Loading...

Rybník Barbora

Turistické cíle Rybník

Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; osobně bych spíše tipoval Barboru z Bibrštejna, která vlastnila smiřické panství v letech 1569-1585), je pozůstatkem mnohem větší vodní plochy, jež náležela k těm nejstarším ve vsi a vznikla z původní trojice rybníků, doložených I. vojenským mapováním z let 1764-1768 a jeho rektifikací z let 1780-1783 (viz https://www.chartaeantiquae.cz/en/maps/12897/?view=-13.765625,99.796875,6). Ještě počátkem 19. století byl nedaleko pod ní stále jeden rybník (zvaný Špuk čili Špork, v jehož místech bylo roku 1926 vybudováno TJ Sokol koupaliště a přilehlá hřiště), což lze najít v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy Josepha Klapzuby (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA158018400).

Tehdejší velikost obou rybníků a její postupný úbytek můžeme vidět, když srovnáme plochu rybníků v roce 1845, roku 1932 a v roce 1948. Zatímco v prve zmíněném roce měla Hořiněves 1 ha, 99 arů a 83 m2 rybníků a jezer s rákosem, tak o 100 let později se vodní plochy smrskly na pouhých 50 arů a 61 m2 (zachován byl totiž stav z roku 1932). Takový výsledek přinesly regulační a meliorační práce, když si lidé mysleli, že poručí přírodě a považovali vodu v krajině za skoro nadbytečnou a výsledky toho můžeme pozorovat mnohdy až dodnes.

Soudí se, že původní rybník byl vybudován spolu se starou tvrzí nebo krátce po její výstavbě, a tudíž musel vzniknout přinejmenším v 15. století, pokud ne již dříve (první zmínka o existenci tvrze pochází z roku 1410, ale již před rokem 1366 opat Neplach zaplavil nově vybudovaným rybníkem v Hořiněvsi několik gruntů, které měly platební povinnosti k žiželeveskému kostelu, a tak muselo dojít k rozdělení těchto povinností mezi zbývající hospodáře, aby se farář necítil příliš zkrácen na svých příjmech; nejde však nezvratně doložit, že šlo právě o Barboru). Neměl sloužit jen jako zdroj vody, nýbrž také pro chov ryb a zároveň jako částečná ochrana tvrze. Vzhledem k členitosti terénu nemohla být jeho voda využita na všech stranách tvrze, takže chránila pouze její jižní a západní část. Po vzniku pivovaru, jehož objekt byl vybudován v roce 1671, se z něj brala voda i pro tyto účely.

Jednu z prvních zmínek o jeho existenci nalezneme v listině z roku 1443, v níž nechal Prokop z Hořiněvsi zapsat 1 000 kop grošů na svém hořiněvském zboží Janu z Vyhnanic. Kolem roku 1680, kdy byl vystavěn nový zámek, došlo k osazení hráze rybníka řadou lip, spojující tzv. lovčí alej mezi Bažantnicí a zámkem. V té době byla také zřízena rozsáhlá štěpnice, jež sahala až k Bažantnici a je vidět ještě v reambulaci stabilního katastru z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2171_3). Rybník, jehož výměra byla radikálně zmenšena koncem 70. let 19. století (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3855_4), zůstal panským majetkem až do roku 1918, kdy byl spolu se zámkem a dalšími majetky zabrán státem, aby následně převzal jeho správu státní velkostatek ve Smiřicích.

Neopomenutelnou rolí této vodní plochy bylo také to, aby byla zdrojem vody pro případ požáru, což se kolikrát ukázalo jako velice prospěšná věc, např. při požáru zámku 9. července 1924 nebo panské stodoly 22. srpna 1948, i když v letech 1947-1948 bychom v něm mnoho vody nenašli, naopak v roce 1940 hrozilo nebezpečí, že se voda přelije přes hráz, neboť prudké tání způsobilo jeho rychlé zaplnění až po okraj. Samozřejmostí zde bylo dříve plavení koní, koupání a v zimě bruslení. Později zde státní statek choval kachny, např. v roce 1958. Kvůli tomu byla celá vodní plocha obehnána drátěným plotem.

