Fara v Kratonohách
Kratonohy mívaly svého faráře již ve 14. století, a tak si z toho můžeme odvodit to, že se zde tehdy nacházela i fara. Její dispozici neznáme, ale soudí se, že se nacházela přibližně v místech současného objektu, i když původně se jednalo o dřevěný přízemní dům, který byl posléze obohacen o 2. poschodí.
První, i když nepřímou zmínku o místním plebánovi nalezneme v roce 1351, kdy byla část vsi o výměře 18 1/2 lánu a zároveň i podacího práva prodána Perchtou z Kostomlat, matkou Půty z Častolovic, svatojiřskému klášteru v Hradci Králové, který se pak právě o podací právo dělil s Častolovskými, což můžeme vidět roku 1374, kdy došlo ke směně míst mezi zdejším plebánem Janem a pražským oltářníkem Jiljím a ta byla schválena svatojiřskou převorkou a Půtou z Častolovic. Nový plebán však brzy zemřel a v roce 1380 byl na jeho místo prezentován kněz Václav, a to Markétou, manželkou Půty z Častolovic. Ještě téhož roku došlo k jeho výměně a ohledně nového plebána došlo ke sporu, neboť na základě papežské milosti se považoval za kratonožského plebána kněz Matěj a od laiků byl prezentován kněz Zdislav. Po nějakém čase byl nakonec potvrzen ve svém úřadě právě Zdislav. Ten zde strávil řadu let, protože teprve z roku 1433 máme zmínku o tom, že na místo zemřelého plebána Zdislava byl převoryní Dorotou a Půtou z Častolovic prezentován kněz Petr. Stejně jako jeho předchůdce Zdislav měl časté spory ohledně desátků, a to zejména s držiteli obědovického dvora.
Fara zanikla někdy v průběhu husitských válek, ale někdy poté došlo k její obnově, aby během třicetileté války opět zanikla, přičemž ještě v roce 1580 zde farář určitě sídlil a o faře máme zmínku rovněž z roku 1615. Posléze byla kratonožská farnost spravována okolními kněžími, zejména však z Dobřenic. Nakonec kratonožskou faru obnovil až František Ferdinand Kinský ze Vchynic a Tetova, který se roku 1721 obrátil na královéhradeckého biskupa Msgre. Jana Adama hraběte Vratislava z Mitrovic a ten mu vyšel v tomto vstříc i tím, že pro vychování kratonožského faráře přidal ze zemské kasy 100 zlatých a výše zmíněný šlechtic každoročních 50 zlatých ze svého důchodu a k nim ještě 6 sudů piva z panského pivovaru v Chlumci nad Cidlinou, 4 sudy piva z pivovaru v Kratonohách (1 sud byl počítán za 8 zlatých), ze Zádušního lesa 10 sáhů dříví a ještě další hmotné či peněžní příjmy, jejichž celkový soupis můžeme nalézt v listině z 9. září 1721.
Ještě téhož roku sem byl dosazen první farář P. Jáchym (psán i jako Jáchim či Joachim) Zelnička, který již 29. ledna 1721 poprvé v Kratonohách křtil. Problémem se však stalo jeho ubytování, a tak byl zdejší farář rád, že již 21. dubna 1723 se stal farářem v Lužci nad Cidlinou a mohl tak odsud odejít. Jeho nástupcem se stal P. Jan Ondřej Motl a teprve za něho byla fara úplně dostavěna. 29. října 1724 však vyhořela a spolu s ní 5 okolních stavení. S výstavbou nového objektu se příliš nespěchalo, a tak místní farář přebýval v letech 1724-1737 na zámku v Chlumci nad Cidlinou. Zde se však zdroje rozcházejí, jedni autoři tvrdí, že stavba nebyla nikdy zahájena, druzí hovoří o tom, že se s ní začalo, ale na den sv. Víta roku 1725 přišla taková vichřice, jež rozestavěný objekt úplně zničila.
