Káranice
Jak již název této obce napovídá, tak měla vzniknout z toho důvodu, aby byl pobyt v ní za trest, o čemž se zmiňuje i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L":
"Káranice (v Káranici, do Káranice) ves 6 1/2 km vých. od Chlumce n. Cidl.: 1429 na Przestawlczich na tvrzi, -- w mlekosrbiech -- w Karaniczi na lidech platných a w Chuderziczich, DD. 20/57; 1544 (1494) w Sussinach tvrz - - w karniczych (!) 4 k. gr., DZ. 6 A 24; 1545 (1521) postoupil děd. svého w Chlumczy hradu -- Starewody, Karanicz (!), Chuderzicz, DZ. 84 D 15; 1559 zámkem a městem chlumczem - s vesnicemi -- chuderzicze, karannicze, Sstit., DZ. 13 G 18ʼ; 1790 Karanicz, Schaller XVI, 23; úř. 1854 Káranice.
U Sasínka čteme sice slc. káranice, e, f. káznice (Kott VI, 567), ale Kálal to slovo nemá a proto lze říci, že to bylo slovo umělé. - Naše MJ. vzniklo tedy substantivisující příponou -ice z adj. káraná, t. ves, v. stč. kárati ʽVorwürfe machen, züchtigenʼ (Geb. Sl. stč. II, 20), srboch.-csl. kárati ʽschlagen, strafenʼ (Bern. 487). Jm. Káranice bylo tedy přezdívkou vsi, která byla od vrchnosti vystavěna, aby do ní byli usídleni poddaní za trest (na po-kárání)."
Roku 1297 držel káranické okolí Všeslav ze Zachrašťan a Chudeřic, po kterém přešla ves do vlastnictví zemana Čeňka Šestáka z Přestavlk a posléze jeho syna Jana Šestáka z Přestavlk či též z Mlékosrb. První zmínka o vsi je však až v listině z 25. března 1429, v níž Unka z Přestavlk zapsal Dobraňovi ze Skochovic a Vaňkovi Kavalcovi z Lipoltic 3 000 kop grošů pražských na svých statcích "najprwé na Přestawlcích na twrzi, na popluží i na lidech platných, na řekách, na mlýně, na lukách, na lesiech, w Kosičkách na dworu poplužním, i na lidech platných, i na řekách, na lukách, na lesiech i na tom wšem, což k tomu příslušie, v Mlékosrbiech na dworu poplužním, na lidech na platných, na lukách, na řekách i na lesiech, i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a we wsi v Karanici na lidech platných, w Chudeřicích na lidech platných, v Staréwuodě na lidech platných i s kostelním podacím, w Luhu na kostelním podání a na wsi Piesku na lidech platných, na řekách, na lukách, na mlýně, na lesiech i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a na horách, w Nuticiech a w Litkowě na lidech platných, na lesiech, na potocích i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a na tom na wšem, což kde mám aneb mieti budu". V roce 1437 byla ves držena Jiříkem a Karlem z Pouchobrad a od nich ji získali roku 1494 Pernštejnové, kteří připojili Káranice ke chlumeckému panství, v jehož rámci zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1547 měly Káranice 12 lidí osedlých a v roce 1654 pouze 8. Roku 1775 se zdejší hospodáři zapojili do selského povstání. V roce 1843 měly Káranice 26 domů a 196 obyvatel. 24. června 1848 zničilo veškerou úrodu velké krupobití.
