Družstevní sušárna čekanky a mlýn ve Lhotě pod Libčany
Pěstování čekanky je u nás dnes skoro již neznámá věc, ale dříve byla tato plodina v severovýchodních Čechách velmi oblíbená a přinášela řadě rolníků značné prostředky. Do našich zemí se dostala počátkem 19. století, i když tehdy ještě vítězil dovoz z Pruska. Posléze vznikly rovněž první továrny na její zpracování, v roce 1804 vznikla továrna firmy Günther v Mochtíně u Klatov a v polovině téhož století vznikly další provozy v Lovosicích a v Praze. Ve větším se však u nás začala pěstovat teprve kolem roku 1880 a již po 10 letech se severovýchod Čech stal jednou z nejpřednějších lokalit, kde bylo její pěstování i zpracování v rukou jednotlivých hospodářů, aby po roce 1900 začaly vítězit myšlenky ohledně družstevních podniků, a to zejména v oblasti jejího sušení, aby byla následně zužitkována na kávové náhražky, přičemž na východě Čech se jejím zpracováním zabývala továrna firmy Franck, jež vznikla v Pardubicích roku 1896.
První sušárny na Královéhradecku vznikly v Těchlovicích (Drnek a Pilnáček), v Kuklenách (Čejka) a v Hřibsku (Loučný), a to jako ryze soukromé podniky, do nichž dodávali čekanku rolníci z okolí, přičemž z předem dojednané ceny jim byly poskytovány zálohy. V letech 1898-1899 však došlo k prudkému pádu cen čekanky, což zapříčinilo zakládání čekankových družstev. V podstatě šlo o to, že pěstitelé této plodiny z 1-4 obcí utvořili družstvo a v jeho rámci zřídili vlastní sušárnu čekanky, aby ten největší zisk, který zůstával vlastníkům sušáren, se nakonec stal jejich dalším příjmem. První takové subjekty se objevily v Sánech u Poděbrad a v Praskačce a k tomuto boomu se nakonec přidali i rolníci ze Lhoty pod Libčany.
K založení hospodářského družstva pro zpracování čekanky tam došlo po dlouhých a bouřlivých poradách 25. prosince 1903. K zapsání Rolnického družstva pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany a okolí, z. s. s r. o. do rejstříku společenstev došlo 4. února 1904. Jeho prvním starostou byl Antonín Kubizňák a koncem roku 1904 mělo družstvo 42 členů se 149 podíly po 100 K. Již během jara a léta téhož roku byla postavena sušárna o 8 pecích (veřejná soutěž na zhotovitele byla vyhlášena 7. února 1904 a zadána 21. února téhož roku). Postavena byla zednickým mistrem Josefem Hrochem z Praskačky a tesařským mistrem Františkem Tikalem z Opatovic nad Labem. Stroje dodala firma Ed. Kokora z Prostějova na Moravě, z níž se v roce 1911 stala Rolnická akciová továrna na stroje, slévárna a kotlárna Ed. Kokora a spol. v Přerově.
Sušárna začala pracovat na podzim 1904 a dosáhla slušného úspěchu, i když tehdy se kvůli velkému suchu čekance příliš nedařilo. O 5 let později došlo k ustavení nového rolnického družstva pro přistavění mlýna k dosavadní sušárně. Rolnické mlýnské družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Lhotu pod Libčany a okolí, z. s. s r. o. bylo zapsáno do rejstříku společenstev 5. ledna 1910. Proti subvenci této stavby se postavil Spolek mlynářů českomoravských a mlynáři z Královéhradecka a Nechanicka, jejichž jménem podal u Zemědělské rady protest burzovní rada Jan Koštíř. Mlýn, zařízený stroji od firmy J. Hübner & K. Opitz z Pardubic, byl uveden do provozu ještě v roce 1909 (družstvem převzat do správy 19. září 1909) a předsedou tohoto družstva byl František Valenta z čp. 36. Dalšímu rozvoji obou družstev pomohla elektrifikace obce roku 1911 a zřízení nákladní rampy u železniční zastávky o 2 roky později. V roce 1917 začalo družstvo participovat na nově postaveném skladišti u nádraží, jehož náklad hradilo právě ono spolu s obilním skladištěm královéhradeckého rolnického družstva. Úspěšné hospodaření obou družstev si prohlédl 13. března 1922 i ministr zemědělství František Staněk.
O 3 roky později se členové Rolnického mlýnského družstva rozhodli postavit u mlýna pekárnu s 1 pecí, jejíž stavba vyšla na 60 000 Kč. Členové družstva dodávali do mlýna obilí, to se následně semlelo a z mouky se pak v pekárně peklo, aniž by tedy bylo potřeba nakupovat surovinu nebo přímo mouku. Chléb se tehdy pekl až 4x denně a za 1 upečený chléb se platila 1 Kč. Tato výhoda přinesla do Lhoty pod Libčany to, že se v místních staveních přestalo s pečením vlastního chleba.
Všem družstevním provozům se dařilo tak, že měly peníze i na investování v rámci obce. Příkladem budiž třetina nákladů na výstavbu Švehlova domu v letech 1933-1934, jíž uhradilo právě Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany. Takto fungovala obě družstva až do svého zániku na přelomu 40. a 50. let 20. století, přičemž za německé okupace úzce spolupracovala s Rolnickým družstvem skladištním a výrobním v Hradci Králové. Ještě před nimi byla v roce 1949 uzavřena pražírna cikorky Františka Pelikána. Roku 1950 mělo Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany 62 členů s 203 podíly po 1 000 Kčs (203 000 Kčs), veškerý pohon byl již elektrický a tento subjekt se skládal z mlýnského odboru (pro obce Lhota pod Libčany, Hubenice, Polizy, Trávník, Osice, Osičky, Syrovátka, Roudnice, Krásnice, Sedlice a Urbanice), který tehdy zpracoval 40 vagonů tvrdého obilí a 20 vagonů šrotu; pekárny o 2 pecích na 95 bochníků a sušárny čekanky, v níž se zpracovalo 16 475 q surové čekanky a polotovaru bylo 4 500 q.
Sušárnu převzal podnik Kávoviny n. p. Pardubice a prostory mlýna sloužily po vzniku JZD 19. března 1953 jako sklady a přípravna krmiva. O samotný objekt však nebyl přílišný zájem, takže postupem času začal chátrat. Situace se změnila až v roce 1994, kdy došlo k jeho generální opravě a přestavbě. Tyto práce byly provedeny firmou Stavoka Kosice, která si zde chtěla zřídit provozní místnosti s kancelářemi, garáže a sklady. V letech 2001-2014 zde sídlila a podnikala společnost Stavebniny STAFI, s. r. o. V současné době náleží areál, jenž prošel řadou stavebních úprav a přestaveb, firmě RYKOV Libčany, s. r. o. Ta v roce 2020 provedla rekonstrukci a rozšíření manipulačních ploch areálu a nechala vybudovat novou halu. Více o této firmě lze najít na jejím webu: https://www.rykov.cz.
První sušárny na Královéhradecku vznikly v Těchlovicích (Drnek a Pilnáček), v Kuklenách (Čejka) a v Hřibsku (Loučný), a to jako ryze soukromé podniky, do nichž dodávali čekanku rolníci z okolí, přičemž z předem dojednané ceny jim byly poskytovány zálohy. V letech 1898-1899 však došlo k prudkému pádu cen čekanky, což zapříčinilo zakládání čekankových družstev. V podstatě šlo o to, že pěstitelé této plodiny z 1-4 obcí utvořili družstvo a v jeho rámci zřídili vlastní sušárnu čekanky, aby ten největší zisk, který zůstával vlastníkům sušáren, se nakonec stal jejich dalším příjmem. První takové subjekty se objevily v Sánech u Poděbrad a v Praskačce a k tomuto boomu se nakonec přidali i rolníci ze Lhoty pod Libčany.
K založení hospodářského družstva pro zpracování čekanky tam došlo po dlouhých a bouřlivých poradách 25. prosince 1903. K zapsání Rolnického družstva pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany a okolí, z. s. s r. o. do rejstříku společenstev došlo 4. února 1904. Jeho prvním starostou byl Antonín Kubizňák a koncem roku 1904 mělo družstvo 42 členů se 149 podíly po 100 K. Již během jara a léta téhož roku byla postavena sušárna o 8 pecích (veřejná soutěž na zhotovitele byla vyhlášena 7. února 1904 a zadána 21. února téhož roku). Postavena byla zednickým mistrem Josefem Hrochem z Praskačky a tesařským mistrem Františkem Tikalem z Opatovic nad Labem. Stroje dodala firma Ed. Kokora z Prostějova na Moravě, z níž se v roce 1911 stala Rolnická akciová továrna na stroje, slévárna a kotlárna Ed. Kokora a spol. v Přerově.
