Side – komplex sakrálních staveb u chrámu bohyně Atheny (Tanrıça Athena'nın tapınağındaki kutsal binalar)

Komplex staveb v jižním cípu staroměstského poloostrova v tureckém Side sice nejvíce proslavil fotogenický fragment Apollónova chrámu, ale pro mnohé příznivce antických památek bude jistě zajímavější vše okolo něj. V každém případě se jedná o vysoce atraktivní část města, ve které najdeme pozůstatky sakrálních staveb různého zasvěcení, stavebního slohu i historických epoch. Podle mnohých odborníků se právě zde nachází čtyři chrámy patřící mezi pětici nejvýznamnějších svatostánků v dějinách Side.

Dá se říct, že trojice těch největších tvoří jeden areál. Jedná se o chrám zasvěcený bohu Apollónovi, chrám bohyně Athény a byzantskou baziliku. Tyto tři stavby na pobřeží ještě doplňují fragmenty menšího objektu zasvěceného anatolskému božstvu Měsíce a známého (v překladu) jako chrám Muže nebo Lidí. A je zajímavé, že chrámy boha Apollóna i bohyně Athény byly klasickými řeckými temply, které ovšem postavily až v druhé polovině 2. století po Kristu Římané …

Nejzachovalejším zůstává i dnes Apollónův chrám, tedy stavba zasvěcená řeckému bohu krásy, světla nebo lukostřelby, patronu umění a průvodci múz. Postava boha Apollóna stojícího před chrámem bývala zobrazena i na některch mincích ražených ve starověkém Side. Architektonicky se jednalo o tzv. peripteros, tedy stavbu se sloupovou kolonádou na všech čtyřech stranách a vnitřní části nazývanou cella nebo naos (delší strany chrámu zdobilo 11 korintských sloupů, ty kratší 6 sloupů). Chrámový stylobat (nejvyšší stupeň „základny“, na kterém byly umístěny sloupy) má rozměry asi 29,5 x 16 m. Pět současných sloupů bylo znovu vztyčeno při rekonstrukci v 80. letech minulého století a vidět zde můžeme také vlys s hlavami Medúz.

Pozůstatky většího Athénina chrámu jsou mnohem skromnější. Tato řecká bohyně moudrosti, umění a strategické války bývala také patronkou starověkého Side. I tuto budovu označujeme za korintský peripteros se stylobatem o rozměrech 35 x 17,7 m. V dobách největší slávy tak chrám bohyně Athény lehce „zastiňoval“ chrám zasvěcený bohu Apollónovi. Počtem sloupů se ale lišily pouze delší strany chrámů – zde jich totiž bylo 13. Zajímavostí tohoto chrámu je fakt, že jeho původní podobu známe jen díky starověkým mincím raženým v Side, na kterých je zobrazena Athéna držící v rukou model chrámu. 

Byzantská bazilika – respektive to, co z ní zbylo – se nachází za chrámy Apollóna a Athény a vznikla v průběhu 5. století. Byla postavena na základech starověkých chrámů a vzápětí z neznámých důvodů opuštěna. Jednalo se o trojlodní baziliku s prostorrným nádvořím v podobě atria. Prostor vymezený atriem baziliky svědčil o velikosti této sakrální stavby, protože zahrnoval jak Apollónův, tak i Athénin chrám. V lodi baziliky pak byl někdy na přelomu 8. a 9. století postaven podstatně menší kostel, který se až do dnešní doby zachoval v poměrně velmi dobrém stavu.

Zcela jinou stavební podobu měl tzv. Chrám lidí, který je zasvěcen anatolskému božstvu Měsíce. Jednalo se o půlkruhovou cellu o průměru 14 m, před níž se nacházel vestibul s kolonádou mramorových korintských sloupů. Do interiéru dvojlodního chrámu vedlo poměrně monumentální schodoště. Tento chrám vznikl ve 3. století našeho letopočtu, od chrámů řeckých bohů je vzdálen necelých 100 m a viditelně se z něj do současnosti zachovala – a i to jen částečně – pětice sloupů vestibulu a náznaky základů celly..

Podle mnohých informačních zdrojů je vstup do areálu s uvedenými chrámy volný a neomezený ve dne i v noci. Není to ovšem – vyjma chrámu boha Apollóna – až tak docela pravda. Vzhledem k tomu, že se památky v Side neustále rekonstruují, může se vám lehce stát, že zde (v nejhorším možném případě) uvidíte přes plot jen krycí plachtu s namalovanou pravděpodobnou původní podobou stavby. Jednou se zde ale zřejmě opět projdeme po téměř dokonalé replice antického města. Otázkou zůstává, jestli by současný stav - zahrnující jen ruiny a zříceniny – nebyl podstatně zajímavější, věrohodnější i autentičtější …