O rok později se staly Káranice samostatnou politickou obcí. V letech 1848-1861 byl rychtářem a nato prvním zvoleným obecním starostou Jan Vosáhlo z čp. 18. 21. listopadu 1857 byly slavnostně posvěceny nově vybudovaná Boží muka. 30. června 1866 utekli zdejší obyvatelé do lesů k Běloveskému rybníku, aby se tam ukryli před pruskými vojáky. 7. prosince 1868 shodila velká vichřice Boží muka a několik stodol i domů. V roce 1873 byla vybudována severozápadní dráha. Roku 1888 byla postavena socha u mlýnské cesty. V roce 1891 byla pořízena nová stříkačka (v "Národních listech" z 9. srpna 1891 se hovoří o potvrzení stanov SDH v Káranicích). Roku 1893 došlo ke zřízení osobní zastávky na trati severozápadní dráhy. O 3 roky později byl ustaven SDH, jehož stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvím až v roce 1898. Roku 1901 byla postavena hasičská kolna s místností pro stříkačku. V roce 1904 došlo k založení Spořitelního a záložního spolku pro Káranice a Chudeřice. Roku 1906 byla postavena obecní váha a založeno Hospodářské strojní družstvo pro Káranice a okolí. V roce 1907 byla postavena kolna strojního družstva a zvonička. Téhož roku vznikla Hospodářsko-čtenářská beseda. V roce 1908 byl opraven kříž a jeho oplocení. Na památku 60. výročí anování císaře Františka Josefa I. byly na návsi vysázeny lípy a u kůlny strojního družstva topoly. Téhož roku začalo Vodní družstvo pro Káranice a okolí s melioracemi zdejších pozemků. V roce 1909 bylo obcí koupeno čp. 8, z něhož se stal posléze obecní dům, přičemž bývalá návesní pastouška čp. 17 byla zbourána. O rok později vyhrála obec užívací právo k rybníku Pavlasu. Roku 1911 byl zrušen obecní rybníček. V letech 1912-1914 byl veden soudní spor o rybník Pavlas, jenž obec nakonec prohrála. V roce 1913 se od Káranic odtrhly Chudeřice. 28. června 1914 se v Káranicích uskutečnil župní hasičský sjezd. Roku 1915 byl zrekvírován zvonek, ale na prosbu starosty byl ponechán ve zvoničce. V noci z 27. na 28. listopad 1917 vyhořela stavení čp. 28, 11 a 36. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Josef Petr, Josef Bendák, Josef Šimek, Adolf Doležálek a Josef Pacholátko z čp. 48).
V roce 1922 bylo vybudováno železniční nákladiště, kam byla přesunuta i obecní váha. 19. září 1922 vyhořelo Steklovo stavení čp. 4, hospodářství Františka Synka a stodola Františka Kvasničky. O rok později stavěl parní pilu u nádraží J. Flídr z Kratonoh, ale nakonec skončil tento závod v konkursu a katr byl odsud odvezen. Tehdy byla opravena rovněž hasičská kolna. V letech 1922-1925 došlo k parcelaci třesického, chudeřického a obědovického dvora. Roku 1924 byla postavena nádražní budova, otevřen nový obecní písník a ustaven SDO. 30. dubna 1924 vyhořelo čp. 29. V roce 1925 byla provedena elektrifikace obce. 7. března téhož roku se rozsvítily první žárovky v obci, ale na nádraží se začalo svítit až v září 1925. V témže roce došlo k likvidaci strojního družstva a zbourání jeho kolny. O 2 roky později byla elektrická síť rozšířena do domků za nádražím. Roku 1929 postavil novou parní pilu chlumecký stavitel J. Izák. O rok později vznikl mlýn s pekárnou Františka Fidlera. V letech 1931-1932 byla na pomezí káranického a chudeřického katastru postavena nová školní budova. Roku 1934 se ustavil nový SDH a bývalý rybník Pavlas byl rozdělen mezi 14 místních hospodářů. Jednalo se o 9 ha, 90 arů a 28 m2, za něž bylo utrženo 30 426 Kč. 18. dubna 1936 byla na návsi zasazena Švehlova lípa. V noci z 18. na 19. června téhož roku vyhořel Fidlerův mlýn, ale ještě v témže roce byl jeho provoz obnoven. Rovněž došlo na stavbu nové silnice do Obědovic. Za německé okupace nesla obec pojmenování Karanitz. V noci z 5. na 6. května 1945 došlo k přestřelce mezi místními a příslušníky SS, během níž padli: Václav Schovánek z čp. 36 (v Horynově "Vlastivědě" je psán jako Václav Chovanec z čp. 6), Josef Pacholátko, Ignác Grochovec a Josef Klazar. 