Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Kratonožský kostel býval farním již ve 14. století, kdy spadal pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo odváděno z Kratonoh 12 grošů papežského desátku. V roce 1374 převoryně svatojiřská spolu s Půtou z Častolovic podala plebána Jiljího, dosavadního oltářníka v Praze. O 6 let později nastoupil po zemřelém knězi Jiljím plebán Václav. Roku 1380 probíhal spor o zdejší plebánii. Matěj se považoval za plebána na základě papežského milostného listu a Zdislav byl prezentován od laiků. Potvrzen byl nakonec druhý z nich. V letech 1384 a 1409 byl původní kostel, který byl vystavěn z cihel, uváděn jako farní. V roce 1387 Jan ze Slatin na Valečově, vykonavatel poslední vůle Jana Zabidovce, dříve zdejšího plebána, vykázal kostelu 2 kopy úroku z Obědovic, aby plebán na den sv. Kateřiny zpíval mši na oltáři, který zemřelý založil. Roku 1394 probíhal spor o desátky z obědovického dvora. O 4 roky později Jiří z Obědovic věnoval na výročí 1 kopu úroku ze dvora v Obědovicích. Téhož času plebán Zdislav koupil od Jana z Obědovic 1 ¾ kopy úroku z Obědovic. Zdislav z toho věnoval 1 kopu kostelu, aby zde bylo zřízeno kaplanství, když osadníci ještě zjednají 5 kop, kdyby tak neučinili, má ona 1 kopa zůstat plebánu bez jakýchkoliv povinností. Roku 1409 věnoval Václav z Milčova malý kousek lesa tomuto kostelu. V roce 1433 nastoupil po zemřelém plebánu Zdislavovi plebán Petr.
V letech 1707-1710 došlo k jeho barokní přestavbě. K tomu došlo v souvislosti s tím, že zde byla obnovena fara, resp. lokálie. Do té doby byl kostel filiálním k děkanství v Chlumci nad Cidlinou. O 11 let později se František Ferdinand hrabě Kinský spolu s královéhradeckým biskupem Janem Adamem hrabětem Vratislavem z Mitrovic složili na to, aby zde byla vybudována fara a na výchovu kněze do ní. První farář sem byl dosazen 27. ledna 1721 a byl jím P. Jáchym Zelnička. 29. října 1724 vyhořela za P. Jana Ondřeje Motla fara, takže od té doby až do roku 1737 přebýval na zámku. 24. března 1775 byl chrám vyrabován vzbouřenými sedláky. Na rozdíl od zámku neutrpěl tak výrazné škody. Nejspíše díky tehdejšímu faráři P. Josefovi Longinu Růžičkovi, který byl brán za velmi rozumného a po celém okolí byl mezi lidem ctěn. Setrval zde až do své smrti 12. prosince 1780. V roce 1807 po nákladné obnově kostela hrabětem Michnou vyhořela dřevěná zvonice, která stála před hřbitovem. Vedle toho shořela střecha kostela a popraskala jeho klenba. Trojice kostelních zvonů při požáru se rozlila nebo popraskala, a tak musela být v Praze přelita. Roku 1824 byla postavena nová věž, přičemž při kopání základů byl odkryt náhrobní kámen Magdaleny Vodkolkové ze Slivna, manželky Jaroslava Vodkolka na Újezdě a na Obědovicích. 15. ledna 1841 byl kostel zneuctěn svatokrádeží monstrance a ciboria. Nejsvětější tělo Páně bylo nalezeno na oltáři. 11. dubna 1896 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych, jenž zde udílel sv. biřmování. 16. června 1904 se projednávala před c. k. správním soudem žaloba proti ministerstvu kultu a vyučování ohledně soutěže na stavbu kostela a fary. O tehdejší opravě vyšel též malý článek, a to 29. června 1904 v Nové době: „V Kratonohách u Králové Hradce opravovali kostel. Náklad na opravu rozvržen všeobecnou přirážkou, z nichž na faru připadlo 27 korun, což se však zdálo býti faráři nekřesťanským a proto odvolal se k ministerstvu. Toto však stížnost zamítlo. Farář ale šel dál a správní dvůr faru od placení na správu kostela – osvobodil. To tak, aby ještě farář musel platit na kostel.“ V letech 1921-1922 probíhala bitva mezi římskokatolickou církví a nově vzniklou Církví československou o kostel a jeho majetek. V roce 1924 došlo k opravě kostela. 15. června téhož roku proběhlo svěcení zvonu „Josef“, který byl do kostela darován pražským hoteliérem a obědovickým rodákem Josefem Mejstříkem. 22. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-14324406). V letech 1974-1976 byla provedena nová omítka, opraveny věžní hodiny a kostelní věž pokryta měděným plechem. Všechny tyto práce vyšly na 150 000 Kčs. V letech 2007-2008 došlo k rekonstrukci střechy kostela, během níž byly opraveny a vyměněny dřevěné krovy a provedena výměna střešní krytiny včetně klempířských prací. V roce 2011 byla prodána farní budova s přilehlou zahradou.
