např. zmiňuje Zikmund Winter ve své povídce "Ochladlý žár. Obrázek ze života starodávného".
O tomto dvoudílném pozdně románském hradu kastelového typu (podle rekonstrukce Ing. arch. Petra Uličného z roku 1994) máme zprávu z roku 1126, kdy kníže Soběslav I. kázal převézt svého vězně Břetislava, syna knížete Břetislava II., z hradu Donína do jaroměřského hradu, odkud byl v roce 1128 přemístěn do Děčína. Již v té době byl dole příkop a okolo pevné hradby. Samo přemostění bývalo původně tradičním padacím mostem, aby se dalo omezit a uhlídat každého, kdo do hradu a města směřoval a zároveň se tak dala Jaroměř dobře chránit před případnými nepřáteli, kterých bylo v každé době dostatek.
Ve 14. století pak vznikl gotický kamenný most s klenutím, protože pouhý dřevěný most již nebyl vhodným pro stále více sem zajíždějící povozy, které vozily do města vše potřebné. Později byl most barokně přestavěn a rozšířen a v roce 1740 měla být přímo na mostě postavena kaplička Panny Marie. Jak to zde od té doby vypadalo, tak to nám opět zodpoví výše jmenované dílo Antonína Knappa:
"Domky od čís. 6. až 9. a na druhé straně od mlýna podkostelního až k čís. 30. jmenovaly se »na malé neb přední vartě.« Vedle příbytku čís. 6. před r. 1550. bývaly lázně.
Mezi čís. 9. a 10. a protějším čís. 30. býval zdvihutý most přes příkop, za kterým obě řady domův až k třetímu mostu při čís. 20. nazývaly se »na velké neb hrubé neb zadní vartě.«
Pořadí domův od čís. 10., jenž byl nad příkopem, až k mostu při čís. 20. již r. 1550. bylo celé vystavené, na protější však straně prodala obec teprv r. 1561. a násl. některá místa k vystavení příbytků.
Most na konci zadní varty slul do počátku 17. stol. most kotoulovský za tou příčinou, že majetník dvora řečeného kotoulovského (nyní čís. 168. Jk. př.) měl povinnosť jej opravovati; později nazýván byl most spírovským od Samuele Spíry, držitele vedlejšího domu čís. 20., v stol. 18. pokaženě zbirovským."
O mostu kotoulovském se poprvé dozvídáme z roku 1555, kdy se v listinách hovoří: „... za druhou vartou u mostu Kotoulovského dolů ke špitálu..." Kolem obou jmenovaných vart vedla stejně jako kolem celého města kamenná hradební zeď, která byla později snesena. Stav mostu se od jeho barokní přestavby v 80. letech 18. století příliš neměnil, což můžeme vidět pouhým porovnáním I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c079) s indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA169018400) a jeho reambulací z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2486_3). K drobným změnám pak začalo docházet po roce 1866, kdy se začala likvidovat a přestavovat zadní varta. Z tohoto nám vychází, že většina z konstrukce mostu musí pocházet až z 18. nebo 19. století.
V 80. letech 19. století pak prošlo přemostění dalšími úpravami, když bylo opatřeno vysokou ochrannou zdí, přes kterou nemohl člověk vidět. Rozšíření bylo provedeno o kout před domem čp. 20, došlo ke zbourání staré ochranné zdi, kterou nahradilo následně zábradlí, silnice byla puštěna níže o schody u domů čp. 21 a 20, čímž došlo k odstranění prudkého stoupání, která bývalo v zimě velkým postrachem nejen zdejších formanů a povozníků. Na svém místě byla zachována rovněž výklenková kaplička Panny Marie, jež je tvořená konchou s představenými pilastry a segmentovým štítem. Další změna přišla v letech 1904-1906, kdy byla vydlážděna silnice od kapličky až po zeměbranecká kasárna a na levé straně cesty vznikly obecním nákladem mozaikové chodníky. O těchto změnách nalezneme ve stati "Procházky starou Jaroměří" následující: "Silniční most mezi domy Zauzalovými opatřen byl stejnou zdí jako mosty u velkého kostela, ve zdi na pravé straně, která byla asi půldruhého metru vysoká, nalézala se kaplička Panny Marie, která, když ošklivá zeď nahražena byla nynějším slušným kamenným zábradlím, byla zachována a jest nákladem pana Zauzala také udržována."