9. května 1945 přijela Rudá armáda. Po osvobození odešlo 9 rodin osidlovat Němci opuštěné Sudety. Roku 1951 zanikl SDO. 9. března 1953 došlo k ustavení JZD, které po 3 letech vybudovalo kravín pro 100 dojnic (stavba byla dokončena až v roce 1958). 1. listopadu 1956 byla v obci zřízena pošta, jež se k 25. dubnu 1971 přemístila do obecního domu čp. 48. 6. prosince téhož roku zasáhla obec velká vichřice, jež strhla jižní štít mlýna, který zdemoloval pekárnu, v níž byl zraněn zde přespávající mlynář. K obnově štítu došlo až v roce 1958. Roku 1957 byla v akci Z postavena nová hasičská zbrojnice, opraveny místní sochy a zřízen místní rozhlas. O rok později vandalové poškodili sochu Panny Marie. V letech 1957-1959 byl zřízen nový hřbitov. 1. dubna 1961 začala do obce zajíždět pojízdná prodejna a 1. října téhož roku zahájila svůj provoz samoobsluha. V roce 1961 byla ve dvoře čp. 20 vybudována nová vodní nádrž (rozšířena o rok později) a postaveno nové elektrické vedení, k němuž později přibyla měnírna elektrického proudu pro elektrifikaci železniční trati. V červenci 1963 zapálily jiskry od parní lokomotivy 15 ha pšeničného pole. Vzniklá škoda dosáhla 84 000 Kčs. 6. ledna 1966 začaly jezdit nákladní a od 20. ledna i osobní vlaky na elektrický pohon. Téhož roku byla vystavěna nová mostní váha. Postupně byla budována rovněž kanalizace. V roce 1968 byl zřízen park u nádraží. V letech 1969-1970 byla dokončena největší a nejsložitější část kanalizace. 1. července 1972 došlo k sloučení JZD Káranice a Chudeřice. 7. prosince 1972 vybuchla v čp. 21 tlaková plynová láhev, přičemž 3 osoby byly popáleny. Téhož roku byla ustavena nová místní organizace Čs. svazu žen. V roce 1977 byla dokončena stavba samoobsluhy. Roku 1980 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení. V letech 1992-1993 bylo zrekonstruováno a přestavěno čp. 15, v němž byla otevřena nová obecní restaurace. Roku 1994 došlo k vybudování tenisového hřiště. V roce 1996 byly do země položeny telefonní kabely. Roku 1997 byla zahájena plynofikace.
Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: sochu Panny Marie z roku 1968 (pořízena spolu se hřbitovním křížem z občanské sbírky, jež vynesla 2 100 Kčs a oba objekty vyšly pouze na 700 Kčs) na kamenném podstavci z roku 1912 na křížení silnic v západní části obce; kamenný kříž a zvoničku před čp. 6; pomník obětem obou světových válek z roku 1955 na křížení silnic v centru obce; kamenný pískovcový balvan s kovaným křížkem na památku padlým z Káranic 6. května 1945 u silnice I/11 a budovu nádraží čp. 50. Řada zajímavých objektů však během staletí zanikla, např. řada roubených stavení a stodol, a to i dlouhá léta tomuto trendu odolávající roubená stodola Josefa Dvořáka. Obcí rovněž vede dvojice cyklotras: č. 4199 Praskačka - Lhota pod Libčany - Kratonohy - Káranice - Chudeřice - Chlumec nad Cidlinou - Libice nad Cidlinou a č. 4272 Měník - Kosičky - Káranice - Chudeřice - Chýšť - Sopřeč. Nejznámějším místním rodákem byl starobydžovský řídící učitel Josef Sura (7. května 1877 Káranice - 28. ledna 1937 Chlumec nad Cidlinou). Na závěr je ještě třeba dodat, že v obci žil ruský legionář a držitel řádu Svatého Jiří Václav Sýkora (15. listopadu 1896 Libčany - 28. února 1933 Varnsdorf) a v Chlumci nad Cidlinou a v Káranicích vyrůstal básník, literární kritik, historik a překladatel Josef Rumler (20. července 1922 Chlumec nad Cidlinou - 1. listopadu 1999 Praha).