Sušárna začala pracovat na podzim 1904 a dosáhla slušného úspěchu, i když tehdy se kvůli velkému suchu čekance příliš nedařilo. O 5 let později došlo k ustavení nového rolnického družstva pro přistavění mlýna k dosavadní sušárně. Rolnické mlýnské družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Lhotu pod Libčany a okolí, z. s. s r. o. bylo zapsáno do rejstříku společenstev 5. ledna 1910. Proti subvenci této stavby se postavil Spolek mlynářů českomoravských a mlynáři z Královéhradecka a Nechanicka, jejichž jménem podal u Zemědělské rady protest burzovní rada Jan Koštíř. Mlýn, zařízený stroji od firmy J. Hübner & K. Opitz z Pardubic, byl uveden do provozu ještě v roce 1909 (družstvem převzat do správy 19. září 1909) a předsedou tohoto družstva byl František Valenta z čp. 36. Dalšímu rozvoji obou družstev pomohla elektrifikace obce roku 1911 a zřízení nákladní rampy u železniční zastávky o 2 roky později. V roce 1917 začalo družstvo participovat na nově postaveném skladišti u nádraží, jehož náklad hradilo právě ono spolu s obilním skladištěm královéhradeckého rolnického družstva. Úspěšné hospodaření obou družstev si prohlédl 13. března 1922 i ministr zemědělství František Staněk.
O 3 roky později se členové Rolnického mlýnského družstva rozhodli postavit u mlýna pekárnu s 1 pecí, jejíž stavba vyšla na 60 000 Kč. Členové družstva dodávali do mlýna obilí, to se následně semlelo a z mouky se pak v pekárně peklo, aniž by tedy bylo potřeba nakupovat surovinu nebo přímo mouku. Chléb se tehdy pekl až 4x denně a za 1 upečený chléb se platila 1 Kč. Tato výhoda přinesla do Lhoty pod Libčany to, že se v místních staveních přestalo s pečením vlastního chleba.
Všem družstevním provozům se dařilo tak, že měly peníze i na investování v rámci obce. Příkladem budiž třetina nákladů na výstavbu Švehlova domu v letech 1933-1934, jíž uhradilo právě Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany. Takto fungovala obě družstva až do svého zániku na přelomu 40. a 50. let 20. století, přičemž za německé okupace úzce spolupracovala s Rolnickým družstvem skladištním a výrobním v Hradci Králové. Ještě před nimi byla v roce 1949 uzavřena pražírna cikorky Františka Pelikána. Roku 1950 mělo Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany 62 členů s 203 podíly po 1 000 Kčs (203 000 Kčs), veškerý pohon byl již elektrický a tento subjekt se skládal z mlýnského odboru (pro obce Lhota pod Libčany, Hubenice, Polizy, Trávník, Osice, Osičky, Syrovátka, Roudnice, Krásnice, Sedlice a Urbanice), který tehdy zpracoval 40 vagonů tvrdého obilí a 20 vagonů šrotu; pekárny o 2 pecích na 95 bochníků a sušárny čekanky, v níž se zpracovalo 16 475 q surové čekanky a polotovaru bylo 4 500 q.
Sušárnu převzal podnik Kávoviny n. p. Pardubice a prostory mlýna sloužily po vzniku JZD 19. března 1953 jako sklady a přípravna krmiva. O samotný objekt však nebyl přílišný zájem, takže postupem času začal chátrat. Situace se změnila až v roce 1994, kdy došlo k jeho generální opravě a přestavbě. Tyto práce byly provedeny firmou Stavoka Kosice, která si zde chtěla zřídit provozní místnosti s kancelářemi, garáže a sklady. V letech 2001-2014 zde sídlila a podnikala společnost Stavebniny STAFI, s. r. o. V současné době náleží areál, jenž prošel řadou stavebních úprav a přestaveb, firmě RYKOV Libčany, s. r. o. Ta v roce 2020 provedla rekonstrukci a rozšíření manipulačních ploch areálu a nechala vybudovat novou halu. Více o této firmě lze najít na jejím webu: https://www.rykov.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.175, 15.697)
Poslední aktualizace: 31.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lhota pod Libčany
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Družstevní sušárna čekanky a mlýn ve Lhotě pod Libčany
Libčany - sv. Panna Marie
Socha
Pomník se sochou sv. Panny Marie, najdeme pod Libčany v křižovatce cest ve směru ke státní silnicí. Pomník zde vytváří zajímavý krajinotvorný prvek.
