Rohovládova Bělá
Katastr této obce byl osídlen již v době kamenné, ale přímo o její existenci je první zpráva až z roku 1361, což dokládá také prof. Antonín Profous a jeho dílo: "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":
"18. Rohovladova Bělá, ves 7 km ssv. od Přelouče: 1361 ad E. in Zywanicz, exec. pleb. in Byela, LC. I, 147; 1447 Cziemuta, filia olim Raczkonis de Bielee, jus ad tabernas et piscinas in Bielee vendit, RT. II, 210; 1513 Mikuláš Rohovlad z Bělé prodal plat v Staré vodě, Bělé a Mokrém, AČ. 17/561; 1560 ves biela (k Pardubicům), DZ. 54 F 6; 1654 Biela ves, BR. 14/42.
Ves Bělá byla r. 1361 v držení Rohovlada a bratří jeho z Bukovky, od nichž pošel rod Rohovladů z Bělé (Sedl. MSl. 13). Pro ten rod mám po ruce tyto doklady: 1365 ad present. Rohawaldi (!), Bohunconis, Benessii, Nicolai et Johannis, fratrum de Butowska (!), LC Ib, 66; 1415 Rohowladoni de Bukowka, LC. VII, 162.
Při té vsi není potoka. Ves leží na nevysoké výšině a její jméno se odvozuje od bělavé, písčité země, na níž jest postavena (Sedl. Sn. 6)."
Původní Bělou tvořila jen pětice dvorů kmetcích (poudější čp. 8, 9, 13, 23 a 25), mlýn čp. 14 a stará fara čp. 33. Roku 1751 vyhořela ves i s dřevěným kostelem a zvonicí. Již tehdy se v obci vyučovalo, a to v čp. 5 baráčníkem Černíkem, později pak v čp. 41 bohdanečským pomocníkem Matějem Kluckým. V letech 1777-1780 pobyl v obci misionář Jan Brudna, jenž zabavoval a pálil nekatolické knihy a rozdával ty katolické. Jeho nástupce, P. Jan Urbánek, se v roce 1784 stal bělským lokalistou. V lednu 1784 zasáhla obec velká vichřice. Roku 1787 udeřil blesk do hospody a od ní vyhořela skoro polovina vsi. V roce 1792 byla postavena škola. Roku 1804 došlo k výstavbě budovy pro lokalistu, který do té doby žil ve staré faře, využívané bohdanečským farářem jako hospodářské stavení. 2. října 1807 byla lokalie povýšena na farnost (prvofarářem se stal P. Josef Andres, jenž v Rohovládově Bělé působil v letech 1803-1817), v níž se poprvé udělovala svátost sv. biřmování v roce 1811. O 3 roky později vyhořely farní chlévy. V květnu a červnu a pak v říjnu a listopadu 1815 táhli obcí ruští vojáci, přičemž jeden z posledních hulánů měl zapálit rychtáři Janu Konvalinovi stodolu. Roku 1843 měla ves 49 domů a 438 obyvatel.
V roce 1849 se stala Rohovládova Bělá samostatnou politickou obcí. Roku 1854 byla najata nová školní třída v čp. 8. V roce 1876 byla postavena nová jednopatrová školní budova. 13. ledna 1884 byla slavnostně otevřena nová místnost rolnické besedy. O rok později byla ustavena Občanská záložna. Roku 1887 byla povolena zdejší poselková pošta do Bohdanče. 29. prosince 1888 došlo ke vloupání do obchodu Ed. Singera. 3. listopadu 1889 bylo zahájeno vyučování na tamní hospodářské pokračovací škole. 26. prosince 1889 shořela střecha obchodníka S. Steinera. 7. na 8. října 1890 zasíhla obec velká vichřice, čehož využili zloději a vloupali se do obchodu Ed. Singera, z něhož odcizili střižní zboží a hotové peníze. Téhož času se začalo ustavovat regulační a meliorační družstvo. V roce 1892 získala Rohovládova Bělá obvodního lékaře, jímž se stal MUDr. Josef Svoboda. O rok později byl zřízen samostatný poštovní úřad, přičemž prvním poštmistrem byl vlastník hostince Josef Šmíd. 30. července 1895 došlo k řadě škod, jež způsobilo velké krupobití. O 3 roky později byla založena cihelna na jižní straně zdejšího kopce. 9. dubna 1899 navštívil Bělou královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomuk Brynych. Roku 1900 došlo k založení Novákovy cihelny. 30. června 1902 shořela stodola obecního starosty Františka Nováka a v ní uhořel opilý čeledín František Konvalina, jemuž je požár i přisuzován. V roce 1905 byla zřízena jízdní pošta. Roku 1908 bylo schváleno c. k. ministerstvem kultu a vyučování rozšíření kostela podle návrhu architekta Bohumíra Dvořáka. Z front 1. světové války se nevrátilo 22 zdejších mužů.
21. ledna 1921 bylo založeno místní sdružení TJ Orel. V roce 1926 bylo zřízeno autobusové spojení s Přeloučí. Roku 1927 byla otevřena nová samostatná telefonní ústředna a veřejná hovorna. V květnu 1931 si vynutili místní občané zastavení automobilu s prezidentem T. G. Masarykem, který mířil do Pardubic. 17. června 1932 se v obci uskutečnil župní hasičský sjezd. 6. listopadu 1933 vyhořela Novákova cihelna. V roce 1936 bylo postaveno skladiště Hospodářského družstva v Přelouči. Za německé okupace nesla obec pojmenování Biela bei Pschelautsch. 28. října 1946 složila přísahu místní skupina Svazu brannosti, jejímž předsedou byl rotmistr v záloze Otakar Bělský a velitelem podporučík v záloze V. Winkler. 20. srpna 1948 vzniklo Družstvo pro kulturní povznesení venkova v Rohovládové Bělé, jehož prvním předsedou byl rolník Otakar Bělský z čp. 41. O rok později byl upraven místní rybník. Roku 1955 vzniklo JZD. V roce 1962 proběhla generální oprava ZDŠ. Roku 1976 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, o rok později byla otevřena nová moderní školní budova i nová prodejna stavebnin, v roce 1979 byla předána do užívání mateřská škola se 2 třídami pro 60 dětí a roku 1981 nová středisková knihovna. V roce 1987 bylo otevřeno nové nákupní středisko, v letech 1987-1988 bylo vybudováno malé autobusové nádraží se 2 nástupišti a roku 1990 došlo k dokončení výstavby ČOV. O 4 roky později byla dokončena rekonstrukce staré školní budovy. 27. září 1994 došlo k loupežnému přepadení poštovního úřadu. O rok později byl otevřen obchodní dům Koberce Strnad. V roce 2015 došlo k vybudování dětského hřiště a roku 2017 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. V letech 2018-2019 byl vybudován přestupní terminál autobusové dopravy.
Mezi nejvýznamnější místní pamětihodnosti náleží: od 16. března 1964 památkově chráněný kostel sv. Petra a Pavla z roku 1768, jenž měl být postaven ze zdiva bývalé sušinské tvrze u Žáravice (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-petra-a-pavla-17831211); socha Anděla strážce, která byla vytvořena v roce 1736 a obnovena roku 1853; litinový kříž na pískovcovém soklu z roku 1866; socha Piety z roku 1883; socha sv. Jana Nepomuckého, kterou nechala v roce 1892 zřídit Anna Nováková; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1931. Za zmínku však stojí také památný dub od Jeřábků (viz https://www.stromroku.cz/finaliste/2010/dub-od-jerabku). Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: architekt a první hlavní inženýr pražského Stavoprojektu Ing. arch. Jaroslav Pokorný (27. ledna 1908 Rohovládova Bělá - 16. .prosince 1980 Praha), dvojice příslušníků československé zahraniční armády na Západě - Václav Včelák (* 3. února 1917 Rohovládova Bělá) a Josef Vlasák (* 23. června 1915 Rohovládova Bělá), gynekolog a porodník Doc. MUDr. Miroslav Kohoutek (* 15. prosince 1926 Rohovládova Bělá) a statik Ing. Zdeněk Patrman (15. března 1927 Rohovládova Bělá - 23. května 2001 Čerčany, okres Benešov). Výraznou místní osobností byl též statkář a obchodník Gustav Geduldiger. Kromě toho zemřel v obci římskokatolický kněz a prozaik P. Antonín Sirůček (14. prosince 1835 Horní Jelení - 31. ledna 1900 Rohovládova Bělá), jenž zde působil jako farář. Za zmínku stojí i místní učitel a spisovatel František Karel Rosůlek, mj. hlavní autor a redaktor třídílného díla "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko".
