Rybník Durasko

Rybník Durasko nad lesem "Ohrádkou" vznikl v téže době, kdy byl založen nedaleký rybník Kamenec, takže se soudí, že jeho počátek musíme hledat v období, kdy byly Pravy v roce 1521 přikoupeny Vilémem z Pernštejna k pardubickému panství, ale i zde může být historie této vodní plochy delší, avšak žádné písemné materiály se k tomuto nedochovaly.

Zpočátku jeho pojmenování procházelo řadou změn, neboť původně byl veden jako Duraska, což je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Grunda (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR351018390). Podle všeho měl jeho název stejný původ jako rybník Rokosatý u Kasaliček, ale teorií o jeho vzniku je mnoho, od jména hospodáře, jemuž byly pozemky zatopeny rybníkem (o jakési Durasce je zmínka na odsud nedalekém Novobydžovsku již na počátku 15. století), až po to, že výraz "duráček" měl vypovídat to, že byl položen hloupě, neboť "duráček" byla staročeská zdrobnělina od hlupáka. Mnohem starší zmínka je totiž o rybnících Dolním (o výměře 1/4 jitra) a Hořejším Duráčkem (o výměře 1/8 jitra), takže původně se tedy jmenoval Duráček.

V 18. století měly oba sloužit již jako pastvina, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112, ale je možné, že jsou špatně zakresleny, protože jeden ze dvojice jižněji položených rybníků je zanesen jako Kamenec) a na počátku následujícího věku měl být obnoven pouze jeden z nich. Ve skutečnosti ten Hořejší ztratil svůj název (parcelní číslo 245) a z Dolního Duráčka se stal pouze Duráček, přičemž topografický soupis pardubického komorního panství z 1. poloviny 19. století nám přináší informaci o tom, že na katastru Prav a Kasaliček (tehdy Malých Kasalic) bylo rozsáhlé rybniční hospodářství a vodních ploch tu bylo nepočítaně - Záhumeník v zahrádce č. 13 obce Pravy 7/8 jitra; Obecník, který byl uznán za pastviště 39 1/8 jitra; Pustý (Pustej), jenž byl rovněž uznán na pastvu 2 3/4 jitra; Pravka 6 5/8 jitra; Kamenej (Kamenec) 6 1/2 jitra; Dolní Duráček 1/4 jitra; Hořejší Duráček 1/8 jitra; Návesník 1 3/8 jitra; k pastvě užívaný Šimák 3 5/8 jitra; Jandulík 5/8 jitra; Kvítek 3 7/8 jitra; Nový (Novej) 2 7/8 jitra; Vomlínka 2 jitra; Rokosatej 1/4 jitra a lesem zarostlý Mehajský 5/8 jitra.

Na rozdíl od rybníka Kamence a dalších vodních ploch však nebyl zrušen (ještě v roce 1845 bylo v Pravech 19 ha, 85 arů a 32 m2 rybníků), a tak ho můžeme vidět v řadě kartografických děl z přelomu 18. a 19. století. Proč nedošlo k jeho vysušení, tak to je mi záhadou. Možným vysvětlením je pouze to, že se v těchto místech nacházely vždy mokřiny, takže by jeho likvidace de facto nic nepřinesla. Jeho zrušení a proměna v pastvinu proběhly teprve koncem 19. století (zakreslen je ještě v reambulaci stabilního katastru z roku 1875, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5771_1, ale již v mapě pardubického panství z roku 1882 od lesníka Otakara Seidla ho nenalezneme a jako bývalý rybník je zanesen v mapě s historicko-statistickým přehledem bývalého pardubického panství z roku 1890 od profesora Emanuela Vladislava Milbauera) a krátce po vzniku ČSR byla tato místa rozdělena pozemkovou reformou mezi místní hospodáře, aby byly opětovně sloučeny v rámci tzv. socializace venkova. S jeho obnovou se začalo v roce 1959 a o 2 roky později již existoval v současné poloze i výměře, což prokazuje letecký měřický snímek z roku 1961 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1961.PREL24.00862).

V současné době je tato vodní plocha, jež byla při svém obnovení pouhým zemníkem a písníkem, nebeským rybníkem, ale ještě dříve tudy tekly 2 bezejmenné potoky. Jeden od "Hájku" a druhý od lokality "Za pravskými humny". Díky melioračním úpravám a zatrubení však postupem času přišly o vodu, a tak je rybník závislý pouze na vodních srážkách, pokud nepočítáme výtok od ČOV a od návesních rybníčků. Původně šlo o panský majetek, který se díky již zmíněným pozemkovým reformám nakonec dostal do vlastnictví obce Pravy, a tak je tomu do dnešní doby. Jeho výměra dnes činí 3 817 m2 a severozápadní břeh dělá krásnou kulisu pro posezení a klubovnu Mysliveckého spolku LESANA Kasalice.