Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
2. polovina 19. století byla ve znamení industrializace, a to nejen měst, ale rovněž i venkova. Ve velkém se začal v kraji rozvíjet rovněž cukrovarnický průmysl. V roce 1869 byl ustaven prozatímní zřizující komitét nově zamýšleného opatovického cukrovaru. 23. ledna 1870 se uskutečnila v Opatovicích nad Labem 1. řádná valná hromada Akciového rolnického spolku na vyrábění cukru z buráku v Opatovicích, která zastupovala přes 600 akcií upsaných mezi rolníky. Během ní došlo k dohodě na tom, že má cukrovar být vybudován blízko nádražní stanice a řeky Labe. Také tam bylo usneseno, že lhůta na upisování akcií byla prodloužena do 2. února následujícího roku. 2. února 1870 byli na valné hromadě zvoleni členové zařizujícího výboru: František Morávek z Opatovic, Jiří Reichert z Plačic, J. Vinař z Podůlšan, František Kořínek z Brozan, Jan Jošt z Dřítče, A. Tichý z Vysoké, Václav Bubeník z Pardubic, František Machač z Praskačky, V. Lichtera z Podůlšan, M. Jičínský z Dolan, Josef Paulas z Opatovic, MUDr. František Cyril Kampelík z Kuklen, J. Štěpánek z Podůlšan, Moric z Wertherů ze Stěžer, František Voltr z Hubenic, František Kafka z Třebše, Václav Novák z Černé, Václav Prokeš ze Ždánic, Jan Pospíšil z Libišan, Jan Hrubý z Rosic, Václav Koutník z Plačic, Josef Hampl z Rosnic, Jan Morávek ze Svobodných Dvorů a Jan Richter z Hradce Králové. Splátky na akcie po 10 % byly vždy mezi 1.-10. dnem v měsíci skládány u pokladníka a pozdějšího předsedy Františka Morávka. 25. května 1870 byl vypsán konkurs na místa strojníka a vážného. Zároveň byly předloženy vládě ke schválení stanovy, k čemuž došlo roku 1871. O rok později měl rolnický spolek základní kapitál ve výši 200 000 zlatých a bylo vydáno 1 000 akcií po 200 zlatých.
Objekt cukrovaru byl vystavěn firmou V. Nekvasil z Přerova a zařízen strojovým vybavením v letech 1870-1871. Ředitelem cukrovaru se stal Václav Šilhavý. 29. března 1872 byl vyhlášen konkurs na místo technického ředitele. Následně byla zahájena první kampaň. Častá byla různá neštěstí a úrazy. 19. prosince 1875 se roztrhl odstředivý stroj na zadní výrobky, přičemž byli těžce zraněni dělníci František Beránek z Pohřebačky a Marie Shejbalová z Opatovic, jež při cestě do pardubické nemocnice zemřela. Velkým problémem se však stalo získávání potřebných financí, neboť nejprve se cukrovar obrátil na Pražskou úvěrní banku, ale ta se svým základním kapitálem ve výši 300 000 zlatých nestačila na tak velký podnik. Cukrovar, jenž se u ní ucházel o komisionářskou smlouvu a úvět, byl tak odkázán až na dobu dalšího zvýšení akciového kapitálu. Nakonec byl úvěr dohodnut u České společnosti, ale skončilo to tím, že byl přepjat. V konkursu, který byl na jmění této továrny uvalen, byly uznány pohledávky banky za likvidní částkou 446 590 zlatých. Z konkurzní podstaty nebyly nakonec uspokojeni ani všichni věřitelé 1. třídy. Jediným aktivem byl v roce 1886 výtěžek za exekučně prodané nemovitosti, jenž činil 82 600 zlatých, z čehož dostala Česká společnost 19 658 zlatých a 87 krejcarů, takže ta ztratila na 426 000 zlatých. Přesto až do svého konce cukrovar věnoval nemalé peníze na různé podpory (ve prospěch Ženského výrobního spolku českého v Praze), společenské akce a vybudování různých pomníků, např. bratrancům Veverkovým v Pardubicích.