"18. Rohovladova Bělá, ves 7 km ssv. od Přelouče: 1361 ad E. in Zywanicz, exec. pleb. in Byela, LC. I, 147; 1447 Cziemuta, filia olim Raczkonis de Bielee, jus ad tabernas et piscinas in Bielee vendit, RT. II, 210; 1513 Mikuláš Rohovlad z Bělé prodal plat v Staré vodě, Bělé a Mokrém, AČ. 17/561; 1560 ves biela (k Pardubicům), DZ. 54 F 6; 1654 Biela ves, BR. 14/42.
Ves Bělá byla r. 1361 v držení Rohovlada a bratří jeho z Bukovky, od nichž pošel rod Rohovladů z Bělé (Sedl. MSl. 13). Pro ten rod mám po ruce tyto doklady: 1365 ad present. Rohawaldi (!), Bohunconis, Benessii, Nicolai et Johannis, fratrum de Butowska (!), LC Ib, 66; 1415 Rohowladoni de Bukowka, LC. VII, 162.
Při té vsi není potoka. Ves leží na nevysoké výšině a její jméno se odvozuje od bělavé, písčité země, na níž jest postavena (Sedl. Sn. 6)."
Původní Bělou tvořila jen pětice dvorů kmetcích (poudější čp. 8, 9, 13, 23 a 25), mlýn čp. 14 a stará fara čp. 33. Roku 1751 vyhořela ves i s dřevěným kostelem a zvonicí. Již tehdy se v obci vyučovalo, a to v čp. 5 baráčníkem Černíkem, později pak v čp. 41 bohdanečským pomocníkem Matějem Kluckým. V letech 1777-1780 pobyl v obci misionář Jan Brudna, jenž zabavoval a pálil nekatolické knihy a rozdával ty katolické. Jeho nástupce, P. Jan Urbánek, se v roce 1784 stal bělským lokalistou. V lednu 1784 zasáhla obec velká vichřice. Roku 1787 udeřil blesk do hospody a od ní vyhořela skoro polovina vsi. V roce 1792 byla postavena škola. Roku 1804 došlo k výstavbě budovy pro lokalistu, který do té doby žil ve staré faře, využívané bohdanečským farářem jako hospodářské stavení. 2. října 1807 byla lokalie povýšena na farnost (prvofarářem se stal P. Josef Andres, jenž v Rohovládově Bělé působil v letech 1803-1817), v níž se poprvé udělovala svátost sv. biřmování v roce 1811. O 3 roky později vyhořely farní chlévy. V květnu a červnu a pak v říjnu a listopadu 1815 táhli obcí ruští vojáci, přičemž jeden z posledních hulánů měl zapálit rychtáři Janu Konvalinovi stodolu. Roku 1843 měla ves 49 domů a 438 obyvatel.
V roce 1849 se stala Rohovládova Bělá samostatnou politickou obcí. Roku 1854 byla najata nová školní třída v čp. 8. V roce 1876 byla postavena nová jednopatrová školní budova. 13. ledna 1884 byla slavnostně otevřena nová místnost rolnické besedy. O rok později byla ustavena Občanská záložna. Roku 1887 byla povolena zdejší poselková pošta do Bohdanče. 29. prosince 1888 došlo ke vloupání do obchodu Ed. Singera. 3. listopadu 1889 bylo zahájeno vyučování na tamní hospodářské pokračovací škole. 26. prosince 1889 shořela střecha obchodníka S. Steinera. 7. na 8. října 1890 zasíhla obec velká vichřice, čehož využili zloději a vloupali se do obchodu Ed. Singera, z něhož odcizili střižní zboží a hotové peníze. Téhož času se začalo ustavovat regulační a meliorační družstvo. V roce 1892 získala Rohovládova Bělá obvodního lékaře, jímž se stal MUDr. Josef Svoboda. O rok později byl zřízen samostatný poštovní úřad, přičemž prvním poštmistrem byl vlastník hostince Josef Šmíd. 30. července 1895 došlo k řadě škod, jež způsobilo velké krupobití. O 3 roky později byla založena cihelna na jižní straně zdejšího kopce. 9. dubna 1899 navštívil Bělou královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomuk Brynych. Roku 1900 došlo k založení Novákovy cihelny. 30. června 1902 shořela stodola obecního starosty Františka Nováka a v ní uhořel opilý čeledín František Konvalina, jemuž je požár i přisuzován. V roce 1905 byla zřízena jízdní pošta. Roku 1908 bylo schváleno c. k. ministerstvem kultu a vyučování rozšíření kostela podle návrhu architekta Bohumíra Dvořáka. Z front 1. světové války se nevrátilo 22 zdejších mužů.
