Mlýn v Boharyni
Zdejší mlýn je úzce spojen s řekou Bystřicí, i když se původně nacházel u jejího starého řečiště u tzv. staré nádržky a byl součástí panského dvora. Důkazem o tomto tvrzení mohou být zbytky zde zaražených pilotů, na nichž dřevěný mlýn nejspíše stával. Teprve v pozdějších letech byl přesunut na východní stranu vsi do lokality „Na obci“, kde se nacházelo rovněž obecní pastviště.
První zmínka o boharyňském mlýně pochází z roku 1569, kdy zdědil „mlýnský statek“ Vilém Jestřibský z Rýzmburku, a to po svém otci Bernartovi. Z toho můžeme usuzovat, že mlýn musel být ještě staršího původu, což rovněž dokazuje krátká zmínka o mlýně a strouze k němu vedoucí v zápise komorního soudu z 1. června 1521, kdy měla Markéta z Klinštejna na Nechanicích spor s Janem, Martinem, Bořkem, Petrem a Václavem Boharyňskými z Hrádku ohledně nedodržení smlouvy o vybudování mostu u Kunčic. V některých pramenech se tvrdí, že mlýn mohl existovat již v polovině 14. století.
Vilém Jestřibský z Rýzmburka a na Homyli držel mlýn nejspíše až do své smrti v roce 1614, i když jako jeho výslovný majitel byl zmíněn naposledy roku 1596. Všechny jeho majetky, a tudíž i mlýn, připadly poté jeho synovci Karlu Jestřibskému z Rýzmburka a na Boharyni a po něm byl v držení všech následujících majitelů zdejšího panského dvora. V roce 1651 byl zhotoven soupis obyvatelstva podle náboženství, v němž se hovoří o 42letém panském mlynáři Danielovi a jeho 50leté manželce Dorotě.
Teprve 1. ledna 1728 byl mlýn Aloisem Tomášem Raimundem hrabětem z Harrachu prodán dosavadnímu nájemci Jiřímu Markovi, a to za 500 kop míšeňských. Součástí kupní smlouvy však byly různé závazky, které přecházely na další generace místních mlynářů, jež se z nich museli po zrušení roboty po roce 1848 vykoupit.
Roku 1740 zemřel Jiří Marek a 4. ledna 1741 se ujal mlýna jeho syn Matouš, opět za 500 kop míšeňských. 1. září 1788 byl mlýn postoupen Matoušovu synovi Kašparu za 4 800 zlatých. Ten již 17. května 1786 odkoupil za 40 zlatých od vrchnosti pilu a 15. září 1788 prodal objekt Františku Bergerovi z Dubence (knihovní zápis o tom však byl proveden až k 1. říjnu 1802). Ten kolem roku 1822 odváděl z mlýna 90 zlatých stálého platu, ze řeky 6 zlatých, za naturální dávky ze mlýna 77 zlatých, z pily 2 zlaté a z dědičných pachtů 35 zlatých 15 krejcarů. Po něm převzal mlýn v roce 1834 jeho syn Antonín Berger (postupní suma činila 11 600 zlatých), který roku 1840 nechal v prostoru skladu zřídit novou zděnou zeď, a to až do výšky 1. poschodí. O 5 let později náleželo k mlýnu 14 jiter a 1371 strychů pozemků a mlýn byl celkem odhadnut i s nimi na 15 498 zlatých. Antonín Berger zemřel 19. listopadu 1865, nedlouho po svém nejstarším synovi Františkovi, jenž měl původně živnost po otcovi převzít.