Konkurs na jmění společného rolnického cukrovaru byl vyhlášen c. k. krajským soudem v Chrudimi v březnu 1885. Zajímavé je, že jen o 2 měsíce dříve začali ze správní rady mizet lidé, např. JUDr. Antonín Formánek z Pardubic. Většina z nich se vymluvila na zdravotní nebo rodinné problémy, případně na nedostatek času. Konkursním komisařem byl ustanoven příručí krajského soudu JUDr. Karel Korbelář, zatímním správcem konkursní podstaty advokát JUDr. František Wagner z Chrudimi. Schůze věřitelů byla určena na 4. dubna téhož roku, přihlášky mohly být podávány do 12. května, likvidační stání bylo ustanoveno na 27. května. Hlavním věřitelem cukrovaru byla konkursní podstata Bodenkreditky, jež měla u cukrovaru asi 600 000 zlatých. Tento obchod hodila v poslední chvíli na krk Bodenkreditce firma Jan Brody a spol. V listopadu téhož roku bylo rozhodnuto, že se bude prodávat v exekučních dražbách 22. prosince 1885, 22. ledna 1886 a 23. února 1886. Odhadní cena budovy čp. 81 s příslušnými pozemky tehdy činila 204 780 zlatých. Třetí exekuční dražba na cukrovar se uskutečnila u c. k. okresního soudu v Pardubicích 16. října 1886. Odhadní cena obnášela 210 283 zlatých 71 krejcarů, vadium bylo desetiprocentní. K dražbě se dostavilo celkem 8 kupců a cukrovar koupil za 82 600 zlatých pardubický advokát JUDr. Žák pro družstvo královéhradeckého, syrováteckého, pardubického a Winternitzova cukrovaru.
K obnovení výroby však nedošlo a nakonec byla tovární budova spolu se 13 jitry dalších pozemků zakoupena a přestavěna na „královskou českou zemskou polepšovnu pro mladistvé kárance pohlaví mužského“. Náklad na adaptaci v letech 1890-1891 činil 47 000 zlatých. Ofertní řízení na všechny práce okolo přestavby vyhodnotil zemský výbor království Českého 15. prosince 1890. Polepšovna byla vybudována stavitelem Ing. Václavem Pavlíčkem, jenž byl stavitelem královské české zemské donucovací pracovny v Pardubicích a zetěm básníka Jiljího Vratislava Jahna. Zemřel 25. června 1892, tedy nedlouho po dokončení stavby. Na závěr je třeba ještě dodat, že Zemská výchovna pro mladistvé v Opatovicích nad Labem byla v roce 1950 přeměněna na kasárna (v letech 1950-1955 181. protiletadlový oddíl, v letech 1957-1960 252. protiletadlový dělostřelecký pluk, v letech 1961-1977 54. radiotechnický prapor a jeho velitelská rota a v letech 1961-1969 jeho velitelské stanoviště, v letech 1979-1990 1. letecký stavební prapor a v letech 1990-1991 107. silniční stavební prapor; viz https://www.valka.cz/topic/view/119700/Opatovice-nad-Labem), jež byla zrušena o 40 let později.
Od té doby je objekt čp. 151 majetkem obce, která ho zrekonstruovala a přebudovala ve Společenský dům Opat (viz https://www.opatovicenadlabem.cz/fotogalerie/spolecensky-dum), jenž bývá pronajímán (např. v letech 2016-2020 byl jeho provozovatelem Juraj Špot). Jinak v ní sídlí pouze místní ochotníci (viz https://www.divadloopatovice.cz), protože vinárna a lékařské ordinace v 1. patře zde již nějakou dobu nefungují. Poslední výběrové řízení na pronájem přízemní restaurace Opat se uskutečnilo v loňském roce (viz https://www.opatovicenadlabem.cz/zpravodajstvi/vyberove-rizeni-restaurace-opat). Vedle toho postupně objekt prochází nutnými opravami, z nichž můžeme např. zmínit v roce 2018 provedené opravy narušených částí krovu, i když investice do něho by byly potřeba v mnohem větším objemu, ale otázkou je, zda by stály za to a obci se nějakou formou vrátily zpět.
