Na Lačnovské skaly podruhéj - retro 2001

Utékly rovné 2 dni od mojéj poslední návštěvy týchto krásných míst a dneskaj si tam dávám s našima repete, protože má byt úplně stejný a krásný deň ! Dneskaj je to ale už bez foťáku, protože je týdeň před výplatů a na nový film neny sú chechtáky ... ( A protože jedu na výlet po práci s mojíma rodičama, tož večér předtým moc pečlivo studuju mapu a plánuju podlevá mapy tú najkratší možnú cestu, takže to bude tam a aj zpátky dohromady enom 8 kilometrů. Jak na potvoru to ale po rovině jaksi nejde ...)

Ve čtvrtek odpoledňa jedem s našima jejich autiskem do Lidečka a tady odstavujeme škodovku na parkovišti u Motoresta. Protože zme sa chvilku předtým stavovali na dobrů zmrzlinu v Lidečku U Pavlíků, tož ju z kornútků dolizujeme, eště když stúpáme k Čertovým skalám. Procházáme pod dlúhů skalní hradbů až na její konec a protože je to pořáď do kopca, tož tata už začíná od vzteku lomoznit zubama. Naštěstí pak pokračujem po lesní cestě asi půl km po rovině a tož to jaksi rozchodíl... Potem ale přicházá moc blbé stúpání navrch na lúku s dětským táborem. Naštěstí tých nadávek a brblání od rodičů není až tolik...

Vedu jich před dvuma dňama objevenů zkratků pod vrcholkem Lázu na svoju hříbovů lúku a tady dělám hrozně moc riskantní krok : úplně neznámů pěšinů lesem dole směr Dolní Lačnovské skaly. Naštěstí je to trefa jak Brno !! Mosím si před nima přeca trochu napravit reputacu za ten nešťastný Cimburk, nee ?!? U cesty na kládách s chuťů posvačíme a potem okolo nádherného útesa Dolních skal - žádné obdivné výkřiky a ani provolávání slávy sa nekonajú - hore horů. Chalabohu sa jim Horní skaly lúbíja víc ! Mama si dole pod nima sedá na veliký balvan a tata se mňů dokonca leze hore úzků sútěsků až na samý vrchol skal a spolem sa tady obdivujem pěkném výhledu na ty naše jižní Valachy. Pak s nima pokračuju na rozcestí Láz, ke studánce s odpočívadlem ale nejdem a vlastní vršek obcházáme oblúkem po turistickéj značce. Ani na skalky "Žraloky" s velikými ďůrama jich nevedu, zato klesáme lesní cestů dole k tom dětském táboru.

Začíná ňa cosi zlobit levá hnáta, konkrétně kolenisko - při každém došlápnutí Ostrá pronikavá bolesť - gdyž sa lézlo navrch do kopca, tož to tolik nevadilo !! Pak zaséjc přes lúku na vrcholu kopca bez ména a z kterého je ten výhled skorem na půl jižního Valašska. Týmto ho křtím na "Rajsků vyhlídku" - šak nemosíja jich mět enom Čecháčci, aj tady je to okolo všady moc krásné ... A zvlášť včil, gdyž zrovna zapadá slunko. Ale podlevá našich je to na Březovéj nad Brumovem u kapličky "U Cyrilka" pěknější !!

Dál nás čeká sestup dole z kopca dole do Lidečka. Nelezem ale ke kostelu - to byzme si zbytečno zašli - ale polní cestů vlevo po lúce okolo lyžařskéj sjezdovky. Kopčisko dolu padá jak ožralý blázen a koleno při sestupu trpí jak hrom ! Aj gdyž mám chuť si od bolesti zařvat jak raněný partyzán, tož enom potichu hekám, ať nevyplaším rodiče a přemýšlám, jestli k tom autu dneskaj vůbec dójdu ... Konečno zme dolu v dolině, konečno u Motoresta a tady šok : auto nigde !!! Po leknutí a po chvilce zmatků přicházá vysvětlení : před našu škodovku sa tak šikovno postavíl autobus, že jí nejsú ani vidět kola !!!

( Trable s koleniskem pokračujů aj na druhý deň v práci. V pondělí mosím ke specialistovi do Klobúk na injekcu a tři měsíce pak požírám drahý Condrex. Pak prý sa to mosí na čas vysadit a podle pána dochtora mám užívat podobný, ale eště dražší lék. Protože si sám doma fakt peníze netisknu, tož sa na to vyprdnu a léčím sa od téj doby sám. Chce to pohyb a pohyb a hlavně žádné zbytečné polehávání. Pravda, sem tam ňa aj včil v koleně pořádně pichne a každů změnu počasí ně hlásí koleno dva dni předem,abych na to náhodů nezapomněl, ale není to tak hrozné, aby sa s tým nedalo žit ...)