Kostel Nejsvětější Trojice ve Lhotě pod Libčany
Lhota pod Libčany, jak je již vidět ze samého názvu, tak byla od dávných dob přifařena do Libčan a jedinou věcí, co vlastně měla, byla vlastní zvonička. Původně se v obci zvonilo právě jen z obecní zvoničky, do níž byl pořízen 15 kg vážící zvon v roce 1772. Ten však v lednu 1890 praskl. Nový zvonek o hmotnosti 25 kg byl zakoupen z obecní pokladny. Stál 48 zl. a 64 kr., přičemž po odečtení ceny staré zvonoviny vyšel na 36 zl. a 64 kr. Jeho dodavatelem, nikoliv výrobcem jak se mnohdy uvádí, byla firma V. F. Červený z Hradce Králové. K jeho zavěšení a prvnímu zvonění došlo 27. února 1890.
Nápady o zřízení vlastní kaple se objevily mnohokrát v rámci posledních staletí, kdy začala Lhota pod Libčany překotně růst a do libčanského kostela bylo odsud docela daleko. Navíc se k tomu posléze přidružily různé spory obce i některých jednotlivců s libčanským farářem. Vážně se tímto problémem začala obec zabývat teprve v roce 1897. To proto, že když byl obecním nákladem zřízen vlastní hřbitov (základní kámen byl položen 23. května 1896, výstavbou pověřen J. A. Holinka z Roudnice, jeho posvěcení bylo uspořádáno 2. července téhož roku a hned po něm byla na pohřebišti pochována Anna Perná, roz. Luňáková, z čp. 79), mohly by se pohřební obřady též konat na území v obci a nevozit nebožtíky jinam. 6. ledna tohoto roku bylo na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva rozhodnuto, že v následujícím roce bude postavena nákladem obce „Jubilejní mešní a modlitební kaple císaře a krále Františka Josefa I.“, to z toho důvodu, že tento rok byl ve znamení oslav 50letého výročí panování císaře Františka Josefa I. Následně byla ustavena 6členná stavební komise, v jejímž čele stanul Václav Tobiášek.
Nastala doba hledání vhodného místa. To bylo nakonec nalezeno mezi kamenným křížem a hasičskou zbrojnicí. Vypracováním plánu a rozpočtu stavby byl pověřen původně mistr zednický Josef Šulc z Pražského Předměstí, ale jeho dílo bylo odmítnuto stavitelským oddělením okresního hejtmanství. To zadalo obé architektovi Čeňku Křičkovi z Kolína, který měl za sebou již stavbu novorenesanční budovy občanské záložny čp. 75 v Kolíně (1895) a evangelického kostela v Libici nad Cidlinou (1896).
Poté se objevil problém v tom, že této stavbě nepřál libčanský farář P. Josef Šmíd, k němuž se přidal František Šnytr z čp. 92, který vše zdržel kvůli řadě rekursů, jež podal na všechny možné instituce. Když byly všechny zamítnuty, odvolal se ke správnímu soudu. Zde je třeba dodat, že František Šnytr si sjednal dvojici významných advokátů – JUDr. Jana Hellera z Hradce Králové a JUDr. Jaromíra Horáčka z Nechanic, zatímco autorem veškerých obecních odpovědí byl jen zdejší řídící učitel, protože obec neměla tolik peněz, aby mohla být právně zastupována.
Koncem ledna 1900 došlo obci vyrozumění o tom, že Šnytrově rekursu nebylo vyhověno, takže obec mohla zahájit stavbu, kterou provedl v postklasicistním slohu mistr zednický Josef Hroch z Praskačky. Ten dokonce ještě slevil 11 % z podaného rozpočtu, tj. ze 7 184,19 zl. Pod základní kámen, jenž byl upraven strážníkem dráhy č. 11 Janem Andersem, posvěcen libčanským děkanem a zazděn Václavem Horákem, byla 23. srpna 1900 vložena láhev s pamětní listinou. Zvony byly pořízeny u královéhradecké firmy V. F. Červený a synové. 94 kg vážící „Nejsvětější Trojice“ a 52 kg vážící „sv. Václav“ byly zavěšeny na věž 6. září téhož roku a k vysvěcení celé kaple P. Josefem Šmídem došlo 4. listopadu 1900.