Objekt cukrovaru byl vystavěn firmou V. Nekvasil z Přerova a zařízen strojovým vybavením v letech 1870-1871. Ředitelem cukrovaru se stal Václav Šilhavý. 29. března 1872 byl vyhlášen konkurs na místo technického ředitele. Následně byla zahájena první kampaň. Častá byla různá neštěstí a úrazy. 19. prosince 1875 se roztrhl odstředivý stroj na zadní výrobky, přičemž byli těžce zraněni dělníci František Beránek z Pohřebačky a Marie Shejbalová z Opatovic, jež při cestě do pardubické nemocnice zemřela. Velkým problémem se však stalo získávání potřebných financí, neboť nejprve se cukrovar obrátil na Pražskou úvěrní banku, ale ta se svým základním kapitálem ve výši 300 000 zlatých nestačila na tak velký podnik. Cukrovar, jenž se u ní ucházel o komisionářskou smlouvu a úvět, byl tak odkázán až na dobu dalšího zvýšení akciového kapitálu. Nakonec byl úvěr dohodnut u České společnosti, ale skončilo to tím, že byl přepjat. V konkursu, který byl na jmění této továrny uvalen, byly uznány pohledávky banky za likvidní částkou 446 590 zlatých. Z konkurzní podstaty nebyly nakonec uspokojeni ani všichni věřitelé 1. třídy. Jediným aktivem byl v roce 1886 výtěžek za exekučně prodané nemovitosti, jenž činil 82 600 zlatých, z čehož dostala Česká společnost 19 658 zlatých a 87 krejcarů, takže ta ztratila na 426 000 zlatých. Přesto až do svého konce cukrovar věnoval nemalé peníze na různé podpory (ve prospěch Ženského výrobního spolku českého v Praze), společenské akce a vybudování různých pomníků, např. bratrancům Veverkovým v Pardubicích.
Konkurs na jmění společného rolnického cukrovaru byl vyhlášen c. k. krajským soudem v Chrudimi v březnu 1885. Zajímavé je, že jen o 2 měsíce dříve začali ze správní rady mizet lidé, např. JUDr. Antonín Formánek z Pardubic. Většina z nich se vymluvila na zdravotní nebo rodinné problémy, případně na nedostatek času. Konkursním komisařem byl ustanoven příručí krajského soudu JUDr. Karel Korbelář, zatímním správcem konkursní podstaty advokát JUDr. František Wagner z Chrudimi. Schůze věřitelů byla určena na 4. dubna téhož roku, přihlášky mohly být podávány do 12. května, likvidační stání bylo ustanoveno na 27. května. Hlavním věřitelem cukrovaru byla konkursní podstata Bodenkreditky, jež měla u cukrovaru asi 600 000 zlatých. Tento obchod hodila v poslední chvíli na krk Bodenkreditce firma Jan Brody a spol. V listopadu téhož roku bylo rozhodnuto, že se bude prodávat v exekučních dražbách 22. prosince 1885, 22. ledna 1886 a 23. února 1886. Odhadní cena budovy čp. 81 s příslušnými pozemky tehdy činila 204 780 zlatých. Třetí exekuční dražba na cukrovar se uskutečnila u c. k. okresního soudu v Pardubicích 16. října 1886. Odhadní cena obnášela 210 283 zlatých 71 krejcarů, vadium bylo desetiprocentní. K dražbě se dostavilo celkem 8 kupců a cukrovar koupil za 82 600 zlatých pardubický advokát JUDr. Žák pro družstvo královéhradeckého, syrováteckého, pardubického a Winternitzova cukrovaru.
K obnovení výroby však nedošlo a nakonec byla tovární budova spolu se 13 jitry dalších pozemků zakoupena a přestavěna na „královskou českou zemskou polepšovnu pro mladistvé kárance pohlaví mužského“. Náklad na adaptaci v letech 1890-1891 činil 47 000 zlatých. Ofertní řízení na všechny práce okolo přestavby vyhodnotil zemský výbor království Českého 15. prosince 1890. Polepšovna byla vybudována stavitelem Ing. Václavem Pavlíčkem, jenž byl stavitelem královské české zemské donucovací pracovny v Pardubicích a zetěm básníka Jiljího Vratislava Jahna. Zemřel 25. června 1892, tedy nedlouho po dokončení stavby. Na závěr je třeba ještě dodat, že Zemská výchovna pro mladistvé v Opatovicích nad Labem byla v roce 1950 přeměněna na kasárna (v letech 1950-1955 181. protiletadlový oddíl, v letech 1957-1960 252. protiletadlový dělostřelecký pluk, v letech 1961-1977 54. radiotechnický prapor a jeho velitelská rota a v letech 1961-1969 jeho velitelské stanoviště, v letech 1979-1990 1. letecký stavební prapor a v letech 1990-1991 107. silniční stavební prapor; viz https://www.valka.cz/topic/view/119700/Opatovice-nad-Labem), jež byla zrušena o 40 let později.
Od té doby je objekt čp. 151 majetkem obce, která ho zrekonstruovala a přebudovala ve Společenský dům Opat (viz https://www.opatovicenadlabem.cz/fotogalerie/spolecensky-dum), jenž bývá pronajímán (např. v letech 2016-2020 byl jeho provozovatelem Juraj Špot). Jinak v ní sídlí pouze místní ochotníci (viz https://www.divadloopatovice.cz), protože vinárna a lékařské ordinace v 1. patře zde již nějakou dobu nefungují. Poslední výběrové řízení na pronájem přízemní restaurace Opat se uskutečnilo v loňském roce (viz https://www.opatovicenadlabem.cz/zpravodajstvi/vyberove-rizeni-restaurace-opat). Vedle toho postupně objekt prochází nutnými opravami, z nichž můžeme např. zmínit v roce 2018 provedené opravy narušených částí krovu, i když investice do něho by byly potřeba v mnohem větším objemu, ale otázkou je, zda by stály za to a obci se nějakou formou vrátily zpět.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.153, 15.791)
Poslední aktualizace: 23.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Opatovice nad Labem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
Park v Karlíně v Opatovicích nad Labem
Fotogalerie
Původně se v těchto místech nacházela pole a pastviny, která nahradila v pozdním středověku vymýcené lesy. Těmi protékal v roce 1513 zřízený Opatovický kanál a několik pozůstatků labských ramen a potoků, pramenících u Pohřebačky a Libišan. Pozůstatky toho můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/…
0.2km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Opatovicích nad Labem
Pomník
O vzniku pomníku padlým v 1. světové válce bylo uvažováno již krátce po vzniku ČSR, protože takováto akce byla tehdy skoro samozřejmostí, ale k uskutečnění tohoto plánu došlo jen částečně. Nejprve byla v roce 1923…
0.2km
více »
Opatovice nad Labem - Pomník obetiam 1. a 2. svetovej vojny
Památník
Obec Opatovice nad Labem v Polabskej nížine je starobylou obcou, na jej území bolo osídlenie už v dobe bronzovej. Počas storočí sa v Opatovicích udiali významné…
0.2km
více »
Opatovice nad Labem - Rodní dům Emanuely Nohejlové - Prátové
Dům, budova
Opatovice nad Labem sú východočeskou obcou južne od mesta Hradec Králové. V obci žili v minulosti aj významné osobnosti, jednou z nich bola Nohejlová - Prátová.…
0.3km
více »
Stará škola v Opatovicích nad Labem
Dům, budova
První škola se v obci nacházela v souvislosti se zřízením zdejšího benediktinského kláštera, po jehož vyplenění a vypálení husity v dubnu 1421 zanikla. Jejím absolventem byl např. opat Martin Neplach z Ostrova, je…
0.3km
více »
Opatovice nad Labem - Kostel sv. Vavřince
Kostel
Dominantou obce Opatovice nad Labem je chránená kultúrna pamiatka Českej republiky - rímskokatolícky románsko - gotický kostol zasvätený sv. Vavřincovi, diakono…
0.3km
více »
Opatovice nad Labem - Zvonice a památný strom
Zvonice
Opatovice nad Labem patria do Svazku obcí pod Kunětickou horou, obcí na území okresu Pardubice v severozápadnej časti Pardubického kraja. Hlavnou pamiatkou obc…
0.3km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Jána Nepomuckého
Socha
Opatovice nad Labem, druhá najväčšia obec v Pardubickom kraji, je obcou s bohatou históriou. V najstaršej písomnej zmienke sa Opatovice n.Labem spájajú s bývalým, dnes už neexistujúcim opatovickým kláštorom. Hlavnou dominantnou pamiatkou obce je kostol zasvätený sv.Vavřincovi. Jednou z ďalších zaujímavých pamiatok je baroková kamenosochárka plastika - socha sv. Jána Nepomuckého, jedného z najobľúbenejších svätcov v Českej republike. Socha svätca "stojí" na zdobenom hranolovitom podstavci. V jeho čelnej…
0.5km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Václava
Socha
Opatovice nad Labem sú spájané okrem elektrárne aj s dnes už neexistujúcim opatovckým kláštorom. Píše sa o ňom v Povesti o kláštornom poklade nazvanom Opatovický poklad v Starých povestiach českých od Aloise Jiráska. Pri prechádzke obcou Opatovice nad Labem som kláštorný poklad nenašiel, pozrel som si iné poklady obce, dve sochy dôležitých osobnosti minulosti Českej zeme. Okrem sochy sv. Jana Nepomuského ďalšou je socha sv. Václava, českého kniežaťa a svätca považovaného za hlavného patróna českého nár…
0.6km
více »
Pohřebačka (Opatovice nad Labem)
Místní část
Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal…
1.2km
více »
Železniční stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka
Žel. stanice
Díky svému položení byly obce Opatovice nad Labem a Pohřebačka zařazeny mezi ty, jimiž povede plánovaná Pardubicko-liberecká dráha, s níž přišli Jan Liebig, Vojtěch Lanna a bratři Kleinové. Tyto osobnosti založily…
1.7km
více »
Vysoká nad Labem - železný most
Most
Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
1.7km
více »
Železný most přes Labe z Opatovic nad Labem do Vysoké nad Labem
Most
Vzhledem k tomu, že ves Vysoká nad Labem byla nejspíše založena opatovickými benediktýny, tak musela být spojena s vlastním klášterem nějakou cestou přes Labe. V raném středověku šlo nejspíše o pouhý brod, ale vyl…
1.7km
více »
Přírodní památka „Hrozná“ u Opatovic nad Labem
Fotogalerie
Jedná se o staré říční rameno řeky Labe, které se mělo stát slepým po regulačních pracích v roce 1910 a v následujících obdobích se postupně zmenšovalo zanášením sedimenty. Ve skutečnosti proběhlo narovnání toku ř…
1.8km
více »
Opatovický splav
Jez
Původní splav byl vybudován na suchu Vilémem z Pernštejna, který chtěl labskou vodou zavlažit písčiny 3 hodiny dlouhé a 1 ½ hodiny široké mezi Opatovicemi nad Labem a Semínem a napájet řadu nově zřízených rybníků.…
1.9km
více »
Rajská strouha
Potok
Tento vodní tok, který byl na přelomu 18. a 19. století pojmenován zeměměřiči jako Rajský potok, pramení východním směrem od Libišan, a to v loukách směrem k osadě Liščí. Původně však Rajská strouha pramenila až v…
1.9km
více »
jez u Vysoké nad Labem
Jez
Romantické a odpočinkové místo se nalézá, u jezu na Labi, u Vysoké nad Labem. Jez je v těchto místech doložen již v roce 1513 v souvislosti se stavbou Opatovického kanálu, který dal vybudovat Vilém z Pernštejna.