Nová fara tak byla vystavěna až v letech 1736-1737 podle návrhu královéhradeckého stavitele Vojtěcha (Adalberta) Schneidera. 4. června 1741 v ní zemřel P. Jan Ondřej Mottl, jenž na její stavbu věnoval ze svého 50 zlatých. Novým farářem pak byl v letech 1741-1743 P. Jindřich Karel Štěpán, který 29. března 1743 nahradil zemřelého faráře v Lužci nad Cidlinou P. Jáchyma Zelničku. 5. dubna 1743 se stal kratonožským farářem P. Jan Ignác Kučera, který se zasloužil o obnovu kostelního zařízení. Po jeho smrti 1. května 1751 přišel do Kratonoh P. Prokop Herzog z Adlsburgu a ten odešel 16. května 1763 do Žiželic. Jeho nástupcem se stal P. Jan Lernet. Ale již 15. července 1766 zemřel a místo něj byl instalován P. Josef Longin Růžička, jenž se zasloužil zejména o pořízení nových varhan a o výstavbu nové kostnice v roce 1777, přičemž zemřel krátce po vybudování nové školní budovy 15. prosince 1780. Novým farářem se stal P. Franz (František) Wilfinger, který zejména svým nákladem přestavěl kostel a zařídil ho mnoha novými věcmi. Stejně tak se postaral o objekt fary, a to přitom nebyly jeho desátky příliš veliké, vždyť z Kratonoh činily 17 strychů, 2 věrtele a 1 1/2 čtvrtce žita a totéž množství ovsa.
Fara byla opět ohrožena 21. ledna 1810, kdy zasáhl ves velký požár. Naštěstí tehdy vyhořela pouze farská stodola a špýchar. Hůře však dopadl kostel a zvonice, čehož následkem se v roce 1824 vystavěla kostelní věž. Tehdy byl rovněž instalován nový farář P. Josef Pařízek a později byl jeho nástupcem P. Josef Haas, za něhož byly Kratonohy 30. května 1864 navštíveny královéhradeckým biskupem Msgre. Karlem Boromejským Hanlem. V roce 1874 se stal zdejším administrátorem P. Bernard Horáček, jenž nakonec převzal i úřad kratonožského faráře a roku 1880 se stal chlumeckým děkanem. Stejně tomu bylo u P. Josefa Pittermanna, který se stal nejprve kratonožským administrátorem a o 2 roky později i farářem, 28. září 1895 posvětil prapor zdejšího SDH (věnoval mu ho po požáru jeho dřevěné stodoly a chlévů 10. srpna 1895 jako poděkování za záchranu fary), 11. dubna 1896 přivítal na faře královéhrradeckého biskupa Msgre. Edvarda Jana Brynycha a 17. května 1898 zde zemřel, aby ho nahradil administrátor a posléze farář P. Václav Honzák. V roce 1905 administroval zdejší faru P. František Janák a následujícího roku byl instalován P. Václav Kysela. V roce 1925 se stal kratonožským farářem P. Josef Daněk, roku 1935 převzal zdejší administraci P. František Stříbrný a po něm v letech 1941-1943 P. Josef Rohleder (viz https://www.dasice.info/obyvatele/osobnosti/rohleder-josef/) a tak to pokračuje dodnes, např. zmiňme devítileté období administrátora P. ThDr. Jana Filipa, jenž zde zemřel 21. listopadu 1971 (viz https://www.kzmpribyslav.cz/muzeum/osobnosti-mesta/profesor-thdr.-jan-filip).
Situace se nezměnila ani později, a tak se fara uprázdnila, její okolí prošlo přitom řadou změn (24. února 1973 byla stržena farská stodola, kůlna a přilehlé kabiny TJ a na jejich místě následně vyrostla MŠ), aby byla později (roku 2011) prodána do soukromých rukou a sloužila pouze k bydlení. V roce 2012 byla provedena nová střecha, roku 2014 byla dokončena fasáda, v roce 2019 byla fara připojena na novou kanalizaci a o 2 roky později se objevila nabídka odprodeje poloviny nemovitosti. V současné době objekt náleží Yvettě Dmejchalové (koupila půlku objektu po PhDr. Michalu Havlíčkovi) a Danielu Suchému, který zde od roku 2011 vede uměleckou školu pro dospělé (viz http://www.plenery.cz). Nadále zde však sídlí i Římskokatolická farnost Kratonohy, jež je administrována dlouhá léta z Dobřenic (viz https://www.bihk.cz/dieceze/kratonohy) a v roce 2013 vzniklá společnost Fara Kratonohy s. r. o.