V roce 1901 darovala Emilie Dažková z Hubenic věčnou lampu za 120 K, Anna Píšová z Hubenic oltářní obraz za 40 K, Anna Malířová sochu Panny Marie Lurdské za 70 K. Vedle toho František Šrajer odkázal jako první příspěvek na varhany 4 000 K a manželé Píšovi z Hubenic darovali drahocenné korouhve v ceně 160 K. Varhany byly pořízeny roku 1902 od Josefa Vanického z Třebechovic pod Orebem. Vyšly celkem na 1 200 K, z nichž 400 K odkázal 8. března 1901 zemřelý František Šrajer z čp. 31. Kamenný oltář byl proveden v letech 1902-1903 c. k. odbornou školou sochařsko-kamenickou v Hořicích, přičemž autorem projektu byl architekt Václav Weinzetl, reliéf Nejsvětější Trojice Boží vymodeloval profesor Josef Suchomel. Vysvěcen byl 19. července 1903 opět libčanským děkanem. Téhož roku manželé Tleskotovi na upomínku sňatku své dcery Anežky věnovali jubilejní kapli velký nástěnný kříž s tělem Páně a oltářní květiny. 8. února 1917 došlo k rekvizici obou zvonů. Nové zvony byly pořízeny až po vzniku ČSR. Oprava kaple proběhla v roce 1933. Celkový náklad i se dvojicí zvonů činil 23 080 Kč.
Roku 1942 došlo k rekvizici 1 zvonu, který se zpět nevrátil a byl použit na nacistickou válečnou výrobu. Poté nastalo delší období nezájmu o objekt. Teprve v letech 1993-1994 byla provedena generální oprava kostela a roku 1995 došlo na opravu varhan, kterou provedl Vladimír Grygar z Prostějova. V roce 2012 byla vyhlášena veřejná sbírka na opravu kaple, protože vnitřní i vnější omítky opadávaly kvůli zvýšené vlhkosti, strop byl prasklý a bylo tu i mnoho dalších závad. Poslední její obnova proběhla v letech 2016- 2017, kdy šlo zejména o rekonstrukci dřevěné konstrukce věže a zavěšení zvonu, opravu schodiště, vnitřních omítek, podlah a dveří. Zbývalo tak opravit pouze venkovní omítky, což si objekt skutečně zasloužil, ale stejně jako jinde šlo o to, kde sehnat potřebné peníze. Ty se nakonec sehnaly a v současné době prochází exteriér objektu tolik potřebnou obnovou. Nyní je kaple vedena jako filiální kostel, který nadále patří pod libčanskou farnost (viz https://www.bihk.cz/dieceze/kostel/nejsvetejsi-trojice-57).
Nápady o zřízení vlastní kaple se objevily mnohokrát v rámci posledních staletí, kdy začala Lhota pod Libčany překotně růst a do libčanského kostela bylo odsud docela daleko. Navíc se k tomu posléze přidružily různé spory obce i některých jednotlivců s libčanským farářem. Vážně se tímto problémem začala obec zabývat teprve v roce 1897. To proto, že když byl obecním nákladem zřízen vlastní hřbitov (základní kámen byl položen 23. května 1896, výstavbou pověřen J. A. Holinka z Roudnice, jeho posvěcení bylo uspořádáno 2. července téhož roku a hned po něm byla na pohřebišti pochována Anna Perná, roz. Luňáková, z čp. 79), mohly by se pohřební obřady též konat na území v obci a nevozit nebožtíky jinam. 6. ledna tohoto roku bylo na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva rozhodnuto, že v následujícím roce bude postavena nákladem obce „Jubilejní mešní a modlitební kaple císaře a krále Františka Josefa I.“, to z toho důvodu, že tento rok byl ve znamení oslav 50letého výročí panování císaře Františka Josefa I. Následně byla ustavena 6členná stavební komise, v jejímž čele stanul Václav Tobiášek.
Nastala doba hledání vhodného místa. To bylo nakonec nalezeno mezi kamenným křížem a hasičskou zbrojnicí. Vypracováním plánu a rozpočtu stavby byl pověřen původně mistr zednický Josef Šulc z Pražského Předměstí, ale jeho dílo bylo odmítnuto stavitelským oddělením okresního hejtmanství. To zadalo obé architektovi Čeňku Křičkovi z Kolína, který měl za sebou již stavbu novorenesanční budovy občanské záložny čp. 75 v Kolíně (1895) a evangelického kostela v Libici nad Cidlinou (1896).