…
1.9km
více »
Golf Resort Kunětická Hora
Golf
Golf Resort Kunětická Hora je multifunkčním Sportovním areálem, který nabízí různé možnosti sportovně – rekreačního vyžití. Nachází se u obce Dříteč, mezi krajskými městy Pardubice a Hradec Králové, v rekreační a …
2km
více »
Pamětní deska výsadku "Barium" ve Vysoké nad Labem
Památník
Tříčlenná skupina Barium byla vysazena v noci ze 3. na 4. dubna 1944 u Vysoké nad Labem. Jejím velitelem byl štábní kapitán Josef Šandera ("Velký Josef"), radiotelegrafistou poručík Josef Žižka ("Malý Josef") a šifrantem poručík Tomáš Býček. Po počátečních obtížích, kdy většina v Londýně obdržených adres selhala, se jim nakonec podařilo navázat spojení s domácím odbojem v Hradc…
2km
více »
Vysoká nad Labem
Vesnice
Vysoká nad Labem - obec vzniklá hluboko v minulosti na levém břehu Labe jižně od soutoku Labe s Orlicí. První písemná zmínka je dochována z roku 1073 v souvislosti s Opatovickým Klášterem, jemuž po několik století výnosem krále Vratislava II. obec patřila. Obec hrála významnou úlohu i v husitských válkách a je místem zasnoubení císaře Františka Josefa I. a císařovny rakouské.…
2.1km
více »
Návesní parčík v Čeperce
Park
Dnes je tato lokalita nazývána jako návesní, ale dříve se nacházela přímo mimo obec, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/m…
2.2km
více »
Libišany - památky
Drobné památky
Libišany, obec ležiaca na rozmedzí kralovohradeckého a pardubického kraja leží 8 kilometrov juhozápadne od mesta Hradec Králové. Podľa archeologických nálezov bolo toto územie osídlené už v pravekých dobách. Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1436, kedy kráľ Zigmund zastavil Libišany istému Zdeňkovi Švábovi z Chvalovic. V obci je niekoľko drobných pamiatok, tri z nich sú neďaleko od seba v centrálnej návsi obce. "Dvojičkou" je zvonička a kamenný kríž. Zvonička je stále funkčná, je stavbou s kruhový…
2.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna Milíř na okraji Hradeckých lesů
Rozhledna
Nechci úvodním obrázkem mást, proto musím předeslat, že na Milíři, kopci u Vysoké nad Labem, zatím žádná rozhledna nestojí. Alespoň ne začátkem března 2012, kdy jsem na místě samém pořídil pár fotografií, a kdy píši tento článek.
Přibližně před 60 lety rozhledna na Milíři ještě stála a poskytovala rozhled na všechny strany. Již několik desetiletí však lze z kopce Milíře hledět pouze jižním směrem na Kunětickou horu a jihozápadním směrem na opatovickou elektrárnu. Výhledům do dalších stran…
3.1km
více »
Milířský kopec
Vyhlídka
V rovinatém kraji v těsné blízkosti Hradce Králové není mnoho míst, odkud by byl daleký rozhled. Známý je kopec Sv. Jana na Novém Hradci Králové a samozřejmě Bílá věž. V lese nad Vysokou nad Labem se ale skrývá Mi…
3.1km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
3.2km
více »
rozhledna Milíř nad Vysokou nad Labem
Tipy na výlet
Míříme za výhledy, míříme na vrch Milíř, který se nalézá nad obcí Vysoká nad Labem, cca 7 km jižně od centra Hradce Králové. Od října 2013 míříme nejen ne vrch Milíř, ale i k rozhledně stejného jména, tedy k rozhledně Milíř. Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné…
3.2km
více »
Hradec Králové - Galaktická a Planetární stezka
Tipy na výlet
Vyrážíme ke Hvězdárně a planetáriu na Novém Hradci Králové, která je výchozím bodem Planetární a Galaktické stezky. Ti, kdo vyrazí autem ho můžou odstavit přímo u hvězdárny, ten kdo využije MHD a vystoupí na koneč…
4.6km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
7.2km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
8km
více »