Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Turistické cíle • Měšťanský dům
Pokud se vydáme Havlíčkovou ulicí, potkáme řadu starých budov, z nichž některé si zachovaly svůj původní vzhled. Jednou z takových je rovněž dům čp. 17, což je řadový patrový objekt s tříosým průčelím a se sedlovou střechou, který byl vystavěn po požáru v roce 1670 (během tohoto požáru vyhořelo v celém městě 124 stavení), koncem 17. století byl přestavěn z původní renesanční podoby do barokního vzhledu, v závěru následujícího století došlo k jeho úpravě do klasicistního slohu a roku 1911 získal současnou zdobnou secesní fasádu.
Tato místa byla zastavěna přinejmenším před rokem 1550, pokud ne ještě dříve, což je dost pravděpodobné, ale ne listinně doložitelné. Od dávných dob se zde říkalo "Vysoká varta", "Hrubá varta" (1695), "Velká varta" (1562), "Druhá varta" (1561) či "Zadní varta" (1555, 1557), a to od uměle vytvořeného zděného náspu, jenž vedl od mostu nad příkopem (do počátku 17. století zván jako Kotoulovský podle toho, že vlastník Kotoulovského dvora čp. 168 měl povinnost ho opravovat; později pojmenován jako Spírovský či Zbirovský podle Samuela Spíry, držitele čp. 20) až k čp. 20 (od čp. 10 pozvolna stoupající a k čp. 20 zase klesající, ve své největší výšce proti domu čp. 14 měl až 2,5 m výšku a šířka celé varty byla asi o 2 m větší než později vybudovaný chodník, přičemž ve zdi u silnice byly u skoro každého domu úzké, se silnicí paralelní dřevěné a později kamenné schůdky) a sloužila k případné ochraně pocestných i povozů a k obraně města. O původu obou vart si Jan Karel Hraše myslí ve své knize "Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách" toto:
"Druhá strážnice byla Jaroměřská a nalézala se při hlavní stezce Kladsko-polské. Strážnici tu najdeme brzy, jdeme-li po nynější silnici říšské od kostela sv. Jakuba vzhůru k náměstí; hnedle za mostem a to po pravé straně spatříme násep, z kamene vyzděný a varta nazvaný, jenž místy již jest pobořen. Hned za domy, na vartě stojícími, podél mlýnské struhy táhne se ulice, které na valech říkají.
Tato varta Jaroměřská jest nepochybně poněmčená strážnice česká, o níž v jednom zápisu z r. 1143., kdež Lužany ves (7 Km. jih.-záp. od Jaroměře) s celým lesem mezným a tutéž Újezd (5 Km. sev. od Králové Hradce) až ku Stráži (usque ad custodiam, quod vulgariter dictum "straza") se připomínají, zmínka se činí. 1)
1) Erben: "Regesta" I., 107. Rojek: "Pam. Arch.", D. VIII.. str. 544."
"Vysoká varta", jejíž původní stav lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA169018400), se pak začala rušit po roce 1866. Nejprve se začalo u čp. 15, kde byla prokopána až k úrovni silnice a ze stran vyzděna, čp. 16 zůstalo nahoře, čp. 17 bylo zase sníženo, aby byla "Vysoká varta" v 80. letech 19. století úplně odklizena a na jejím místě upraven chodník. Existenci "Vysoké varty" lze dovodit i z toho, že v domech na "Vysoké vartě" jsou okna pohledově dost vysoko, a to proto, že se nacházejí tam, kde byly dříve původní domovní dveře, takže vidět zdejší lokalitu před několika stoletími, tak bychom ji sotva poznali.