Jak vypadalo okolí rybníka dříve, tak to nám nejlépe nastíní citace části textu z publikace "Moje upomínky" od MUDr. Otakara Jedličky: "Všecky tyto čtyři světnice, z nichž zvláště v pokoji věžním byl - ovšem jen za doby letní - pobyt velmi příjemný, byly mezi sebou v jedné čáře jdoucími dveřmi spojeny. Přímo pod okny pokojů byly roztomilé dvě zahrádky, z nichž jedné používal otec v pravo od nich leskla se hladina rybníka "Barbory" kolem něhož táhla se po hrázi vedle dvou přívětivých chaloupek řada prastarých, košatých lip. Řadou těchto lip přicházelo se k rozsáhlé panské zahradě a druhému rybníku "Špuku", za nimiž rozkládá se překrásná bažantnice. Z předsíně naší viděti bylo do zahrady správce, na pivovar, do panského dvora, na vížkou zdobené obydlí stařičkého nadlesního, na ovčín a jiná stavení hospodářská. Mým obyčejným rejdištěm byla v bytu tom za doby letní předsíň a v zimě onen pokoj, kde na malé postýlce jsem spával. V pokoji tom viset na zdi velký, dosti uměle provedený dřevěný krucifix a pod ním stávalo starožitné klekátko, na němž babička mne učívala se modliti. V přihrádkách klekátka toho byly všecky mé poklady - hračky a obrázky - uschovány. Po stěnách pokoje toho umístěny byly v černých rámech dřevorytiny, představující Jana Žižku, M. Jana Husa, Jiříka Poděbradského, Prokopa Holého, Přemysla Otakara, Břetislava „českého Achilla", Jelačiče bána; rytiny ty opatřeny byly přiměřenými rýmy, jichž skladatelem - jak později jsem se dozvěděl - byl V. Hanka. V témže pokoji byla mimo jiné také velká skříň s otcovými knihami, z nichž mne tehdáž ovšem zajímaly jenom knihy obrázkové, jichž tam byla celá řada a jichž illustrace mi babička musela denně vysvětlovati, ačkoliv mnohdy sama byla na rozpacích, co vlastně ten neb onen obrázek představuje."

Ještě počátkem 60. let 20. století byl větší než dnes a zásobován byl z bezejmenného potoka, pramenícího pod "Velkou šachtou". Důkazem tohoto tvrzení může být vojenská topografická mapa v měřítku 1 : 10 000 z roku 1963, jejíž autorkou byla J. Mrázková. V té době činila hloubka rybníka 3 m. V tomto stavu vydržel prakticky až do konce 80. let 20. století, aby byl následně částečně zavezen a došlo ke zrušení kamenné zídky. Dnes stále náleží ke zdejšímu zámku, s nímž vystřídal v poslední době řadu majitelů, a jeho plocha činí pouze 1 290 m2. Na hrázi rybníka se dodnes nachází jedna ze starých lip, jež byla součástí tzv. Šporkovy aleje a od roku 1983 je památkově chráněná (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8488).
Poslední aktualizace: 30.11.2023
Rybník Barbora na mapě
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Rybník Barbora

Hořiněves
Hořiněves
Vesnice
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Důkazem toho může být např.…
0.2km
více »
Zámek v Hořiněvsi
Zámek v Hořiněvsi
Zámek
Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby…
0.3km
více »
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Dům, budova
Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista,…
0.4km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je…
0.4km
více »
Hořiněves
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad…
0.4km
více »
Škola v Hořiněvsi
Škola v Hořiněvsi
Dům, budova
První zmínka o zdejší škole, i když pouze nepřímá, pochází z roku 1717.…
0.4km
více »
Hořiněves
Hořiněves
Zámek
Barokní zámek se nachází ve vsi Hořiněves v Královéhradeckém kraji. Zámek…
0.5km
více »
Hankovy sady v Hořiněvsi
Hankovy sady v Hořiněvsi
Park
Dějiny Tumplacu (roku 1713 zaznamenán jako „Na tom place“, z čehož později…
0.6km
více »
Hořiněveské lípy
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od…
0.7km
více »
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov
První hřbitovy byly původně zřízeny daleko za obcí, a to mezi ně můžeme rovněž zařadit pravěké nekropole na Rejdišti a jinde v okolí…
0.7km
více »
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a…
0.8km
více »
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník
Tento pomník se nachází za bývalým panským dvorem při silnici do Máslojed a má být připomínkou toho, že v těchto místech krváceli a …
0.8km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části…
1.7km
více »
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Máslojedech
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Máslojedech
Zajímavost
Tento vzhledově až zvláštní pomník, který se nachází ve stráni skoro na půli cesty mezi bývalou školou čp. 57 a stavením čp. 27, při…
1.7km
více »
Máslojedy
Máslojedy
Vesnice
Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u…
1.8km
více »
Máslojedy - Špriňarův statek
Máslojedy - Špriňarův statek
Statek
Svědkem jedné z nejděsnějších částí bitvy prusko-rakouské války dne 3.7…
1.9km
více »
Rybník Na Mlakách
Rybník Na Mlakách
Rybník
Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož…
1.9km
více »
Les Svíb - Říman
Les Svíb - Říman
Pomník
Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u…
2km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce…
2km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese…
2.3km
více »
Les Svíb - východní vstup do lesa
Les Svíb - východní vstup do lesa
Pomník
U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11.…
2.3km
více »
Želkovice
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866…
2.5km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou…
2.6km
více »
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Kostel
Žiželeveský kostel se poprvé připomíná roku 1355, stával uprostřed vsi,…
2.6km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší…
2.8km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - M…
4km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází…
4.1km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na…
4.1km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca…
4.4km
více »
zavřít reklamu