21. ledna 1921 bylo založeno místní sdružení TJ Orel. V roce 1926 bylo zřízeno autobusové spojení s Přeloučí. Roku 1927 byla otevřena nová samostatná telefonní ústředna a veřejná hovorna. V květnu 1931 si vynutili místní občané zastavení automobilu s prezidentem T. G. Masarykem, který mířil do Pardubic. 17. června 1932 se v obci uskutečnil župní hasičský sjezd. 6. listopadu 1933 vyhořela Novákova cihelna. V roce 1936 bylo postaveno skladiště Hospodářského družstva v Přelouči. Za německé okupace nesla obec pojmenování Biela bei Pschelautsch. 28. října 1946 složila přísahu místní skupina Svazu brannosti, jejímž předsedou byl rotmistr v záloze Otakar Bělský a velitelem podporučík v záloze V. Winkler. 20. srpna 1948 vzniklo Družstvo pro kulturní povznesení venkova v Rohovládové Bělé, jehož prvním předsedou byl rolník Otakar Bělský z čp. 41. O rok později byl upraven místní rybník. Roku 1955 vzniklo JZD. V roce 1962 proběhla generální oprava ZDŠ. Roku 1976 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, o rok později byla otevřena nová moderní školní budova i nová prodejna stavebnin, v roce 1979 byla předána do užívání mateřská škola se 2 třídami pro 60 dětí a roku 1981 nová středisková knihovna. V roce 1987 bylo otevřeno nové nákupní středisko, v letech 1987-1988 bylo vybudováno malé autobusové nádraží se 2 nástupišti a roku 1990 došlo k dokončení výstavby ČOV. O 4 roky později byla dokončena rekonstrukce staré školní budovy. 27. září 1994 došlo k loupežnému přepadení poštovního úřadu. O rok později byl otevřen obchodní dům Koberce Strnad. V roce 2015 došlo k vybudování dětského hřiště a roku 2017 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. V letech 2018-2019 byl vybudován přestupní terminál autobusové dopravy.
Mezi nejvýznamnější místní pamětihodnosti náleží: od 16. března 1964 památkově chráněný kostel sv. Petra a Pavla z roku 1768, jenž měl být postaven ze zdiva bývalé sušinské tvrze u Žáravice (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-petra-a-pavla-17831211); socha Anděla strážce, která byla vytvořena v roce 1736 a obnovena roku 1853; litinový kříž na pískovcovém soklu z roku 1866; socha Piety z roku 1883; socha sv. Jana Nepomuckého, kterou nechala v roce 1892 zřídit Anna Nováková; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1931. Za zmínku však stojí také památný dub od Jeřábků (viz https://www.stromroku.cz/finaliste/2010/dub-od-jerabku). Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: architekt a první hlavní inženýr pražského Stavoprojektu Ing. arch. Jaroslav Pokorný (27. ledna 1908 Rohovládova Bělá - 16. .prosince 1980 Praha), dvojice příslušníků československé zahraniční armády na Západě - Václav Včelák (* 3. února 1917 Rohovládova Bělá) a Josef Vlasák (* 23. června 1915 Rohovládova Bělá), gynekolog a porodník Doc. MUDr. Miroslav Kohoutek (* 15. prosince 1926 Rohovládova Bělá) a statik Ing. Zdeněk Patrman (15. března 1927 Rohovládova Bělá - 23. května 2001 Čerčany, okres Benešov). Výraznou místní osobností byl též statkář a obchodník Gustav Geduldiger. Kromě toho zemřel v obci římskokatolický kněz a prozaik P. Antonín Sirůček (14. prosince 1835 Horní Jelení - 31. ledna 1900 Rohovládova Bělá), jenž zde působil jako farář. Za zmínku stojí i místní učitel a spisovatel František Karel Rosůlek, mj. hlavní autor a redaktor třídílného díla "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko".