Prvním známým vlastníkem domu byl Jan Dráb, po jehož smrti ho v roce 1560 převzal zeť Mikuláš Sobek. Roku 1587 koupil dům od Anny Ebrejské Michal Vogner. V roce 1601 ho zakoupil Jan Táborský, roku 1610 zlatník Jan Brykner a v roce 1622 Řehoř Unkovský. Roku 1660 ujal objekt Petr, syn Řehoře Unkovského. V roce 1710 koupil dům Jan Stráník, roku 1735 Václav Kroupa a v roce 1735 Ignác Hejn, a to od předchozího vlastníka Samuela Kroupy. Nějakou dobu se v domě nacházely různé řemeslnické dílny (řeznictví, soukenictví, obuvnictví, krupařství) a dokonce obchod i krčma. Roku 1830 vlastnil objekt soukenický mistr Jan Svoboda, jehož dcera Terezie se vdala v roce 1851 za ševcovského mistra Antonína Kudrnáče. Roku 1873 náležela budova Ignáci Schenkovi (též zapsán jako Hynek Šenk), jenž byl v revolučním roce 1848 příslušníkem jaroměřské národní gardy a zároveň byl zvolen jedním z šestice policejních komisařů pro Jakubské Předměstí (spolu s ním byli zvoleni: Ignác Pácalt z čp. 84, Václav Skalický z čp. 134, František Bolech z čp. 180, Josef Čermák z čp. 188 a Mikoláš Keller z čp. 197). Roku 1905 byl majitelem domu Josef Stárek, který zemřel 24. ledna 1906. Od té doby náležel objekt vdově Anně Stárkové, jež zemřela 29. března 1913. Později se dostal dům do rukou Jana Šoba, který byl zmíněn jako jeho vlastník roku 1921, kdy zde byla čtveřice bytů - Václava Šoba, Anny Baudyšové, Emilie Kmochové a Václava Berného, přičemž Václav Šob zde provozoval krupařství (s výjimkou let 1915- 1919, kdy sloužil v armádě) a Emilie Kmochová působila jako učitelka dívčí měšťanské školy v Jaroměři. Zbylé 2 rodiny byly z většiny dělnické. A činžovním bydlením si majitelé domu přivydělávali i v následujícím období.
Po 2. světové válce zůstala budova v soukromých rukách, neboť stát ani město o něj neprojevily zvláštní zájem, který měly spíše o objekty na náměstí, a to zejména kvůli provozovnám v nich, což u čp. 17 nebylo možné, protože od novodobé úpravy sloužil téměř výhradně účelům činžovního bydlení. 20. června 1979 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. V roce 1981 byli majiteli domu František a Růžena Holečkovi. Více o tomto objektu, jenž v současné době patří Jiřímu Kopeckému a Kateřině Kopecké Jirků lze najít na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-13899479.
Tato místa byla zastavěna přinejmenším před rokem 1550, pokud ne ještě dříve, což je dost pravděpodobné, ale ne listinně doložitelné. Od dávných dob se zde říkalo "Vysoká varta", "Hrubá varta" (1695), "Velká varta" (1562), "Druhá varta" (1561) či "Zadní varta" (1555, 1557), a to od uměle vytvořeného zděného náspu, jenž vedl od mostu nad příkopem (do počátku 17. století zván jako Kotoulovský podle toho, že vlastník Kotoulovského dvora čp. 168 měl povinnost ho opravovat; později pojmenován jako Spírovský či Zbirovský podle Samuela Spíry, držitele čp. 20) až k čp. 20 (od čp. 10 pozvolna stoupající a k čp. 20 zase klesající, ve své největší výšce proti domu čp. 14 měl až 2,5 m výšku a šířka celé varty byla asi o 2 m větší než později vybudovaný chodník, přičemž ve zdi u silnice byly u skoro každého domu úzké, se silnicí paralelní dřevěné a později kamenné schůdky) a sloužila k případné ochraně pocestných i povozů a k obraně města. O původu obou vart si Jan Karel Hraše myslí ve své knize "Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách" toto:
"Druhá strážnice byla Jaroměřská a nalézala se při hlavní stezce Kladsko-polské. Strážnici tu najdeme brzy, jdeme-li po nynější silnici říšské od kostela sv. Jakuba vzhůru k náměstí; hnedle za mostem a to po pravé straně spatříme násep, z kamene vyzděný a varta nazvaný, jenž místy již jest pobořen. Hned za domy, na vartě stojícími, podél mlýnské struhy táhne se ulice, které na valech říkají.
