Walihloch

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta

Šachta je schovaná za zástěnou • Fotografie (18) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Walihloch

Někdo si tu vařil

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Malínská rokle, tedy údolí potoka nad Novým Malínem, dříve Frankštátem bylo ve středověku místem, kam se vydávali hledači drahých a barevných kovů. Podle nejnovějších výzkumů sem horníci přišli zřejmě již za první kolonizace, tedy v období vlády Přemysla Otakara I., někdy ve 20. letech 13. století. To nakonec naznačuje, že k osídlení či založení osad na Šumpersku či samotného Šumperka mohlo dojít o něco dříve, než se dnes uvažuje. Bývalí němečtí obyvatelé Frankštátu slaví založení Městečka v r. 1222, čili za pár let by to mělo být 800 let, bývalí šumperané uvádějí letopočet založení města 1230 – na rozdíl od dnešních badatelů, kteří rok založení města kladou někam do období 1269-76.

Naleziště kovů v rokli zřejmě ale nebyla zvlášť vydatná, protože příliš pozůstatků na dolování není známo. Nicméně na konci Malínské rokle najdeme u pravého břehu Malínského potoka opuštěnou štolu nazvanou Walihloch. Tento název je zřejmě poněkud novější. V překladu je štolu možno pojmenovat jako Vlašký důl. To nejspíš souvisí s činností italského hraběte Camila Lucerana (zv. též Locarno), který v r. 1679 získal císařské povolení k hledání bývalých nalezišť drahých kovů, která v pobělohorské době opustili protestanští horníci. Pověst praví, že kdysi u štoly stará žena žala trávu, tu se objevil cizinec v plášti a širokém klobouku a mumlal si „walihloch, walihloch“. Dotyčná mu ukázala vchod. Cizinec v díře zmizel a už se neobjevil. Štola je Vysoká 2-3 m, dlouhá cca 4-5m, původně byla prý delší, asi 12m a na konci měla šumět voda. Chodba je ale zavalená, existuje-li nějaké pokračování není známo. Podle všeho se ve Walihlochu těžil hnědel, méně vydatná železná ruda. Štola je vcelku dobře přístupná, potkal jsem známého turistu, který mi místo popsal. Nejsnazší je přístup od rozcestí U Hráze (na zelené značce procházející Malínskou roklí). Zde nesmíme pokračovat do kopce po značce, ale podle potoka lesní cestou (rozbitá asfaltka) ke kamenné povodňové hrázce přes potok, vpravo od hráze najdeme pěšinku, místy znatelnou bývalou cestu a podle potoka cca 100-150m. Celý závěr Malínské rokle (ostatně i jako spodní část) je dosti divoký, nějaké skalky, potůček přes cestu apod. Štolu si vyhlídli zřejmě nějací trampové či hledači pokladu. Vstup do štoly je momentálně schován za dřevěnou zástěnou, evidentně nedávno zhotovenou. Doufejme, že štola prozatím zůstane přístupná.

Poslední aktualizace: 30.6.2013

Nadmořská výška:

712 metrů nad mořem

Walihloch na mapě