Jedná se o jednolodní omítanou stavbu na obdélném půdorysu s nižším, trojboce uzavřeným presbytářem po jeho severní straně, se sakristií s panskou oratoří v patře a v západním průčelí s hranolovou věží. Stěny mají na své zevní straně odstupněné opěráky (loď na každé straně 3, presbytář 4 na hranách závěru), loď je se 2 okenními osami. Segmentově uzavřená okna jsou se šambránami, s uchy a kapkami, v presbytáři jsou oválná. Západní průčelí s přízemím věže je členěno nárožními pilastry, nesoucími římsu s vysokým vlysem, nad níž se zvedá patro věže, jež má nárožní lizény a v každé straně s jedním půlkruhově zaklenutým oknem, nad nímž jsou hodiny, zasahující až do úrovně hlavní římsy, která kolem nich tvoří půlkruhový oblouk. Střecha věže je jehlancová a plynule přechází ze čtyřboké v osmibokou. Jednopatrová čtyřboká věž, provedená při přestavbě roku 1707, je zakončena makovicí a kovaným křížem ve vrcholu. Hlavní vchod ze západu má segmentový záklenek a hladké ostění s klenákem. Nad vchodem se nachází oválné okno s hladkou šambránou. V oknech jsou kovové rámy s křížovým členěním, doplněné barvenými vitrážemi spojovanými olovem. K vnější zdi kostela jsou připojeny staré kamenné náhrobníky: na jižní straně věže z roku 1580 s erbem, na severní straně sakristie torzo náhrobníku s erbem, na severní straně lodi přizděný náhrobek s erbem v oválné kartuši, na severní straně věže náhrobek s erbem. Stěny jsou uvnitř členěny pilíři s toskánskými hlavicemi, oratoř v patře je otevřena do presbytáře obdélnými okny. Presbytář je sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou a lunetami, loď je sklenutá naopak dvěma poli valené klenby s lunetami a triumfální oblouk je půlkruhový. Na západě lodi se nachází dřevěná kruchta z doby kolem roku 1710. Uprostřed je segmentově vypjatá do lodi, nesená 2 vyřezávanými karyatidami, s kazetovým podkruchtím a s kuželkovým zábradlím. Klenba celého kostela je bohatě pokryta štukovými dekoracemi a freskami, jež zobrazují Kristovo mládí. Ty jsou doplněny malbami různých symbolů a nápisy. Uprostřed kostela je zapuštěna náhrobní deska krypty pánů Dobřenských z Dobřenic.
Hlavní oltář, který dal zhotovit roku 1710 majitel Kratonoh, hrabě Jan Václav Michna z Watzinova, je plasticky provedená jeskyně s uvnitř se nacházející sochou sv. Jakuba Většího a sochami sv. Anny a Panny Marie na vrcholu, a tudíž vlastně replika oltáře sv. Jakuba ze španělské Compostely. V přední straně tumby je vsazeno antipendium, které představuje Ježíše Krista volajícího k sobě sv. Petra na loďce. Nad obloukem jeskyně sedí velký pelikán, prsa sobě pro mláďata drásající. Postranní oltáře jsou bílé, částečně pozlacené. Na pravém je uprostřed obraz P. Marie Karlovské mezi soškami sv. Václava a sv. Prokopa. Levý oltář má ve středu malý obrázek vyučující sv. Anny, kolem něhož se nachází 7 medailonů s podoboznami svatých, přičemž vše je spojeno širokým řezaným rámcem. Dřevěná kazatelna má tvar velryby, v jejíž rozevřené tlamě je místo pro kněze. Pozornost si zaslouží rovněž obrazy sv. Jeronýma a sv. Pavla. Cínová křtitelnice je z roku 1604. Současné varhany pocházejí z roku 1905 od Josefa Kobrleho z Lomnice nad Popelkou a nahradily barokní nástroj Pavla Františka Horáka z roku 1773, jenž tehdy vyšel na 340 zl. V roce 2001 byly varhany opraveny Janem Karlem ze Sázavy.
