Hostinec U Bajerů v Předměřicích nad Labem

Původní objekt na této parcele v dnešní ulici Obránců míru byl dřevěný a vznikl nejspíše někdy v 18. století. Často bývá vydáván za nejstarší hostinec v obci, ale tím nebyl, protože první krčmou v obci byla ta, kterou spolu se svobodným šenkem a tokem vody po trubách do haltýřů zakoupil roku 1624 královéhradecký primátor Jan Hrabecius z Libé Hory se svojí manželkou Ludmilou od Václava Oppendy a jeho sestry Anny Mastikové, dědiců po královéhradeckém měšťanovi Jiříku Oppendovi, za 900 kop míšeňských grošů. Ta se připomíná v Předměřicích nad Labem ještě v roce 1632 a později se z ní stal hostinec „Na staré“. Roku 1651 v něm působil krčmář Jan Koláčný a ke konci 18. století Vít Zadrobílek, od čehož vzniklo jeho druhé pojmenování - „U Vítů“ (nemělo tedy nic společného s rodinou Vítů, protože bylo odvozeno od křestního jména Vít). Tomuto hostinci, jenž byl hojně navštěvován královéhradeckými národními buditeli, vyrostla konkurence až mnohem později. Z tohoto důvodu tak můžeme hostinec U Bajerů nazvat pouze jako nejstarší fungující, to pravdě odpovídá.

Ještě v roce 1840 se tu nacházela pouze roubená chalupnická živnost Václava Brzického, která je zaznamenána v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 1. třídy Josepha Höhra a geometra 4. třídy Franze Roseho (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA367018400). Jeho dcera Kateřina si vzala za manžela chalupníka Matěje Česáka z čp. 54, za něhož bylo stavení adaptováno. Zděný objekt vznikl někdy ve 2. polovině 19. století, což dokládá dodatečný záznam do reambulace stabilního katastru z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_5789_3). Jan Bajer obdržel povolení k provozování hostinské živnosti v čp. 68 přípisem z 29. září 1887. Ten byl majitelem objektu i roku 1890, kdy tu žilo 6 lidí, z toho 3 ženy. Jeho význam je potvrzen zmínkou v knize Václava Kudrnáče „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ z roku 1903: „Zde jsou dva velké mlýny, dvě cihelny, čtyry hostince: »Stará«, »Nová«, »u Bajerů,« »u nádraží« a restaurace u cukrovaru.“ V roce 1912 bylo do hostince zavedeno elektrické osvětlení. To již bylo v hostinci dávno zřízeno jeviště pro místní divadelní ochotníky. V letech 1931, 1932 a 1934 byl hostinec opakovaně navštěvován zloději, kteří tu hledali větší peníze vzhledem k tomu, že tento objekt byl centrem kulturního a společenského života obce a nepohrdli samozřejmě ani uskladněným pitím a jídlem. Za německé okupace zde SK Předměřice nad Labem pořádal různé koncerty a roku 1947 byla uspořádána divadelní škola pro sokolské ochotníky a členy divadelních odborů sokolských jednot. V roce 1950 převzalo hostinec Josefa Bajera sokolské družstvo „Vzlet“.

První věcí se měla stát adaptace objektu, ale k ní došlo až mnohem později. Oprava sálu se protáhla tak, že kritika toho, že již trvá 3 roky, se objevila roku 1970 jak v „Novém Hradecku“, tak v „Pochodni“. Roku 1972 probíhalo mezi Východočeskými mlýny a těstárnami n. p. Pardubice a Lidovými spotřebními družstvy Jednota Nový Bydžov jednání o převodu sálu pohostinství, který měl být odkoupen Jednotou. Zdlouhavost vyjednávání způsobila odhadní cena, jež se nelíbila prodejci sálu. V následujícím roce byla povolena Bohumile Bajerové stavba garáže. Roku 1974 bylo kvůli rozšíření silnice navrženo zbourání stodoly.

V roce 1975 byl hostinec nadále obecním majetkem a jeho hodnota byla odhadnuta na 426 769 Kčs. V té době se v jeho sále pořádaly téměř všechny schůze složek Národní fronty, bylo zde umístěno agitační středisko a konaly se tu různé taneční zábavy a koncerty, pokud nepočítáme tradiční předvolební schůze. Roku 1980 byla provedena rekonstrukce toalet, opravena střecha nad lokálem a rozšířen sklad piva. Všechny tyto práce v hodnotě 90 000 Kčs provedli místní požárníci. Další úprava skladu proběhla v roce 1982. Roku 1989 později byl hostinec napojen na kanalizaci. Díky restitučnímu zákonu se vrátil do soukromých rukou. V roce 1992 obecní rada zrušila povolení k pořádání dikoték. Stalo se tak kvůli vysoké hlučnosti a častému rušení nočního klidu. To vyvolalo nevoli pořadatele, jak o tom píše obecní kronika: „Pan Siegl, vlastník tančírny, požaduje na obecním úřadě náhradu ve výši 5188 Kč ušlého zisku za to, že vloni v březnu zakázal pořádání pěti diskoték v hostinci „U Bajerů“. Pan Siegl se odvolal proti rozhodnutí obecního úřadu k Okresnímu úřadu v Hradci Králové. Ten rozhodnutí obce potvrdil. Pan Siegl se proto odvolal k ministrovi kultury a ten rozhodnutí obce zrušil.“ Spory mezi obcí a provozem hostince však pokračovaly i nadále. V té době došlo rovněž k několika vloupáním do objektu. V roce 1994 byl hostinec na půl roku uzavřen, aby ho nový nájemce upravil podle svého. K jejímu otevření došlo 4. června téhož roku. Tradicí se také stala představení místních divadelních ochotníků, turnaje v šipkách a obecní plesy. Dnes objekt náleží Janě Langerové a Janě Ondejčíkové. Více na: https://www.facebook.com/Hostinec-U-Bajerů-1627923907441982.