Město Šumperk - bývalý zámek

Město Šumperk, jedno z nejdůležitějších měst severozápadní Moravy v podhůří Zábřežské vrchoviny a Hrubého Jeseníku tvoří bránu při cestě z Čech do Jeseníků a obráceně při cestě z Moravy do Rychlebských a Orlických hor. K zámku se dostanete z hlavního Náměstí Míru s mohutnou novorenesanční radnicí z r.1909 s dalekohledem na Ochoze, jižním směrem Bulharskou ulicí nebo druhou jižní ulicí-Sadovou a hned vlevo Zámeckou uličkou. K nádvorní části zámku s nádvořím a parčíkem, kde je nyní hlavní vchod do zámku se dostanete po silnici, která vede Šumperkem do Bohdíkova po Žerotínově ulici na Husovo náměstí, kde přímo naproti v parku na severní straně náměstí je vidět zámek.

Šumperk byl založen někdy v letech 1269-1276 na zeměpanském území velmi často zastavovaném nejpřednějšími českými a moravskými šlechtickými rody. Pravděpodobně již při zakládání města byl postaven malý hrad, neboť již z r.1281 je znám Jeneč ze Šumperka z rodu Ranožírovců, který měl na erbu Jelení parohy a parohy doplňují znak města i v současnosti. Hrad stával jižně od nynějšího Náměstí Míru na vyvýšenině, v místech dnešního východního křídla zámku. Z jihu byl chráněn hradbou a vodním příkopem, který pokračoval i na severovýchod k městu. Uprostřed dvora stála hláska, chráněna kamennou hradbou. Majitelé šumperského panství se často střídali. Místní vladyky vystřídali od 14.stol. páni z Lipé, páni z Kunštátu, za husitských válek v letech 1423-1439 Valdštejnové a v letech 1439-1455 Cimburkové, z nich známý válečník Bernard z Cimburka a na Šumperku se objevuje ve stížnostech z r.1447 na jim uloupený majetek ve Slezsku a tato stížnost je také první přímá zpráva o existenci hradu v Šumperku. Po pánech z Cimburka v letech 1462-1496 získal panství Proček z Kunštátu. Na hradě v té době zastupovali pány zástupci, kteří vykonávali i funkci fojta a později hejtmana. V zámku se 4.června 1490 konal sjezd moravských a slezských stavů, na němž bylo dohodnuto setrvání ve svazku s českým královstvím a společná volba Vladislava Jagellonského na český trůn. V r.1496 přešel do vlastnictví Petra ze Žerotína, nejvyššího moravského komořího a hejtmana Olomouckého kraje, který si Šumperk zvolil jako rodové sídlo. Pro tyto účely nepohodlný hrad již neplnil svou funkci a tak přistoupil k jeho přestavbě na reprezentační sídlo, renesanční zámek. Hospodářské budovy byly přestěhovány do nově postaveného panského dvora mimo Městské hradby a k přebudovanému východnímu křídlu bylo přistaveno západní a severní křídlo, zámek tak získal podobu tvaru „U". Dřevěnou spojovací chodbou, vedenou po městských hradbách byl zámek přímo spojen s děkanským kostelem. S městem byl zámek spojen padacím mostem přes příkop. Přestavba zámku byla dokončena v r.1504. V r. 1562 se měšťané z poddanství vykoupili a Šumperk se stal svobodným královským městem. V r.1569 město zámek od Žerotínů odkoupilo a používalo jeho část pro slavnostní zasedání městské rady a další část pro hospodářskou správu městského statku, který spravovali správci, zvaní purkrabí. Výsady královského města Šumperk ztratil za účast na stavovském povstání a v r.1622 se stal majetkem Lichtenštejnů. Zámek se změnil v hospodářskou budovu, v němž občas pobývaly vojenské posádky. Po požáru v r.1669 byl obnoven v manýristickém barokním stylu a využíván jako hospodářská budova městského pivovaru. Později zde byl na čas i sklad soli. Při čarodějnických procesech na konci 17.stol. byli inkvizicí odsouzeni a upáleni šumperský děkan a farář Christoph Alois Lautner a městský rychtář Heinrich Peschke. Hláska a hradby byly zbořeny v r.1805. Po úpravách v r. 1840 se část západního křídla zámku změnila v r.1842 ve školu. V rámci těchto úprav byl v r.1852 zasypán vodní příkop před zámkem. Zachován zůstal především renesanční portál na bývalém hlavním průčelí obráceném k městu a v druhém patře severního křídla nádvorní strany, zbytek renesanční arkády. Po dalších úpravách a opravách v r.1849 se sem nastěhoval městský úřad a dalších úpravách v r.1852, kdy byl zrušen byt pivovarského správce, byla škola rozšířena na nižší reálku. S menšími přestávkami, kdy sloužil jako vojenský lazaret, slouží zámek školským potřebám i dnes, kdy je tu střední odborné železniční učiliště.

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1470 kdy se usazuje na bohutickém lénu rod Kusých z Mukoděl. V roce 1535 získává Jan Kusý ves a tvrz do dědičného vlastnictví. Bohutice se tak stávají centrem nevelkého panství. V poslední čtvrtině 16. století je pak tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1619 byl zámek vypálen císařskými vojsky. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Kusých z Mukoděl zkonfiskován a připadl jesuitské koleji ve Znojmě. Po zrušení řádu v roce 1773 byl zámek s celým panstvím prodán. Vystřídalo se zde několik majitelů, pro které bylo bohutické léno pouze okrajovou záležitostí. Po roce 1945 byl pak poslednímu vlastníku zkonfiskován a připadl státu. Snad jen zázrakem přežil zámek druhou polovinu minulého století bez větší úhony. V současné době je ve vlastnictví obce. Na zámeckém nádvoří se během roku koná několik kulturních a společenských akcí s bohatým programem .V prvním patře má dnes sídlo obecní úřad a ve druhém pak nově zbudovaná expozice soch bohutické křížové cesty.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko