Železniční stanice v Praskačce

Železniční trať se objevila na katastru obce v roce 1873, kdy tudy byla vybudována trasa Rakouské severozápadní dráhy. Se stavbou se na území obce začalo v dubnu 1873, koncem září téhož roku byla dostavěna a od 4. října 1873 se na ní začalo jezdit. Tato stavba přinesla Praskačce mnoho dobrého, protože řada místních měla práci. Tehdy však zůstala sama obec ještě bez jakékoliv zastávky. Té se Praskačka dočkala až o 2 desetiletí později. Jediným, co se tu tehdy nacházelo, byl strážní domek č. 13.

Právě nedaleko něj byla po řadě žádostí zřízena osobní zastávka. Jednalo se o 75 m dlouhé sypané nástupiště a hrázděnou čekárnu, jež byly otevřeny 10. října 1893. Obce Urbanice a Praskačka na ní musely přispět značnou částkou - 1 200 zlatými, aby se jí dočkaly. Ale ani to vedení železnice nestačilo, neboť místní hospodáři museli navozit ještě všechno pořebné k výstavbě zastávky. Především šlo o stavební hmoty.

O rok později byla vedle ní zřízena nákladní stanice, jež obdržela pojmenování Praskačka-Urbanice. Toto nosila až do roku 1937, kdy se z ní stala pouze železniční stanice Praskačka. Potřebný pozemek byl zakoupen od urbanických rolníků Košťála a Vodičky, přičemž za korec bylo placeno 500 zlatých. Stejně jako u osobní zastávky, tak i u onoho nákladiště přispěla obec Urbanice poměrným dílem. Nákladní doprava tu byla zahájena v říjnu 1894. Příspěvky na zřízení této zastávky v podobě přízemní výpravní budovy s kanceláří expedienta a dvojicí bytů, k níž byla přistavěna původní čekárna, však Praskačku finančně zatížila tak, že si musela vypůjčit u Hospodářské záložny v Hradci Králové 1 000 zlatých, z nichž 25 zlatých bylo předem zadrženo na úroky.

V roce 1909 požádala obec Urbanice c. k. ministerstvo železnic o přejmenování železniční zastávky Praskačka-Urbanice na jméno Urbanice-Praskačka, když leží na jejím katastru. Proti tomu se ohradil obecní výbor z Praskačky, jenž zaslal ministerstvu protest, v němž vyložil jak a za čí pomoci bylo nádraží vlastně vybudováno. Nakonec zůstalo vše při starém. Roku 1911 bylo na zastávce zřízeno elektrické osvětlení. O 2 roky později mělo dojít ke zrušení této stanice, ale díky zásahu poslance Hynka Srdínka a obecního starosty byl tento plán odvolán. Do dějin se toto nádražíčko s čp. 56 zapsalo také tím, že byl u něj 11. října 1919 přivítán sokolským dorostem a školními dětmi prezident Tomáš G. Masaryk, který se zde zastavil při zpáteční cestě z Hradce Králové do Prahy. V roce 1926 byla na nádraží dokončena stavba třetí koleje.

Takto fungovala zdejší železniční stanice dlouhá desetiletí. Změna nastala až s výstavbou opatovické elektrárny a v roce 1960 otevřenou traťovou spojkou z Plačic do Opatovic nad Labem. Vznikla tak nová stanice s 5 kolejemi a novou výpravní budovou, jež nebyla situována na stejném místě, nýbrž na protější straně kolejí a navíc blíže chlumeckého zhlaví. Přípravné práce byly zahájeny již roku 1958. V té době měla dosavadní čekárna rozměry 5,4 x 5,9 m. O rok později byl zahájen provoz na nově dohotovené čtvrté koleji a na nástupišti byly konečně zřízeny hodiny, takže kdo neměl hodinky, tak se již nemusel ptát jiných cestujících nebo železničního personálu, kolik je hodin. V roce 1960 bylo nádraží rozšířeno o další seřazovací kolej. Vedle toho byla dokončena již výše zmíněná spojka Praskačka-Opatovice nad Labem, po níž poprvé projel vlak 21. června 1960, samozřejmě vezl uhlí pro místní elektrárnu. Na jaře 1961 byla zahájena stavba silnice k novému nádraží, jehož stavba rovněž započala. Prováděcí dokumentace byla vyhotovena podle návrhu SUDOP Praha (odpovědný projektant Václav Štěpán) projektovým střediskem podniku Železniční stavitelství Praha. V dubnu 1964 byla zrušena a rozebrána vlečka do sušárny. Nové nádraží bylo dostavěno následujícího roku a provoz v ní byl zahájen 19. srpna 1965, a to přesně v 17.00 hod. Ze staré nádražní budovy se staly byty.

Vznikl tak dvoutraktový objekt s nízkými valbovými střechami, přízemní provozní a veřejnou částí a patrovou částí provozní a obytnou se 3 byty. Nádraží bylo vybaveno novým reléovým zařízením, pěticí kolejí a jeho délka byla 1 743 m. Vrcholem této dostavby se stalo to, že na závěr mezinárodní konference o rozvoji zabezpečovací techniky na železnicích, jež se konala v Hradci Králové, zavítali její účastníci 30. září 1965 na nové nádraží, kde si prohlédli i již zmiňované reléové zařízení. 28. prosince 1965 projel nádražím první vlak tažený elektrickou lokomotivou.

Od té doby se mnoho nezměnilo, pokud nepočítáme výměnu oken a dveří v roce 2016. Postupem času se však frekvence zde zastavujících vlaků snižovala, a to rozvojem autobusové dopravy i automobilismu. Nové nádraží má však stále stejný vzhled, jen to staré bylo roku 2017 zbouráno a na jeho místě zůstal pouze trávník. Další změnou se stal též zánik pokladny v roce 2009. V současné době se připravuje projekt zdvoukolejnění zdejší trati a s tím spojené změny v tom, že vznikne nová železniční stanice Praskačka a z té dosavadní se stane pouze nákladní s novým pojmenováním Praskačka-staré nádraží. Výpravní budova má být odstraněna a vyrůst by zde měly nové technologické objekty pro zabezpečovací, sdělovací a energetická zařízení. Detail železniční stanice v Praskačce lze najít na webu ČD: https://www.cd.cz/stanice/5453110.