První, i když nepřímou zmínku o místním plebánovi nalezneme v roce 1351, kdy byla část vsi o výměře 18 1/2 lánu a zároveň i podacího práva prodána Perchtou z Kostomlat, matkou Půty z Častolovic, svatojiřskému klášteru v Hradci Králové, který se pak právě o podací právo dělil s Častolovskými, což můžeme vidět roku 1374, kdy došlo ke směně míst mezi zdejším plebánem Janem a pražským oltářníkem Jiljím a ta byla schválena svatojiřskou převorkou a Půtou z Častolovic. Nový plebán však brzy zemřel a v roce 1380 byl na jeho místo prezentován kněz Václav, a to Markétou, manželkou Půty z Častolovic. Ještě téhož roku došlo k jeho výměně a ohledně nového plebána došlo ke sporu, neboť na základě papežské milosti se považoval za kratonožského plebána kněz Matěj a od laiků byl prezentován kněz Zdislav. Po nějakém čase byl nakonec potvrzen ve svém úřadě právě Zdislav. Ten zde strávil řadu let, protože teprve z roku 1433 máme zmínku o tom, že na místo zemřelého plebána Zdislava byl převoryní Dorotou a Půtou z Častolovic prezentován kněz Petr. Stejně jako jeho předchůdce Zdislav měl časté spory ohledně desátků, a to zejména s držiteli obědovického dvora.
Fara zanikla někdy v průběhu husitských válek, ale někdy poté došlo k její obnově, aby během třicetileté války opět zanikla, přičemž ještě v roce 1580 zde farář určitě sídlil a o faře máme zmínku rovněž z roku 1615. Posléze byla kratonožská farnost spravována okolními kněžími, zejména však z Dobřenic. Nakonec kratonožskou faru obnovil až František Ferdinand Kinský ze Vchynic a Tetova, který se roku 1721 obrátil na královéhradeckého biskupa Msgre. Jana Adama hraběte Vratislava z Mitrovic a ten mu vyšel v tomto vstříc i tím, že pro vychování kratonožského faráře přidal ze zemské kasy 100 zlatých a výše zmíněný šlechtic každoročních 50 zlatých ze svého důchodu a k nim ještě 6 sudů piva z panského pivovaru v Chlumci nad Cidlinou, 4 sudy piva z pivovaru v Kratonohách (1 sud byl počítán za 8 zlatých), ze Zádušního lesa 10 sáhů dříví a ještě další hmotné či peněžní příjmy, jejichž celkový soupis můžeme nalézt v listině z 9. září 1721.
Ještě téhož roku sem byl dosazen první farář P. Jáchym (psán i jako Jáchim či Joachim) Zelnička, který již 29. ledna 1721 poprvé v Kratonohách křtil. Problémem se však stalo jeho ubytování, a tak byl zdejší farář rád, že již 21. dubna 1723 se stal farářem v Lužci nad Cidlinou a mohl tak odsud odejít. Jeho nástupcem se stal P. Jan Ondřej Motl a teprve za něho byla fara úplně dostavěna. 29. října 1724 však vyhořela a spolu s ní 5 okolních stavení. S výstavbou nového objektu se příliš nespěchalo, a tak místní farář přebýval v letech 1724-1737 na zámku v Chlumci nad Cidlinou. Zde se však zdroje rozcházejí, jedni autoři tvrdí, že stavba nebyla nikdy zahájena, druzí hovoří o tom, že se s ní začalo, ale na den sv. Víta roku 1725 přišla taková vichřice, jež rozestavěný objekt úplně zničila.
Nová fara tak byla vystavěna až v letech 1736-1737 podle návrhu královéhradeckého stavitele Vojtěcha (Adalberta) Schneidera. 4. června 1741 v ní zemřel P. Jan Ondřej Mottl, jenž na její stavbu věnoval ze svého 50 zlatých. Novým farářem pak byl v letech 1741-1743 P. Jindřich Karel Štěpán, který 29. března 1743 nahradil zemřelého faráře v Lužci nad Cidlinou P. Jáchyma Zelničku. 5. dubna 1743 se stal kratonožským farářem P. Jan Ignác Kučera, který se zasloužil o obnovu kostelního zařízení. Po jeho smrti 1. května 1751 přišel do Kratonoh P. Prokop Herzog z Adlsburgu a ten odešel 16. května 1763 do Žiželic. Jeho nástupcem se stal P. Jan Lernet. Ale již 15. července 1766 zemřel a místo něj byl instalován P. Josef Longin Růžička, jenž se zasloužil zejména o pořízení nových varhan a o výstavbu nové kostnice v roce 1777, přičemž zemřel krátce po vybudování nové školní budovy 15. prosince 1780. Novým farářem se stal P. Franz (František) Wilfinger, který zejména svým nákladem přestavěl kostel a zařídil ho mnoha novými věcmi. Stejně tak se postaral o objekt fary, a to přitom nebyly jeho desátky příliš veliké, vždyť z Kratonoh činily 17 strychů, 2 věrtele a 1 1/2 čtvrtce žita a totéž množství ovsa.
Fara byla opět ohrožena 21. ledna 1810, kdy zasáhl ves velký požár. Naštěstí tehdy vyhořela pouze farská stodola a špýchar. Hůře však dopadl kostel a zvonice, čehož následkem se v roce 1824 vystavěla kostelní věž. Tehdy byl rovněž instalován nový farář P. Josef Pařízek a později byl jeho nástupcem P. Josef Haas, za něhož byly Kratonohy 30. května 1864 navštíveny královéhradeckým biskupem Msgre. Karlem Boromejským Hanlem. V roce 1874 se stal zdejším administrátorem P. Bernard Horáček, jenž nakonec převzal i úřad kratonožského faráře a roku 1880 se stal chlumeckým děkanem. Stejně tomu bylo u P. Josefa Pittermanna, který se stal nejprve kratonožským administrátorem a o 2 roky později i farářem, 28. září 1895 posvětil prapor zdejšího SDH (věnoval mu ho po požáru jeho dřevěné stodoly a chlévů 10. srpna 1895 jako poděkování za záchranu fary), 11. dubna 1896 přivítal na faře královéhrradeckého biskupa Msgre. Edvarda Jana Brynycha a 17. května 1898 zde zemřel, aby ho nahradil administrátor a posléze farář P. Václav Honzák. V roce 1905 administroval zdejší faru P. František Janák a následujícího roku byl instalován P. Václav Kysela. V roce 1925 se stal kratonožským farářem P. Josef Daněk, roku 1935 převzal zdejší administraci P. František Stříbrný a po něm v letech 1941-1943 P. Josef Rohleder (viz https://www.dasice.info/obyvatele/osobnosti/rohleder-josef/) a tak to pokračuje dodnes, např. zmiňme devítileté období administrátora P. ThDr. Jana Filipa, jenž zde zemřel 21. listopadu 1971 (viz https://www.kzmpribyslav.cz/muzeum/osobnosti-mesta/profesor-thdr.-jan-filip).
Situace se nezměnila ani později, a tak se fara uprázdnila, její okolí prošlo přitom řadou změn (24. února 1973 byla stržena farská stodola, kůlna a přilehlé kabiny TJ a na jejich místě následně vyrostla MŠ), aby byla později (roku 2011) prodána do soukromých rukou a sloužila pouze k bydlení. V roce 2012 byla provedena nová střecha, roku 2014 byla dokončena fasáda, v roce 2019 byla fara připojena na novou kanalizaci a o 2 roky později se objevila nabídka odprodeje poloviny nemovitosti. V současné době objekt náleží Yvettě Dmejchalové (koupila půlku objektu po PhDr. Michalu Havlíčkovi) a Danielu Suchému, který zde od roku 2011 vede uměleckou školu pro dospělé (viz http://www.plenery.cz). Nadále zde však sídlí i Římskokatolická farnost Kratonohy, jež je administrována dlouhá léta z Dobřenic (viz https://www.bihk.cz/dieceze/kratonohy) a v roce 2013 vzniklá společnost Fara Kratonohy s. r. o.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.170, 15.602)
Poslední aktualizace: 28.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Kratonohy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Fara v Kratonohách
Zřízení vodovodu v Kratonohách v letech 1981-1985
Zajímavost
Jestliže se vydáme cyklotrasou č. 4199 z Kratonoh ke Chlumci nad Cidlinou, uvidíme po pravé straně při výjezdu z obce objekt vodojemu, který je ještě původní a připomíná tak výstavbu moderního vodovodu pro Kratonohy.Zatímco v některých obcích se během komunistického režimu mnoho neudělalo, zejména myslím období tzv. normalizace, tak Kratonohy se mohly pochlubit mnoha stavebními…
0.1km
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Kostel
Kratonožský kostel býval farním již ve 14. století, kdy spadal pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo odváděno z Kratonoh 12 grošů papežského desátku. V roce 1374 převoryně svatojiřská spolu s Půtou z Častolovic podala plebána Jiljího, dosavadního oltářníka v Praze. O 6 let později nastoupil po zemřelém knězi Jiljím plebán Václav. Roku 1380 probíhal spor o …
0.2km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
0.2km
více »
Kratonohy
Zámek
Obec Kratonohy leží 20 km západně od Hradce Králové u silnice č. 11 Poděbrady ? Hradec Králové.