Poté se objevil problém v tom, že této stavbě nepřál libčanský farář P. Josef Šmíd, k němuž se přidal František Šnytr z čp. 92, který vše zdržel kvůli řadě rekursů, jež podal na všechny možné instituce. Když byly všechny zamítnuty, odvolal se ke správnímu soudu. Zde je třeba dodat, že František Šnytr si sjednal dvojici významných advokátů – JUDr. Jana Hellera z Hradce Králové a JUDr. Jaromíra Horáčka z Nechanic, zatímco autorem veškerých obecních odpovědí byl jen zdejší řídící učitel, protože obec neměla tolik peněz, aby mohla být právně zastupována.
Koncem ledna 1900 došlo obci vyrozumění o tom, že Šnytrově rekursu nebylo vyhověno, takže obec mohla zahájit stavbu, kterou provedl v postklasicistním slohu mistr zednický Josef Hroch z Praskačky. Ten dokonce ještě slevil 11 % z podaného rozpočtu, tj. ze 7 184,19 zl. Pod základní kámen, jenž byl upraven strážníkem dráhy č. 11 Janem Andersem, posvěcen libčanským děkanem a zazděn Václavem Horákem, byla 23. srpna 1900 vložena láhev s pamětní listinou. Zvony byly pořízeny u královéhradecké firmy V. F. Červený a synové. 94 kg vážící „Nejsvětější Trojice“ a 52 kg vážící „sv. Václav“ byly zavěšeny na věž 6. září téhož roku a k vysvěcení celé kaple P. Josefem Šmídem došlo 4. listopadu 1900.
V roce 1901 darovala Emilie Dažková z Hubenic věčnou lampu za 120 K, Anna Píšová z Hubenic oltářní obraz za 40 K, Anna Malířová sochu Panny Marie Lurdské za 70 K. Vedle toho František Šrajer odkázal jako první příspěvek na varhany 4 000 K a manželé Píšovi z Hubenic darovali drahocenné korouhve v ceně 160 K. Varhany byly pořízeny roku 1902 od Josefa Vanického z Třebechovic pod Orebem. Vyšly celkem na 1 200 K, z nichž 400 K odkázal 8. března 1901 zemřelý František Šrajer z čp. 31. Kamenný oltář byl proveden v letech 1902-1903 c. k. odbornou školou sochařsko-kamenickou v Hořicích, přičemž autorem projektu byl architekt Václav Weinzetl, reliéf Nejsvětější Trojice Boží vymodeloval profesor Josef Suchomel. Vysvěcen byl 19. července 1903 opět libčanským děkanem. Téhož roku manželé Tleskotovi na upomínku sňatku své dcery Anežky věnovali jubilejní kapli velký nástěnný kříž s tělem Páně a oltářní květiny. 8. února 1917 došlo k rekvizici obou zvonů. Nové zvony byly pořízeny až po vzniku ČSR. Oprava kaple proběhla v roce 1933. Celkový náklad i se dvojicí zvonů činil 23 080 Kč.
