Hřibsko (Stěžery)

Tato obec, nacházející se při staré cestě z Hradce Králové do Libčan, byla osídlena již v pravěku, což dokazuje řada archeologických nálezů. V letech 1904-1905 byla na poli statkáře Josefa Loučného vyorána mohyla obsahující žárové pohřby s keramikou lužického rázu, 3 zlomky bronzových nožů, zlomek hrotu dýky, 2 knoflíky, 2 kroužky, zlomek brýlovité spony a měděný krušec z mladší doby bronzové (z období kultury lužické), které se dostaly do sbírek královéhradeckého historického muzea. U Hřibska byl též nalezena zlatá římská mince císaře Valentinina Klaudia a na počátku 20. století větší bočet brakteátů. Nacházejí se tu však též pozůstatky prehistorických zvířat, např. v polovině července 1939 při vykopávce základů pro železobetonový mostek při odbočce ze silnice byl nalezen chrup divokého kance.

První zmínka o Hřibsku pochází z roku 1541, kdy ves platila městu Htadci Králové 6 kop, 53 grošů 3 denáry pololetního úroku. O 6 let později se obec píše jako Hřibsko, v 18. století se ujal název Řibsko, někdy psaný též jako Řipsko či Řípsko. Teprve v roce 1923 byl obnoven starý název Hřibsko. Již zmíněného roku 1547 byla ves zkonfiskována městu Hradci Králové a 19. listopadu téhož roku prodána Janu z Pernštejna na Pardubicích. O 2 roky později přikoupil nějaký plat v Hřibsku ke své vsi Hvozdnicím Jindřich Nejedlý z Vysoké. V roce 1559 koupilo Hřibsko zpět město Hradec Králové, když se dohodlo s Jaroslavem z Pernštejna. K další konfiskaci došlo roku 1620, ale o 8 let později bylo městu Hradci Králové vráceno. Za třicetileté války bylo Hřibsko zničeno, protože v roce 1642 se činí o něm zmínka, že je pusté a zbořené. Následujícího roku zde způsobila řadu škod císařská armáda, a to zejména na polích. Roku 1650 byli v Hřibsku 32 lidé, mezi nimi 5 sedláků, 1 chalupník a 9 nekatolíků. O 4 roky později tu bylo již 5 sedláků, 2 chalupníci a po 2 staveních zbyla jen místa. Někdy poté bylo Hřibsko prodáno Janu Jindřichu Kapříkovi Lesonickému z Lesonic, jemuž v letech 1651-1673 náležel Radostov. Od Kateřiny Ludmily Brahové, rozené Kapříkové Lesonické z Lesonic, koupil Hřibsko v roce 1662 Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach, čímž se dostala k jeho stěžerskému statku, v němž zůstala až do zrušení poddanství a prozatímnímu zřízení obecnímu.

Roku 1849 se Hřibsko stalo samostatnou politickou a katastrální obcí. 3. července 1866 odtud rakouští dělostřelci kryli ústup svých vojsk a zdržovali postup pruských vojáků. Odtud poté odtáhli k Praskačce. V roce 1889 byly c. k. místodržitelstvím potvrzeny stanovy SDH. Roku 1893 byla vystavěna sušárna čekanky, jež náležela Josefu Loučnému. V roce 1906 byla v rejstříku společenstev zapsána sušárna v Hřibsku na jméno Antonín Štěpánek. 28. září 1907 byla vysvěcena jednotřídní škola v jednopatrové budově, postavené královéhradeckým stavitelem Labouťkou nákladem 25 000 K, věnovaným Josefem a Annou Loučnými. V roce 1911 vzniklo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické energie a do obce byl zaveden elektrický proud z Hradce Králové. Roku 1908 vznikl Spořitelní a záložní spolek Hřibsko a statek Loučných zakoupila rodina Štěpánkova. Za 1. světové války padli 4 místní muži. Tehdy byl též zrekvírován zvonek ze zvoničky, který byl nahrazen novým roku 1921.

V roce 1920 byl zahájen provoz výrobny kulových pražičů kávy značky Fratro, jejíž vlastníky byli bratři František a Josef Trousilovi. 9. června 1929 se uskutečnil v obci župní hasičský sjezd. 4. července 1929 způsobila vichřice škody za více než 100 000 Kč. 9. února 1933 vyhořelo stavení Františky Macháňové. Následujícího roku byla založena místní organizace ČSL. 9. června 1935 spadl do umyvadla s horkou vodou 2letý Josef Bartoníček, který utpěl smrtelné opařeniny. V roce 1935 byla přestavěna okresní silnice z Hřibska k Urbanicím v délce 1 113,5 m. 22. května 1936 zapálil blesk statek Jana Šafky. 8. prosince 1936 zemřel Jaroslav Pluhař, rolník a starosta obce, Spořitelního a záložního spolku a SDH, předseda místní školní rady a člen dozorčí rady Rolnické sušárny v Praskačce. V roce 1953 bylo založeno JZD, které bylo 1. ledna 1961 připojeno ke Státnímu statku Plačice. 1. září 1964 byla zrušena zdejší ZDŠ. Roku 1973 byla vybudována nová prodejna Jednoty. Od 1. ledna 1976 je Hřibsko součástí Stěžer. V témže roce vyhořel zdejší hostinec „U myslivce“. O rok později byla dokončena rekonstrukce veřejného osvětlení.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: roubený dům rodiny Ludvíků čp. 9; sochu sv. Václava z roku 1830, jež se nachází uprostřed obce; kamenný kříž při levé straně silnice do Libčan, který pochází z roku 1880 a naposled byl opraven v roce 2016 (spolu se sochou sv. Václava); školní budova z roku 1907, v níž byla ve zdi hlavního vchodu umístěna pamětní deska s textem: „K trvalé upomínce na zvěčnělého syna svého pana Josefa Loučného, věnují tuto školu mládeži Říbské Josef Loučný s manželkou Annou L. P. 1907.“ Jedinými zdejšími významnějšími rodáky jsou: učitel ze Starého Plesu Jan Paur (* 1826) a sociálně-politický ředitel energetického průmyslu Ladislav Pluhař (25. června 1914 Hřibsko - 28. března 1978 Praha), který byl 25. února 1954 odsouzen nejvyšším soudem na 18 let odnětí svobody a k propadnutí veškerého majetku, ale za zmínku stojí též zdejší statkář, člen zemědělské rady a kuratoria hospodářské školy v Chrudimi Antonín Štěpánek (10. prosince 1858 Hostovice u Pardubic - 29. prosince 1925 Hřibsko), který byl za své zásluhy o rozvoj zemědělství jmenován ministrem veřejných prací inženýrem.

Hřibsko (Stěžery) na mapě