"Káranice (v Káranici, do Káranice) ves 6 1/2 km vých. od Chlumce n. Cidl.: 1429 na Przestawlczich na tvrzi, -- w mlekosrbiech -- w Karaniczi na lidech platných a w Chuderziczich, DD. 20/57; 1544 (1494) w Sussinach tvrz - - w karniczych (!) 4 k. gr., DZ. 6 A 24; 1545 (1521) postoupil děd. svého w Chlumczy hradu -- Starewody, Karanicz (!), Chuderzicz, DZ. 84 D 15; 1559 zámkem a městem chlumczem - s vesnicemi -- chuderzicze, karannicze, Sstit., DZ. 13 G 18ʼ; 1790 Karanicz, Schaller XVI, 23; úř. 1854 Káranice.
U Sasínka čteme sice slc. káranice, e, f. káznice (Kott VI, 567), ale Kálal to slovo nemá a proto lze říci, že to bylo slovo umělé. - Naše MJ. vzniklo tedy substantivisující příponou -ice z adj. káraná, t. ves, v. stč. kárati ʽVorwürfe machen, züchtigenʼ (Geb. Sl. stč. II, 20), srboch.-csl. kárati ʽschlagen, strafenʼ (Bern. 487). Jm. Káranice bylo tedy přezdívkou vsi, která byla od vrchnosti vystavěna, aby do ní byli usídleni poddaní za trest (na po-kárání)."
Roku 1297 držel káranické okolí Všeslav ze Zachrašťan a Chudeřic, po kterém přešla ves do vlastnictví zemana Čeňka Šestáka z Přestavlk a posléze jeho syna Jana Šestáka z Přestavlk či též z Mlékosrb. První zmínka o vsi je však až v listině z 25. března 1429, v níž Unka z Přestavlk zapsal Dobraňovi ze Skochovic a Vaňkovi Kavalcovi z Lipoltic 3 000 kop grošů pražských na svých statcích "najprwé na Přestawlcích na twrzi, na popluží i na lidech platných, na řekách, na mlýně, na lukách, na lesiech, w Kosičkách na dworu poplužním, i na lidech platných, i na řekách, na lukách, na lesiech i na tom wšem, což k tomu příslušie, v Mlékosrbiech na dworu poplužním, na lidech na platných, na lukách, na řekách i na lesiech, i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a we wsi v Karanici na lidech platných, w Chudeřicích na lidech platných, v Staréwuodě na lidech platných i s kostelním podacím, w Luhu na kostelním podání a na wsi Piesku na lidech platných, na řekách, na lukách, na mlýně, na lesiech i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a na horách, w Nuticiech a w Litkowě na lidech platných, na lesiech, na potocích i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a na tom na wšem, což kde mám aneb mieti budu". V roce 1437 byla ves držena Jiříkem a Karlem z Pouchobrad a od nich ji získali roku 1494 Pernštejnové, kteří připojili Káranice ke chlumeckému panství, v jehož rámci zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1547 měly Káranice 12 lidí osedlých a v roce 1654 pouze 8. Roku 1775 se zdejší hospodáři zapojili do selského povstání. V roce 1843 měly Káranice 26 domů a 196 obyvatel. 24. června 1848 zničilo veškerou úrodu velké krupobití.