Mlýn tak nakonec obdržel 1. července 1868 nejmladší syn Josef Berger (* 27. dubna 1848 Boharyně), který 25. února 1876 postoupil polovinu této živnosti své nezletilé manželce Marii (opět ji získal 27. července 1895 po její smrti, aby ji 8. ledna 1896 zapsal druhé manželce Marii, roz. Venclové, po jejíž smrti se 14. června 1897 stal vlastníkem celého mlýna). Díky němu se mlýn velmi proměnil, protože byly zbourány staré chlévy a na jejich místě nechal postavit nové a nad nimi umístil sýpku. Stejně tak nechal strhnout původní pilu, která byla hnána vodní silou. Na jejím místě a v přilehlé lokalitě zvané „V návalech“, jež nebyla obhospodařována, vznikla kolem roku 1868 velká zahrada. Vrcholem jeho činnosti byla v roce 1874 přeměna starého mlýna ve strojní válcový.
Po smrti Josefa Bergera (23. května 1906) se dostal mlýn do dražby, což dokazuje zmínka ve „Venkově“, který vyšel 21. srpna 1906:
„Oznámení.
C. k. okresní soud v Nechanicích prodává veřejnou dražbou nemovitosti náležející do pozůstalosti po p. Josefu Bergrovi, majiteli mlýna v Bohárně a to mlýnské usedlosti čp. 38 s pozemky v knih. vložkách č. 38 a 39 v Bohárně za podmínek, do nichž lze u téhož soudu v kanc. odděl. I. v síni č. 3 nahlédnouti.
Dražba koná se dne 30. srpna 1906 o 2. hod. odpol. na místě samém v Bohárně a bude se prováděti tím způsobem, že se bude nejprve prodávati mlýn čp. 38 s pozemky č. parc. 17., 18., 19. a 306. a potom teprve ostatní pozemky a to každá jednotlivá parcela zvláště.
Podepsaná záložna projevila k žádosti správy pozůstalosti ochotu, poskytnouti spolehlivým kupcům přiměřený úvěr za podmínek pro povolování půjček platných i nebude proto u mnohých kupců hotových peněz ani třeba.
V Nechanicích, dne 12. srpna 1906.
Občanská záložna v Nechanicích zapsané společenstvo s obmezeným ručením.“
Později mlýn provozovalo Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin a výrobků v Boharyni, jež ho koupilo 15. listopadu 1906 a následně při něm zřídilo sušárnu na čekanku. Zaniklo v roce 1952 a posléze byl mlýn spravován JZD, jehož přípravný výbor vznikl již roku 1951, ale družstevníci začali společně hospodařit až v roce 1957. Netrvalo dlouho a přestal fungovat jak mlýn, tak sušárna. Areál byl opuštěn a dlouhá léta chátral.
Tento roubený patrový mlýn z 18. století s patrem a kamennou částí z pozdějšího období, jež sousedí s dlouhým náhonem, a s dvoupatrovou zděnou sušárnou obilí a čekanky se sedlovou střechou z počátku 20. století je od 3. února 2003 památkově chráněn. Následně začala postupná rekonstrukce tohoto areálu, jež je závislá na omezených obecních prostředcích a získaných dotacích. V letech 2004-2005 byla provedena oprava krovu a střechy sušárny obilí a čekanky, jež byly v havarijním stavu. V roce 2008 došlo k opravě opěrné zdi mlýnského náhona, nároží budovy mlýna a výměně žlabů a svodů. V letech 2012-2013 byla provedena oprava střechy a krovu stodoly a následujícího roku byl odstraněn havarijní stav opěrné zdi u mlýnského náhonu. Více lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-areal-2283518.
První zmínka o boharyňském mlýně pochází z roku 1569, kdy zdědil „mlýnský statek“ Vilém Jestřibský z Rýzmburku, a to po svém otci Bernartovi. Z toho můžeme usuzovat, že mlýn musel být ještě staršího původu, což rovněž dokazuje krátká zmínka o mlýně a strouze k němu vedoucí v zápise komorního soudu z 1. června 1521, kdy měla Markéta z Klinštejna na Nechanicích spor s Janem, Martinem, Bořkem, Petrem a Václavem Boharyňskými z Hrádku ohledně nedodržení smlouvy o vybudování mostu u Kunčic. V některých pramenech se tvrdí, že mlýn mohl existovat již v polovině 14. století.