Zámek po nevhodných novodobých úpravách fasády již ničím zámek nepřipomíná.
Poslední zbytek po zámku je brána hos…
0.4km
více »
Rybníčky u Kratonoh
Fotogalerie
Když se v jejich sousedství nachází mlýn, tak by člověk čekal, že tato soustava několika vodních ploch sloužila pro jeho účely a vznikla tudíž dávno v minulosti. Ale to je omyl, což zjistíme pouhým nahlédnutím do …
0.4km
více »
Kratonohy
Vesnice
Tato malebná ves s ještě hezčím okolím, které podtrhuje jak řada písníků, tak tok řeky Bystřice, se sice nachází stranou hlavní silnice z Hradce Králové na Prahu, ale je to zároveň její velký plus, protože je zde oproti jiným sousedním obcím až božský klid. Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní …
0.4km
více »
Zámek v Kratonohách
Zámek
Na místě zámku se nacházela nejspíše již ve 13. nebo 14. století tvrz, nejprve celá dřevěná a později byla předělána do kamene. Jak to tak u podobných objektů bývá, i její historii nejlépe nastínil profesor August…
0.7km
více »
Obědovice
Vesnice
Stejně jako všude kolem, tak i zde existovalo osídlení již v období neolitu, což potvrzuje řada nálezů, např. keramiky bošácké kultury v 90. letech 20. století. Ohledně původu názvu této vsi je řada teorií, a tak bude nejlépe otevřít opět knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, v níž se dozvíme následující:…
1.5km
více »
Tvrziště Vavřínek a návesní rybníček Lednice v Obědovicích
Fotogalerie
Několik fotografií z dochovaného a památkově chráněného tvrziště v Obědovicích, které tvoří jakýsi poloostrov do tamního návesního rybníka, jenž je od dávných dob nazýván jako Lednice, protože sloužil jako zdroj l…
1.6km
více »
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Rybník
Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí, z nichž na jedné seděli Holovouští z Holovous (do rok…
1.7km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
2.2km
více »
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
2.4km
více »
Dětská kola 21.století: Inovace a trendy
Tipy a novinky
V dnešní době je pro rodiče velmi důležité, aby si mohli být jisti, že dětské kolo, které si pro své dítě pořídí, bude nejen bezpečné, ale také moderní a trendy. Proto jsme se rozhodli vy…
2.5km
více »
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
2.6km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
2.6km
více »
Babice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, což dokazuje to, že v období let 1892-1894 vykopal rolník Jan Jubec z čp. 3 na své zahradě, nacházející se u starého hřbitova, několik nádob s popelem a kousky spálených …
2.6km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
2.7km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích
Kostel
Zdejší chrám byl farním již ve 14. století, ale první spolehlivá zmínka o něm je až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1369 se stal zdejším farářem Tas, a to po zemřelém knězi Adamovi. V roce 1391 byl babický farář Tas (Tasso) přesazen na faru do Rožďalovic na Libáňsku a 4. března téhož roku sem dosadili bratři Michlík a Matěj z Babic Jakuba, kněze ze Lhoty. Před ro…
2.7km
více »
Kosičky
Vesnice
Tato obec se nachází na pravém břehu říčky Bystřice na křižovatce cest do Babic, Káranic, Kosic a Měníku. Původně nosila pojmenování Malé Kosičky, aby se odlišila od dnešních Kosic, dříve známých jako Velké Kosice…
3.2km
více »
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
3.2km
více »
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
3.8km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
3.8km
více »
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
3.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
3.9km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
4.3km
více »
Stará Voda - kostel sv. Václava
Kostel
Stará Voda - obec východně od Chlumce nad Cidlinou poprvé písemně doložená roku 1369 v souvislosti s dřevěnou tvrzí. Z tvrze se do dnešních dob dochovalo pouze místní označení Na Parkánech. Obci dominuje stavba go…
5.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
7.7km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
7.7km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
10.6km
více »