Tato varta Jaroměřská jest nepochybně poněmčená strážnice česká, o níž v jednom zápisu z r. 1143., kdež Lužany ves (7 Km. jih.-záp. od Jaroměře) s celým lesem mezným a tutéž Újezd (5 Km. sev. od Králové Hradce) až ku Stráži (usque ad custodiam, quod vulgariter dictum "straza") se připomínají, zmínka se činí. 1)
1) Erben: "Regesta" I., 107. Rojek: "Pam. Arch.", D. VIII.. str. 544."
"Vysoká varta", jejíž původní stav lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA169018400), se pak začala rušit po roce 1866. Nejprve se začalo u čp. 15, kde byla prokopána až k úrovni silnice a ze stran vyzděna, čp. 16 zůstalo nahoře, čp. 17 bylo zase sníženo, aby byla "Vysoká varta" v 80. letech 19. století úplně odklizena a na jejím místě upraven chodník. Existenci "Vysoké varty" lze dovodit i z toho, že v domech na "Vysoké vartě" jsou okna pohledově dost vysoko, a to proto, že se nacházejí tam, kde byly dříve původní domovní dveře, takže vidět zdejší lokalitu před několika stoletími, tak bychom ji sotva poznali.
Prvním známým vlastníkem domu byl Jan Dráb, po jehož smrti ho v roce 1560 převzal zeť Mikuláš Sobek. Roku 1587 koupil dům od Anny Ebrejské Michal Vogner. V roce 1601 ho zakoupil Jan Táborský, roku 1610 zlatník Jan Brykner a v roce 1622 Řehoř Unkovský. Roku 1660 ujal objekt Petr, syn Řehoře Unkovského. V roce 1710 koupil dům Jan Stráník, roku 1735 Václav Kroupa a v roce 1735 Ignác Hejn, a to od předchozího vlastníka Samuela Kroupy. Nějakou dobu se v domě nacházely různé řemeslnické dílny (řeznictví, soukenictví, obuvnictví, krupařství) a dokonce obchod i krčma. Roku 1830 vlastnil objekt soukenický mistr Jan Svoboda, jehož dcera Terezie se vdala v roce 1851 za ševcovského mistra Antonína Kudrnáče. Roku 1873 náležela budova Ignáci Schenkovi (též zapsán jako Hynek Šenk), jenž byl v revolučním roce 1848 příslušníkem jaroměřské národní gardy a zároveň byl zvolen jedním z šestice policejních komisařů pro Jakubské Předměstí (spolu s ním byli zvoleni: Ignác Pácalt z čp. 84, Václav Skalický z čp. 134, František Bolech z čp. 180, Josef Čermák z čp. 188 a Mikoláš Keller z čp. 197). Roku 1905 byl majitelem domu Josef Stárek, který zemřel 24. ledna 1906. Od té doby náležel objekt vdově Anně Stárkové, jež zemřela 29. března 1913. Později se dostal dům do rukou Jana Šoba, který byl zmíněn jako jeho vlastník roku 1921, kdy zde byla čtveřice bytů - Václava Šoba, Anny Baudyšové, Emilie Kmochové a Václava Berného, přičemž Václav Šob zde provozoval krupařství (s výjimkou let 1915- 1919, kdy sloužil v armádě) a Emilie Kmochová působila jako učitelka dívčí měšťanské školy v Jaroměři. Zbylé 2 rodiny byly z většiny dělnické. A činžovním bydlením si majitelé domu přivydělávali i v následujícím období.