Datum vzniku sochy a kým byla věnována mi znám není, dyž by tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
0.7km
více »
Kostel Nejsvětější Trojice ve Lhotě pod Libčany
Kostel
Lhota pod Libčany, jak je již vidět ze samého názvu, tak byla od dávných dob přifařena do Libčan a jedinou věcí, co vlastně měla, byla vlastní zvonička. Původně se v obci zvonilo právě jen z obecní zvoničky, do ní…
0.9km
více »
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Kaple
Lhota pod Libčany - ves, kterou založil Opatovický klášter, tehdy jako dřevorubeckou osadu, kolem roku 1375 v místě bývalého lesu Trávník. Roku 1421 byl Opatovický klášter vypálen a Lhota připadla Diviši Bořku z Miletínka. Dalšími majiteli obce byl např. Jiří z Poděbrad, rod Pernštejnů a Habsburků. Zlomovým rokem pro obec byl rok 1580, kdy ji zakoupil císařský hejtman…
0.9km
více »
Škola ve Lhotě pod Libčany
Dům, budova
Původně místní děti navštěvovaly farní školu v Libčanech, zřízenou v roce 1683. V 18. století činil desátek kantorovi při farní škole 16x 1 věrtel a 2x 2 měřice žita. Ve Lhotě pod Libčany se začalo vyučovat kolem …
0.9km
více »
Švehlův dům ve Lhotě pod Libčany
Dům, budova
Na přelomu 20. a 30. let 20. století se po celé republice stavěly tzv. Švehlovy domy, jež byly budovány na počest významného čs. politika Antonína Švehly, označovaného za "jednoho z největších synů našeho národa" …
1km
více »
Rybníčky Dudák a Kratochvílka ve Lhotě pod Libčany
Rybník
Lhota pod Libčany patřila již od nepaměti mezi místa, kde se velmi projevoval velký nedostatek vody, což bylo řešeno množstvím různých nebeských rybníčků, jež byly většinou soukromým majetkem. První z nich se zde …
1km
více »
Lhota pod Libčany
Vesnice
Místo, kde se dnes nachází Lhota pod Libčany, náleželo původně opatovickým benediktýnům, jejichž klášter byl zničen husity v roce 1421. Podle lidových podání vznikla Lhota pod Libčany jako dřevorubecká osada, neboť 24. ledna 1372 zakoupil opatovický klášter od českého krále Karla I., známého jako říšskoněmeckého císaře Karla IV., les Trávník mezi Osicemi a Libčany a lán lesa a …
1km
více »
Vodní mlýn ve Hvozdnici
Mlýn
Stejně jako jinde po okolí byl zdejší mlýn založen vrchností. Postaven byl kolem roku 1573 majitelem libčanského panství Václavem Nejedlým, synem Petra Nejedlého z Vysoké. Nad ním se nacházela trojice rybníků k na…
1.1km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé Bonsai centrum.
Libčany se nacházejí 10 km západně od Hradce Králové. Odbočit se k nim dá ze silnice I/ 11 vedoucí z východočeské metropole …
1.2km
více »
Rybník Horní Renešák
Fotogalerie
Jde o prostřední z trojice vodních ploch, která vznikla nejspíše v 16. století, ale nemůžeme vyloučit ani její starší původ. Jejím úkolem byl sice chov ryb na libčanský zámek, ale hlavně sloužila k pohonu hvozdnic…
1.2km
více »
Libčany - dřevěná zvonice
Zvonice
Starou dřevěnou Zvonici, jedinou svého druhu v okolí, najdeme v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve zvonici jsou čtyři zvony. Střecha i dřevěné opláštění stavby zvonice byly obnovena počátkem devadesátých let minulého století.