Roku 1942 došlo k rekvizici 1 zvonu, který se zpět nevrátil a byl použit na nacistickou válečnou výrobu. Poté nastalo delší období nezájmu o objekt. Teprve v letech 1993-1994 byla provedena generální oprava kostela a roku 1995 došlo na opravu varhan, kterou provedl Vladimír Grygar z Prostějova. V roce 2012 byla vyhlášena veřejná sbírka na opravu kaple, protože vnitřní i vnější omítky opadávaly kvůli zvýšené vlhkosti, strop byl prasklý a bylo tu i mnoho dalších závad. Poslední její obnova proběhla v letech 2016- 2017, kdy šlo zejména o rekonstrukci dřevěné konstrukce věže a zavěšení zvonu, opravu schodiště, vnitřních omítek, podlah a dveří. Zbývalo tak opravit pouze venkovní omítky, což si objekt skutečně zasloužil, ale stejně jako jinde šlo o to, kde sehnat potřebné peníze. Ty se nakonec sehnaly a v současné době prochází exteriér objektu tolik potřebnou obnovou. Nyní je kaple vedena jako filiální kostel, který nadále patří pod libčanskou farnost (viz https://www.bihk.cz/dieceze/kostel/nejsvetejsi-trojice-57).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.172, 15.697)
Poslední aktualizace: 28.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lhota pod Libčany
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel Nejsvětější Trojice ve Lhotě pod Libčany
Švehlův dům ve Lhotě pod Libčany
Dům, budova
Na přelomu 20. a 30. let 20. století se po celé republice stavěly tzv. Švehlovy domy, jež byly budovány na počest významného čs. politika Antonína Švehly, označovaného za "jednoho z největších synů našeho národa" …
0.3km
více »
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Kaple
Lhota pod Libčany - ves, kterou založil Opatovický klášter, tehdy jako dřevorubeckou osadu, kolem roku 1375 v místě bývalého lesu Trávník. Roku 1421 byl Opatovický klášter vypálen a Lhota připadla Diviši Bořku z Miletínka. Dalšími majiteli obce byl např. Jiří z Poděbrad, rod Pernštejnů a Habsburků. Zlomovým rokem pro obec byl rok 1580, kdy ji zakoupil císařský hejtman…
0.3km
více »
Lhota pod Libčany
Vesnice
Místo, kde se dnes nachází Lhota pod Libčany, náleželo původně opatovickým benediktýnům, jejichž klášter byl zničen husity v roce 1421. Podle lidových podání vznikla Lhota pod Libčany jako dřevorubecká osada, neboť 24. ledna 1372 zakoupil opatovický klášter od českého krále Karla I., známého jako říšskoněmeckého císaře Karla IV., les Trávník mezi Osicemi a Libčany a lán lesa a …
0.4km
více »
Škola ve Lhotě pod Libčany
Dům, budova
Původně místní děti navštěvovaly farní školu v Libčanech, zřízenou v roce 1683. V 18. století činil desátek kantorovi při farní škole 16x 1 věrtel a 2x 2 měřice žita. Ve Lhotě pod Libčany se začalo vyučovat kolem …
0.4km
více »
Družstevní sušárna čekanky a mlýn ve Lhotě pod Libčany
Dům, budova
Pěstování čekanky je u nás dnes skoro již neznámá věc, ale dříve byla tato plodina v severovýchodních Čechách velmi oblíbená a přinášela řadě rolníků značné prostředky. Do našich zemí se dostala počátkem 19. stole…
0.6km
více »
Rybníčky Dudák a Kratochvílka ve Lhotě pod Libčany
Rybník
Lhota pod Libčany patřila již od nepaměti mezi místa, kde se velmi projevoval velký nedostatek vody, což bylo řešeno množstvím různých nebeských rybníčků, jež byly většinou soukromým majetkem. První z nich se zde …
0.6km
více »
Hubenice (Lhota pod Libčany)
Místní část
První zmínka o této obci pochází z roku 1395 a její název by měl být odvozen od slova „hubený“, jež však ve staré češtině znamenalo „ubohý, nešťastný“ (Biednice, Bídnice). Jiné teorie tvrdí, že se tak jmenují po s…
1.3km
více »
Obecní (Hubenický) rybník
Rybník
Původní obecní rybník se nacházel na hubenické návsi mezi čp. 3 a 6 a kousek od něj na východ byla další vodní plocha (mezi nimi se nacházelo stavení čp. 8; dnes je v těchto místech dětské hřiště a okolí bylo park…
1.4km
více »
Libčany - sv. Panna Marie
Socha
Pomník se sochou sv. Panny Marie, najdeme pod Libčany v křižovatce cest ve směru ke státní silnicí. Pomník zde vytváří zajímavý krajinotvorný prvek.