Na věži původně visela čtveřice zvonů. První a největší o průměru 100 cm, výšce 104 cm, s reliéfy znaku Kinských, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Leopolda a s nápisem: „VNTER der Regierung des Hoch- und Wohlgeboren Herrn Herrn Leopold Grafens Kinsky von Chlumetz und Tettau im Jahr 1808 übergossen worden. Zur hohen Andacht und für Bräute. Erschalle festlich mein Geläute oft von des Turmes Höh´ hinab als Grabgesang ertön´ es selten nie soll´s als Feuerlosung gelten so lang ich hier mein Dasayn hab. Durch die Feuer´s Gluth in Prag war ich zuerflossen, Wittwe Anna Kühnerin hat mich gegossen.“; druhý o průměru 76 cm, výšce 80 cm a stextem: „Karl Bellmann & Anna Kühner hat mich gemacht Anno 1809.“ a zbylé 2 zvony byly totožné a bez nápisu (o průměru 36 cm a výšce 36 cm). Za 1. světové války byl v roce 1916 zrekvírován prostřední zvon „Poledník“ a malý „Umíráček“, který byl hned po válce nahrazen „Robotníčkem“ umístěným ve dvoře zdejšího velkostatku. Sám „Poledník“ byl nahrazen novým zvonem z roku 1924. Velký zvon byl přelit roku 1907 zásluhou faráře P. Václava Kysely, který ho proto usilovně hájil před rekvizicí. Znovu zmizely zvony z věže 2. dubna 1942. Tehdy byly německými okupanty zabaveny: velký zvon z roku 1808 o hmotnosti 6 q, malý zvon z roku 1928 o hmotnosti 4 q a 2 umíráčky, z nichž jeden byl vrácen a v náhradu za něj dán dvorský zvonek, kterým se před rokem 1848 lid svolával do roboty.
V letech 1707-1710 došlo k jeho barokní přestavbě. K tomu došlo v souvislosti s tím, že zde byla obnovena fara, resp. lokálie. Do té doby byl kostel filiálním k děkanství v Chlumci nad Cidlinou. O 11 let později se František Ferdinand hrabě Kinský spolu s královéhradeckým biskupem Janem Adamem hrabětem Vratislavem z Mitrovic složili na to, aby zde byla vybudována fara a na výchovu kněze do ní. První farář sem byl dosazen 27. ledna 1721 a byl jím P. Jáchym Zelnička. 29. října 1724 vyhořela za P. Jana Ondřeje Motla fara, takže od té doby až do roku 1737 přebýval na zámku. 24. března 1775 byl chrám vyrabován vzbouřenými sedláky. Na rozdíl od zámku neutrpěl tak výrazné škody. Nejspíše díky tehdejšímu faráři P. Josefovi Longinu Růžičkovi, který byl brán za velmi rozumného a po celém okolí byl mezi lidem ctěn. Setrval zde až do své smrti 12. prosince 1780. V roce 1807 po nákladné obnově kostela hrabětem Michnou vyhořela dřevěná zvonice, která stála před hřbitovem. Vedle toho shořela střecha kostela a popraskala jeho klenba. Trojice kostelních zvonů při požáru se rozlila nebo popraskala, a tak musela být v Praze přelita. Roku 1824 byla postavena nová věž, přičemž při kopání základů byl odkryt náhrobní kámen Magdaleny Vodkolkové ze Slivna, manželky Jaroslava Vodkolka na Újezdě a na Obědovicích. 15. ledna 1841 byl kostel zneuctěn svatokrádeží monstrance a ciboria. Nejsvětější tělo Páně bylo nalezeno na oltáři. 11. dubna 1896 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych, jenž zde udílel sv. biřmování. 