Tento objekt je řazen do jaroměřského rynku, ale po svém vybudování náležel nějakou dobu do Komenského ulice, která vznikla na místě domů čp. 18, 19 a 20, jež byly vykoupeny městem roku 1884 a následně zbořeny. Původní pravovárečný dům téhož čísla popisného tu stával již ve středověku, což dokazuje dochovaný gotický sklep, jenž je datován do 15. století.
Prvním známým držitelem domu byl v roce 1557 řezník Pavel, ale masný krám se zde měl nacházet již před ním. Roku 1586 ho Petr Hanousek prodal Jakubu Kuchařovi. V roce 1613 koupil dům Martin Šaroun, a to od předchozího majitele Jana Hoška. Již roku 1615 ho koupí získal Jiří Šuvart, v roce 1643 Anna Skálová a po její smrti ho roku 1648 převzal Martin Uhlíř z Hradce Králové. Tohoto dědictví dlouho neužíval, protože se mu líbilo žít v Hradci Králové, kde byl známým a váženým měšťanem, a tak netoužil po nějakém přesouvání do Jaroměře, takže po 2 letech budovu odprodal Janu Charvátovi. Později se z ní stalo pouhé spáleniště, jež v roce 1670 zakoupil Jan Hejna.
Ten se pustil do obnovy domu, který později připadl Václavu Lhotskému, od něhož ho roku 1707 koupil Lukáš Vřešťovský. Později ho držel též Adam Payer, jenž byl v letech 1704-1721 jaroměřským primasem. V roce 1726 získal objekt obecní myslivec Václav Martinek. Roku 1761 ho převzala jeho dcera Marie, provdaná za lazebníka a chirurga Františka Umlaufa, jenž zemřel v roce 1792 a byl synem neméně slavného stejnojmenného lazebníka a lékaře, který zesnul roku 1758. Z této doby se dochoval inventář toho, co po sobě zesnulý zanechal: "stříbrné šnaprlíky k žilám pouštění 2, šrepšnapr mosazný 1, mosazných baněk 18, pelikán 1, gaisfus 1, cejnová klystýrnice 1, Schroederi: Arzneyschatz in folio, Bosnai: Neues Arbzneybuch in folio, Barmherzige Samaritan". Tento seznam nám přináší Antonín Knapp ve své knize "Paměti královského věnného města Jaroměře nad Labem" z roku 1877. Následně budovu převzal zeť František Jelínek a po něm byli jejími vlastníky jeho potomci.
Současný nárožní zděný dům s klasicizujícím průčelím byl vystavěn v letech 1883-1884 (ohledně výstavby nejsou zdroje jednoznačné, protože některé hovoří pouze o jeho přestavbě). Původně se do něj vcházelo z náměstí, ale po vzniku již zmíněné Komenského ulice vznikl hlavní vchod právě odsud. Při stavbě Komenského mostu byla zbourána bašta, jež se pod domem do té doby nacházela. V roce 1912 patřil objekt obchodníku Richardu Beckmanovi, který ve svém obchodě se 2 výlohami vykrajoval, zpracovával a prodával kůže pro obuvníky. Své skladiště kůží měli ve sklepních a polosklepních místnostech. V 1. poschodí bývala advokátní kancelář JUDr. Adolfa Konečného (před ním tu bývala advokátní kancelář JUDr. Jana Náhlovského, který si ji zde otevřel 1. září 1874) a ve 2. patře žili vlastníci domu.
Po přestěhování rodiny Beckmanů do Hradce Králové byla v tomto krámě umístěna Rolnická mlékárna (od tohoto byl objekt lidově nazýván nejen jako dům advokáta Konečného, nýbrž také prostě jako mlékárna). To se psal rok 1921, kdy zde byly 2 bytové jednotky (soukromnice Emilie Schicková a profesor státního gymnázia v Boskovicích a ředitel obecní reálky v Jaroměři Václav Linda), a objekt byl prodán právě JUDr. Konečnému, jenž je zmíněn jako jeho vlastník ještě v letech 1936-1948. Po postavení větší a moderně zařízené mlékárny zde zbyl pouhý obchod s mlékem a s výrobky z něj. V polosklepních místnostech se naopak nacházelo dámské kadeřnictví. Počátkem listopadu 1930 si otevřel v domě ordinaci oční lékař MUDr. Karel Pekelský, který tu ordinoval mezi 13.00 a 16.00 hod. V témže roce došlo k opravě střechy.
Nedlouho po ukončení 2. světové války se dům dostal do rukou státu, resp. města. 20. června 1979 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek. Tehdy byl jeho vlastníkem a správcem v jedné osobě Bytový podnik Náchod. K poslední velké úpravě nemovitosti došlo v 70. letech 20. století. Od roku 2006 se nachází v čp. 21 kosmetické studio Renaty Noskové a v letech 2009-2018 zde byla prodejna společnosti BIOOBCHOD.CZ s. r. o. a z ní je dnes provozovna YourBody & Specio (viz
https://www.yourbody.cz). Ovšem nájemců se v domě vystřídalo za období jeho existence již několik desítek.
Dodejme ještě, že na nároží domu je umístěna bronzová pamětní deska s bustou Otakara Španiela o velikosti 120 x 65 cm, kterou zhotovil v roce 1980 akademický sochař Milan Knobloch ve spolupráci s architektem Josefem Bláhou (viz
https://sochyamesta.cz/zaznam/21078), protože tento sochař a medailér se zde 13. června 1881 narodil, ne však přímo v tomto domě, nýbrž ve zbouraném čp. 19, zvaném jako "U tří kaprů". K jejímu slavnostnímu odhalení došlo 13. června 1981 u příležitosti stého narození tohoto sochařského genia, slavnostní projev tehdy měl ředitel Národní galerie v Praze prof. Jiří Kotalík a v závěru této akce vystoupil dechový orchestr JKP ROH Mír v Jaroměři. Více informací o této nemovitosti, jež dnes náleží Igoru Noskovi, lze dohledat na webu památkářů:
https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-16305197.