Sint-Niklaas – Velké tržní náměstí (Svatý Mikuláš - Grote Markt)

Sint-Niklaas neboli Svatý Mikuláš je téměř osmdesátitisícovým belgickým městem, nacházejícím se v provincii Východní Flandry. U nás sice městem méně známým, ale rozhodně pozoruhodným. Vždyť například zdejší hlavní náměstí, které se i v tomto městě tradičně nazývá Velký trh (Grote Markt), patří se svými 3,2 ha k těm největším v celé Belgii. Podle mnohých informačních zdrojů je dokonce tím vůbec největším, a to nejen v této zemi. A navíc se jeho historie začala psát již v roce 1248 ...

Náměstí vzniklo na pozemku, který městu (farnosti) darovala Markéta II. Flanderská neboli Markéta z Konstantinopole pod podmínkou, že toto místo bude navždy sloužit “pro společné dobro” a zůstane nerozdělené a nezastavěné. Tak vzniklo v již zmíněném roce 1248 čtvercové Tržní náměstí, které ovšem původně sloužilo opravdu jen jako místo pro veřejná soudní jednání, místo slavnostních rytířských přísah místních hrabat i prostora, kde se sušilo seno a bělilo prádlo.

Teprve v roce 1513 vydal císař Maxmilian I. dekret, kterým městu Sint-Niklaas povolil pravidelné pořádání čtvrtečních trhů. Roku 1624 došlo k prvnímu porušení darovací smlouvy, protože byla část náměstí odprodána za účelem pokrytí církevních dluhů. V roce 1690 zničil mnoho domů kolem náměstí velký požár. Roku 1772 pak došlo k dalšímu porušení darovací listiny – místo části hřbitova se postavila řada nových domů. V roce 1841 se smlouva porušila potřetí, když velkou část náměstí zabrala nová radnice, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů a další domovní blok. V roce 1854 byly objekty na náměstí poškozeny při hladových bouřích a roku 1874 zaútočil opět červený kohout, který mj. zničil i radnici. Ta současná proto byla slavnostně otevřena až v roce 1878.

K dalším změnám v podobě náměstí došlo až v polovině minulého století. Od roku 1950 do náměstí ústí další ulice (celkem jich je deset, a to Collegestraat, Stationsstraat, Houtbriel, Sint-Nicolaasplein, Apostelstraat, Parklaan, Hendrik Heymanplein, Nieuwstraat, Onze-Lieve-Vrouwestraat a Parkstraat) a v roce 1966 nahradilo parkovou plochu na jižní straně autobusové nádraží a vzniklo zde také velké parkoviště. Další velká rekonstrukce přišla na řadu v roce 2005, kdy např. parkoviště “přešlo do undergroundu”. V roce 2018 čekala Grote Markt nucená “ekologizace”, takže sem byly umístěny mobilní nádoby se stromy a květinami.

I dnes se na náměstí v centru města konají různé zajímavé akce, jako např. zářijové Mírové slavnosti, které jsou hlavně srazem horkovzdušných balónů. Klasickým trhům pak zůstal vyhrazen tradiční čtvrtek.

Na náměstí Grote Markt (a v jeho nejtěsnější blízkosti) najdeme mnohé významné budovy města, včetně těch nejstarších a památkově chráněných. Zmínit je potřeba zejména svatomikuláškou radnici (do současné podoby postavena v letech 1876 až 1878), budovu zvanou Landhuis (od 16. století sídlo školy i soudu, fasáda v podobě ze 17. století), bývalou věznici (budova Ciperage byla postavena v letech 1661 až 1662 a ve vlámském renesančním stylu, byla několikrát obnovena a sloužila jako policejní stanice, telefonní ústředna, soud, muzeum i městská knihovna) nebo barokní budovu fary (postavena v letech 1663 a 1664).

Za pozornost stojí také bronzové sochy na náměstí Grote Markt, které sem byly instalovány v rámci dlouhodobé akce Umění ve městě (Kunst in de Stad). Nejčastěji se sice připomíná monumentální socha Slovo (autor Idel Ianchelevici, rok 1988), která je pojímána jako óda na básníka, překladatele a kněze Antona van Wilderode, ale mnohé jistě více zaujme sousoší Běžci (Mariette Reins, 1980). A přehlédnout nelze ani dílo Kůň a jezdec (Jan Calmeyn, 1983) nebo “příradničního” Svatého Mikuláše (Achiel Pauwels, 1997). V roce 2017 – tedy rok poté, co město Sint-Niklaas navštívil autor článku – se na náměstí objevilo další úžasné sousoší připomínající jeho nejstarší historii. Jmenuje se Johana a Markéta z Konstantinopole 1217 (autor French Heirbaut).