Stará škola v Opatovicích nad Labem

První škola se v obci nacházela v souvislosti se zřízením zdejšího benediktinského kláštera, po jehož vyplenění a vypálení husity v dubnu 1421 zanikla. Jejím absolventem byl např. opat Martin Neplach z Ostrova, jenž do ní vstoupil roku 1328. O dalším vývoji místního školství pak chybějí jakékoliv zprávy. Až v letech 1730-1780 se vyučovalo ve stavení čp. 56, jež se nacházelo na místě dnešní vily MUDr. Emanuela Nohejla.

V roce 1780 bylo na školu upraveno čp. 29 a učilo se zde až do roku 1855, a to vždy pouhým jedním učitelem. V témže roce došlo k rozšíření opatovické školy o druhou třídu. Ta se však do dosavadního objektu nemohla vejít, tak byla umístěna v najatém objektu. Prvním známým učitelem byl Antonín Sobotka a po něm Matěj Čapský, Antonín Langer a v roce 1801 krejčí Václav Shejbal.

Časem se však objevil požadavek, aby byla stará a chatrná škola zbourána a na jejím místě došlo k výstavbě nové školní budovy. Nastala až příliš dlouhá doba vyjednávání a debat, jež k ničemu nevedly, a tak tomu bylo plných 40 let. Teprve roku 1863 se sešlo ve škole obecní představenstvo se všemi výbory a s dalšími významnými činiteli v Opatovicích nad Labem, aby se všichni po skončené celoroční zkoušce dohodli na tom, že se již nemůže výstavba nové školy nadále odkládat, protože sami viděli, když se v objektu usadili, že toto již dávno není škola hodná obce a jejího od starodávna velmi známého jména.

Otázkou však bylo to, kde na ni vzít finanční prostředky, protože přiškolené obce Čeperka a Březhrad neměly žádné obecní jmění a Pohřebačka na tom nebyla o mnoho lépe. Nastala chvíle mlčení, aby nakonec několik výrazných osobností přesvědčilo ostatní, že se do tohoto úkolu musí bez prodlení pustit a Bůh určitě jejich dílo požehná. Někteří za svou práci nic nechtěli, začal se svážet stavební materiál, kopat základy a stavba šla opravdu rychle kupředu, takže již 23. listopadu 1863 byla stavba přijata a schválena c. k. komisí, i když se zde obecní výboři dopustili malého podvodu. Nechtěli totiž stavět podle předepsaného plánu, který se jim zdál příliš finančně náročný, a tak došlo k výstavbě pouhé dvojice světnic pod pojmem "obecní chalupa". V takovém případě totiž nešlo o školní budovu, nýbrž o obecní objekt, který nemusel splňovat řadu tehdejších nařízení.

Aby však vypadala co k čemu, byla nad vchodem ozdobena mramorovou deskou s pozlaceným nápisem: "NECHTE MALIČKÝCH PŘIJÍTI KE MNĚ!" V obou vzniklých třídách byly navíc pověšeny podobizny císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské, papeže Pia IX. a královéhradeckého biskupa Msgre. Františka Karla Boromejského Hanla z Kirchtreu. K nim ještě přibyly obrazy našich nejvýraznějších národních světců sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a dřevěné kříže s ukřižovaným Ježíšem Kristem.

Přesto se zde začalo učit, aniž by došlo k vysvěcení nově vybudovaného stavení nebo alespoň jedné ze školních světnic. Takto tomu bylo až do 5. června 1864, kdy školu vysvětil pardubický děkan a okresní školdozorce Msgre. Jiří Kupka, který rovněž zdejší školní mládež následně vyzkoušel, aby zjistil, jak na tom opatovické školství je. Závěrečná zkouška i s posvěcením budovy, o jejíž hudební a pěvecký doprovod se postarali čekatelé královéhradeckého učitelského ústavu, si vyžádala celkem sedmihodinový maraton, který však vydržely všechny děti v naprosté svěžesti a pozornosti.

Problém však nastal s postaráním se o příslušné ubytování pro opatovické učitelstvo a s řádným odváděním školního platu. V roce 1888 byla nakonec tato škola zbořena a na jejím místě postavil stavitel V. Pavlíček nový objekt, který byl nutný vzhledem k zvětšování opatovické školy, která se již roku 1877 rozšířila o 3. třídu, v roce 1882 o 4. třídu (povolení k otevření uděleno o rok dříve), roku 1891 o 5. třídu, o 3 roky později obdržela pobočku, o níž přišla v roce 1906, kdy se odškolila Čeperka, jež o tuto věc žádala již v letech 1887, 1897 a 1904. Původně sem totiž byly přiškoleny obce: Opatovice nad Labem, Pohřebačka, Čeperka, Březhrad, Plačice a Vlčkovice, aby z nich nakonec zůstaly pouze obě prve jmenované. V dubnu 1888 byla tedy vyhlášena veřejná soutěž na stavitele nového objektu, což dokazuje dochované oznámení tohoto znění:

"Pronájem stavby školy.

Místní školní rada v Opatovicích n. L. (okr. pardubického), zadá dne 30. dubna o 10. hod. dopolední cestou veřejného ofertního řízení stavbu nové 5třídní školní budovy na zl. 18113.43 rozpočtěnou.

Písemné nabídky, opatřené 10 proc. vadiem rozpočtěného obnosu a kolkem 50 kr., pak výslovným zněním, že dražiteli podmínky dražební známy jsou a že se jim podrobuje, podány buďtež nejdéle do 30. dubna t. r. u předsedy místní rady školní v Opatovicích n. L. Plán, podrobný rozpočet jednotlivých prací a podmínky dražební vyloženy jsou u předsedy k volnému nahlédnutí.

Jos. Šandera, předseda."

K vysvěcení nové školní budovy zdejším farářem P. Václavem Bartošem pak došlo 2. prosince 1888. Krátce předtím se stal zdejším řídícím učitelem Jan Jeník. V této budově, jež prošla několika úpravami, vydržela škola fungovat až do roku 1965, kdy byl Pozemními stavbami, stavební správou 5 Chrudim, dokončen nový školní pavilonový areál, přičemž do jeho výstavby se muselo vyučovat v různých místech po celé obci. V roce 2001 došlo k přestavbě bývalé školy a v souvislosti s tím zaniklo také místní kino.

Dnes objekt, jenž je nadále obecním majetkem, slouží k bydlení a nalezneme v něm rovněž prodejnu potravin, kterou od roku 2013 provozuje Ha Nguyen Thu. V letech 1992-2008 bychom tu mohli navíc nalézt sklenářství a do roku 2011 se v domě nacházela i cukrárna. Díky novodobým zásahům bychom však starou školu dnes vůbec nepoznali, což lze zjistit na tomto odkazu: https://www.vcm.cz/media/images/Opatovice-obecna-skola-postavena-1888-a-dnesni-.original.jpg. Ne vždy jde totiž touha po modernosti ruku v ruce se zachováním elegance a stylu, což je kolikrát velká škoda.