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.107, 15.606)
Poslední aktualizace: 21.1.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Rohovládova Bělá
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rohovládova Bělá
Pomník padlým v 1. světové válce v Rohovládově Bělé
Pomník
Obludné vzpomínky na období 1. světové války měli lidé v sobě dlouhá léta, a to až do doby, kdy je přehlušily události té následující, která předchozí konflikt svojí hrůzností přímo zastínila. Nejsmutnější věcí však byly ztráty na životech a ještě v průběhu prvního celosvětového konfliktu se začali místní lidé zaobírat nápady na zřízení dostatečné vzpomínky na ty, jimž nebylo d…
0.4km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Rohovládově Bělé
Kostel
Tento kostel byl farním již roku 1361, kdy náležel ke královéhradeckému dekanátu a archidiakonátu. Tehdy bělský plebán uváděl plebána do Živanic. Kdy vznikl nevíme, ale muselo to být někdy po roce 1282, kdy zde by…
0.5km
více »
Evangelický kostel v Bukovce
Kostel
Bukovka byla známá svým odporem vůči římskokatolické církvi a všem zlořádům v ní již od husitských dob, a tak tomu bylo až do pobělohorských dob, kdy zdejší lidé náleželi mezi ty osadníky na pardubickém panství, k…
1.4km
více »
Bukovka
Vesnice
Jméno této vsi je odvozeninou od bukového porostu, což potvrzuje rovněž profesor Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny“:„3. Bukovka (lid. v Bukovce, do Bukovky, Bukovák, bukovskej), ves u lesů 8 ½ km sv. od Přelouče: 1400 in villa Bukowczie N. Dec., proclam. in Grecz, AČ. 35/35 č. 56; 1400 in villa Bukowka, DD. 14/16; 1415 Ro…
1.6km
více »
Habřinka (Bukovka)
Místní část
První zmínka o Habřince má oficiálně pocházet z roku 1542, ale v tomto případě se prameny rozcházejí. Podle jedněch ji měli již v roce 1437 koupit Bukůvkové z Bukovky, přičemž předtím měla náležet k opatovickému benediktinskému klášteru. Jiné zdroje hovoří o tom, že patřila ode dávna ke tvrzi v Krchlebích (roku 1440 náležely 2 dvory kmetcí s platem v Habřince Václavu a Janu řeč…
2km
více »
Rybník Trhoňka
Rybník
Tato vodní plocha, která byla vybudována na jih od obce Bukovky na stejnojmenném potoce, byla zvána rovněž jako Trhanka či Trhonka, stejně jako nedaleká panská hájovna. První zmínka o její existenci pochází z urbá…
2.1km
více »
Rybník Durasko
Rybník
Rybník Durasko nad lesem "Ohrádkou" vznikl v téže době, kdy byl založen nedaleký rybník Kamenec, takže se soudí, že jeho počátek musíme hledat v období, kdy byly Pravy v roce 1521 přikoupeny Vilémem z Pernštejna k…
2.2km
více »
Pravy
Vesnice
Tato lokalita na pomezí Pardubicka a Královéhradecka nedaleko dnešní dálnice D11 byla osídlena již v době kamenné a své jméno měla obdržet od toho, že zde žili spravedliví lidé. O tom hovoří rovněž prof. Antonín P…
2.6km
více »
Pomník padlým v Křični
Pomník
Pomník je umístěn v centru obce u odbočky na obec Pravy.Je na něm text:
OSVOBOZENÉ VLASTIA VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914. – 1918.PADLÝM BRATŘÍM.JOSEF KLEMPÍŘ 1875 – 1914, FRANT. MALÝ 1887 – 1914, FRANT. VĚŘÍŠ 1888 – 1914, JAN MALÝ 1880 – 1915, FRANT. POKORNÝ 1881 – 1915, JOS. HOLEČEK 1881 – 1915, FRANT. SALAVEC 1883 – 1915, FRANT. SLAVÍK 1887 - 1915, FR. ŠTĚPÁNEK 1891 – 1915, JOSEF SLA…
2.9km
více »
Křičeň
Vesnice
Tato lokalita byla původně vlastnictvím opatovických benediktýnů, a to až do zničení jejich kláštera husity v roce 1421. K původu jejího pojmenování je nejlepší otevřít knihu prof. Antonína Profouse „Místní jména …
2.9km
více »
Tichý rybník
Rybník
Na rozdíl od okolních vodních ploch nepatří Tichý rybník mezi ty nejstarší pernštejnské, neboť byl zřízen pardubickým okresním velkostatkem až po vzniku ČSR. Vznikl na pozemcích vídeňského průmyslníka barona Richa…