O rok později se staly Káranice samostatnou politickou obcí. V letech 1848-1861 byl rychtářem a nato prvním zvoleným obecním starostou Jan Vosáhlo z čp. 18. 21. listopadu 1857 byly slavnostně posvěceny nově vybudovaná Boží muka. 30. června 1866 utekli zdejší obyvatelé do lesů k Běloveskému rybníku, aby se tam ukryli před pruskými vojáky. 7. prosince 1868 shodila velká vichřice Boží muka a několik stodol i domů. V roce 1873 byla vybudována severozápadní dráha. Roku 1888 byla postavena socha u mlýnské cesty. V roce 1891 byla pořízena nová stříkačka (v "Národních listech" z 9. srpna 1891 se hovoří o potvrzení stanov SDH v Káranicích). Roku 1893 došlo ke zřízení osobní zastávky na trati severozápadní dráhy. O 3 roky později byl ustaven SDH, jehož stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvím až v roce 1898. Roku 1901 byla postavena hasičská kolna s místností pro stříkačku. V roce 1904 došlo k založení Spořitelního a záložního spolku pro Káranice a Chudeřice. Roku 1906 byla postavena obecní váha a založeno Hospodářské strojní družstvo pro Káranice a okolí. V roce 1907 byla postavena kolna strojního družstva a zvonička. Téhož roku vznikla Hospodářsko-čtenářská beseda. V roce 1908 byl opraven kříž a jeho oplocení. Na památku 60. výročí anování císaře Františka Josefa I. byly na návsi vysázeny lípy a u kůlny strojního družstva topoly. Téhož roku začalo Vodní družstvo pro Káranice a okolí s melioracemi zdejších pozemků. V roce 1909 bylo obcí koupeno čp. 8, z něhož se stal posléze obecní dům, přičemž bývalá návesní pastouška čp. 17 byla zbourána. O rok později vyhrála obec užívací právo k rybníku Pavlasu. Roku 1911 byl zrušen obecní rybníček. V letech 1912-1914 byl veden soudní spor o rybník Pavlas, jenž obec nakonec prohrála. V roce 1913 se od Káranic odtrhly Chudeřice. 28. června 1914 se v Káranicích uskutečnil župní hasičský sjezd. Roku 1915 byl zrekvírován zvonek, ale na prosbu starosty byl ponechán ve zvoničce. V noci z 27. na 28. listopad 1917 vyhořela stavení čp. 28, 11 a 36. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Josef Petr, Josef Bendák, Josef Šimek, Adolf Doležálek a Josef Pacholátko z čp. 48).
V roce 1922 bylo vybudováno železniční nákladiště, kam byla přesunuta i obecní váha. 19. září 1922 vyhořelo Steklovo stavení čp. 4, hospodářství Františka Synka a stodola Františka Kvasničky. O rok později stavěl parní pilu u nádraží J. Flídr z Kratonoh, ale nakonec skončil tento závod v konkursu a katr byl odsud odvezen. Tehdy byla opravena rovněž hasičská kolna. V letech 1922-1925 došlo k parcelaci třesického, chudeřického a obědovického dvora. Roku 1924 byla postavena nádražní budova, otevřen nový obecní písník a ustaven SDO. 30. dubna 1924 vyhořelo čp. 29. V roce 1925 byla provedena elektrifikace obce. 7. března téhož roku se rozsvítily první žárovky v obci, ale na nádraží se začalo svítit až v září 1925. V témže roce došlo k likvidaci strojního družstva a zbourání jeho kolny. O 2 roky později