16. června 1904 se projednávala před c. k. správním soudem žaloba proti ministerstvu kultu a vyučování ohledně soutěže na stavbu kostela a fary. O tehdejší opravě vyšel též malý článek, a to 29. června 1904 v Nové době: „V Kratonohách u Králové Hradce opravovali kostel. Náklad na opravu rozvržen všeobecnou přirážkou, z nichž na faru připadlo 27 korun, což se však zdálo býti faráři nekřesťanským a proto odvolal se k ministerstvu. Toto však stížnost zamítlo. Farář ale šel dál a správní dvůr faru od placení na správu kostela – osvobodil. To tak, aby ještě farář musel platit na kostel.“ V letech 1921-1922 probíhala bitva mezi římskokatolickou církví a nově vzniklou Církví československou o kostel a jeho majetek. V roce 1924 došlo k opravě kostela. 15. června téhož roku proběhlo svěcení zvonu „Josef“, který byl do kostela darován pražským hoteliérem a obědovickým rodákem Josefem Mejstříkem. 22. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-14324406). V letech 1974-1976 byla provedena nová omítka, opraveny věžní hodiny a kostelní věž pokryta měděným plechem. Všechny tyto práce vyšly na 150 000 Kčs. V letech 2007-2008 došlo k rekonstrukci střechy kostela, během níž byly opraveny a vyměněny dřevěné krovy a provedena výměna střešní krytiny včetně klempířských prací. V roce 2011 byla prodána farní budova s přilehlou zahradou.
Jedná se o jednolodní omítanou stavbu na obdélném půdorysu s nižším, trojboce uzavřeným presbytářem po jeho severní straně, se sakristií s panskou oratoří v patře a v západním průčelí s hranolovou věží. Stěny mají na své zevní straně odstupněné opěráky (loď na každé straně 3, presbytář 4 na hranách závěru), loď je se 2 okenními osami. Segmentově uzavřená okna jsou se šambránami, s uchy a kapkami, v presbytáři jsou oválná. Západní průčelí s přízemím věže je členěno nárožními pilastry, nesoucími římsu s vysokým vlysem, nad níž se zvedá patro věže, jež má nárožní lizény a v každé straně s jedním půlkruhově zaklenutým oknem, nad nímž jsou hodiny, zasahující až do úrovně hlavní římsy, která kolem nich tvoří půlkruhový oblouk. Střecha věže je jehlancová a plynule přechází ze čtyřboké v osmibokou. Jednopatrová čtyřboká věž, provedená při přestavbě roku 1707, je zakončena makovicí a kovaným křížem ve vrcholu. Hlavní vchod ze západu má segmentový záklenek a hladké ostění s klenákem. Nad vchodem se nachází oválné okno s hladkou šambránou. V oknech jsou kovové rámy s křížovým členěním, doplněné barvenými vitrážemi spojovanými olovem. K vnější zdi kostela jsou připojeny staré kamenné náhrobníky: na jižní straně věže z roku 1580 s erbem, na severní straně sakristie torzo náhrobníku s erbem, na severní straně lodi přizděný náhrobek s erbem v oválné kartuši, na severní straně věže náhrobek s erbem. Stěny jsou uvnitř členěny pilíři s toskánskými hlavicemi, oratoř v patře je otevřena do presbytáře obdélnými okny. Presbytář je sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou a lunetami, loď je sklenutá naopak dvěma poli valené klenby s lunetami a triumfální oblouk je půlkruhový. Na západě lodi se nachází dřevěná kruchta z doby kolem roku 1710. Uprostřed je segmentově vypjatá do lodi, nesená 2 vyřezávanými karyatidami, s kazetovým podkruchtím a s kuželkovým zábradlím. Klenba celého kostela je bohatě pokryta štukovými dekoracemi a freskami, jež zobrazují Kristovo mládí. Ty jsou doplněny malbami různých symbolů a nápisy. Uprostřed kostela je zapuštěna náhrobní deska krypty pánů Dobřenských z Dobřenic.
