Boží muka v Předměřicích nad Labem

Tato Boží muka, jež se skládají ze základové patky, dříku, krychlové hlavice a kamenného kříže na vrcholu, mají snad až středověký původ (pouze podle lidových podání) a bývají rovněž označována za morový sloup. K jakému účelu byla postavena a kým, to se nikde listinně nedochovalo. Stejně tak se rozcházejí prameny v tom, kdy byla vybudována. Podle památkářů pocházejí z roku 1562, protože mírně zvětralý reliéf v čelní straně dříku má znamenat: „L / etc / 62“ (1562). Naopak Ludvík Domečka s Františkem Ladislavem Sálem o nich píší toto: „U mlýna Budína stojí kamenná Boží muka s letopočtem 1567 a na křižovatce silnic kamenný kříž z r. 1857 a nad ním dřevěná sloupová zvonička z r. 1881 se zvonkem.“

Já sám při pohledu na onen reliéf bych byl opatrný. Nevidím v něm ani první, natož druhý letopočet, spíše nějaké slovo, i když ono písmo je opravdu roztodivné, pokud o něj vůbec jde. Mohlo by se jednat i o značky kameníka nebo zdobné iniciály toho, kdo jejich vybudování financoval. Jisté je, že první znak není písmenem „L“, protože na zvětšenině reliéfu je vidět to, že nahoře znak pokračoval a byl spojen s tím dalším, ale toto pokračování se nedochovalo, neboť bylo odlomeno povětrnostními vlivy nebo lidským zásahem. Stejně tak je to s údajným malým písmenem „t“ a v posledním, nejméně dochovaném znaku je vidět jak písmeno „L“, tak „E“. Navíc, kdyby byla tato Boží muka vybudována na paměť morové epidemie, tak ani to nesouhlasí, protože ta zasáhla Předměřice spolu s Bukovinou až roku 1586 (další epidemie moru se zde objevila až v roce 1772), a tudíž by byla mnohem mladší, než se dnes tvrdí. Takže můžeme dojít k závěru, že de facto nevíme o jejich původu vůbec nic a vše je jen v oblasti dohadů a domněnek. S jistotou můžeme říci pouze to, že jsou zaznamenána ve všech katastrech, naposledy v indikační skice stabilního katastru z roku 1840, kterou vyhotovil adjunkt 1. třídy Joseph Höhr a geometr 4. třídy Franz Rose.

Někdy po roce 1880 byla Boží muka přenesena více stranou od silnice, a to v souvislosti s úpravou a štětováním obecní silnice, o níž bylo rozhodnuto právě roku 1880. Tehdy bylo usneseno, aby byl úsek o délce 2 887 m upraven během 3 let a práce měla být rozpočtena na základě přímých daní. K další úpravě silnice došlo v letech 1888-1889, aby mohla být převzata do správy okresu. Ten ji navíc v roce 1890 opět upravil. V tomto období byl sloup nejen přenesen, ale rovněž zrenovován, ale to mám pouze z doslechu a nepodařilo se mi dohledat, kdy se tak přesně stalo. Mohlo se tomu stát např. v souvislosti s tím, že těmito místy jel na vizitaci královéhradecký biskup nebo někdo stejně významný, což bylo tehdy samozřejmostí, aby obyvatelé každé výrazné osobnosti ukázali, jak se o svoji obec starají.

Další rekonstrukce objektu proběhly až ve 20. století. O opravě Božích muk roku 1970 píše obecní kronika toto: „Morový sloup, umístěný u č. p. 7 rodiny Brožkovy byl renovován takřka v poslední chvíli. Velmi stará kulturní památka naší obce byla odsouzena k zániku. Vrchní část (kříž) byla uražena a hrozilo to, že i spodní část se přelomí a bude odklizena jako několik kusů nepotřebného kamene. Je dobře, že se našly prostředky na záchranu této kulturní památky. Až bude vyřešena úprava silnice, bude řešena i otázka okolí morového sloupu.“

Poslední rekonstrukce této pamětihodnosti proběhla až v roce 2001 (Karel Krátký) a obecní kronika se o ní zmiňuje takto: „Dne 14. 9. 2001 proběhla kolaudace opravy kulturní památky „Boží muka“ u Brožků, kde byl nalezen vzkaz od minulých restaurátorů tohoto znění:

„Morový sloup v Předměřicích . Opraven v r. 1970 členy Klubu ochrany památek a přírody při KD – ROH v HK ing. Václavem Laštovičkou a Bohumilem Poláčkem. Hlavice sloupu a kamenný kříž byly shozeny a zakopány – zásluhou MNV. Zápis vložen do hlavice sloupu 19. srpna 1970.“

Obecní zastupitelstvo rozhodlo, aby i po současné opravě byla do sloupu vložena zpráva a sada současných kovových mincí.“ Dodejme, že od 2. července 2007 jsou Boží muka památkově chráněna, přičemž rozhodnutí o prohlášení památkou je datováno 30. květnem téhož roku a o památkovou ochranu požádal odbor kultury Okresního úřadu v Hradci Králové již v roce 1994 (viz https://pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-13466731). Na závěr ještě dodejme, že poslední změnou tohoto místa se stalo pokácení staré vykotlané lípy a její nahrazení novou.