Po 2. světové válce zůstala budova v soukromých rukách, neboť stát ani město o něj neprojevily zvláštní zájem, který měly spíše o objekty na náměstí, a to zejména kvůli provozovnám v nich, což u čp. 17 nebylo možné, protože od novodobé úpravy sloužil téměř výhradně účelům činžovního bydlení. 20. června 1979 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. V roce 1981 byli majiteli domu František a Růžena Holečkovi. Více o tomto objektu, jenž v současné době patří Jiřímu Kopeckému a Kateřině Kopecké Jirků lze najít na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-13899479.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.357, 15.924)
Poslední aktualizace: 15.6.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
0.3km
více »
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
0.3km
více »
Jaroměř - sv. Jan Nepomucký
Socha
Cca 50 metrů východně od chrámu sv. Mikuláše se nalézá zajímavá Socha sv. Jana Nepomuckého. Nejedná se však o původní dílo, které pocházelo zřejmě z dílny Jiřího Pacáka z období kolem roku 1740. Současná replika je prací Antonína Wagner ze Dvora Králové. Slavnostní vysvěcení obnovené sochy se uskutečnilo dne 17. června 2011. Originální dílo je uloženo v lapidáriu v bastionu č.…
0.4km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.4km
více »
Dům čp. 65 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme z náměstí k městské bráně se zvonicí, za níž již začíná Havlíčkova ulice, tak po levém boku uvidíme jednopatrový řadový objekt s podloubím, který navazuje na budovu děkanství. Vzhledem k tomu, kde …
0.4km
více »
Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pohledově jde zdánlivě o dvoupatrový dům s valbovou střechou, jenž vznikl na širší parcele na tzv. Velké vartě jako jednopatrový dům výstavbou v 16. století, ale několikrát byl přestavěn, a to po požáru v roce 1670 a na přelomu 18. a 19. století, kdy získal klasicistní vzhled, přičemž roku 1905 byl snížen val tzv. Varty, o níž Jan Stanislav Polický napsal v publikaci "Kniha o J…
0.4km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.4km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.5km
více »
Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale p…
0.5km
více »
Dům čp. 21 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům, budova
Tento objekt je řazen do jaroměřského rynku, ale po svém vybudování náležel nějakou dobu do Komenského ulice, která vznikla na místě domů čp. 18, 19 a 20, jež byly vykoupeny městem roku 1884 a následně zbořeny. Pů…
0.5km
více »
Jaroměř - most s kapličkou
Most
Zajímavá jaroměřská památka, kterou je nenápadný most s kapličkou, se nalézá v Havlíčkově ulici, cca 200 metrů od Chrámu Sv. Mikuláše. Historie mostu sahá do 14, století, kdy zde byl postaven most kamenný. V původ…
0.5km
více »
Dům čp. 5 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše…
0.5km
více »
Dům čp. 11 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jednopatrový měšťanský dům s mansardovou střechou čp. 11 v jihovýchodní části nám. Československé armády, později nazývaný jako "U Modré hvězdy" či prostě "Modrá hvězda", je gotického původu, který vznikl na dvoji…
0.5km
více »
Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Most
Tato místa, přes která vede dnešní most s kapličkou Panny Marie (podle jedné z pověstí byla zřízena na místě, kde se sličná dcera pána hořenického hradu vrhla dolů do vodních hlubin, aby tak unikla příkoří, která …
0.5km
více »
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
0.5km
více »
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Dům, budova
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek…
0.5km
více »
Dům čp. 40 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Na první pohled by málokdo v tomto nárožním domě se sedlovou střechou hledal památkově chráněný objekt, ale skutečně je tomu tak. Původně šlo o 2 spojené gotické objekty (některé prameny usuzují, že mohlo jít již …
0.5km
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.5km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.5km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.5km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.5km
více »
Dům čp. 8 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Když se podíváme na tento řadový jednopatrový dům, který byl vystavěn kolem roku 1600, tak již od pohledu dojdeme k závěru, že současná, v renesančním období vzniklá dispozice se zrodila spojením 2 gotických parcel, i když pro tuto teorii není žádný prokazatelný důkaz v podobě gotického sklepa či jiných zbytků ve zdivu objektu. Avšak podle řady objevů různých zbytků po osídlení…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel svatého Jakuba
Kostel
Kostel svatého Jakuba byl vystavěn před rokem 1347 a pozdně goticky přestavěn v první polovině 16. století. Výrazně přestavěn po požáru v roce 1670, kdy byla zbarokizována věž. Ve 2. polovině 19. století zrušen okolní hřbitov a nechybělo mnoho, byl by zbořen i kostel.
0.6km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.6km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.6km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.6km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »