Polizy (Osice)

Dříve byly pro tuto ves používány též názvy Půllisy a Polisy (1436 a 1494 Polizy, 1560 a 1654 Polyzy, 1789 a 1837 Polis, 1854 Polisy). Ty měly vzniknout podle toho, že zde byly cesty z obce uzavírány polovičními lísami – půllísami. Jiné prameny uvádějí, že by mělo jít o ves lidí, kteří polizují (několikrát lízají) nebo lizují (opatřují zářezy do stromů na znamení lesních hranic).

Původně náležely zdejší pozemky opatovickému klášteru. První zmínka o Polizech pochází z 21. září 1436, kdy byla ves císařem Zikmundem Lucemburským zapsána Diviši Bořkovi z Miletínka. 11. listopadu 1460 zastavil Soběslav z Miletínka a z Pardubic osickou tvrz s poplužním dvorem a příslušenstvím, do něhož spadaly celé Polizy, Burianovi, Zdeňkovi a Mikulášovi Trčkovým z Lípy. V roce 1588 náležely Polizy pod osickou rychtu, měly 4 lidi osedlé (Blažek/Jan Buran, Mašek/Matěj Kulhánků, Vaněk/Jan Hanušů a Kunát, který obhospodařoval tzv. Osickou roli) a odváděly 2 kopy, 43 grošů a 2 denáry svatojiřského a 2 kopy, 46 grošů a 2 denáry svatohavelského úroku. Z roku 1627 máme zprávu, že ve vsi mělo osické záduší 3 krávy. Po Bílé hoře byli zdejší osadníci označeni za jedny z největších odpíračů katolické obnovy. Od roku 1654 spadala obec pod osickou farnost. V roce 1773 byl složen kněžský desátek z Poliz takto: žito, oves, z krávy 6 kr., letníky (3 kr.) a dovoz 1 sáhu dříví (obec). O 10 let později byli zdejší evangelíci mezi zakladateli domácí osady v Bukovce.

Roku 1849 se staly Polizy samostatnou politickou obcí. V roce 1868 byly k Polizám připojeny osady Hubenice a Trávník. Roku 1890 zde žilo 190 obyvatel ve 12 domech. V témže roce byly Polizy s Trávníkem přiděleny do obvodu bohdanečského lékaře MUDr. V. Pospíšila, který si stěžoval, že jsou pro něj obě obce kvůli špatné cestě velmi nepřístupné a domáhal se u okresního výboru zvýšení svého služného. Stížnosti podával i prostřednictvím tisku ještě 7 let poté. V červenci 1895 byl dělník František Horáček zaměstnán u rolníka Kotka, kde při kopání záhrobně nalezl pod cihlou hrnec naplněný asi 150 kusy stříbrných mincí. Jen několik z nich se dostalo do rukou osického řídícího učitele Weisbauera, zbytek si rozebrali přítomní lidé. Roku 1910 měly Polizy 91 obyvatel, kteří žili v 15 domech, přičemž celá politická obec měla 341 obyvatel v 57 domech. O 7 let později bylo ustaveno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech v Polisích, které elektrifikovalo obec tím způsobem, že se napojilo na elektrickou síť Svazu hospodářských družstev pro konsum elektrické energie v Hradci Králové. Z front 1. světové války se nevrátili: Antonín Brázdil (Trávník), Rudolf Eckert (Trávník), Josef Chvojka (Trávník), Josef Jirotek, Alois Klikar, Josef Kmoníček (Hubenice), Rudolf Kopecký (Trávník), Stanislav Láša (Trávník), František Tamchyna (Hubenice) a Vincenc Tamchyna.

V roce 1919 došlo k rozdělení Poliz na samostatné obce Polizy, Hubenice a Trávník. V roce 1925 byl zřízen udržovací fond zdejšího vodního družstva. 26. srpna 1926 byl rolník Josef Forman okraden o šperky a hotovost v hodnotě 15 917,80 Kč a browning, který měl spolu s penězi v pokladně. Tato loupež byla zajímavá tím, že se pachatelé vloupali do statku za dne a navíc oknem. Za německé okupace nesla obec pojmenování Polis. Tehdy tu fungovala sušárna čekanky Stanislava Hynka, elektrárenské družstvo, hostinec Jana Doležala, kovárna Václava Heneberga a jinak se všichni živili zemědělstvím (Josef Barták, Jan Doležal, Václav Doležal, Josef Forman, Stanislav Hynek, Josef Kotek, Václav Kotek, Václav Pánek, František Puhlovský, Jan Puhlovský, Václav Řehounek a Josef Zima). V letech 1939-1940 byla postavena silnice Polizy-Sedlice. Roku 1940 byla úřední vyhláškou pronajata usedlost čp. 3, protože podle úřadů nebyla obhospodařována tak, jak to vyžaduje péče o výživu obyvatelstva. V květnu 1945 byla uspořádána sbírka potravin pro pražské povstalce. Po osvobození se odstěhovalo několik rodin do pohraničí, aby ho dosídlilo po vyhnaných Němcích. V roce 1949 přestaly být Polizy součástí pardubického okresu a byly přiřazeny k tomu královéhradeckému. O rok později byla MNV zavedena likvidační národní správa na usedlost Josefa Formana čp. 3. Roku 1957 bylo založeno JZD, jež bylo 1. ledna 1968 připojeno k JZD Osice. Bylo nejmenším na okrese, protože obdělávalo pouhých 146 ha, zatímco třeba JZD Zábědov mělo 1 756 ha. 1. ledna 1976 se Polizy staly součástí Lhoty pod Libčany. V roce 1981 byla upravena cesta do Žižkovce. Od 24. listopadu 1990 jsou součástí Osic. V roce 2002 došlo k plynofikaci obce. Roku 2003 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení. V roce 2017 bylo zřízeno zastavení Vodnické stezky. V letech 2018-2019 byla vybudována splašková kanalizace.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: zděnou kapli Panny Marie Lurdské se zvonicí, která byla posvěcena 13. července 1902 osickým administrátorem P. Janem Brucknerem, a kamenný kříž z roku 1840, jenž byl postaven nákladem Jana a Kateřiny Pluhovských z Poliz. K obci se vztahuje pověst o polizských pannách, podle níž patřila ves čtveřici zemanských sester, jež byly velmi zbožné a vybudovaly si odtud krytou chodbu do osického kostela. Podle všeho má tato pověst pravdivé jádro, protože ves vznikla z původní čtveřice kmetcích dvorů.