Side – jižní bazilika „u chrámů“ (Güney Bazilikası)

Většinou se můžeme dočíst, že těsně za antickými chrámy božstev Apollóna a Athény jsou stále jasně viditelné zbytky křesťanské baziliky z 5. století. Ta byla údajně postavena na základech starověkých chrámů a vzápětí z doposud neznámých důvodů opuštěna. 

Skutečnost je ale trošku jiná. Bazilika byla totiž trojlodní stavbou s velkým zastřešeným atriem. V prostoru vymezeným atriem baziliky se nacházel Apollónův i Athénin chrám, což dává tušit, jak obrovské byly rozměry původního komplexu. I když podle „moudrých knih“ mělo zmíněné obdélné atrium (nebo chcete-li nádvoří) rozměry „jen“ 46,5 x 38,5 m. V lodi baziliky byl v 8. nebo 9. století postaven menší kostel, který se – na rozdíl od všech tří ostatních větších chrámů - do dnešní doby dochoval v až překvapivě dobrém stavu.

Jen s tou proklamovanou volnou přístupností zde bývá občas problém, protože se tady – stejně jako na většině území starověkého Side – dlouhodobě a „pilně“ rekonstruuje. Ve večerních hodinách je sice přístupnost výrazně lepší, ale díky světelným podmínkám je to opravdu „na vlastní nebezpečí“.

V závěru článku si přidáme pár rozšiřujících informací.

Při severní stěně nádvoří můžeme vidět půlkruhové výklenky s kamennými polokopulemi. Do nartexu se vcházelo z atria, přičemž byl tento nartex kolmý k lodím. Do trojlodí se pak vstupovalo třemi většími vchody (branami). Samotná bazilika měla rozměry 35,5 x 25 m a její interiér s dřevěným stropem byl na trojlodí rozdělen 12 mramorovými sloupy. Chrámový závěr byl zvenku deltoidem a uvnitř půlkruhový, zaklenutý kamennou polokopulí.

Součástí apsidového závěru hlavní lodi byla šestice mramorových lavic a na zadní stěně bočních lodí pro změnu zaklenuté čtverové místnosti – pastoforia. Na ně navazovala martyria, tedy drobné stavby nad hroby křesťanských mučedníků.