Ledopády drsných Hostýnek

Kam a jak jedeme?

Dnešní výlet předpokládá hodně odvahy k orientaci v terénu a běžky na vyhození (pokud ještě nepřipadne) nebo holt jen na botičkách. Případně s lopatou - takovými těmi umělohmotnými boby. Busem do Lukovečka. Po zelené značce směr "U dubu", jen asi 200 -250m. Po levé straně vytváří potok docela velký ledopád. Fotila jsem jen z cesty, spadnout bych tam nechtěla. Po dalších asi sto metrech opouštíme značku, odbočíme Doprava chodníčkem před potokem. Mezi plotem a potokem. Podél toho potůčku se dá jít na běžkách až na Ondřejovsko, ale tak daleko naše mrňousky a staré kosti nepoženem. Po nějakých 50-60m je dobré se zastavit a sejít kousek z chodníčka. Na potoku je tam "zástava", něco jako mikrorybníček, přepad vytváří záplavy rampouchů, ledových ploten a neopatrníkům perfektní klouzačku s nepříjemným dopadem. Chodník - lesní cesta - pokračuje přibližně podél potoka s různými malými i většími překvapeními.  Občas cesta potok křižuje, přeskočíme, přebrodíme. Asi po kilometru odbočíme Doprava přímo do kopce podél malého přítoku. Kdo je šikovný, najde i u zurčící stružky malé ledopádky. Ale hlavně je to drsný kus do kopce, pořád rovně, 500-600m, pořád přibližně na východ, dokud nenarazíme na modrou turistickou značku. Zasloužíme si vrcholovou prémii v podobě malé svačinky. Dobrodružství končí, Doprava frčíme rovnou do Fryštáku na bus. Pokud někdo přejný tu lesní cestu posypal, drsné dobrodružství sjezdu a likvidace běžek pokračuje,-) Do picerky u Fíka jsou to asi tři kilásky, z toho půlka lesem, druhá půlka přes dědinu. Kdysi dávno byla ulice řádně zachumelená, svištěla jsem si po ledovatém chodníku...  jediný barák měl ten chodník uklizený. Ano, mé já bylo tenkrát o dost rychlejší než zastavené (a zlomené) běžky.

Za čím jedeme?

Počkat si na to správné světlo, nafotíme ty ledopádky snad i duhovatě. Ve sněhu otisky bot, tlapek i kopýtek. Jejich majitele jsem nezahlédla, ale zobáci švitořili, jak kdyby už měli jaro. Kopec lesem dá zabrat. Kříb se jmenuje ten kopec. Když odbočíme dřív, můžem narazit na zatopený lom. Když pozděj, modrá značka bude kousek dál,-) Ale minout ji dost dobře nejde, je to asfaltová cesta používaná lesáky, myslivci a spol.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíme se ve Fryštáku U FÍKA, s přímým výhledem na náměstí a zastávku busu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbila se mi hra světla na rampouších, velikost ledů na poměrně malém potoku, ojíněné trávy i stopy ve sněhu. Modré nebe nad hlavou.  Nelíbilo se mi, že dnes jsem byla z procházky odvolána už na prvním křižování cesty s potokem.  Ale zase jsem využila ochoty dobrého člověka a nechala Bobušku proběhnout za létadlem. Ztělesněná radost.

Ostatní informace

http://frystacko.galerie.cz/6556213-170122rampouchy 

http://pizzeriaufika.cz/