Předměřice nad Labem

Lidová tradice hovoří o tom, že tato obec obdržela své pojmenování po svém bájném zakladateli, čehož se drží i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř":

"Předměřice nad Labem (lid. v Předměřicích, předměřskej, Předměřák), ves 4 km sev. od Hradce Králové: 1397 census in Prziedmericz, LEr. VI, 4; 1405 Mirek de Przedmirzicz, RT. II, 17; 1454 in villa Slaupnie J. de Bydzow dec. .. in Przedmirziczych cur. arat. .. in Plotisstich, DD. 16/11; 1790 Pržedmieržicz, Schal. XV, 36.

Starší tvar Předmiřice = ves lidí Předmírových (z os. jm. Předmír: Predmir, Nekr. P. 404)."

Oficiálně se udává, že první zmínka o Předměřicích nad Labem pochází z roku 1397 (Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005), ale již v roce 1376 je připomínáno, že královéhradecký měšťan Jan Louda měl v Předměřicích zpupný (tj. svobodný) statek. Bohatost archeologických nálezů však dokazuje mnohem starší osídlení této lokality, minimálně již ve starší době kamenné. Roku 1384 královéhradecká měšťanka Eliška Rautenštoková odkázala ze své zahrady v Předměřicích, jež dříve náležela starému Meinhardovi, úrok ke kostelu sv. Ducha a špitálu sv. Antonína v Hradci Králové. V roce 1425 držel svobodný předměřický dvůr Ludvík Fattereich z Prahy, který jej koupil od Markéty zvané Poličkové. O 8 let později ho daroval s ostatním příslušenstvím Janu Maršíkovi z Prahy a jeho dědicům, což císař Zikmund Lucemburský roku 1434 potvrdil. V roce 1473 darovala Anna, vdova po královéhradeckém měšťanovi Janu Krajcovi, půl lánu role a louku u Předměřic ke špitálu chudých v Hradci Králové. Roku 1522 odkázal měšťan Jan Věchet ze své předměřické zahrady 3 kopy grošů míšeňských úroků literátskému oltáři Božího Těla v kostele sv. Ducha v Hradci Králové. První zmínka o zdejším mlýnu je z roku 1533, kdy jej Vavřinec Zajíček prodal Mikuláši Kydlinovi za 800 kop grošů míšeňských s podmínkou, že obci hradecké povolí, aby mohla od jeho mlýna udělat strouhu na nový svůj rybník v Březhradě. Postupem času všechny zdejší majetky skoupilo město Hradec Králové, protože v roce 1541 jsou celé Předměřice uváděné mezi poddanými vesnicemi Hradce Králové. O 6 let později mu byly sice králem Ferdinandem I. zkonfiskovány, ale o rok později navráceny. Roku 1566 odkázal mlynář Valeš 20 kop grošů na faru a opravu sešlého kostela sv. Pavla v Hradci Králové. Majitelé některých zdejších statků byli povinni dávat chudým žákům v Hradci Králové 7 podstavů sukna. Protože však Matiáš Jarka, Jan Doležal a Anna Červinková kupovali horší broumovská sukna, byla jim tato povinnost v roce 1580 změněna na poplatek 4 kop grošů. O 6 let později se sem z Bukoviny rozšířil mor. Spor mezi předměřickým mlynářem a královéhradeckým měšťanem Janem Makovcem a rytířem Janem Králem z Dobré Vody a na Plotištích skončil roku 1608 těžkým průstřelem prve zmíněného. Ten se však z tohoto zranění uzdravil. O 3 roky později Makovcův syn Václav zastřelil královéhradeckého měšťana Mikuláše Kavku Předdvorského z Traskovce. Za vraždu trestán nebyl a jako náhradu musel vyplatit ve 2 termínech 11,5 kopy grošů míšeňských, kterou pojistil na předměřickém mlýně. V roce 1620 došlo k opětovné konfiskaci vsi, ale o 8 let později byla městu Hradci Králové navrácena zpět. Roku 1624 královéhradecký primátor Jan Hubecius z Libé Hory zakoupil se svou manželkou Ludmilou předměřickou krčmu od Václava Oppendy a jeho sestry Anny Mastikové, jež dříve náležela královéhradeckému měšťanovi Jiříku Oppendovi, se svobodným šenkem a tokem vody po trubách do haltýřů za 900 kop míšeňských. Od roku 1631 musely Předměřice platit novou dávku, a to na vydržování královéhradeckého purkmistra a městské rady. Činila 4 kopy grošů. Hned o rok později museli někteří sousedé z Předměřic, Lochenic a Třebše zaplatit 10 beček soli za to, že nedodali do Hradce Králové přípřeže pro vojáky, a když k nim bylo posláno, všichni se poschovávali. Třicetiletá válka přinesla vsi řadu útrap a škod. V roce 1654 zde bylo pouze 11 sedláků, 5 chalupníků, 9 zahradníků a 2 pustá zahradnická stavení. Od roku 1680 si královéhradecké poddané vsi stěžovaly na nesnesitelnost roboty, daní a jiných břemen. Zejména šlo o Předměřice, Lochenice, Plotiště a Všestary. Místní vůdce Matěj Košťál byl zatčen v roce 1683 v předměřickém mlýně a do následujícího roku byl vězněn v královéhradeckém vězení ve věži Kropáčce. V roce 1687 se zdejší poddaní dočkali úlev v robotě, a to díky rozhodnutí české dvorské komory. Roku 1699 se objevuje první zmínka o 2 mlýnech spolu sousedících v Předměřicích, jež měl najaty od města Hradce Králové mlynář Jakub Kumpricht. V roce 1717 ten samý mlynář, dřívější nájemce obou mlýnů, jež byly předchozího roku prodány Václavu a Marianě Maršonovým, koupil od města pusté místo zvané na Budíně, kde vybudoval nový mlýn o 2 složeních. V červenci 1745 byla obec vypleněna pruským vojskem. O 2 roky později prodal budínský mlynář František Štěpán mlýn předměřickému mlynáři Janu Střemchovi a kydlinovskému Matěji Maršonovi za 1 900 zlatých rýnských. Tehdy se zavázali, že tento mlýn zruší, ale k tomu nikdy nedošlo. Řadu škod přinesla obci sedmiletá válka, zejména nájezd pruských kozáků roku 1762. V roce 1775 se zdejší sedláci zúčastnili selského povstání. V letech 1819-1825 se stavěla předměřickým katastrem silnice z Hradce Králové k Jaroměři. V roce 1837 mělo město Hradec Králové v Předměřicích cihelnu. Roku 1843 bylo v obci 113 domů a 670 obyvatel. O 3 roky později byl postaven masný krám.

V roce 1849 přestala být obec poddanou městu Hradci Králové a o rok později získala vlastní volenou samosprávu. V letech 1856-1857 byla postavena zdejší železniční trať a u ní malá stanice. Roku 1857 byla upravena cesta do Nedělišť a v následujícím roce vyhořelo 8 zdejších usedlostí. Řadu škod přinesla též prusko-rakouská válka roku 1866. V roce 1869 byly prodány předměřické mlýny Janem Duškem za 125 550 zl. Janu Jarkovskému z Bělče nad Orlicí. Roku 1871 byl zřízen poštovní úřad a telegrafní stanice. Ta byla zprvu jen pro železnici, ale o 2 roky později byla zpřístupněna i veřejnosti. V roce 1871 byl vybudován zdejší cukrovar. Od roku 1874 žádaly Předměřice o vlastní školu, ale vždy neúspěšně. V roce 1879 byla upravena cesta do Správčic. Roku 1882 byl založen SDH, který si v roce 1884 postavil u čp. 89 hasičskou kolnu. Roku 1885 bylo povoleno odškolení Předměřic od Lochenic a došlo k výstavbě vlastní školy (podle plánu stavitele Josefa Šulce), která byla vysvěcena 22. listopadu téhož roku. V témže roce vznikla také obecní knihovna. O rok později byla založena Hospodářsko-čtenářská beseda. V roce 1887 koupil zdejší mlýny MUDr. Josef Reichert, štábní lékař v Josefově. O 2 roky později byl zřízen u nádraží přes náhon železný most, začala se budovat sušárna na čekanku a do cukrovaru bylo zavedeno elektrické osvětlení. Roku 1892 byl postaven nový dřevěný most přes Labe. V roce 1893 byla založena tkalcovna Josefa Pospíšila v čp. 96. Roku 1894 vznikly kruhové cihelny Dr. Jana Ryby z Hradce Králové a Františka Morávka. O rok později vznikl odbor Národní jednoty severočeské. V roce 1898 byl založen spolek divadelních ochotníků „Kolár“ a bylo postaveno železniční nádraží, jež bylo otevřeno 22. ledna 1899. Téhož roku se z Předměřic staly Předměřice nad Labem. V prosinci 1902 koupil předměřické mlýny Josef Voženílek, majitel mlýna Budína. 1. dubna 1903 vyhořela Pospíšilova tkalcovna a Josefem Voženílkem byl vystavěn nový třípatrový mlýn, přičemž další stavby následovaly v dalších letech. Roku 1909 vznikl Spořitelní a záložní spolek Předměřice nad Labem. 25. března 1911 vzniklo komité pro ustavení TJ Sokol za součinnosti plotišťské jednoty. Následujícího roku byl postaven prozatímní dřevěný most přes Labe. V roce 1913 se začalo se stavbou železobetonového mostu přes Labe. 3. října 1914 se začalo svítit elektrickým světlem po celé obci. V letech 1916-1921 byla postavena Voženílkova vodní elektrárna. Z front 1. světové války se nevrátilo 32 zdejších mužů.

25. března 1919 ustavena TJ Sokol. Roku 1923 byla zřízena labská poříční telefonní linka na tarti Josefov-Přelouč, přičemž stanice byla umístěna v elektrárně. V letech 1923-1925 byla vydlážděna okresní silnice, která vede obcí. 6. července 1927 vyhořelo třetí poschodí mlýna Na nových. Roku 1928 bylo zřízeno letní sokolské cvičiště a vystavěna na něm sokolská sborovna. 4. července 1929 způsobila značné škody větrná smršť. O rok později utvořena Jednota čs. legionářů. 10. dubna 1932 došlo k zhroucení elektrárny do Labe. V roce 1936 byla ustavena Civilní protiletecká obrana. O 4 roky později bylo v obci 254 domů a 1 776 obyvatel. Za německé okupace nosila pojmenování Predmeritz an der Elbe. Roku 1946 byla zřízena mateřská škola. V roce 1950 vzniklo JZD. V letech 1954-1956 byla postavena nová školní budova. V letech 1957-1960 byla vybudována panelárna a nový objekt mateřské školy. 27. května 1969 byl slavnostně otevřen klub Juveny. V letech 1973-1974 došlo k výstavbě prodejny smíšeným zbožím. Roku 1976 bylo obvodní velitelství VB přemístěno do Smiřic. 15. listopadu 1980 byl otevřen Dům služeb, jehož výstavba byla zahájena roku 1978. V letech 1983-1985 byl postaven vodojem. V letech 2006-2007 byla postavena sportovní hala. V roce 2016 došlo k rekonstrukci železniční trati. O rok později byla zahájena dostavba kanalizace. V letech 2019-2020 a 2023 došlo k dostavbě a prodloužení vodovodu. V téže době probíhala i rekonstrukce ZŠ.

Jediným památkově chráněným objektem jsou Boží muka, jež jsou pravděpodobně z roku 1562 (podle jiných pramenů, zvláště Ludvíka Domečky má jít o rok 1567). Svoji památkovou ochranu získaly 2. července 2007. Z dalších pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž pod Tyršovými sady, který byl posvěcen 25. října 1857; kamenný kříž z téhož roku u čp. 113; pískovcovou typovou pyramidu všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce v prusko-rakouské válce v roce 1866; pomník padlým v 1. světové válce od sochaře Jaroslava Samka, který byl odhalen 15. července 1923. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky byli: profesor klatovského gymnázia Jan Koza (23. dubna 1851 Předměřice nad Labem - 1926 Malé Hydčice u Klatov), technický úředník českého zemského výboru Ing. Josef Bukovský (17. dubna 1858 Předměřice nad Labem - 23. června 1924 tamtéž) a neurochirurg prof. MUDr. Rudolf Petr (29. července 1912 Předměřice nad Labem - 10. března 2003 Hradec Králové). Za zmínku stojí to, že přednostou zdejší železniční stanice byl Michael Mácha (29. září 1812 Praha - 1. září 1871 Předměřice nad Labem), bratr básníka Karla Hynka Máchy.