byla elektrická síť rozšířena do domků za nádražím. Roku 1929 postavil novou parní pilu chlumecký stavitel J. Izák. O rok později vznikl mlýn s pekárnou Františka Fidlera. V letech 1931-1932 byla na pomezí káranického a chudeřického katastru postavena nová školní budova. Roku 1934 se ustavil nový SDH a bývalý rybník Pavlas byl rozdělen mezi 14 místních hospodářů. Jednalo se o 9 ha, 90 arů a 28 m2, za něž bylo utrženo 30 426 Kč. 18. dubna 1936 byla na návsi zasazena Švehlova lípa. V noci z 18. na 19. června téhož roku vyhořel Fidlerův mlýn, ale ještě v témže roce byl jeho provoz obnoven. Rovněž došlo na stavbu nové silnice do Obědovic. Za německé okupace nesla obec pojmenování Karanitz. V noci z 5. na 6. května 1945 došlo k přestřelce mezi místními a příslušníky SS, během níž padli: Václav Schovánek z čp. 36 (v Horynově "Vlastivědě" je psán jako Václav Chovanec z čp. 6), Josef Pacholátko, Ignác Grochovec a Josef Klazar. 9. května 1945 přijela Rudá armáda. Po osvobození odešlo 9 rodin osidlovat Němci opuštěné Sudety. Roku 1951 zanikl SDO. 9. března 1953 došlo k ustavení JZD, které po 3 letech vybudovalo kravín pro 100 dojnic (stavba byla dokončena až v roce 1958). 1. listopadu 1956 byla v obci zřízena pošta, jež se k 25. dubnu 1971 přemístila do obecního domu čp. 48. 6. prosince téhož roku zasáhla obec velká vichřice, jež strhla jižní štít mlýna, který zdemoloval pekárnu, v níž byl zraněn zde přespávající mlynář. K obnově štítu došlo až v roce 1958. Roku 1957 byla v akci Z postavena nová hasičská zbrojnice, opraveny místní sochy a zřízen místní rozhlas. O rok později vandalové poškodili sochu Panny Marie. V letech 1957-1959 byl zřízen nový hřbitov. 1. dubna 1961 začala do obce zajíždět pojízdná prodejna a 1. října téhož roku zahájila svůj provoz samoobsluha. V roce 1961 byla ve dvoře čp. 20 vybudována nová vodní nádrž (rozšířena o rok později) a postaveno nové elektrické vedení, k němuž později přibyla měnírna elektrického proudu pro elektrifikaci železniční trati. V červenci 1963 zapálily jiskry od parní lokomotivy 15 ha pšeničného pole. Vzniklá škoda dosáhla 84 000 Kčs. 6. ledna 1966 začaly jezdit nákladní a od 20. ledna i osobní vlaky na elektrický pohon. Téhož roku byla vystavěna nová mostní váha. Postupně byla budována rovněž kanalizace. V roce 1968 byl zřízen park u nádraží. V letech 1969-1970 byla dokončena největší a nejsložitější část kanalizace. 1. července 1972 došlo k sloučení JZD Káranice a Chudeřice. 7. prosince 1972 vybuchla v čp. 21 tlaková plynová láhev, přičemž 3 osoby byly popáleny. Téhož roku byla ustavena nová místní organizace Čs. svazu žen. V roce 1977 byla dokončena stavba samoobsluhy. Roku 1980 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení. V letech 1992-1993 bylo zrekonstruováno a přestavěno čp. 15, v němž byla otevřena nová obecní restaurace. Roku 1994 došlo k vybudování tenisového hřiště. V roce 1996 byly do země položeny telefonní kabely. Roku 1997 byla zahájena plynofikace.
Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: sochu Panny Marie z roku 1968 (pořízena spolu se hřbitovním křížem z občanské sbírky, jež vynesla 2 100 Kčs a oba objekty vyšly pouze na 700 Kčs) na kamenném podstavci z roku 1912 na křížení silnic v západní části obce; kamenný kříž a zvoničku před čp. 6; pomník obětem obou světových válek z roku 1955 na křížení silnic v centru obce; kamenný pískovcový balvan s kovaným křížkem na památku padlým z Káranic 6. května 1945 u silnice I/11 a budovu nádraží čp. 50. Řada zajímavých objektů však během staletí zanikla, např. řada roubených stavení a stodol, a to i dlouhá léta tomuto trendu odolávající roubená stodola Josefa Dvořáka. Obcí rovněž vede dvojice cyklotras: č. 4199 Praskačka - Lhota pod Libčany - Kratonohy - Káranice - Chudeřice - Chlumec nad Cidlinou - Libice nad Cidlinou a č. 4272 Měník - Kosičky - Káranice - Chudeřice - Chýšť - Sopřeč. Nejznámějším místním rodákem byl starobydžovský řídící učitel Josef Sura (7. května 1877 Káranice - 28. ledna 1937 Chlumec nad Cidlinou). Na závěr je ještě třeba dodat, že v obci žil ruský legionář a držitel řádu Svatého Jiří Václav Sýkora (15. listopadu 1896 Libčany - 28. února 1933 Varnsdorf) a v Chlumci nad Cidlinou a v Káranicích vyrůstal básník, literární kritik, historik a překladatel Josef Rumler (20. července 1922 Chlumec nad Cidlinou - 1. listopadu 1999 Praha).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.153, 15.558)
Poslední aktualizace: 25.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Káranice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Káranice
Železniční stanice v Káranicích
Žel. stanice
Rakouská severozápadní dráha začala stavět železniční trať z Chlumce nad Cidlinou do Hradce Králové v roce 1873. Její vyměřování a předběžné práce byly nesmírně složitým úkolem, neboť zprvu nedošlo k jednoznačnému…
0.6km
více »
Chudeřice
Vesnice
První písemné záznamy o této vsi, jejíž pojmenování má znamenat ves lidí Chuderových, jsou z roku 1318, kdy byl zapsán v zemských deskách jako jejich držitel Všeslav ze Zachrašťan a z Chudeřic („Wsseslau de Zachra…
0.7km
více »
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Rybník
Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí, z nichž na jedné seděli Holovouští z Holovous (do rok…
2km
více »
Tvrziště Vavřínek a návesní rybníček Lednice v Obědovicích
Fotogalerie
Několik fotografií z dochovaného a památkově chráněného tvrziště v Obědovicích, které tvoří jakýsi poloostrov do tamního návesního rybníka, jenž je od dávných dob nazýván jako Lednice, protože sloužil jako zdroj l…
2km
více »
Stará Voda - dřevěná zvonice
Zvonice
Mohutnou dřevěnou zvonici ve Staré Vodě najdeme uprostřed obce u křižovatky místních komunikací. Zvonice byla postavena zřejmě na přelomu 16. a 17. století. Pro cyklisty bylo v blízkosti zvonice nedávno dokončeno kryté odpočinkové místo.
2.1km
více »
Obědovice
Vesnice
Stejně jako všude kolem, tak i zde existovalo osídlení již v období neolitu, což potvrzuje řada nálezů, např. keramiky bošácké kultury v 90. letech 20. století. Ohledně původu názvu této vsi je řada teorií, a tak bude nejlépe otevřít opět knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, v níž se dozvíme následující:…
2.1km
více »
Kostel sv. Václava, mučedníka ve Staré Vodě
Kostel
Ve většině pramenů se uvádí, že tento kostel pochází z poloviny 14. století, i když někteří autoři soudí, že mohl vzniknout již v tom předchozím, kdy zde existovala již studánka, v níž se podle pověsti osvěžil kní…
2.2km
více »
Stará Voda - kostel sv. Václava
Kostel
Stará Voda - obec východně od Chlumce nad Cidlinou poprvé písemně doložená roku 1369 v souvislosti s dřevěnou tvrzí. Z tvrze se do dnešních dob dochovalo pouze místní označení Na Parkánech. Obci dominuje stavba go…
2.2km
více »
Stará Voda
Vesnice
Ohledně původu názvu této vsi, jejíž katastr byl obydlen již v době kamenné, bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S-Ž", v němž se…
2.2km
více »
Dětská kola 21.století: Inovace a trendy
Tipy a novinky
V dnešní době je pro rodiče velmi důležité, aby si mohli být jisti, že dětské kolo, které si pro své dítě pořídí, bude nejen bezpečné, ale také moderní a trendy. Proto jsme se rozhodli vy…
