Side – římské Lázně Agory (Agora Hamamı)

Tyto veřejné lázně své jméno získaly díky tomu, že navazovaly na hlavní agoru s veřejnými záchody, a dnes jsou sídlem Archeologického muzea. Také ony vznikly ve 2. století našeho letopočtu, ale celý jejich komplex pak byl stavebně upraven v 5. a 6. století. Na rozdíl od ostatních lázní v Side (Velké a Přístavní) jsou však Lázně Agory příkladem tzv. prstencových lázní, kde již zákazníci neprocházeli místnostmi uspořádanými za sebou, ale putovali po lázních v kruhu.

Lázně Agory byly postaveny na obdélníkovém půdorysu (41,5 x 26 m) a tvoří je pět částí, které se od sebe liší svou velikostí. Původně byly využívány jako frigidarium (místnost se studenou vodou), caldarium (místnost s teplou vodou), dvě tepidaria (místnosti s podlahovým vytápěním) a sudatorium (sauna). Vše doplňovaly šatny a oválný bazén, přičemž vnitřní stěny i podlahy ve všech prostorách byly obloženy mramorovými deskami. Voda byla do lázní přiváděna akvaduktem, ohřev vody byl umístěn pod budovou lázní. Lázeňské budovy měly valené klenby. Na západní straně lázní se nachází palaestra (nádvoří), které bylo v dávných dobách využíváno jako prostor pro cvičení, zápas a box (dnes zde najdeme muzejní lapidárium). 

Vzhledem k tomu, že se od roku 1962 jedná o prostory muzejní, jsou tyto lázně jednou ze dvou památek v Side, kde se platí vstupné. Tou druhou je antické divadlo a do obou se dá koupit výhodné kombinované vstupné.

Na závěr ještě soubor doplňujících a rozšířených informací.

Lázně Agory se jako jediné nachází mimo městské hradby (na západní straně sloupové kolonády a v těsné blízkosti Velké brány) a i jejich součástí byla vstupní část s převlékárnou (apoditerium). Dnes se návštěvníci dostanou do někdejšího frigidaria průchodem přes druhé tepidárium. Severovýchodně od této haly se nachází oválný bazén (piscina), do kterého byla voda přiváděna potrubím napojeným na hlavní akvadukt. Do druhého menšího tepidária se vstupuje jihozápadní branou frigidaria a do oválné sauny s kopulí (sudatoria), která je zvenku čtvercová, úzkými dveřmi na východní straně.

V suterénním prostoru byly umístěny pece, které lázně vyhřívaly. Samozřejmostí bylo i zde podlahové vytápění. Největším sálem lázní byla velká teplá část (tepidárium) s dvojicí obdélníkových bazénů při krátkých bočních stěnách. Hala byla osvětlena velkým oknem na východní stěně. Úpravami provedenými v pozdějších obdobích pak přibyl další bazén s různě velikými okny. Na dlouhých stěnách sálu jsou trojobloukové výklenky a na krátkých stěnách dvouobloukové. Střechu tvoří velký klenutý oblouk.

Pallaestra se nacházela na západní straně lázní; dnes zde již ovšem najdeme zahradu, která slouží jako otevřená výstavní část muzea. V jednotlivých sálech lázní jsou vystaveny drobné artefakty, reliéfy, sarkofágy a sochy. Mezi nimi asi nejvíce zaujmou hlavy Herma a Asklepia, sarkofág s Eroty nebo Herakles kradoucí jablka Hesperidek.

Všehny troje zdejší lázně patří k nejrozsáhlejším a nejpozoruhodnějším stavebním komplexům někdejšího antického města.