2.9km
více »
Lázně Bohdaneč - NS Pernštejnskými rybníky
Rybník
Opět se vydáme z centra Lázní Bohdaneč po zelené turistické značce, tentokrát se jí budeme za mostkem stále držet. Vyvede nás doleva a jde souběžně s Opatovickým kanálem.Bohužel při vozovce sž k dalšímu rozcestníku Lázně Bohdaneč ATC. Odsud už zahneme vpravo a mezi zahradami nas stezka vynese až na louky. Dále pokračujeme stále rovne polní cestou a po necelém kilometru staneme …
3.2km
více »
Rybník Skříň
Rybník
Pokud nahlédneme do „Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka, tak se o tomto rybníku dozvíme toto: „Skříň (26 ha) VČ u Neratova 2,8 km SZ od Lázní Bohdaneč na pravém přítoku Opato…
3.2km
více »
Rybník Rozhrna
Rybník
Tento rybník patří stejně jako Trhoňka ke katastru obce Bukovky a je zásobován vodou z téhož potoka, a tudíž nemá nic společného s Opatovickým kanálem, který byl jinak zřízen na zásobování jiných rybníků vodou v o…
3.4km
více »
Michnovka (Kratonohy)
Místní část
Podle nálezů kamenných nástrojů po celém okolí i v obci samotné můžeme uvažovat o tom, že tato lokalita na pomezí Královéhradecka a Pardubicka byla osídlena již v době kamenné, i když za zmínku stojí velký nález z…
3.5km
více »
Přírodní divadlo Žáravice
Zajímavost
Přírodní divadlo bylo vybudováno v lokalitě „Na Hradech“ v roce 1954, sehrálo se v něm mnoho divadelních představení a Žáravice se staly dostaveníčkem mnoha diváků z širokého okolí. V roce 1975 bylo vybudováno z…
3.5km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Lovecký zámek
Zámek
dobry den mile rad bych touto cestou vam chtel zdelit ze se od Hradce Kralove zhruba 17km u obce Rohoznice nachazi mensi lovecky zamecek nad klechtaveckym rybnikem a chci aby se o nem vedelo jake nadherne stavby chatraji
dekuji
3.7km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
4.3km
více »
Malá rozhlednička či ornitologická pozorovatelna na okraji Bohdanečského rybníka u Lázní Bohdaneč
Rozhledna
Na severním okraji příjemného městečka Lázní Bohdaneč se nachází v nadmořské výšce 215 metrů Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka o rozloze 247,8 ha. Vyhlášena byla v roce 2005, ale první o…
4.6km
více »
Sopřečský rybník
Rybník
Jak už název napovídá, leží u obce Sopřeč, a to jižním směrem.
Hráz rybníka je dlouhá asi 650 m a široká 5 m. Celková výměra vodní plochy je zhruba 80 ha. Rybník je napájen Vyšehněvickým…
4.7km
více »
Rybník Černý Nadýmač u Přelouče
Rybník
Rybník Černý Nadýmač leží uprostřed lesů mezi Břehy u Přelouče a Vlčí Habřinou. Jeho rozloha je cca 12 ha. Napájen je Sopřečským kanálem, který je odbočkou kanálu Opatovického. Zajímavostí tohoto rybníka je předev…
4.7km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
5.1km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
6.2km
více »
Krásné městečko Lázně Bohdaneč a významný architekt Josef Gočár
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla …
6.3km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
6.3km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
6.7km
více »
Přelouč
Město
Přelouč leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Pardubice. Město se rozkládá na levém břehu Labe u východního okraje České tabule. V nedalekém okolí města se rozprostírají malebné lesy. V okolí města vytvořilo Labe několik mrtvých ramen. V Přelouči je na řece Labi přístaviště lodí, kterými se můžeme po Labi vydat do Pardubic. Severním směrem od Přelouče je u obce B…
8.8km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
13.3km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
14.1km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
14.4km
více »