Hlavní oltář, který dal zhotovit roku 1710 majitel Kratonoh, hrabě Jan Václav Michna z Watzinova, je plasticky provedená jeskyně s uvnitř se nacházející sochou sv. Jakuba Většího a sochami sv. Anny a Panny Marie na vrcholu, a tudíž vlastně replika oltáře sv. Jakuba ze španělské Compostely. V přední straně tumby je vsazeno antipendium, které představuje Ježíše Krista volajícího k sobě sv. Petra na loďce. Nad obloukem jeskyně sedí velký pelikán, prsa sobě pro mláďata drásající. Postranní oltáře jsou bílé, částečně pozlacené. Na pravém je uprostřed obraz P. Marie Karlovské mezi soškami sv. Václava a sv. Prokopa. Levý oltář má ve středu malý obrázek vyučující sv. Anny, kolem něhož se nachází 7 medailonů s podoboznami svatých, přičemž vše je spojeno širokým řezaným rámcem. Dřevěná kazatelna má tvar velryby, v jejíž rozevřené tlamě je místo pro kněze. Pozornost si zaslouží rovněž obrazy sv. Jeronýma a sv. Pavla. Cínová křtitelnice je z roku 1604. Současné varhany pocházejí z roku 1905 od Josefa Kobrleho z Lomnice nad Popelkou a nahradily barokní nástroj Pavla Františka Horáka z roku 1773, jenž tehdy vyšel na 340 zl. V roce 2001 byly varhany opraveny Janem Karlem ze Sázavy.
Na věži původně visela čtveřice zvonů. První a největší o průměru 100 cm, výšce 104 cm, s reliéfy znaku Kinských, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Leopolda a s nápisem: „VNTER der Regierung des Hoch- und Wohlgeboren Herrn Herrn Leopold Grafens Kinsky von Chlumetz und Tettau im Jahr 1808 übergossen worden. Zur hohen Andacht und für Bräute. Erschalle festlich mein Geläute oft von des Turmes Höh´ hinab als Grabgesang ertön´ es selten nie soll´s als Feuerlosung gelten so lang ich hier mein Dasayn hab. Durch die Feuer´s Gluth in Prag war ich zuerflossen, Wittwe Anna Kühnerin hat mich gegossen.“; druhý o průměru 76 cm, výšce 80 cm a stextem: „Karl Bellmann & Anna Kühner hat mich gemacht Anno 1809.“ a zbylé 2 zvony byly totožné a bez nápisu (o průměru 36 cm a výšce 36 cm). Za 1. světové války byl v roce 1916 zrekvírován prostřední zvon „Poledník“ a malý „Umíráček“, který byl hned po válce nahrazen „Robotníčkem“ umístěným ve dvoře zdejšího velkostatku. Sám „Poledník“ byl nahrazen novým zvonem z roku 1924. Velký zvon byl přelit roku 1907 zásluhou faráře P. Václava Kysely, který ho proto usilovně hájil před rekvizicí. Znovu zmizely zvony z věže 2. dubna 1942. Tehdy byly německými okupanty zabaveny: velký zvon z roku 1808 o hmotnosti 6 q, malý zvon z roku 1928 o hmotnosti 4 q a 2 umíráčky, z nichž jeden byl vrácen a v náhradu za něj dán dvorský zvonek, kterým se před rokem 1848 lid svolával do roboty.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.170, 15.602)
Poslední aktualizace: 28.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Kratonohy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Fara v Kratonohách
Dům, budova
Kratonohy mívaly svého faráře již ve 14. století, a tak si z toho můžeme odvodit to, že se zde tehdy nacházela i fara. Její dispozici neznáme, ale soudí se, že se nacházela přibližně v místech současného objektu, …
0.1km
více »
Zřízení vodovodu v Kratonohách v letech 1981-1985
Zajímavost
Jestliže se vydáme cyklotrasou č. 4199 z Kratonoh ke Chlumci nad Cidlinou, uvidíme po pravé straně při výjezdu z obce objekt vodojemu, který je ještě původní a připomíná tak výstavbu moderního vodovodu pro Kratonohy.Zatímco v některých obcích se během komunistického režimu mnoho neudělalo, zejména myslím období tzv. normalizace, tak Kratonohy se mohly pochlubit mnoha stavebními…
0.1km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
0.2km
více »
Kratonohy
Zámek
Obec Kratonohy leží 20 km západně od Hradce Králové u silnice č. 11 Poděbrady ? Hradec Králové.