Vilém Jestřibský z Rýzmburka a na Homyli držel mlýn nejspíše až do své smrti v roce 1614, i když jako jeho výslovný majitel byl zmíněn naposledy roku 1596. Všechny jeho majetky, a tudíž i mlýn, připadly poté jeho synovci Karlu Jestřibskému z Rýzmburka a na Boharyni a po něm byl v držení všech následujících majitelů zdejšího panského dvora. V roce 1651 byl zhotoven soupis obyvatelstva podle náboženství, v němž se hovoří o 42letém panském mlynáři Danielovi a jeho 50leté manželce Dorotě.
Teprve 1. ledna 1728 byl mlýn Aloisem Tomášem Raimundem hrabětem z Harrachu prodán dosavadnímu nájemci Jiřímu Markovi, a to za 500 kop míšeňských. Součástí kupní smlouvy však byly různé závazky, které přecházely na další generace místních mlynářů, jež se z nich museli po zrušení roboty po roce 1848 vykoupit.
Roku 1740 zemřel Jiří Marek a 4. ledna 1741 se ujal mlýna jeho syn Matouš, opět za 500 kop míšeňských. 1. září 1788 byl mlýn postoupen Matoušovu synovi Kašparu za 4 800 zlatých. Ten již 17. května 1786 odkoupil za 40 zlatých od vrchnosti pilu a 15. září 1788 prodal objekt Františku Bergerovi z Dubence (knihovní zápis o tom však byl proveden až k 1. říjnu 1802). Ten kolem roku 1822 odváděl z mlýna 90 zlatých stálého platu, ze řeky 6 zlatých, za naturální dávky ze mlýna 77 zlatých, z pily 2 zlaté a z dědičných pachtů 35 zlatých 15 krejcarů. Po něm převzal mlýn v roce 1834 jeho syn Antonín Berger (postupní suma činila 11 600 zlatých), který roku 1840 nechal v prostoru skladu zřídit novou zděnou zeď, a to až do výšky 1. poschodí. O 5 let později náleželo k mlýnu 14 jiter a 1371 strychů pozemků a mlýn byl celkem odhadnut i s nimi na 15 498 zlatých. Antonín Berger zemřel 19. listopadu 1865, nedlouho po svém nejstarším synovi Františkovi, jenž měl původně živnost po otcovi převzít.
Mlýn tak nakonec obdržel 1. července 1868 nejmladší syn Josef Berger (* 27. dubna 1848 Boharyně), který 25. února 1876 postoupil polovinu této živnosti své nezletilé manželce Marii (opět ji získal 27. července 1895 po její smrti, aby ji 8. ledna 1896 zapsal druhé manželce Marii, roz. Venclové, po jejíž smrti se 14. června 1897 stal vlastníkem celého mlýna). Díky němu se mlýn velmi proměnil, protože byly zbourány staré chlévy a na jejich místě nechal postavit nové a nad nimi umístil sýpku. Stejně tak nechal strhnout původní pilu, která byla hnána vodní silou. Na jejím místě a v přilehlé lokalitě zvané „V návalech“, jež nebyla obhospodařována, vznikla kolem roku 1868 velká zahrada. Vrcholem jeho činnosti byla v roce 1874 přeměna starého mlýna ve strojní válcový.
Po smrti Josefa Bergera (23. května 1906) se dostal mlýn do dražby, což dokazuje zmínka ve „Venkově“, který vyšel 21. srpna 1906:
„Oznámení.
C. k. okresní soud v Nechanicích prodává veřejnou dražbou nemovitosti náležející do pozůstalosti po p. Josefu Bergrovi, majiteli mlýna v Bohárně a to mlýnské usedlosti čp. 38 s pozemky v knih. vložkách č. 38 a 39 v Bohárně za podmínek, do nichž lze u téhož soudu v kanc. odděl. I. v síni č. 3 nahlédnouti.
Dražba koná se dne 30. srpna 1906 o 2. hod. odpol. na místě samém v Bohárně a bude se prováděti tím způsobem, že se bude nejprve prodávati mlýn čp. 38 s pozemky č. parc. 17., 18., 19. a 306. a potom teprve ostatní pozemky a to každá jednotlivá parcela zvláště.