Datum vzniku sochy a kým byla věnována mi znám není, dyž by tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
1.9km
více »
Vodní mlýn ve Hvozdnici
Mlýn
Stejně jako jinde po okolí byl zdejší mlýn založen vrchností. Postaven byl kolem roku 1573 majitelem libčanského panství Václavem Nejedlým, synem Petra Nejedlého z Vysoké. Nad ním se nacházela trojice rybníků k na…
2.1km
více »
Obecní rybník v Urbanicích
Rybník
Přestože obcí protékal od nepaměti bezejmenný potok (později se změnily poměry melioracemi okolních pozemků), bývaly Urbanice často bez vody, a tak bylo postupně vybudováno několik vodních ploch. Kdy došlo k jejic…
2.2km
více »
Polizy (Osice)
Místní část
Dříve byly pro tuto ves používány též názvy Půllisy a Polisy (1436 a 1494 Polizy, 1560 a 1654 Polyzy, 1789 a 1837 Polis, 1854 Polisy). Ty měly vzniknout podle toho, že zde byly cesty z obce uzavírány polovičními l…
2.2km
více »
Trávník (Osice)
Místní část
Původně tato lokalita náležela opatovickým benediktýnům a po zničení jejich kláštera husity v roce 1421 ovládl všechny klášterní majetky Diviš Bořek z Miletínka, jemuž je roku 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský…
2.2km
více »
Urbanice
Vesnice
Toto území, jež bylo osídleno již v době kamenné (doloženo několika nálezy provrtaných kamenných sekyrek na přelomu 19. a 20. století), patřilo původně opatovickému klášteru. Povídá se, že tu stávala tvrz, ale ta …
2.2km
více »
Železniční stanice v Praskačce
Dům, budova
Železniční trať se objevila na katastru obce v roce 1873, kdy tudy byla vybudována trasa Rakouské severozápadní dráhy. Se stavbou se na území obce začalo v dubnu 1873, koncem září téhož roku byla dostavěna a od 4.…
2.3km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé Bonsai centrum.
Libčany se nacházejí 10 km západně od Hradce Králové. Odbočit se k nim dá ze silnice I/ 11 vedoucí z východočeské metropole …
2.3km
více »
Polizy - vyhlídka u křížku
Vyhlídka
Vyhlídkové místo se nachází u křížku nedaleko křižovatky u obce Polizy mezi Osicemi a Lhotou pod Libčany. Kříž byl postaven na náklady Jana a Kateřiny Pluhovských z Poliz roku 1840. K severu se od vyhlídky nabízí …
2.3km
více »
Hvozdnice ( u Libčan)
Vesnice
Hvozdnice - první písemné zmínky o osídlení jsou udávány k r. 1073, ale nálezy kosterních hrobů únětické kultury v blízké obci Želí dokazují osídlení daleko dřívější. Jméno obce je odvozeno z přídavného jména hvozdná, tedy ves ležící ve hvozdu, v hlubokém lese. Vzhledem k poloze obce na jižním svahu mírného návrší jsou od ní daleké výhledy do Polabí a k Železným horám.
2.3km
více »
Rybník Horní Renešák
Fotogalerie
Jde o prostřední z trojice vodních ploch, která vznikla nejspíše v 16. století, ale nemůžeme vyloučit ani její starší původ. Jejím úkolem byl sice chov ryb na libčanský zámek, ale hlavně sloužila k pohonu hvozdnic…
2.3km
více »
Libčany - dřevěná zvonice
Zvonice
Starou dřevěnou Zvonici, jedinou svého druhu v okolí, najdeme v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve zvonici jsou čtyři zvony. Střecha i dřevěné opláštění stavby zvonice byly obnovena počátkem devadesátých let minulého století.
2.4km
více »
Hvozdnice
Vesnice
Tato obec leží na návrší mezi Hradcem Králové a Libčany, přičemž je obklopena ovocnými sady, v nichž se vždy pěstovaly zejména třešně, višně a později též jablka. Podle jedné teorie byla původně nazývána jako Vozn…
2.4km
více »
Žižkovec (Praskačka)
Místní část
Vedle varianty Žižkovec, jež se oficiálně používá dnes, se v historii objevuje též pojmenování Žižkoves, což vyvolávalo řadu pověstí a dohadů o vzniku tohoto sídla, někdy dokonce spojených s Janem Žižkou z Trocnov…
2.4km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové. Nejstarší písemný záznam o obci je z r. 1073. Dominantou Libčan je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený kolem roku 1225, g…
2.5km
více »
Rybník U studánky v lese
Fotogalerie
Několik snímků lesního rybníčku u Libčan, který vznikl na toku oficiálně bezejmenného potoka, počínajícího svoji pouť v Libušině studánce a odtud rovněž obdržel svůj název. Je následovníkem svého staršího "kolegy"…
2.5km
více »
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Zajímavost
Na počátku této firmy byla prostá libčanská dílna Josefa Včeláka, který v ní od roku 1880 vyráběl záclony do oken. Tehdy mu to dalo hodně práce, sehnat 50 zlatých do svých začátků. Jeho počátky byly velmi těžké a …
2.6km
více »
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
3.1km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
3.2km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
6.4km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
10.6km
více »