Rybník U hájenky (Lomenice)

Původně byl tento rybník nazýván jako Panský či Mlýnský, a to z toho důvodu, že byl vybudován vrchností na zdejším bezejmenném potoce, pramenícím východně od vsi, aby měl těchlovický mlýn dostatečné množství vody pro svůj provoz, neboť sám drobný vodní tok býval velmi nestálým a mnohdy dokonce i vysychal. V knize "Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický" od Josefa Horáka z roku 1877 se o něm dočteme následující: "Východně nad vesnicí vzniká v blízkém lese pramen, nazván "hraběcí studánka," jenž celou osadu vodou zásobuje, a spojen s jinými stroužkami i mlýn na povrchní vodu žene." K tomu musíme dodat ještě to, že Hraběcí studánka bývala dříve považována za léčivý pramen, jehož voda pomáhala zejména při nemocích očí a v její moc někteří lidé věřili ještě v polovině 20. století.

Spolu s tímto rybníkem byla vrchností zřízena v okolí další trojice vodních ploch, ale nejvíce jich vzniklo až na katastru sousedních Radíkovic, což můžeme vidět ještě z mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Stejně jako u mnoha dalších rybníků na Královéhradecku nevíme, kdy přesně byl založen, ale muselo se tak stát ještě v dobách, než připadly Těchlovice do majetku města Hradce Králové (snad za Václava Donáta z Těchlovic a na Příně, případně za jeho předchůdců - Martina Kladného z Těchlovic, Petra z Těchlovic či Buška z Těchlovic), jemuž byly zkonfiskovány v roce 1547 a spolu s dalšími majetky prodány Janu z Pernštejna. Vzhledem k tomu, že se tento šlechtic zapsal do dějin svým velkým nadšením do budování a obnovy mnoha východočeských rybníků, tak bychom mohli předpokládat, že těchlovická rybniční soustava vznikla právě díky němu, ale to je velká mýlka, protože mlýn i s rybníkem byly zmíněny již před výše zmíněným zabavením královskou komorou. Mohl tedy stát pouze u zřízení dalších místních vodních ploch a nemůžeme vyloučit ani to, že za něj došlo k obnově Mlýnského rybníka, což je vzhledem k situaci velmi pravděpodobné.

Během 17. století byly Těchlovice samostatným statkem, jenž byl v roce 1662 prodán Kateřinou Lidmilou Brahovou, roz. Kapříkovou, aby se jeho novým vlastníkem stal Ferdinand Bonaventura z Harrachů. Sám rybník byl velmi důležitý po celou dobu existence mlýna, takže přežil i složité období přelomu 18. a 19. století, kdy řada vodních ploch na Královéhradecku zanikla, což se týkalo také stěžerského dominia, k němuž Těchlovice patřily. Jedinou změnou se tak stalo zmenšení jeho výměry, což lze naopak zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA497018400), kdy byl známý pod pojmenováním Panský rybník (Panskej rybník) a jeho okolí bylo nazýváno jako U hájenky. V jeho jižní části tak vznikly panské pastviny a pole. Ostatní rybníky však byly vysušeny úplně, takže v roce 1845 bylo na těchlovickém katastru pouze 81 arů a 86 m2 rybníků bez rákosu a 6 arů a 29 m2 jezer bez rákosu. Vedle toho zanikl rovněž mlýn, z něhož se stala panská hájovna čp. 24 (koncem 19. století byl původní objekt zbourán a přesunut ze západní strany rybníka na jeho jižní stranu). Ta byla v rámci harrachovských majetků zabavena roku 1945 státem a připadla Čs. státním lesům, lesní správě v Hořicích. Stejně tak se stalo s rybníkem i přilehlými loukami, poli i lesy. A nejednalo se zrovna o malý majetek, protože ohledně vodních ploch šlo o výměru 9 455 m2.

V roce 1963 byl rybník zanesen sedimenty, takže z původních 1,8-2 m dosahoval maximální hloubky 1,3 m, alespoň tak hovoří vojenská topografická mapa z roku 1969 od I. Váši (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-A-d-2). Ohledně jeho nedávné historie nám přináší některé informace zápis obecní kroniky za rok 1975: "Rybáři. V tomto roce byl ustaven v obci Rybářský spolek v Těchlovicích, jehož členy jsou Miloslav Holý, Miloš Vítek a Josef Vohralík. Český rybářský svaz v Hradci Králové pěstuje na rybnících předchov kapra za účelem zarybnění vod v okresním měřítku." Následujícího roku byl spolu s nedalekým Jordánem vyhlášen jako nejlepší co do výnosu v rámci povodí Hradec Králové, a tak se tu nadále pěstovala pouze násada, jež byla vysazována zejména do Orlice nebo Plačického písníku. Oba též sloužily k závlahám blízkých ovocných sadů. Rybník, jenž byl zrekonstruován počátkem 70. let 20. století, zůstal jako Benešovými dekrety zkonfiskovaný majetek v rukou státu až do dnešní doby, kdy má právo s ním hospodařit s. p. Lesy České republiky, přičemž jeho současná rozloha činí 9 067 m2 a k jeho poslední úpravě (odbahnění a dotěsnění a opevnění části hráze) došlo v roce 2015 (POPR spol. s r. o. Hradec Králové).