Podepsaná záložna projevila k žádosti správy pozůstalosti ochotu, poskytnouti spolehlivým kupcům přiměřený úvěr za podmínek pro povolování půjček platných i nebude proto u mnohých kupců hotových peněz ani třeba.
V Nechanicích, dne 12. srpna 1906.
Občanská záložna v Nechanicích zapsané společenstvo s obmezeným ručením.“
Později mlýn provozovalo Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin a výrobků v Boharyni, jež ho koupilo 15. listopadu 1906 a následně při něm zřídilo sušárnu na čekanku. Zaniklo v roce 1952 a posléze byl mlýn spravován JZD, jehož přípravný výbor vznikl již roku 1951, ale družstevníci začali společně hospodařit až v roce 1957. Netrvalo dlouho a přestal fungovat jak mlýn, tak sušárna. Areál byl opuštěn a dlouhá léta chátral.
Tento roubený patrový mlýn z 18. století s patrem a kamennou částí z pozdějšího období, jež sousedí s dlouhým náhonem, a s dvoupatrovou zděnou sušárnou obilí a čekanky se sedlovou střechou z počátku 20. století je od 3. února 2003 památkově chráněn. Následně začala postupná rekonstrukce tohoto areálu, jež je závislá na omezených obecních prostředcích a získaných dotacích. V letech 2004-2005 byla provedena oprava krovu a střechy sušárny obilí a čekanky, jež byly v havarijním stavu. V roce 2008 došlo k opravě opěrné zdi mlýnského náhona, nároží budovy mlýna a výměně žlabů a svodů. V letech 2012-2013 byla provedena oprava střechy a krovu stodoly a následujícího roku byl odstraněn havarijní stav opěrné zdi u mlýnského náhonu. Více lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-areal-2283518.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.206, 15.632)
Poslední aktualizace: 1.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Boharyně
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mlýn v Boharyni
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
0.5km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
0.7km
více »
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Boharyni
Kostel
Původní chrám byl založen ke cti sv. Jana Křtitele a již v polovině 14. století náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1355 byl podán nástupce zemřelého plebána Vincence. Jeho jméno se však ne…
0.7km
více »
Boharyně
Vesnice
První písemná zpráva o obci, jež byla dříve nazývána jako Bohárna, pochází z 29. dubna 1355, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což dokazují nálezy mnoha popelnicových hrobů, z nichž mnohé objevil v ro…
0.7km
více »
Kaplička v Kunčicích
Kaple
Kaplička na návsi v Kunčicích proti bývalému zámečku pochází z konce 18. století. Naproti přes silnici stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice)…
0.8km
více »
Socha Sv. Jana Nepomuckého - Kunčice
Socha
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866 stojí u silnice pod bývalým zámkem v Kunčicích. Naproti najdeme malou kapličku z konce 18. století. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice) a cyklotr…
0.8km
více »
Kunčice
Vesnice
Stopy pravěkého osídlení byly sice v Kunčicích zachyceny, ale v mnoha případech šlo o sekundární umístění při rozvážení písku nebo zeminy. Pojmenování této obce je vysvětlováno jako ves lidí Kunkových nebo Kuncový…
0.9km
více »
Kunčické rybníky
Rybník
Jedná se o soustavu 3 vodních ploch, jež se nachází na bezejmenném toku, který pramení v lese "Oboře", do něhož vtékají poblíž bývalé hájovny také vody dalšího bezejmenného potoku, na němž leží mj. rybníky "Žid" a…
1.1km
více »
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
1.2km
více »
Homyle (Boharyně)
Místní část