1.3km
více »
Hvozdnice
Vesnice
Tato obec leží na návrší mezi Hradcem Králové a Libčany, přičemž je obklopena ovocnými sady, v nichž se vždy pěstovaly zejména třešně, višně a později též jablka. Podle jedné teorie byla původně nazývána jako Vozn…
1.3km
více »
Hvozdnice ( u Libčan)
Vesnice
Hvozdnice - první písemné zmínky o osídlení jsou udávány k r. 1073, ale nálezy kosterních hrobů únětické kultury v blízké obci Želí dokazují osídlení daleko dřívější. Jméno obce je odvozeno z přídavného jména hvozdná, tedy ves ležící ve hvozdu, v hlubokém lese. Vzhledem k poloze obce na jižním svahu mírného návrší jsou od ní daleké výhledy do Polabí a k Železným horám.
1.3km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové. Nejstarší písemný záznam o obci je z r. 1073. Dominantou Libčan je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený kolem roku 1225, g…
1.4km
více »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Libčanech
Kostel
Tento chrám byl založen v románském slohu někdy ve 13. století jako tribunový kostel s obdélnou lodí zakončenou apsidou. V letech 1352, 1384, 1395 a 1397 byl kostel v rejstříku papežského desátku zmiňován jako far…
1.4km
více »
Rybník U studánky v lese
Fotogalerie
Několik snímků lesního rybníčku u Libčan, který vznikl na toku oficiálně bezejmenného potoka, počínajícího svoji pouť v Libušině studánce a odtud rovněž obdržel svůj název. Je následovníkem svého staršího "kolegy"…
1.4km
více »
Zaniklý panský pivovar v Libčanech
Zajímavost
Přestože je existence zdejšího pivovaru doložena pouze od 18. století, tak se vzhledem k jeho položení, tj. nedaleko místní tvrze, přestavěné později na zámek, uvažuje, že mohl vzniknout o mnoho let dříve, někteří…
1.5km
více »
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Zajímavost
Na počátku této firmy byla prostá libčanská dílna Josefa Včeláka, který v ní od roku 1880 vyráběl záclony do oken. Tehdy mu to dalo hodně práce, sehnat 50 zlatých do svých začátků. Jeho počátky byly velmi těžké a …
1.5km
více »
Roudnický potok
Potok
Tento vodní tok o délce 7,47 km býval dříve zván rovněž jako Roudnice (v 80. letech 19. století jsou zmínky o tom, že byl pojmenován jako Kočár, podle stejnojmenného rybníka - „...am Teiche Kočár und im benachbart…
1.8km
více »
Obecní rybník v Urbanicích
Rybník
Přestože obcí protékal od nepaměti bezejmenný potok (později se změnily poměry melioracemi okolních pozemků), bývaly Urbanice často bez vody, a tak bylo postupně vybudováno několik vodních ploch. Kdy došlo k jejic…
2km
více »
Urbanice
Vesnice
Toto území, jež bylo osídleno již v době kamenné (doloženo několika nálezy provrtaných kamenných sekyrek na přelomu 19. a 20. století), patřilo původně opatovickému klášteru. Povídá se, že tu stávala tvrz, ale ta …
2km
více »
Kopec Pašát
Kopec
Jedná se o zalesněné návrší o 260 m n. m. naproti motorestu Maják nad Urbanicemi u Hradce Králové, jež bývalo od 19. století obklopeno ovocnými sady. Je složeno z coniacko-santonských vápnitých jílovců, slínovců v…
2.3km
více »
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
3km
více »
Těchlovice
Vesnice
Těchlovice - první písemná zpráva o vsi zvané Tyechlowicz pochází z roku 1318. V obci najdeme pseudogotickou Kapličku sv. Panny Marie z roku 1900, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1822, pomník ukřižování a pomník…
3.1km
více »
Polizy - vyhlídka u křížku
Vyhlídka
Vyhlídkové místo se nachází u křížku nedaleko křižovatky u obce Polizy mezi Osicemi a Lhotou pod Libčany. Kříž byl postaven na náklady Jana a Kateřiny Pluhovských z Poliz roku 1840. K severu se od vyhlídky nabízí …
3.3km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
4.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.4km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5.4km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
10.2km
více »