2.7km
více »
Kosičky
Vesnice
Tato obec se nachází na pravém břehu říčky Bystřice na křižovatce cest do Babic, Káranic, Kosic a Měníku. Původně nosila pojmenování Malé Kosičky, aby se odlišila od dnešních Kosic, dříve známých jako Velké Kosice…
3.4km
více »
Kosice
Vesnice
Podle lidových podání měl být zakladatelem této vsi jakýsi Kos, o čemž hovoří i prof. Antonín Profous ve svém známém toponomastickém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L…
3.7km
více »
Michnovka (Kratonohy)
Místní část
Podle nálezů kamenných nástrojů po celém okolí i v obci samotné můžeme uvažovat o tom, že tato lokalita na pomezí Královéhradecka a Pardubicka byla osídlena již v době kamenné, i když za zmínku stojí velký nález z…
3.7km
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Kostel
Kratonožský kostel býval farním již ve 14. století, kdy spadal pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo odváděno z Kratonoh 12 grošů papežského desátku. V roce 1374 převoryně svatojiřská spolu s Půtou z Častolovic podala plebána Jiljího, dosavadního oltářníka v Praze. O 6 let později nastoupil po zemřelém knězi Jiljím plebán Václav. Roku 1380 probíhal spor o …
3.7km
více »
Fara v Kratonohách
Dům, budova
Kratonohy mívaly svého faráře již ve 14. století, a tak si z toho můžeme odvodit to, že se zde tehdy nacházela i fara. Její dispozici neznáme, ale soudí se, že se nacházela přibližně v místech současného objektu, …
3.7km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
3.7km
více »
Kratonohy
Vesnice
Tato malebná ves s ještě hezčím okolím, které podtrhuje jak řada písníků, tak tok řeky Bystřice, se sice nachází stranou hlavní silnice z Hradce Králové na Prahu, ale je to zároveň její velký plus, protože je zde oproti jiným sousedním obcím až božský klid. Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní …
3.9km
více »
Rybníčky u Kratonoh
Fotogalerie
Když se v jejich sousedství nachází mlýn, tak by člověk čekal, že tato soustava několika vodních ploch sloužila pro jeho účely a vznikla tudíž dávno v minulosti. Ale to je omyl, což zjistíme pouhým nahlédnutím do …
4km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
5.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
5.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - mariánský sloup
Socha
Chlumecký mariánský sloup se nachází na východní straně dnešního Klicperova náměstí. Postavit ho dal Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský v roce 1710 na oslavu vítězství vojsk císaře Josefa I. a spojenců nad francouzskou armádou Ludvíka XIV o španělské dědictví. Sloup je zřejmě dílem sochaře F. M. Katterbauera. Na Sloupu se nachází původní sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv.…
6.9km
více »
Chlumec nad Cidlinou - kostel sv. Voršily
Kostel
Kostel sv. Voršily - dominanta Klicperova náměstí byl postaven za vlády Pernštejnů ve slohu pozdní gotiky a nastupující renesance v letech 1536-43. Pod dlažbou se nachází krypta v níž byly nalezeny ostatky významných osobností chlumeckého panství z 16.- 17. století. Městská hláska se zvonicí byla k západní stěně kostela přistavěna na přelomu 16. a 17. století. Věž je prvně…
7.1km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Městečko
Chlumec nad Cidlinou leží ve Východních Čechách, západním směrem od Hradce Králové. Město se rozkládá u východního okraje mírně zvlněné KRAJINY České Tabule. K západnímu okraji města sahá rozsáhlý les, na jehož ok…
7.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice je nejstarší dochovanou památkou ve městě. Doložen je sice "až" v roce 1358, ale dle nápisového kamene, který byl nalezen v roce 1734 pochází již z roku 1134. Kostel je jednolodní, s plochým stromem a trojbokým presbytářem kolem něhož jsou empírové pomníky ze Suchardovy dílny, pocházející z doby kolem roku 1800. Na oltářním obraze sv. Trojice je…
7.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
7.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Zámek
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Fe…
7.9km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
11.2km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
11.8km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
20.7km
více »