Zdejší lokalita na levém břehu Bystřice byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy kněze P. Václava Krolmuse, jenž zde objevil v letech 1847-1848 několik popelnicových pohřebišť a potvrzením tohoto stavu byly objevy slezskoplatěnického sídliště z 9. století před n. l. v letech 1993-1994 a nález keramiky z období lužické kultury v roce 2005. První zmínka o této obci však p…
1.3km
více »
Zvíkov (Boharyně)
Místní část
Tato lokalita na jih od Nechanic byla osídlena již v pravěku. Bohužel většina nálezů z 19. století byla z neznalosti zničena. Ze záznamů víme, že při kopání základů pro stavbu špýcharu a chléva Antonína Pražáka v …
1.5km
více »
Rybník Žabinec (Žabínek)
Rybník
Rybníky se kolem Zvíkova a Budína nacházely od nepaměti. Důkazem toho budiž záznamy z roku 1580, kdy bylo prodáváno zvíkovské zboží. V kupní smlouvě se přímo hovoří o rybnících: „Zvíkovském“, „Jelítku“ a „Hlaholov…
2.2km
více »
Budín (Boharyně)
Místní část
Tato osada je relativně mladého původu, neboť první zmínka o ní má pocházet až z roku 1790. Již od počátku má stejný název jako dnes, i když zprvu bylo používáno pojmenování v německém tvaru „Budin“ (v letech 1790…
2.2km
více »
Radostov
Vesnice
Tato obec se dělí na Starý Radostov (západní část) a Nový Radostov (východní část), přičemž Nový Radostov vznikl až po rozdělení panského dvora ve Starém Radostově, kdy vrchnost pronajala část pozemků svým 13 podd…
2.4km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
2.7km
více »
Krásný zámek Hrádek u Nechanic
Tipy na výlet
Jedeme autobusem na trase Tanvald-Turnov-Hradec Králové, kde nám po nějaké době navazuje spoj do Hrádku. Vystupujeme na zastávce Hrádek,zámek a k zámku to tedy máme necelých sto metrů... Za občasného deště se proc…
3.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
3.1km
více »
Kunčice, zámek Hrádek u Nechanic, Radostov
Tipy na výlet
Jdeme z obce Kunčice krásnou alejí a lesem k Nechanickému zámku a odtud procházkou lesem polní cyklostezkou zpět přes Radostov do Kunčic. Naším hlavním cílem je zámeček Hrádek u Nechanic a zámecká zahrada. Jídlo s sebou. Zámeček Hrádek u Nechanic se zahradou Zámecký park je otevřen celoročně 6.00 - 22.00.www.hradekunechanic.cz
3.1km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
3.1km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
3.2km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
3.2km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Zvíkov a Kunčice
Trasa
Naprosto netradiční, ale velice hezká možnost, jak z návštěvy zámku Hrádek u Nechanic udělat celodenní výlet. Velká část trasy vede po neznačených cestách, proto přidám podrobnější popis a fotky,…
3.2km
více »
Na sever za dalšími rozhlednami - 9. den: Miletín - Miletínské modlitbičky; Hořice - pivovar JungBerg; Hrádek u Nechanic - prohlídka zámku; Hradec Králové - procházka městem, Jiráskovy a Šimkovy sady
Cestopisy
Neděle 7. 7. 2024
Na dnešek jsem na Zvičině spala nádherně. Nebylo vedro, ani zima. Občas jsem zaslechla déšť, k ránu venku padla hustá mlha a teplota klesla na 19. stupňů.
Vzbudili jsme se…
3.4km
více »
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
3.4km
více »
Z Jehlice na Hrádek u Nechanic.
Tipy na výlet
Jehlice je malá víska nedaleko Nechanic a my jsme si ji zvolili jako výchozí místo pro výlet na Hrádek u Nechanic. Chtěli jsme poznat pro nás málo známý kraj, trochu prozkoumat zdejší…
3.4km
více »
Hrádek - kostel sv. Jiří
Kostel
Obec Hrádek, která se nachází jižně od Nechanic je prvně písemně doložena v roce 1348. Dominantou obce je kostel sv. Jiří, který byl postaven v roce 1692 v místech dřevěného kostela jež je připomínán v roce 1384. …
3.6km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
3.7km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
4.9km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
14.6km
více »