Husův sbor v Jaroměři

Město Jaroměř náleželo k těm, kde vznikla Církev československá poměrně záhy po jejím založení (14. ledna 1920 na schůzi svolané dorostem Republikánské strany českého venkova), k němuž došlo na sjezdu Klubu reformních kněží v Praze 8. ledna 1920, i když fakticky můžeme její zrod hledat již koncem roku 1919, zvláště o vánočních svátcích, kdy v mnoha římskokatolickým kostelích byly místo latinských slouženy české bohoslužby.

Následně vystoupila z římskokatolické církve větší polovina místních obyvatel, a to včetně řady místních kněží, kteří se již dříve vyjadřovali pro reformu církve, ale po zamítavých stanoviscích všech nadřízených míst, a to včetně královéhradeckého biskupství a pražského arcibiskupství, se rozhodli uskutečnit své sny v rámci nové církve. 27. června 1920 se uskutečnil ve městě velký tábor lidu, jenž byl svolán sociální demokracií a hovořil na něm náš pozdější prezident Antonín Zápotocký. Jeho výsledkem se stalo to, že děkan Msgre. Josef Herkner byl donucen vydat klíče od chrámu sv. Mikuláše. Od té doby se v něm pořádaly československé bohoslužby a vedle toho probíhaly pře o tento kostel, jež nakonec vyhrála římskokatolická církev, jíž musely být klíče od něj vráceny 6. května 1924, přičemž první nařízení o navrácení chrámu Páně do 14 dnů obdržela Církev československá od zemské správy politické v Praze 21. června 1921.

Tím nastal problém, kde by mohli příslušníci této církve konat své modlitby. Zprvu se tak dělo v tělocvičně dívčí školy, ale to nebylo dlouhodobě vyhovující pro obě strany, jak pro samu obec, tak pro církev. 15. června 1924 byla svolána valná schůze, na níž se rozhodlo, že se bude stavět vlastní svatostánek a jako nejvhodnější místo byla vybrána nově vznikající čtvrť Na Ptákách (vedle toho se uvažovalo i o jedné zahradě na Jakubském Předměstí, o místě u bývalé nemocenské pokladny na tzv. Josefské cestě a o trojúhelníkovitou parcelu před vilou geometra Popka). 11. listopadu 1924 pak byla východočeskou diecézní radou schválena koupě pozemku pro stavbu sboru. Jako zhotovitel plánů kostela a fary byl osloven zdejší stavitel Bohumil Kubeček, který byl např. architektem obecního činžovního domu čp. 378 z roku 1924, sokolovny z roku 1926 a vily čp. 425 z roku 1927. Když se však objevil záměr vybudovat Husův sbor proti dívčí škole, muselo dojít k přepracování původních plánů. Stejně tak se dělo poté, co se přišlo s tím, že fara s kostelem vzniknou jako jeden celek. 2. prosince 1924 byla podána žádost o subvenci na stavbu objektu kanceláři Ústřední rady Církve československé v Praze, ale i poté proběhlo několik změn projektu, neboť budova měla mít věž a neměla se podobat sousedním vilám. Všechny verze plánů zhotovil Bohumil Kubeček a realizací stavby byl pověřen zednický mistr František Toušek. Se stavbou bylo započato 21. dubna 1927, základní kámen stavby s celkovým rozpočtem 572 000 Kč byl položen biskupem západočeské diecéze Gustavem Procházkou 15. května 1927 (vylomen byl z "Husovy skály" v Husinci u Prachatic; obsahuje vyobrazení kalicha s křížem, lipové větvičky a nápis: "L.P. 19 15/5 27"; v předvečer slavnosti byl sehrán v sokolovně Jiráskův "Emigrant"; schránka na pamětní list byla zhotovena klempířem Hynkem Šlosárkem) a ke slavnostnímu otevření Husova sboru došlo 10. června 1928. Původní plán však byl zrealizován jen zčásti, neboť nakonec nevznikl pomník M. Jana Husa, jenž se měl nacházet uprostřed Husova náměstí. Ohledně něj byl vývoj také složitý, protože zpočátku se nemohl nalézt jednotný názor, kterým směrem by měl náš náboženský reformátor hledět a jaký vzhled by mu měl být dán.

V předvečer slavnosti 9. června 1928 sehrál dramatický odbor TJ Sokol "Vrchlický" hru "Domov a víra" od Karla Schönherra, a to za účasti patriarchy Gustava Procházky. Druhého dne pak prošla hudba kapelníka Karla Čertnera městem, přičemž provedla v 5.30 hod. slavnostní budiček k zahájení slavnosti. Od časného rána pak přijížděly vlaky i automobily tisíce návštěvníků. Nejvíce byly zastoupeny náboženské obce z Vamberka, Liberce, Červeného Kostelce, Prahy, Hronova, Náchoda, Zbečníku, Úpice, Police nad Metují, Hradce Králové, Studence, Dvora Králové nad Labem, Josefova, Jasenné, Rasošek, Pardubic, Pražského Předměstí u Hradce Králové, Kuklen, Předměřic nad Labem, Rodova, Sendražic, Holohlav, Smiřic, přičemž většina z nich přišla s prapory. Sama slavnost byla zahájena proslovem předsedy slavnostního výboru Ulricha z balkonu městské radnice, který omluvil slavnostního řečníka Ferdinanda Práška, místopředsedu Ústřední a diecézní rady. Místo něho promluvil červenokostelecký farář Hynek Široký a poté ještě jičínský odborný učitel Václav Lemberk. Následně se průvod s 20 prapory v čele odebral k Husovu sboru, před jehož hlavním vchodem byl očekáván družičkami, školní mládeží, prvokřtěnci (osmiletými) se svými učiteli a dalšími hostmi. Z balkonu školy zazněly fanfáry z Libuše, načež pěvecký sbor "Jaromír" zapěl husitský chorál "Kdož jste boží bojovníci". Předseda rady starších Václav Kuhn uvítal patriarchu a všechny ostatní hosty a poděkoval všem, kteří finančně nebo naturálně přispěli na výstavbu sboru (např. Jakubské Předměstí darovalo z obecního šutrovníku písek na celou stavbu, který pak od 2. listopadu 1926 kopali a odváželi příslušníci této církve). První křtěnka Šárka Vocásková, dcera tamního advokáta JUDr. Vlad. Vocáska (v letech 1920-1924 zastupoval Církev československou při sporu s římskokatolickou církví), pak uvítala patriarchu básní od faráře Širokého, jemuž pak předala kytici a klíč od sboru. Patriarcha Procházka předal klíč od sboru předsedovi Kuhnovi se slovy: "Otevři, bratře předsedo, tento Váš sbor a pusť do něho každého, kdo se chce modliti k Bohu." Při vstupu do modlitebny zapěl "Jaromír" za vedení sbormistra Novotného skladby "Chráme náš" a "Modlitbu na Řípu". Následovaly bohoslužby, vykonané patriarchou, jenž následně promluvil o Církvi československé. Po něm ještě promluvili: městský radní Josef Pavel, josefovský starosta Štěpán Müller, biskup Stanislav Kordule za diecézní radu, Ing. Václav Jandík za Svaz mládeže a člen dicézní rady Antonín Hudec z Chrudimi. Slavnost byla zakončena zapěním národních hymen, dvojicí svateb a 6 křty. Odpoledne pak vyšel průvod od kasáren přes město na sokolský stadion, kde se uskutečnila velká veselice.

Vznikla tak horizontálně řešená stavba s hmotnými podélnými i obloučkovými prvky říms, přičemž její mohutné přízemím je odlehčeno nástavbami 1. a 2. patra. Dominantním prvkem stavby je sedmipilířová přístavba před vchodem a rovněž postranní portikus s pěticí sloupů, ale na masivnosti dodávají budově 2 střešní hranolové nástavce nad sebou, od nichž vybíhají na tři strany křídla objektu. Nad středním vchodem s předsazenou dvojicí pilířů se pak nachází vydutý balkon. Interiér pak byl následně vyzdoben freskami Karla Skály a v roce 1937 bylo rozhodnuto o zakoupení nových varhan. Roku 1940 byl předlážděn chodník před sborem, a to mozaikovou dlažbou. Husův sbor slouží od svého vzniku stále svému účelu, nezměnily na tom nic ani oba totalitní režimy. Vedle toho se však zde koná řada jiných akcí, např. vánoční koncerty. Koncem roku 1951 byl dokonce dán farářem Janem Hančilem k dispozici místním evangelíkům, kteří do té doby neměli ve městě vlastní bohoslužebný prostor. 15. března 1984 byl navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek. Mnohé opravy objektu a jeho zařízení proběhly teprve v nedávné době, např. v roce 2007 byla dokončena oprava betléma a roku 2008 byla zrekonstruována sklepní klubovna. Více o této budově lze najít na webu památkářů: https://www.pamatkovykatalog.cz/sbor-husuv-cirkve-ceskoslovenske-husitske-2149617.