Zámek po nevhodných novodobých úpravách fasády již ničím zámek nepřipomíná.
Poslední zbytek po zámku je brána hos…
0.4km
více »
Rybníčky u Kratonoh
Fotogalerie
Když se v jejich sousedství nachází mlýn, tak by člověk čekal, že tato soustava několika vodních ploch sloužila pro jeho účely a vznikla tudíž dávno v minulosti. Ale to je omyl, což zjistíme pouhým nahlédnutím do …
0.4km
více »
Kratonohy
Vesnice
Tato malebná ves s ještě hezčím okolím, které podtrhuje jak řada písníků, tak tok řeky Bystřice, se sice nachází stranou hlavní silnice z Hradce Králové na Prahu, ale je to zároveň její velký plus, protože je zde oproti jiným sousedním obcím až božský klid. Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní …
0.4km
více »
Zámek v Kratonohách
Zámek
Na místě zámku se nacházela nejspíše již ve 13. nebo 14. století tvrz, nejprve celá dřevěná a později byla předělána do kamene. Jak to tak u podobných objektů bývá, i její historii nejlépe nastínil profesor August…
0.7km
více »
Obědovice
Vesnice
Stejně jako všude kolem, tak i zde existovalo osídlení již v období neolitu, což potvrzuje řada nálezů, např. keramiky bošácké kultury v 90. letech 20. století. Ohledně původu názvu této vsi je řada teorií, a tak bude nejlépe otevřít opět knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, v níž se dozvíme následující:…
1.5km
více »
Tvrziště Vavřínek a návesní rybníček Lednice v Obědovicích
Fotogalerie
Několik fotografií z dochovaného a památkově chráněného tvrziště v Obědovicích, které tvoří jakýsi poloostrov do tamního návesního rybníka, jenž je od dávných dob nazýván jako Lednice, protože sloužil jako zdroj l…
1.6km
více »
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Rybník
Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí, z nichž na jedné seděli Holovouští z Holovous (do rok…
1.7km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
2.2km
více »
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
2.4km
více »
Dětská kola 21.století: Inovace a trendy
Tipy a novinky
V dnešní době je pro rodiče velmi důležité, aby si mohli být jisti, že dětské kolo, které si pro své dítě pořídí, bude nejen bezpečné, ale také moderní a trendy. Proto jsme se rozhodli vy…
2.5km
více »
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
2.6km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
2.6km
více »
Babice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, což dokazuje to, že v období let 1892-1894 vykopal rolník Jan Jubec z čp. 3 na své zahradě, nacházející se u starého hřbitova, několik nádob s popelem a kousky spálených …
2.6km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
2.7km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích
Kostel
Zdejší chrám byl farním již ve 14. století, ale první spolehlivá zmínka o něm je až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1369 se stal zdejším farářem Tas, a to po zemřelém knězi Adamovi. V roce 1391 byl babický farář Tas (Tasso) přesazen na faru do Rožďalovic na Libáňsku a 4. března téhož roku sem dosadili bratři Michlík a Matěj z Babic Jakuba, kněze ze Lhoty. Před ro…
2.7km
více »
Kosičky
Vesnice
Tato obec se nachází na pravém břehu říčky Bystřice na křižovatce cest do Babic, Káranic, Kosic a Měníku. Původně nosila pojmenování Malé Kosičky, aby se odlišila od dnešních Kosic, dříve známých jako Velké Kosice…
3.2km
více »
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
3.2km
více »
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
3.8km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
3.8km
více »
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
3.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
3.9km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
4.3km
více »
Stará Voda - kostel sv. Václava
Kostel
Stará Voda - obec východně od Chlumce nad Cidlinou poprvé písemně doložená roku 1369 v souvislosti s dřevěnou tvrzí. Z tvrze se do dnešních dob dochovalo pouze místní označení Na Parkánech. Obci dominuje stavba go…
5.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
7.7km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
7.7km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
10.6km
více »