Údržba kapličky rodinou Zouzalovou a starost o most jaroměřskou městskou obcí probíhaly až skoro pravidelně do poloviny 20. století, pak starost o oba objekty znenáhla téměř ustala, pokud nepočítáme náhradu původní štětované silnice kamennou dlažbou a posléze asfaltovým povrchem. Roku 1959 byla u mostu instalována busta knížete Jaromíra od Rudolfa Šraibra. Tehdejší MNV však považoval takovou oslavu feudálního pána za zpátečnickou, takže busta byla následně přemístěna do muzea a na podstavec byla usazena pěticípá hvězda. 28. února 1964 byl most s kapličkou zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/silnicni-most-s-kapli-panny-marie-2157710), aby byl v roce 1988 opraven stříkaným betonem neboli torkretem. Různých oprav však zažilo toto přemostění mnohem více, protože nebylo děláno na dnešní dopravu, i když v současnosti je zdejší ulice pouze jednosměrná, ale ani to nestačí. Roku 1996 byl těmito místy prováděn výkop pro telefonní kabely a před domem čp. 20 se našly zbytky základového zdiva o šířce 70 cm a v délce 3,5 m, u něhož se uvažuje, že buďto šlo o severní bok původní městské brány (Zadní varty), nebo o část Kotoulovského mostu, o němž se např. zmiňuje Zikmund Winter ve své povídce "Ochladlý žár. Obrázek ze života starodávného".
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.356, 15.924)
Poslední aktualizace: 2.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
0.3km
více »
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
0.3km
více »
Jaroměř - sv. Jan Nepomucký
Socha
Cca 50 metrů východně od chrámu sv. Mikuláše se nalézá zajímavá Socha sv. Jana Nepomuckého. Nejedná se však o původní dílo, které pocházelo zřejmě z dílny Jiřího Pacáka z období kolem roku 1740. Současná replika je prací Antonína Wagner ze Dvora Králové. Slavnostní vysvěcení obnovené sochy se uskutečnilo dne 17. června 2011. Originální dílo je uloženo v lapidáriu v bastionu č.…
0.4km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.4km
více »
Dům čp. 65 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme z náměstí k městské bráně se zvonicí, za níž již začíná Havlíčkova ulice, tak po levém boku uvidíme jednopatrový řadový objekt s podloubím, který navazuje na budovu děkanství. Vzhledem k tomu, kde …
0.4km
více »
Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pohledově jde zdánlivě o dvoupatrový dům s valbovou střechou, jenž vznikl na širší parcele na tzv. Velké vartě jako jednopatrový dům výstavbou v 16. století, ale několikrát byl přestavěn, a to po požáru v roce 1670 a na přelomu 18. a 19. století, kdy získal klasicistní vzhled, přičemž roku 1905 byl snížen val tzv. Varty, o níž Jan Stanislav Polický napsal v publikaci "Kniha o J…
0.4km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.4km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.5km
více »
Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale p…
0.5km
více »
Dům čp. 21 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům, budova
Tento objekt je řazen do jaroměřského rynku, ale po svém vybudování náležel nějakou dobu do Komenského ulice, která vznikla na místě domů čp. 18, 19 a 20, jež byly vykoupeny městem roku 1884 a následně zbořeny. Pů…
0.5km
více »
Jaroměř - most s kapličkou
Most
Zajímavá jaroměřská památka, kterou je nenápadný most s kapličkou, se nalézá v Havlíčkově ulici, cca 200 metrů od Chrámu Sv. Mikuláše. Historie mostu sahá do 14, století, kdy zde byl postaven most kamenný. V původ…
0.5km
více »
Dům čp. 5 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše…
0.5km
více »
Dům čp. 11 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jednopatrový měšťanský dům s mansardovou střechou čp. 11 v jihovýchodní části nám. Československé armády, později nazývaný jako "U Modré hvězdy" či prostě "Modrá hvězda", je gotického původu, který vznikl na dvoji…
0.5km
více »
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
0.5km
více »
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Dům, budova
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek…
0.5km
více »
Dům čp. 40 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Na první pohled by málokdo v tomto nárožním domě se sedlovou střechou hledal památkově chráněný objekt, ale skutečně je tomu tak. Původně šlo o 2 spojené gotické objekty (některé prameny usuzují, že mohlo jít již …
0.5km
více »
Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme Havlíčkovou ulicí, potkáme řadu starých budov, z nichž některé si zachovaly svůj původní vzhled. Jednou z takových je rovněž dům čp. 17, což je řadový patrový objekt s tříosým průčelím a se sedlovou střechou, který byl vystavěn po požáru v roce 1670 (během tohoto požáru vyhořelo v celém městě 124 stavení), koncem 17. století byl přestavěn z původní renesanční po…
0.5km
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.5km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.5km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.5km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.5km
více »
Dům čp. 8 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Když se podíváme na tento řadový jednopatrový dům, který byl vystavěn kolem roku 1600, tak již od pohledu dojdeme k závěru, že současná, v renesančním období vzniklá dispozice se zrodila spojením 2 gotických parcel, i když pro tuto teorii není žádný prokazatelný důkaz v podobě gotického sklepa či jiných zbytků ve zdivu objektu. Avšak podle řady objevů různých zbytků po osídlení…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel svatého Jakuba
Kostel
Kostel svatého Jakuba byl vystavěn před rokem 1347 a pozdně goticky přestavěn v první polovině 16. století. Výrazně přestavěn po požáru v roce 1670, kdy byla zbarokizována věž. Ve 2. polovině 19. století zrušen okolní hřbitov a nechybělo mnoho, byl by zbořen i kostel.
0.6km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.6km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.6km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.6km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »